Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trestněprávní odpovědnost zastupitelů JUDr. Petr TOMAN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trestněprávní odpovědnost zastupitelů JUDr. Petr TOMAN."— Transkript prezentace:

1 Trestněprávní odpovědnost zastupitelů JUDr. Petr TOMAN

2 Cíl přednášky  Zvyšuje se trestní represe členů zastupitelstev měst a obcí?  Stoupá počet stíhaných zastupitelů a o kolik?  Právní úprava povinností zastupitelů – obecně i v oblasti správy majetku  Péče řádného hospodáře podle občanského zákoníku  Povinnost nejednat ve střetu zájmů  Trestněprávní posouzení porušení povinností členů zastupitelstva  Jak dopadají některé známé případy stíhaných zastupitelů?

3 Právní úprava povinností zastupitelů Povinnosti zastupitelů jsou stanoveny Ústavou, Listinou a zákony: - č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů Povinnosti zastupitelů jsou stanoveny rovněž: - vyhláškami a nařízeními platnými v obci - statuty obcí (§ 130 zákona o obcích) - usneseními zastupitelstev a rad obcí Povinnost obce = povinnost obecních orgánů = povinnost členů těchto orgánů

4 Právní úprava povinností zastupitelů zákon o obcích 1/3 § 69 odst. 2: „Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ § 38 odst. 1: „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.“ § 38 odst. 2: „Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím“. § 38 odst. 3: „Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob ….“ § 38 odst. 6: „Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení“.

5 Právní úprava povinností zastupitelů zákon o obcích 2/3 § 39 odst. 2: „Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.“ Primární kritérium – výše získaného protiplnění – prodej ekonomicky nejvýhodnější nabídce Sekundární kritérium – legitimní důvod mající základ v plnění úkolů obce v samostatné působnosti podle § 38 odst. 1 Právo na samosprávu, policie může hodnotit pouze existenci důvodu, nikoliv jeho rozumnost, účelnost apod.

6 Právní úprava povinností zastupitelů střet zájmů 1/2 § 83 odst. 2 zákona o obcích: „Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.“ Toto ustanovení nevylučuje tzv. „hlasování pro sebe“, jen stanoví povinnost to oznámit. § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: „Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu“.

7 Právní úprava povinností zastupitelů střet zájmů 2/2 § 8 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů: „Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.“ Ustanovení se týká jen veřejných funkcionářů, tedy starosty, místostarosty, členů rady a případně uvolněných zastupitelů.

8 Péče řádného hospodáře dle OZ § 159 odst. 1 ObčZ: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“ Vztahuje se na zastupitele? ANO! § 20 odst. 2 ObčZ: Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. Povinnost vyvodit důsledky = obstarat si podklady od obce, od znalců, advokátů, poradců atd. (i kdyby se později ukázaly být nesprávné)

9 Trestní odpovědnost zastupitelů Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 454/2011 ze dne (č. 22, Brno – Střed, pronájem nemovitosti města bez souhlasu rady za nepřiměřeně nízkou cenu): „Lze souhlasit s dovolatelem, pokud uvádí, že samozřejmým a presumovaným předpokladem výkonu funkce starostky (tj. funkce, které se obviněná ujala dobrovolně, a která je honorovaná) je znalost zákona o obcích a v případě starostky městské části i znalost statutu územně členěného statutárního města“. (od roku 2008: zproštěna - zamítnuto odvolání – 2012 NS zrušil - odsouzení – zproštění – 2014 NS zrušil – odsouzení)

10 Trestní odpovědnost zastupitelů Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 1131/2011 ze dne (č. 26, Přítluky): „Starosta obce i člen zastupitelstva obce jsou úřední osobou ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Z tohoto postavení lze presumovat i jeho znalost takových právních předpisů, jakými jsou například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), nebo zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

11 Trestní odpovědnost zastupitelů Jednání zastupitelů, jímž nakládají s majetkem obce, jsou kvalifikována jako trestný čin: zastupitelé jsou úřední osoby podle § 127 odst. 1, písm. d) TrZ trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 TZ: „Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.“

12 Trestní odpovědnost zastupitelů Jednání zastupitelů, jímž nakládají s majetkem obce, jsou kvalifikována jako trestný čin: trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TrZ, popř. v nedbalostní formě podle § 221 TrZ: „Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou ( Kč), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ „Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu ( Kč)“.

13 Trestní odpovědnost zastupitelů Ústavní soud ČR, rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 265/07 ze dne : „Trestní stíhání bývalých či současných zastupitelů města, členů jeho rady nebo dokonce starosty v souvislosti s hlasováním zastupitelstva o nakládání s majetkem města může mít nepřímý vliv na budoucí výkon samosprávy a způsob nakládání s majetkem města. To však nestačí, aby tento orgán samosprávy byl vedle fyzických osob – svých současných či bývalých členů – nebo dokonce na jejich místě oprávněn domáhat se zrušení rozhodnutí v jejich trestních věcech, zejména mají-li tyto osoby lepší a přímější cestu k dosažení tohoto cíle a k uplatnění nastolené argumentace“.

14 Trestní odpovědnost zastupitelů Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 827/2012 ze dne (č. 25, Liberec; členové zastupitelstva obviněni kvůli schválení prodeje nemovitého majetku za podstatně nižší kupní cenu, než jaká byla v daném místě a čase obvyklá): „Trestní odpovědnosti každého z členů zastupitelstva obce, který hlasoval pro schválení nevýhodného prodeje nemovitého majetku obce, nebrání ani skutečnost, jestliže rozhodoval jako člen kolektivního orgánu obce. Ke schválení prodeje nemovitého majetku obce se totiž vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce (§ 87 zákona o obcích), takže všichni členové zastupitelstva představující tuto většinu, bylo-li jí dosaženo, se bezprostředně podíleli na přijetí takového rozhodnutí zastupitelstva obce, přičemž každý z nich měl stejný hlas. Proto i trestní odpovědnost za schválení a důsledky rozhodnutí přijatého zmíněnou většinou, pokud bylo učiněno v rozporu s povinností členů zastupitelstva obce řádně spravovat majetek obce (§ 38 a násl. zákona o obcích), mohou nést všichni členové zastupitelstva obce, kteří hlasovali pro schválení určitého rozhodnutí, jímž byla způsobena škoda na majetku obce.“

15 Trestní odpovědnost zastupitelů Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 848/2010 ze dne (č. 26, Přítluky; starosta a místostarostka bez vědomí zastupitelstva podepsali dohody o narovnání a tím porušili zákaz převodu majetkových podílů s ohledem na poskytnutou dotaci): „Jestliže laické osoby se spolehnou na informace advokáta, jako osoby práva znalé, aniž by měly nějaké věrohodné signály, z nichž by mohly dovodit nesprávnost takových informací, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění ve vztahu k vzniku tvrzené škody na podkladě jejich jednání v právním smyslu.“

16 Statistika nuda je …

17 v letech 1995 až 2014 bylo vedeno celkem 75 trestních řízení proti 266 zastupitelům; ke bylo pravomocně ukončeno 44 trestních řízení vedených proti 100 zastupitelům; z celkového počtu 44 pravomocně ukončených trestních řízení bylo 19 trestních řízení ukončeno výrokem o vině obžalovaného zastupitele. 24 trestních řízení bylo ukončeno jinak (5 trestních řízení ukončeno státním zástupcem - 2x zastaveno, 3x zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání, 20 trestních řízení ukončeno zproštěním obžaloby soudem. Jedno trestní řízení ukončeno jak zproštěním obžaloby soudem, tak i výrokem o vině. Jedno trestní řízení ukončeno jak zproštěním obžaloby soudem, tak i zastavením trestního stíhání SZ. 57 % ukončených trestních řízení (po odečtení případů korupce 64 % trestních řízení) bylo vedeno neoprávněně!!!

18 Statistika nuda je … v letech 1995 až 2014 bylo vedeno celkem 75 trestních řízení proti 266 zastupitelům; ke bylo pravomocně ukončeno 44 trestních řízení vedených proti 100 zastupitelům; z celkového počtu 100 stíhaných zastupitelů bylo 23 zastupitelů shledáno vinnými. Trestní stíhání 11 zastupitelů bylo ukončeno státním zástupcem, 66 zastupitelů bylo zproštěno obžaloby soudem. 77 % stíhaných zastupitelů (po odečtení případů korupce 81 % zastupitelů) bylo stíháno neoprávněně!!!

19 Statistika nuda je … z celkového počtu 21 trestních řízení, v nichž nebyl obsažen korupční prvek a v nichž bylo podáno dovolání nebo stížnost pro porušení zákona, vedených proti 64 zastupitelům, byly Nejvyšším soudem zrušeny rozhodnutí soudů nižších stupňů v 10 trestních řízeních vedených s 35 zastupiteli. To je 48 % nesprávných pravomocných rozhodnutí obecných soudů týkajících se 55 % členů zastupitelstev obcí. Zdroj: Stanovisko Unie obhájců ČR č. 3/2015 dostupné na

20 Kazuistika Lipno nad Vltavou „Obžalovaný v této věci není stíhán za to, že by neudělal něco, co jako řádný hospodář obce udělat měl. Není žalován ani za to, že něco udělal a bylo to špatně. Je žalován za to, že něco udělal, bylo to dobře, ale mohl to udělat (možná, teoreticky) ještě lépe a výsledek, který je pro obec už tak velmi pozitivní, mohl být (možná, teoreticky) ještě lepší….. Trestní odpovědnost obžalovaného je za dané situace dovozována vlastně jen z toho, že celá transakce mohla být provedena za podmínek pro obec snad ještě lepších výhodnějších.“

21 Kazuistika Náchod „Přestože cena stanovená společností Pivovar Holba, a. s., byla o 35 milionů vyšší, na čemž dogmaticky dovolatel staví své tvrzení o vzniku škody ve formě majetkové újmy, ve skutečnosti se její úhrada jevila nejistou, a to nejen ve svém rozsahu, ale dokonce budoucí možná neshoda stran na jejím snížení mohla pro kupujícího znamenat právo odstoupení od smlouvy. Proto je nutné odmítnout názor nejvyššího státního zástupce o poškození města N. výběrem kupujícího, který byl ochoten, (a také tak následně fakticky učinil), zaplatit za akcie cenu sice nižší, ale bezprostředně po uzavření smlouvy bez jakýchkoli podmínek. Nabídka společnosti Pivovar Holba, a. s., byla pro prodávajícího natolik riskantní v možných důsledcích, a to s ohledem na dobu splatnosti, ale především na naprosto nepředvídatelný a pro město N. dokonce neovlivnitelný vývoj (fakticky nesmělo vykonávat akcionářská práva), že rozumně uvažující osoba by na ní nepřistoupila. Bez významu není ani poznatek, soudu týkající se určité snahy vedení města zachovat v regionu výrobu k udržení zaměstnanosti i značku, která může sloužit k jeho propagaci, a být tudíž ku prospěchu všech místních občanů“.

22 Kazuistika Praha – kauza Opencard „Pokud státní zástupkyně trvá na tom, že se stanoviskem advokátní kanceláře AL neměli členové Rady HMP řídit, je třeba, aby bylo objasněno, zda členové rady jsou povinni mít znalosti přesahující znalosti specialistů na autorské právo, a upřesnit, jakými předpisy je taková povinnost stanovena, nebo specifikovat jiný důvod, proč neměli renomované právní kanceláři věřit.“,,Spokojili se bez přiměřených důvodů a bez náležité opatrnosti se stanoviskem expertních právníků, nezkoumali jaké smlouvy vůbec HMP s autorem programu SKC uzavřelo. O jejich neodpovědném přístupu k majetku HMP svědčí i skutečnost, že o přidělení zakázky kritizovanému dodavateli rozhodli v časovém horizontu půl hodiny.“

23 Občanskoprávní odpovědnost § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - zastupitelé, členové rady a starosta obce odpovídají za škodu, která obci vznikne v důsledku rozhodnutí, pro které jako zastupitelé nebo členové rady hlasovali - za škodu odpovídají společně a nerozdílně ti, kteří hlasovali pro přijetí usnesení (§ 2915 OZ) - záleží na rozhodnutí obce, po kterém z nich a kolik bude obec vymáhat.

24 Pojištění odpovědnosti

25 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Trestněprávní odpovědnost zastupitelů JUDr. Petr TOMAN."

Podobné prezentace


Reklamy Google