Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní stav, pohybový režim, pohybové aktivity a jejich využití ke kultivaci dítěte. Václav Bunc Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlovy Univerzity.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní stav, pohybový režim, pohybové aktivity a jejich využití ke kultivaci dítěte. Václav Bunc Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlovy Univerzity."— Transkript prezentace:

1 Zdravotní stav, pohybový režim, pohybové aktivity a jejich využití ke kultivaci dítěte. Václav Bunc Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlovy Univerzity v Praze

2 Pohyb představuje základní biologickou potřebu člověka. Jeho nedostatek může vyvolat zásadní ohrožení jedince. Hypokinéza je jedním z průvodních jevů dnešního způsobu života.

3 K získání poznatků o aktuálním stavu dětské populace byl v letech 1997 až 2007 vyšetřen reprezentativní vzorek dětí ve věku 6-14 let. Cílem šetření bylo získat informace o zdravotním stavu, tělesné zdatnosti a pohybovém režimu dětí.

4 V rámci řešení projektu VZ bylo (laboratorně a v terénu) vyšetřeno zdravých dětí (51 % chlapců a 49% děvčat) a dětských pacientů (52% chlapců a 48% děvčat) ve věku 6-14 let.

5 V rámci tohoto šetření jsme nenašli jediné dítě, které by nemělo problémy s držením těla. Co jsou možné příčiny: Nevhodný nábytek – sezení je dynamická činnost, Nedostatečný pohybový režim – pohyb jako kompenzační prostředek, Nedostatečná pozornost ze strany pedagogů Zapomíná se na možnosti kompenzačních cvičení v „lavicích“, Nedostatečná informovanost rodičů o těchto problémech, Nízká znalost o hypokinéze a jejím dopadu na dětský organismus.

6 PA Fitness ŽS Zdraví

7 1996

8 Na základě našich šetření se ukazuje, že týdenní objem pohybových aktivit klesá z hodnot okolo 7.7 hodiny u dětí mladších deseti let na hodnotu okolo 2.1 hodiny u dětí starších – obojí včetně školní TV.

9 PA (hod.týden -1 ) = *Věk (roky) r = 0.876, p< u chlapců PA (hod.týden -1 ) = *Věk (roky) r = 0.834, p< u děvčat

10 Celková doba trvání pohybového zatížení za týden se u neaktivních dětí pohybovala v rozmezí od 120 do 250 min. U aktivních pak v rozmezí 480 – 1200 min. Rozdíly mezi chlapci a děvčaty byly nevýznamné.

11 1996

12

13

14 Pohybově neúspěšní jedinci, jedinci kteří představují cca 6-10% školní populace, jsou charakterizováni významným neplněním školních norem v TV, jsou schopni v případě individuálního přístupu, tento deficit ve většině případů překonat.  Pouze malá část, cca do 10% má příčiny morfologické nebo zdravotní.

15 Je třeba si uvědomit, že děti ve většině případů tráví ve škole (jsou ovlivňováni) podstatně více času než v rodinném prostředí. Navíc jednoznačně platí „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“.

16  Za rozhodný věk pro získání „kladného“ vztahu k pohybovým aktivitám, tedy vztahu který má dlouhodobý charakter a přetrvává i do dospělosti je věk 1-3 roky a mladší školní věk 6-7 let.

17 Potvrdila se významná genetická závislost realizovaných pohybových aktivit u dětí. U aktivních obou rodičů je předpoklad, že z cca 75% budou aktivní i děti. U fyzicky aktivního jednoho rodiče je pravděpodobnost aktivity dítěte okolo 50%.

18  Opakovaně se potvrzuje, že mládež spíše preferuje mimoškolní tělesnou výchovu a sport před jinými zájmovými činnostmi pokud k tomu má odpovídající podmínky a je vhodným způsobem informována a motivována.

19  Jednoznačně se potvrzuje růst podílu aktivit realizovaných mimo "oficiální" sportoviště a často „zastaralá“ nabídka, nebo nevhodná forma pohybových aktivit v rámci školní TV.

20 V rámci studie jsme nenašli jediné dítě, které by nemělo alespoň dílčí odchylky od správného držení těla. Našli jsme značné množství svalových zkrácení a často tomu nebyla věnována žádná pozornost.

21 Zodpovědnost za aktuální stav dětské populace má rodina a škola. U dětí mladšího školního věku je role rodiny větší s rostoucím věkem klesá.

22  Potvrdil se zhruba dvojnásobný výskyt hypertenze u dětí a mládeže (cca 7%) oproti současným normám.  U mladých hypertoniků (hraniční hypertenze) byl ověřen šesti měsíční intervenční program, který měl za následek jednak zlepšení tělesné výkonnosti a úpravu hmotnosti, ale znamenal i pokles systolického TK cca o 4-6 mm Hg.

23 U cca 28% dětí nacházíme určitý typ alergie. Výskyt alergie stoupá nevýznamně s věkem.

24 Výkon GenetikaTrénink

25 Tělesné složení Vhodnou nebo nevhodnou tělesnou hmotnost hodnotíme podle množství tělesného tuku. Podpůrným parametrem k určení tělesného složení je koeficient tělesné plnosti → BMI (Body Mass Index): BMI = hmotnost (kg) výška 2 (m)

26

27

28

29

30 Stejnými metodami bylo rovněž vyšetřeno členů sportovních oddílů (fotbal, biatlon, gymnastika, triatlon, atletika běhy na střední a dlouhé tratě, hokej, orientační běh, kanoistika, lyže běh a sjezd, tenis, squash, plavání) ve věku let (52,6% bylo chlapců a 47,4 % děvčat). Všichni sledovaní jedinci se danému sportu věnují nejméně 2 roky a trénují alespoň 4x týdně. Navíc bylo pouze baterií motorických testů vyšetřeno dalších dětí (50,6% chlapců a 49,3% děvčat) výše uvedeného věku po celé České republice.

31

32

33 Znovu je třeba konstatovat, že zodpovědnost za aktuální stav dětské populace má rodina a škola. Je třeba mít stále na paměti, že školní tělesná výchova má složku realizační a vzdělávací.

34 Zásadním problémem pohybových aktivit u dětí je nabídka a získání „kladných“ zkušeností s pohybovými aktivitami. Proto jsou velmi chvályhodné všechny programy vedoucí k tomuto cíli. Příkladem akce firmy Coca-Cola Školský pohár ve fotbale a některé další.

35 Valná část dětské populace nezískává rozhodující informace o zdravém způsobu života ani v rodině ani ve škole.

36 Energetická náročnost stravy dětí v poslední dekádě stagnuje. Toto platí nejen u nás, ale i v ostatních středoevropských zemích. Na druhé straně významně klesá objem pohybových aktivit.

37 Základní příčinou vzrůstajícího počtu dětí s nadváhou nebo obezitou je neadekvátní příjem energie vzhledem k výdeji – pohybovým aktivitám. Pouze cca u 5% jedinců s nadváhou nebo obezitou má tento stav endokrinní příčiny.

38 Ve věku do dvanácti let nacházíme cca 15-19% dětí s nadváhou (zhruba stejné procento u chlapců a dívek). Od tohoto věku se u děvčat procento jedinců s nadváhou zvyšuje a dosahuje cca 18-22% ve věku 18 let. U chlapců není nárůst nadváhy ve stejném věkovém období tak výrazný, nacházíme cca 16% dětí s nadváhou.

39 U dětské populace nacházíme do věku 14 let cca 10% dětí lehce obézních – procento tělesného tuku se pohybuje okolo %. Tyto výsledky jsou podstatně lepší než například v USA, kde v některých státech zaznamenávají až 40 i více procent obézních dětí. Podstatné, ale je že toto procento u nás stále stoupá.

40 Průměrný celkový denní energetický objem pohybových aktivit včetně školní TV se jak u mladších dětí tak i u dětí starších pohybuje zhruba na 60-70% doporučovaného objemu – tedy objem pohybových aktivit je na úrovni % potřebného objemu. Energetický výdej je přímo úměrný množství absolvovaných pohybových aktivit.

41 Intervenční pohybové programy v rozsahu alespoň 3 hodin týdně jsou u zdravých tak i u dětí s hendikepem ve školním prostředí realizovatelné a „vyvolají“ měřitelné změny jejich zdatnosti (aerobní i tělesné), za předpokladu, že převažuje intenzita zatížení vyšší než cca 85% maximální srdeční frekvence.

42 V prostředí základní školy lze intervenční pohybový program v rozsahu 5 hodin TV týdně aniž dojde k poklesu „znalostí“. Vedle významného ovlivnění zdatnosti se ovlivňuje rozhodujícím způsobem vztah dětí k pohybovým aktivitám.

43 Prokazatelné výsledky poskytují již krátkodobé pohybové intervence jak u zdravých dětí tak i u vybraných skupin pacientů což může významně ovlivnit jejich integraci hlavně ve školním prostředí. Potvrdil se zhruba dvojnásobný výskyt hypertenze u dětí a mládeže oproti současným normám. Šesti měsíční intervenční program u dětských hypertoniků má za následek jednak zlepšení tělesné výkonnosti a úpravu hmotnosti, ale znamenal i pokles systolického TK cca o 4-6 mm Hg.

44 U osob s pravidelným pohybovým tréninkem (sportující) i u dětí a mládeže bez pravidelně provozovaných pohybových aktivit se potvrdilo, že jedním z podstatných předpokladů zdatnosti je tělesné složení.

45 Změny zdatnosti v důsledku „přirozeného“ rozvoje mladého organismu jsou velmi podobné jak u dětí trénovaných tak u dětí bez pravidelného pohybového tréninku. Cílený trénink u dětí a mládeže zařazených do systému sportovních tříd a navazujících Sportovních center mládeže není v současnosti schopen efektivně dlouhodobě „rozvíjet“ vybrané jedince.

46 Pohybový nebo sportovní trénink dětí a mládeže bude dlouhodobě úspěšný jestliže: Nebude v žádném případě ohrožen jejich zdravotní stav a vývoj, Tréninku budou „podrobeni“ vhodní jedinci, Budou intervenováni tréninkem v odpovídajícím prostředí – nejen sportoviště, ale i vlastní tréninkový proces.


Stáhnout ppt "Zdravotní stav, pohybový režim, pohybové aktivity a jejich využití ke kultivaci dítěte. Václav Bunc Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlovy Univerzity."

Podobné prezentace


Reklamy Google