Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Energie II. část. 4. Dekarbonizace – snížení CO2 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Energie II. část. 4. Dekarbonizace – snížení CO2 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování."— Transkript prezentace:

1 Energie II. část

2 4. Dekarbonizace – snížení CO2 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Dohoda o klimatickém a energetickém rámci pro rok 2030 požaduje snížení produkce CO2 o 40% oproti roku Dohoda o klimatickém a energetickém rámci pro rok 2030 požaduje snížení produkce CO2 o 40% oproti roku Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o %. Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o %. oxid uhličitý je velice stálý a ani při velmi vysokých teplotách se znatelně nerozkládá.

3 ETS (Emissions Trading Systém) – Evropský systém obchodování s emisními povolenkami ETS funguje v 28 členských státech EU a dále v Norsku, na Islandu a v Lichtenštejnsku. P Obdobné systémy existují nebo se připravují také mimo EU (v Austrálii, USA nebo Číně (viz https://icapcarbonaction.com/en/ets-map ). https://icapcarbonaction.com/en/ets-map V Evropě se ETS týká elektráren, tepláren, spaloven, rafinérií, železáren, oceláren, cementáren, skláren, papíren a od roku 2012 rovněž letecké dopravy. Celkem se jedná o cca průmyslových podniků, které vypouštějí přes polovinu emisí oxidu uhličitého v EU. Každá tuna emisí musí být pokrytá povolenkou a tržní princip má dotčené firmy motivovat, aby hledaly optimální volbu mezi snížením úrovně znečištění a nákupem povolenek. Systém byl spuštěn v roce 2005, v letech 2013 až 2020 probíhá třetí fáze.

4 Změna postoje Číny a USA Vedle Evropské unie jde o další dva významné hráče Prezident USA na začátku srpna 2015 zveřejnil klimatický plán - USA do roku 2030 sníží emise CO2 o 32 % oproti roku Obnovitelné zdroje by měly v roce 2030 tvořit 28 % instalované kapacity. Čína potvrdila svůj záměr na snížení emisí CO2 o 60 % do roku 2030

5 Pařížská konference o klimatu Od 30. listopadu do 12. prosince Konference byla jednou z nejočekávanějších politických událostí roku Završila totiž několikaletá mezinárodní jednání, jejichž cílem bylo vytvořit právní rámec pro globální klimatickou politiku v dalších desetiletích. Země se shodly, že do konce století udrží globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia a budou se snažit směřovat k ještě nižšímu teplotnímu cíli 1,5 stupně. Podle pařížské dohody by měl svět také ve druhé polovině století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě, tak aby byly výsledné emise nulové. Dohodnut mechanismus pro pravidelné pětileté vyhodnocování národních plánů a možné zvyšování závazků.

6 5. Výzkum, inovace Komunitární Program Horizont Mezi priority v oblasti výzkumu patří rozvoj přístupu k zachytávání a skladování uhlíku (CCS) a k zachytávání a použití uhlíku (CCU). Jelikož 30% elektrické energie vzniká v jaderných elektrárnách, EU podporuje výzkum při vývoji IV. generace reaktorů – téměř bezodpadního). Mají být bezpečnější, úspornější a navíc umožní zpracovávat jaderný odpad ze současných reaktorů. Budou spadat do kategorie malých a středních, k jejich chlazení se nebude využívat jen voda, ale i jiné látky jako sodík nebo olovo. Budou schopny recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud nebude zcela spotřebováno (současné reaktory dokážou využít z uranu pouhá 4 % energie).

7 Zachycování a ukládání CO 2 7 Technologie CCS (carbon capture and storage) umožňuje separovat CO 2 od dalších (v průmyslových provozech sekundárně produkovaných) plynů a ukládat jej pod zemský povrch. CO 2 lze tudíž považovat za „neemitovaný“. Společný projekt mezi Českou geologickou službou a International Research Institute of Stavanger, Norsko. Projekt je podpořen grantem z Norska v rámci Norských fondů Pilotní projekt geologického ukládání CO 2 v České republice.Norských fondů

8 ČR podporuje Energet. Unii – Ale… V energetické oblasti hájí ČR s VB na úrovni EU právo na výběr energetického mixu (včetně jádra). ČR se chce ale vyhnout příliš pevně nastaveným předpisům, které by členským státům nenechávaly prostor, aby energetickou účinnost zvyšovaly podle svých domácích podmínek. Efektivní využití jaderné energetiky je prioritou České republiky, dle aktualizované SEK (Státní energetická koncepce) a na ni navazujícího Národního plánu rozvoje jaderné energetiky.

9 Energetický mix ČR primárních energetických zdrojů (SEK 2040) Jaderné palivo 30 – 35 % Tuhá paliva 12 – 17 % (uhlí je důležitá surovina pro chemický průmysl) Plynná paliva 20 – 25 % Kapalná paliva 14 – 17 % Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 % Cílem nástup decentralizovaných zdrojů výroby pro vlastní spotřebu. Nově zákon umožňuje, aby výrobny do 10kW instalovaného výkonu (fotovoltaika), určené pro vlastní spotřebu zákazníka, nemusely mít licenci udělenou ERÚ. Předpoklad až 60 tis. Instalací – bude podpora z NZÚ. Investice je cca Kč.

10

11 Ceny energie 2014 průměrné domácnosti o spotřebě od 2500 and 5000 kWh This indicator presents electricity prices charged to final consumers.2015

12 Koncem r rozhodnuto o energetických cílech EU pro rok 2030 Snížení emisí CO2 v EU o 40 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990 Podíl výroby elektrické energie z OZE nejméně 27 % do roku 2030 (Cíl pro OZE ve skutečnosti znamená výrazné zpomalení růstu OZE v době, kdy se tyto zdroje blíží konkurenceschoposti. V mnoha státech do konce desetiletí nebudou fotovoltaika a vítr potřebovat podporu.) Zvýšení energetické účinnosti o 27 % (Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent) Propojitelnost sítí na úrovni 15 % do roku 2030 (pojistka v případě výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou)

13 ČR a energet. náročnost v evropském srovnání (spotřeba energie/1000 EUR HDP) I když se účinnost v české energetice obecně zvyšuje, země zůstává mezi šesticí nejnáročnějších ekonomik EU, a to i po přepočtu, který respektuje vysoký podíl energeticky náročného průmyslu.

14 Energetická náročnost v přepočtu na HDP r. 2014

15 ČR: uhlí, nukleární energie

16 Rakousko: 68 % energie z vody Zdroj:

17 Francie – 76 % energie z jádra

18 Stavebnictví (1) Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. (Významnou roli u zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2014 plnily Operační programy EU. Z celkové hodnoty mil. Kč a celkového počtu veřejných zakázek zadaných v roce 2014 bylo (56,3%) zakázek v hodnotě mil. Kč (68,0%) spolufinancováno z fondů EU.) Nejvíce energie spotřebuje budova na vytápění (68 %), dále na ohřev vody (15 %), na vaření 8 % a na osvětlení pak 1 %.

19 Dopad měrnice do Stavebnictví být příkladem Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto jsou tyto budovy předmětem pravidelné energetické certifikace. Platí povinnost vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy musí zajistit: a) Od r všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

20 SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, změněný zákonem 103/2015, Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov (novelizovaná vyhl. 230/2015 Sb.)

21 Nová výstavba v ČR a energetická náročnost domů Nové domy (bytové, rodinné, administrativní) od roku 2018 / 2019 / 2020 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou větší než m 2 ) - od 1. ledna 2019 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2020 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 ) Nové domy veřejné správy od roku 2016 / 2017 / 2018 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2016 (pro domy s podlahovou plochou větší než m 2 ) - od 1. ledna 2017 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 )

22

23 Tuny CO 2 – oblasti znečištění 23

24

25

26 Příspěvek na zelenou energii v ČR Zákazníci – (domácnosti, firmy) platí podle Energetického zákona (novela v r. 2014) stejně. 495 Kč na MWh tj. cca 0,50 Kč na 1 kWh Domácnost s průměrnou roční spotřebou elektřiny 2500 – 5000 kWh /rok připlácí tedy ročně cca 1500 Kč/rok na zelenou energii. Pro srovnání – v Německu je to asi 3 krát více. 6,354 Centů na KWh = cca 1,70 Kč/kWh

27 Základní údaje o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR Zákon o podpoře OZE schválila vláda ČSSD v roce 2003 s tím, že investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů 8%. Motivací k investicím do tehdy nákladných solárních elektráren byly garantované vyšší výkupní ceny vyrobené energie (cca 15 Kč/kWh) s limitem max. 5 % meziročního poklesu výkupních cen. Náklady na solární technologie klesly, výkupní ceny zůstaly vysoké 2008–2010 nastal solární boom - příčinou byl razantní pokles ceny fotovoltaických technologií (příčina poklesu - nabídka čínských modulů), a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory. „Náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE,“ Ještě v lednu 2010 činil instalovaný výkon solárních elektráren 463 MWH, v listopadu překročil 1000 MWh a do konce prosince to byl výkon 1650 MWh. V r činil celkový instalovaný výkon 2131 MW (asi polovina výkonu obou českých jaderných elektráren). - Dotace na solární elektrárny činí desítky miliard korun ročně, v r to bylo 44,4 miliardy (z toho 11,7 mld. ze státního rozpočtu, zbytek zaplatili v ceně spotřebitelé).

28 Solární boom skončil, ale…. Srovnáme-li situaci, ke které došlo na přelomu let 2009 a 2010 s Německem: ČR nebyla schopná přijmout potřebné úpravy legislativy a zachovala podporu pro solární elektrárny v roce 2010 na zcela neadekvátní výši, v Německu přistoupili k poklesu výkupních cen ve čtvrtletních periodách tak, aby výkupní ceny flexibilněji reflektovaly vývoj investičních nákladů do fotovoltaických technologií. Česká vláda na kritickou situaci zareagovala až v září 2010, kdy nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny (zejména ty velkoplošné). fotovoltaické elektrárny vystavěné do konce roku 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny, a to na dobu 20 let. Vláda se snažila zavést zdanění, ale kvůli změnám podmínek žaluje ČR 40 provozovatelů solárních elektráren, chtějí kompenzaci ve výši 3,3 mld. Korun. Stát naopak podává žaloby za získání licence předčasně, v závěru roku 2010, kdy ještě platily dvojnásobné výkupní ceny.

29 Climate bonds/zelené dluhopisy Zelené dluhopisy se dělí do několika tematických kategorií dle oblasti pomoci, na kterou se zaměřují (zemědělství, deštné pralesy, znečištění vody, aj.). Emitent cenného papíru (vláda, místní samospráva, banka, korporace) se zavazuje využít získané prostředky na opatření zmírňující klimatické dopady. Samostatnou kategorií v rámci zelených dluhopisů jsou velmi populární tzv. Forest bonds zaměřené na ochranu deštných pralesů po celém světě. Apple prodala 1,5 miliardy sedmiletých tzv. zelených dluhopisů (2016), jejichž výnos podpoří čistou energii a další udržitelné aktivity. Apple uvedl, že výnos z emise těchto dluhopisů použije k výstavbě ekologických budov. Chce tak dosáhnout toho, aby všechny jeho prodejny, firemní kanceláře i datová centra využívaly pouze zelenou energii.

30 Výhodou zelených dluhopisů z pohledu investora je ve srovnání s ostatními dluhopisy to, že výnosy z jejich držení není třeba danit. Dlužník si tak na trhu může půjčit za nižší úrok a věřitel získá zajímavější výnos. Typickými projekty financovanými prostřednictvím zelených bondů jsou větrné či solární parky, stále častěji si však investoři půjčují i na činnosti související se zalesňováním krajiny nebo rozvojem ekologické a udržitelné rostlinné a živočišné výroby. V roce 2013 bylo do zelených dluhopisů investováno celkem 346 miliard amerických dolarů a většina emitovaných dluhopisů měla nejvyšší investiční rating. https://www.climatebonds.net/


Stáhnout ppt "Energie II. část. 4. Dekarbonizace – snížení CO2 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Problematika klimatu – Připravuje se Nový Systém pro obchodování."

Podobné prezentace


Reklamy Google