Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

6. přednáška Byzanc. Mnišství. Francká říše. Irská, karolinská i otonská renesance.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "6. přednáška Byzanc. Mnišství. Francká říše. Irská, karolinská i otonská renesance."— Transkript prezentace:

1 6. přednáška Byzanc. Mnišství. Francká říše. Irská, karolinská i otonská renesance.

2 Konec společné Římské říše 395 – Theodosius dělí impérium mezi své dva syny: východní část – centrem se stává Konstantinopolis, pozdější Byzantská říše západní část – centrem je místo Říma Milán, později Ravena (Řím je již zapomenutým městem) 476 – zánik západořímské říše (Romulus Augustus – poslední římský císař, sesazen germánským náčelníkem Odoakerem -> první barbarský vládce zbytků Říma

3 Římská říše v době svého největšího rozmachu, císař Traianus, 117 AD

4 Hadriánův val, 122 n. l.

5 Byzantská říše (Východořímská říše) Byzantion (Konstantinopol) 330 n. l. Největší rozmach: Justinián I. 7. století: řečtina oficiální jazyk říše st. Problémy: odrážení rozpínajících se Arabů, vnitřní spory o církevní nauku, boj s herezemi, obrazoborectví 9. – 10.st. Stabilizace politická i kulturní, rozvoj vzdělanosti, školství, přepisy a výpisky z antických děl Obrazoborectví vs. obnovení uctívání obrazů (matka Michaela III.) 863 misionáři Konstantin a Metoděj – východní Evropa, Krym, Moravské knížectví – Rostislav Konstantin – rétor, filozof, disputace, argumentace, mše ve slovanském jazyce, výchova kněží i vysvětlování věrouky prostým lidem, boj s přežívajícím pohanstvím Metoděj – právník nevraživost panovníků Východofranské říše, německých kněží proti slovanské misi (osamostatnění) odcizení mezi západními a východními křesťany 1054 církevní rozkol (Velké schizma) 1204 Konstantinopol dobyta křižáky, 1261 obnovena, občanské války - postupný rozklad 1453 pád Konstantinopole, dobytí zbývajících byzantských území osmanskými Turky.

6 Justinián I.Veliký východořímský (byzantský) císař od roku 527, Přelom pozdní antiky ve středověk (poslední císař, jehož rodným jazykem byla latina, zrušil úřad konzulů, platónskou Akademii v Athénách – centrum novoplatónismu a monofyzitismu. monofyzitismus - nerozlišuje mezi lidskou a božskou přirozeností Krista, odsouzeno na církevních koncilech jako hereze Náboženství: ortodoxní křesťanství, snaha vymýtit hereze Corpus iuris civilis - Justiniánův kodex (shrnutí starších císařských nařízení zákonů, novely – aktuální císařská nařízení), v osobě císaře pojila neomezená moc světská i duchovní (caesaropapismus) od 11. století oživení římského práva, studium Justiniánových zákoníků na právnických školách v Itálii, zvláště na boloňské univerzitě Obr. Císař Justinián I. se svým dvorem; mozaika v chrámu San Vitale v Ravenně

7 Římské právo – přínos evropské civilizaci Rozdělení práva na soukromé (občansko- právní spory) a veřejné (např. trestně-právní záležitosti) soukromé právo – vycházelo ze zvykového práva a ze Zákona dvanácti desek, mělo ochránit prospěch jednotlivce, někdy i proti státu Propracované vlastnické právo (druhy vlastnictví, způsob nabytí) Vznik právní vědy a profesionálních právníků

8 Obrazoborectví - ikonoklasmus Spor o uctívání obrazů: 8. století byzantský císař Leon – zákaz zobrazování (překročení přikázání o zobrazování Boha ) Kláštery, Jan Damašský – zastánce obrazů (Starém zákoně byl Bůh neviditelný a nepopsatelný, v Novém zákoně se však Bůh zjevil v Ježíši Kristu, kterého již je možné zobrazit. Obraz byl pojat jako prostředek, který přibližuje člověka k Bohu) Boj o nezávislost církve: ohledně církevních záležitostí chtěla mít církev volnou ruku (caesaropapismus - byzantský panovník byl zároveň vládcem říše i nejvyšším představitelem křesťanské církve, považoval za svého nadřízeného i papeže, přejato ještě z antického Říma)

9 Velké schizma 1054 rozkol v Rané, neboli Prvotní církvi, který vyústil v rozdělení církve na dvě větve; dnešní tzv. Západní (tj. Katolickou) a tzv. Východní (tj. Pravoslavnou) důsledkem po staletí se prohlubujících rozdílů mezi východním řeckým a západním latinským civilizačním okruhem spory o autoritu papeže (moc nad ostatními čtyřmi starověkými patriarcháty na Východě), rozpory v nauce o Boží Trojici (východní církev ortodoxnější) vzájemná exkomunikace patriarchy a papežských legátů exkomunikace definitivní po křížových výpravách (po první - vyhnání pravoslavných mnichů z Antiochie a Jeruzaléma 11. st., dosazeni latinští preláti, 1204 dobytí Konstantinopole křižáky – latinizace)

10 Byzantské umění Mísení antických a křesťanských tradic typické pro byzantskou kulturu (dualismus ne syntéza – byzantoložka R. Dostálová) jednotícím „nadnárodním“ prvkem se tu stala řecká kultura a vzdělanost (církevní otcové - využití řečnictví k šíření víry, učení o božské Trojici – nicejské vyznání víry, boj s arianismem Vliv křesťanského učení (mnišství, odmítání vzdělání, asketismus, mysticismus) vlastní byzantský umělecký sloh (Justinián I.)

11 Byzantské umění Chrámy - půdorys tvaru kříže, nad jehož středem a rameny se tyčí kopule, mohutnost, zdobení, mozaiky Ikony (malba na dřevěných deskách) – ježíš Kristus, svatí a mučedníci křesťanské církve (uchovaly se nejvíce v klášterech – klášter sv. Kateřiny, kláštery v Mistře) rukopisné knihy (miniatury – zdroj informací) Díky obrazoborectví omezena sochařská tvorba

12 Byzantské umění ikony z období obrazoborectví, kdy byly malby, mozaiky a ikony zobrazující svaté postavy považovány za herezi a hromadně přemalovávány a ničeny. Basilika na hoře Sinaj, postaveny v 6. století po smrti Justiniána, zakladatele kláštera a císařovny Theodory klášter sv. Kateřiny na Sinaji - dvě unikátní umělecké sbírky na Sinaji: sbírka středověkých rukopisů a v celosvětovém měřítku nejlepší sbírka byzantských ikon, jež reprezentují dějiny ikonomalby 6. – 15. století

13 Poustevnictví Kynismus – filosofický směr, snažili si vystačit s málem, skromnost, jednoduchost, bez vymožeností civilizace, založil ve 4. století Sókratův žák ovlivnil střídmý klášterní život, poustevnictví Diogénes

14 Mnišství století Egypt a Palestina Reakce na pronásledování, reakci na ochabnutí křesťanské morálky, hledání nového způsobu života, odřeknutí se světa, soustředění se na duchovní život Rané formy klášterního života žen – 3. století Eremité (poustevníci) Poustevníci v Irsku, Skotsku, Anglii – inspirace z Egypta, Sýrie Antonín Veliký - egyptská poušť, následovníci, pomoc pronásledovaným křesťanům

15 Klášterní forma života Život ve společenství východní mnišství – navazovalo a překrývalo se s poustevnictím Svatý Pachomios v Egyptě v roce 318 první klášter, ve kterém žili tzv. cenobité (mají řeholní pravidla, něco mezi poustevnictvím a řeholním životem v dnešním smyslu slova, muži i ženy, převor) Svatý Basil - Navštívil proto poustevníky a mnišské komunity v Sýrii, Palestině, Mezopotámii a Egyptě, aby se seznámil s jejich životem basiliánské řehole, která je platná dodnes, jen rozšířená Basil kladl život v klášteře nad poustevnictví, projev lásky k Bohu i bližnímu (umírněnou askezi), výchova dětí v klášteře

16 Francká říše Frankové – jeden z mnoha germánských kmenů žijící podél Rýna (hranice Řím. Říše) srovnej Galie Vpády do římské říše (ripuárští Frankové) vstup do římské armády, římští vojevůdcové, správcové hraničních území 476 – pád římské říše Některé germánské kmeny – arianismus Frankové – z pohanství na víru, bez arianismu

17 Anglie, Francká říše - právo zákoník sálských Franků (Lex salica) - sepsaná asi v l , soupis franského zvykového práva, skvělý dobový pramen pro poznání sociálních a hospodářských poměrů u Franků bez římského vlivu -následnictví se předává výhradně v mužské linii a pozůstalost se dělí mezi syny zůstavitele rovným dílem (dnes Lichtenštejnsku, Japonsku a Jordánsku) Anglický král Alfréd Veliký (konec 9. století) - církev se stále těsněji spojuje s osobou panovníka– kultura a vzělanost, vítěz nad Dány, zahrnul do anglosaského zákoníku i Desatero (Winston Churchill věřil, že Alfréd spojil židovské právo, keltské právo a zvykové právo pohanských Anglosasů)

18 Francká říše Území dnešního Švýcarska, Francie, Nizozemska, Belgie a Německa. Chlodvík z rodu Merovejců (obr. křest) 5., 6. st. sjednocení franckých kmenů, ovládnutí Galie, vnitřní boje o moc, roztříštěnost Pokřesťanštění říše, Galie už znala křesťanství, Martin z Tours Majordomové (7. st.) – úpadek královské moci, stoupá vliv majordomů (vzestup královských úředníků, původně pečující o dvůr )

19 Nástup Karlovců - majordomů Karel Martel (Kladivo, ) - připojil k říši Akvitánii, ta poskytla vojenskou pomoc v bojích s Araby útočícími ze Španělska, arabskou expanzi do Galie zastavil vítězstvím v bitvě mezi Tours a Poitiers r. 732 Pipin III. Krátký pomazán na krále, spolupráce s papežem syn Karel Veliký – 800 korunován císařem – kulturní rozkvět

20 Pipinova donace - listina, kterou budoucí franský král Pipin III. Krátký potvrdil papeži Štěpánu II. samostatnou vládu ve střední Itálii a po porážce Langobardů mu daroval území výměnou za jeho podporu a zvolení králem. 755 – vznik papežského státu existence až do 1870, předchůdce Vatikánu

21

22 Karolínská renesance Karel Veliký Karel korunován na císaře papežem Lvem III. (dvě nezávislá císařství křesťanského světa - východní a západní, 812 uznán Byzancí) Výboje, rozšíření říše (porazil Avary, útok na Čechy - poplatky Pohraniční území, marky - střediska zaměřená na christianizaci Slovanů Středisko Cáchy Reforma státní správy – hrabství, vojenská kontrola na hranicích, povinnost umět číst a psát pro státní správu

23 Rozsah říše , říše po smrti Pipina III.Krátkého – modrá, oranžová rozsah ř. za Karla Velikého

24 Karolinská minuskule - reforma písma za Karla Velikého písmo mělo být dobře čitelné, úsporné a rychlé při psaní rozlišení znaků se střední výškou a znaků s horními nebo dolními dotahy, opakování stejných stavebních prvků, které dává písmu ráz (oblouky, poměr silných a slabých tahů ap.). Vrcholná románská forma karolínské minuskuly, století Gotická majuskula, mladší forma, 14. století Karolinská minuskule 8. století

25 Karolínská renesance Dvůr Karla Velikého významné středisko kultury těžiště karolínské renesance Cáchy (nejzápadnější části Německa) a území dnešní Francie podnět pro rozvoj umění, vzdělanosti (opis antických rukopisů), architektury (románský sloh st.) zakládání škol při klášterech a biskupstvích Vita Karoli Magni, Povolání učenců mnich Alkuin z Yorku

26 Kláštery – opisy knih Skriptorium – písárna, mniši jako jedni z mála uměli číst a psát, opisovali antické spisy, Bibli, knihy Jircháři – vydělávali kůže telat nebo jehňat pomocí roztoku kamence na pergamen se psalo inkoustem (ze sépií a duběnek) Iluminátor – maloval a kreslil ozdobná písmena, iluminace (byly zdobené plátkovým zlatem, používaly se barvy z nerostů

27 Legenda Aurea Jakub de Voragine Arcibiskup janovský a kronikář 13. století a jeden z největších středověkých spisovatelů soubor legend o církevních světcích uspořádaný podle církevního roku (podklad pro kázání, pro obyčejné lidi, poutavé příběhy) Středověké dílo zahrnující světce od prvních staletí Prvek legendy – propojené historické a báchorkové prvky,dobrodružství, oblíbené náměty, morální poučení Legenda jako literární druh pokračovatel helénistického dobrodružného románu (hrdinou je mučedník se svoji vírou, ne osud, odměnou nebe, ne království nebo majetek

28 Legenda Aurea Jakub de Voragine

29 Románské stavby Stavby byly budovány z kamene. Vyznačovaly se silnými, mohutnými zdmi. Zpočátku dřevěné, rovné stropy, později nahrazeny klenbou - silné podpěrné sloupy. Vchody zdobené portály. Stěny zdobené freskami. Nejvíce se budovaly chrámy.

30 Rozdělení Francké říše mezi vnuky Karla Velikého 843 – Verdunská smouva západofrancká říše - základ středověkému francouzskému království východofrancká říše – předchůdce Svaté říše římské - budoucí Německo středofrancká říše (obr.) Lothar - titul císaře, císařská města Cáchy a Řím Italské království, Burgundsko, Lotrinsko (spory mezi Německem a Francií) Středofrancká říše

31

32 9. století - nájezdy Normanů, obsadili severní Francii (Normandie) Přijali jazyk i křesťanství 10. století: mnišské reformní hnutí - Cluny v Burgundsku (benediktýnské řehole) potřeby upravit dosavadní poměr mezi císařem a papežem (církev podřízena pouze papeži) důraz na pokání a tichou modlitbu, péče o liturgii, spoluodpovědnost za celé křesťanstvo pěstovali vědy, zajímali se o politický vývoj a udržovali kontakty s králi a císaři Rozšíření vlivu reformy až do Svaté říše Římské Vysvěcení kláštera v Cluny papežem Urbanem II.

33 Cluny až 13. století, rozmach křesťanství, románský sloh, kláštery, basiliky

34 Svatá říše římská Formálně říše zanikla v roce 1806, kdy se Habsburk František II. vzdal titulu římský císař a místo něj začal na prvním místě užívat titulu císaře rakouského Ota I. (936–973) východofranský král -vznik státního celku Romanum imperium Navázal na obnovené císařství za Karla Velikého

35 Otonská renesance poslední fáze karolinské renesance, obohacená o byzantské prvky (2. pol. 10. století), doba panování Oty II., Oty III. a Jindřicha II. Přešla v románský sloh těžiště v Německu, resp. Východofrancké říši posunutí hranic západoevropské kultury na východ a na sever – až po České země, ne Uhry a Polsko

36 Působení clunyjské reformy z Francie Řehoř VII. 11. století: gregoriánská reforma - osvobození duchovenstva a církve od světské moci, zákony proti simonii (kupování úřadů) a manželství kněží, dekret o papežské volbě (jen v rukou biskupů a kardinálů) NE gregoriánský kalendář - Řehoř XIII. !!! boj o investituru v 11. a 12. století – spor mezi císařem a papežem o jmenování říšských církevních hodnostářů 1122 uzavření tzv. wormského konkordátu – smlouva mezi císařem a papežem, vítězství církve, neboť vliv císaře na jmenování opatů a biskupů omezen český kníže Vratislav II. na králově straně a účastnil se i tažení krále Jindřicha IV. do Říma Vratislav II. – první český král, Jindřich IV. - císař České knížectví se stalo součástí Svaté říše římské začátkem 11. století

37 Křesťanství v Británii během Římské říše Británie součást římské říše – římská kultura a vliv, pohanství vs. křesťanství (Svatý Alban – prvomučedník Británie, římský voják v jedné z britských legií – doba pronásledování křesťanů) Skotsko (Piktové) odděleni Hadriánovým valem – keltská kultura, křesťanství od irských misionářů v 6. st. 3. století – 4.století mnoho keltských obyvatel v době římské říše křesťané – sv. Patrik po rozpadu Římské říše invaze Piktů ze Skotska a Germánů z východu – konec křesťanství Sv. Patrik - odchod do Irska

38 Irské křesťanství Keltské křesťanství nám pomáhá přiblížit se k Bohu, který se odhaluje a dává poznat v Božím řádu stvoření. Kriste, buď se mnou, Kriste ve mně, Kriste za mnou, Kriste přede mnou, Kriste vedle mě, Kriste, který nade mnou zvítězíš, Kriste, který mě utišíš a osvěžíš, Kriste pode mnou, Kriste nade mnou, Kriste v tichosti, Kriste v nebezpečí, Kriste v srdcích všech, kdo mě milují, Kriste v ústech mého přítele i cizince.

39 Sv. Patrik křesťanský duchovní, mnich a misionář pocházející z římské Británie a působící v druhé polovině 5. století v Irsku (uprchl z Británie po pádu římské říše) Den svatého Patrika března Sv. Brigita Irská – 5. století, patronka Irska, její matka křesťanka z národa Piktů, pokřtěna sv. Patrikem

40 Irský model křesťanství důraz na kontemplaci a volnost pohybu, důraz na sebezápor, kontakt s běžným obyvatelstvem, tolerantní přístup k pohanským zvykům minulosti, šířilo křesťanství poklidnou a nekrvavou cestou soukromá svatá zpověď (oproti pevninskému modelu veřejné zpovědi, přejato dodnes) kláštery (monastýry) = centra vzdělanosti, církevní správa Irska (díla antických klasiků) opisování a uchovávání významných vědeckých, filozofických a uměleckých děl antiky Absence soch, obrazů (kamenné kříže), vysoké okrouhlé věže Mnišství – poustevnictví (inspirace v Egyptě), misie tzv. „vyhnanství pro Krista“ liturgie v národním jazyce

41 Irský model křesťanství Křesťanství se tedy šířilo mezi Anglosasy ze dvou stran – od Keltů a z Říma Různý pohled na slavení Velikonoc „Když obě křesťanské církve obrátily na víru jeden a týž dvůr, byly rozdíly v učení příčinou velmi svízelných situací. V jedné a téže rodině se musely například slavit velikonoční svátky dvakrát za sebou. Některý král, když skončil svůj půst, slavil velikonoce, zatímco královna slavila květnou neděli a dosud se přísně postila.“ André Maurois, Dějiny Anglie, 1993

42 Iroskotská misie = misijní činnost mnichů přicházejících od 7. století z Irska do Skotska, Anglie a kontinentální Evropy odkud po pádu římské říše utekly před pleněním barbarů (sv. Patrik)

43 Kolumbán z Bobbia 6. st. „Hledej nejvyšší vědění ne ve slovní disputaci, ale v dokonalém dobrém životě, ne jazykem, ale vírou, která vychází z prostého srdce a nezakládá se na dohadech učené bezbožnosti.“ Kolumba z Iony 6. st. Misionář z Irska, misionář Skotů, Piktů Na ostrově Iona zakládá monastýr, který se již za jeho života stává proslulým centrem duchovního života a křesťanské misie. Benediktinský klášter z roku 1208 Kniha sv. Kolumby bohatě iluminovaný rukopisný evangeliář psaný latinsky

44 sv. Willibrord – původem z Anglie, misionář Frísů spojil obě misijní koncepce: jako představený kláštera, podřízený vladaři, byl hlavou mise po způsobu irském; jako arcibiskup, podřízený papeži římskému, byl hlavou mise římské. 714 pokřtil syna Karla Martela, budoucího franského krále Pipina Krátkého. Misie na pozadí války mezi křesťanským franským majordomem Pipinem II. a pohanským fríským králem Radbodem. Sv. Bonifác 7., 8. století – původem z Anglie apoštol Germánů a Frísů, patron Německa a prvním arcibiskupem v Mohuči Jeho neteř sv. Walburga patronka Němocka, misionářka v Mohuči Propojil franckou církev s římskou, měl podporu papeže pro své misijní dílo Zakládal kláštery – Fulda, biskupství a diecéze

45 Irské křesťanství Svatý Kolumbán z Bobia irský misionář ve Francii –budování klášterů Germánii, Itálii, Francii – dvojkláštery, zpověď, pokání, konflikt kvůli Velikonocům západní mnišství – Benedikt z Nursie ( století, klášter na Monte Casinu, sestavil pravidla pro mnišský život, Ora et labora (Modli se a pracuj), umírněná pravidla Benedikt předává svým žákům Řeholi „Chcete-li znát Stvořitele, nejdříve poznávejte stvoření."

46 Benediktinský model (římská církev, latina): misionáři z kontinentu, snažili se prosadit biskupskou správu a kláštery s čistě Benediktovou řeholí – vazba na domovský klášter, rovnost před Bohem, umírněnost a askezi Klášter Monte Casino (viz obr.) – vzor pro budování mnohých klášterů, vypleněn Langobardy, Saracény, za francouzské revoluce, z 2. světové války – pokaždé obnoven od 7. století nepochopení a střety mezi irskou a římskou církví Snaha centralizovat a ujednotit církev, převážil římský model (irské prvky) Od 8. století Británie součástí římského modelu, nahrazení národního liturgického jazyka latinou, postupné přejímání zvyklostí

47 Význam mnišského života ve středověku Benediktini, cisterciáci (11. století) 7. st. zúrodňování půdy na území Anglie (močály) Zemědělství, chov dobytka, zavlažování, vinařství Využití vodní síly v cisterciáckých klášterech při mletí obilí, na pohání strojů při zpracování železa (odpad obsahující fosfáty ke hnojení), hodináři – sestavení hodin opisování rukopisů


Stáhnout ppt "6. přednáška Byzanc. Mnišství. Francká říše. Irská, karolinská i otonská renesance."

Podobné prezentace


Reklamy Google