Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072

Dne 12. 2. 2014 jsme se zúčastnili 6 odborných přednášek 1)Biologie raků (obsahovala i metody odlovu raků apod.) 2)Druhy raků v ČR 3)Jeseteři ve Vodňanech 4)Vodní toky a rybí pásma 5)Značení raků a ryb 6)Anestezie ryb (tato přednáška nás zajímala nejvíce, poněvadž se od ní odvíjel praktický úkol naší skupiny) Následující snímky obsahují stručný teoretický výtah ze všech absolvovaných přednášek

Biologie raků (Kozák, Biologie raků) U raků převládá pohlavní dimorfismus : samec x samice Páření probíhá v 8 fázích Kladení vajíček nejčastěji na podzim Líhnutí na jaře (květen) I. vývojové stádium: není samostatné, je závislé na samici, není schopné přijímat potravu, velká hlavohruď, malý telson, většinou trvá 7-10 dní SVLÉKÁNÍ RAKŮ Gastrolity (rakůvky) = párové útvary, tvar disku, velikost 4- 6 mm Nalezneme je mezi kutikulou a epidermis stěny žaludku

Letní teplota vody 18 - 22 °C pH: optimální 6,5 - 8,5 Kyslík: 7 mg/l Citliví na chemické znečištění Prostředí s dostatkem úkrytů: kameny, kořeny stromů, meandrovité toky Bez nátlaku dravců: vydra, norek, pstruh, úhoř Nemoci  převážně od nepůvodních raků RAK SIGNÁLNÍ Páření i líhnutí - o 1 měsíc dříve Roste rychleji Pohlavní dospělosti dosahuje ve 2 – 3 letech Agresivní Není tak náročný na kvalitu vody (Kozák, Biologie raků)

RAK PRUHOVANÝ Rychle roste Pohlavní dospělosti dosahuje zhruba už v 1 roce Poměrně agresivní Nepříliš náročný na kvalitu okolí Aktivní ve dne i v noci Migruje Odlišná reprodukce!!!  páření – podzim, jaro  kladení vajec: březen – vývoj (viz níže) 6 až 8 týdnů, líhnutí - květen/červen  3 stádia vývoje:  1. stádium nesamostatné  2. stádium nesamostatné  3. stádium samostatné (Kozák, Biologie raků)

Vyšší plodnost Kratší embryonální vývoj Dříve se líhnou Rychleji dosahují pohlavní dospělosti Menší náročnost na kvalitu prostředí Větší agrese Migrace Větší aktivita ve dne Vzájemné nakažení račím morem!!! (Kozák, Biologie raků)

Ukázkové obrázky Obr. [2]

Obr. [3]

Monitoring raků V mělčinách Bližší informace I) Manuální prohledání skrýše-> postupuje se proti proudu II) Noční sledování III) Proutek s návnadou-> na břehu, úspěšná metoda odlovu IV) Vlečná síť-> používají se speciální sítě (rakovky, vrše), nejpoužívanější V) Lov elektrickým proudem-> nutné povolení, nebezpečí poškození raků VI) Vrše opatřené kamerou V Hlubinách Bližší informace I) Vrše II) Vrh válcovité sítě-> tzv. vězence III) Potápění IV) Použití čeřenu-> Síť čtvercového tvaru (Kozák, Biologie raků)

Jedná se většinou o stejné způsoby jako při sledování raků V mělčinách Bližší informace I) Manuální chytání ve dne II) Manuální chytání v noci III) Proutky s návnadou-> na břehu, úspěšná metoda odlovu V hlubinách Bližší informace I) Vrše II) Použití čeřenu-> Síť čtvercového tvaru III) Vrh válcovité sítě-> tzv. vězence IV) Nechtěný lov při rybolovu Odlov raků (Kozák, Biologie raků)

Lov raků Lov za účelem – studia biologie, chovu, popřípadě konzumace Metody lovu: 1) aktivní 2) pasivní 3) kombinované  Aktivní – aktivní vyhledávání a sbírání raků do ruky, sítěk,… + potápění  Pasivní – lov na návnadu a sbírání např. do vrší,…  Kombinované – el. proud, vypouštění nádrží a sběr,… (Kouba, Lov raků)

1) DO RUKY  Za pomoci sítěk  Nutná dobrá průhlednost vody, hloubka max. 0,5 metru  Postup – proti proudu (zákaly)  Prohledávání všech možných úkrytů raků, hlavně místečka pod kamením, kořeny stromů nebo keřů, naplaveniny či například nory vyhloubené u břehů.  Odchyt do ruky nebo síťky 2) PROUTEK A NÁVNADA  Nabodnutí návnady na proutek a následné zaražení proutku do břehu  Návnada – rybí maso  Zabodnutí způsobí, že rak si návnadu nemůže odtáhnout do úkrytu; úspěšné i pro lov samic s vajíčky  Hlavně rekreační lov  Důležité – zručnost, dobrá přístupnost místa (Kouba, Lov raků)

3) RAKOVKY = kovový kruh, vypletený síťovinou  Navázán na provázcích  Provázky směřují k silnému prutu nebo třeba plováku  Ve středu rakovky – návnada  Poté – ponoření do vody v blízkosti břehu  Při zákalech – pravidelné zvedání rakovky (kontrola kořisti) 4) VRŠE  Jedna z nejefektivnějších a nejběžnějších metod  Díky konstrukci – znesnadněný únik raků  Po nějakém čase (nejčastěji přes noc) – vrše vyloveny  Mnoho typů vrší (liší se konstrukcí, materiálem, umístěním návnady, velikostí ok,…)  Musí být dobře skladná, snadno udržovatelná a dobře přemístitelná  Nepříliš vysoká účinnost – lov raka pruhovaného v nádržích (Kouba, Lov raků)

5) ELEKTRICKÝ PROUD  Za pomocí elektrického agregátu (viz odlov ryb)  Mnoho právních předpisů  Není příliš vhodný – poškození raků  Neodhadnutelná úspěšnost 6) POTÁPĚNÍ  Vhodné na obtížně přístupných lokalitách (zatopené lomy, hluboké nádrže,…)  Vysoká průhlednost vody, nutnost absolvovat potápěčský kurz  Nezbytné technické vybavení, časová náročnost  Možnost přímého pozorování raků + šnorchlování,… 7) VYPUŠTĚNÍ NÁDRŽE  Nejefektivnější X aplikovatelná pouze na vypustitelných nádržích  Raci sbíráni s ubývající vodou  odhalení jejich úkrytů  Možnost odchytu raků všech věkových kategorií  Nutno poté rychle znovu napustit nádrž (Kouba, Lov raků)

Druhy raků v ČR Raci – významná skupina živočichů; výskyt téměř v každém vodním ekosystému  klíčová ekologická role Téměř celosvětové rozšíření V současnosti známo kolem 600 druhů raků Evropa – pouze 5 původních druhů, nyní už i 10 nepůvodních druhů V ČR – původní pouze rak říční a rak kamenáč Konec 19. století – dovoz a vysazení raka bahenního V průběhu minulého století – rak pruhovaný (severní Amerika) a rak signální Severoamerické druhy  nebezpečný račí mor Mezi akvaristy – také rak mramorovaný a rak červený (Kouba, Druhy raků v České republice)

PŮVODNÍ DRUHY RAKŮ V ČR RAK ŘÍČNÍ  Sladkovodní  Až 25 cm  Život v tekoucí vodě  Velmi citlivý na znečištění  indikátor čistoty vody  15 – 20 let [1] RAK KAMENÁČ  chladné, čisté vody  Kamenité či štěrkovité dno  60 – 90 mm, 100 gramů  Velmi citlivý na čistotu vody  Často šedomodré zbarvení [2]

Rak říční Obr. [4]

Rak kamenáč Obr. [5]

Jeseteři ve Vodňanech Jeseterovité ryby  Jedna z nejstarších skupin obratlovců na Zemi  Hlavně na severní polokouli  Potrava – převážně organismy ze dna  Poměrně pozdě pohlavně dospívají  Po většinu života – v moři X rozmnožování ve sladkých vodách  Před výtěrem - migrace  Rostou po celý život  Některé druhy – hodně veliké  Vyvinuly se asi před 250 miliony lety  Na Zemi – společně s dinosaury (Havelka, Jeseteři ve Vodňanech)

1) Pytláctví a lov – producenti kaviáru (1 kg kaviáru – tisíce dolarů) 2) Destrukce toků – stavění přehrad, ničení toků 3) Mezidruhové křížení – ztráta genetické identity čistých druhů  Import nepůvodních druhů a křížení s původními druhy Genetika jeseterů  polyploidní Ploidie = počet chromozómových sad v jádře buněk Spontánní polyploidie – první případ autopolyploidizace u jesetera malého. (Havelka, Jeseteři ve Vodňanech)

Vodní toky a rybí pásma (Randák, Vodní toky a rybí pásma) Vodní toky  Typické jednosměrným proudem vody  Protéká přirozeným, upraveným nebo umělým korytem Systém vodního toku tvořící jeho povodí začíná prameny -> pramenné stružky a vlásečnice. Dalšími přítoky tok zesiluje a mohutní -> potoky, říčky a řeky. V důsledku nerovností terénu rozdílný spád koryta -> vliv na složení rybích populací. Rybí pásma  Rozdílné podmínky jednotlivých úseků toku – rozdílné oživení rybami -> rozdělení na rybí pásma (většinou) pojmenované po nejhojněji zastoupených druzích.

Pstruhové pásmo Pstruh obecný  Původní druh v ČR, všežravec, žije 4 – 6(15) let  Rozpoznávací znaky: tuková ploutvička, nažloutlé zbarvení boků, černé a červené tečky, ocasní ploutev bez teček Mihule potoční  Původní druh v ČR, délka života 5 – 6 let, po výtěru hyne  Rozpoznávací znaky: bez párových ploutví, kruhová ústa, 7 párů žaberních štěrbin, dospělci vyvinuté oči Vranka obecná  Původní druh v ČR, všežravec, žije 4 – 7 let  Rozpoznávací znaky: tělo bez šupin, mohutné a zploštělé, břišní ploutve na hrdle, prsní vřetenovité, dvojitá hřbetní ploutev, široká koncová ústa s malými zoubky (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Lipanové pásmo Lipan podhorní  Původní druh ČR, všežravec, žije 4 – 6 let  Rozpoznávací znaky: šupiny v řádcích, tuková ploutvička, výrazná hřbetní ploutev Mník jednovousý  Původní druh ČR, všežravec, žije 4 – 10 let  Rozpoznávací znaky: hnědě mramorovaná kůže s jemnými šupinami, jeden vous na bradě, dvě hřbetní ploutve (krátká a dlouhá), dlouhá řitní ploutev, břišní ploutve na úrovní prsních Střevle potoční  Původní druh ČR, všežravec, žije 3 – 5 let  Rozpoznávací znaky: protáhlé válcovité tělo, jemné šupiny, na boku pruh z hnědých skvrn, samci ve tření jsou pestře zbarvení (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Parma obecná  Původní druh ČR, všežravec, žije 8 – 14 let  Rozpoznávací znaky: štíhlé tělo, protáhlý rypec, masitá spodní ústa, čtyři vousy, úzká řitní ploutev Jelec tloušť  Původní druh v ČR, všežravec, dravec, žije 8 – 12 let,  Rozpoznávací znaky: válcovité tělo, velká kulatá ústa, velké šupiny s černým síťováním, zakulacené ploutve, řitní ploutev s břišními má červenou barvu, ocasní černou Parmové pásmo (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Ostroretka stěhovavá  Původní v povodí Moravy a Odry, všežravec, žije 8 – 14 (20) let  Rozpoznávací znaky: mírně zploštělé tělo, typická spodní ústa s ostrou hranou, načervenalé ploutve na spodku těla Podoustev říční  Původní v ČR, všežravec, žije 7 – 9 (14) let  Rozpoznávací znaky: protáhlé, středně vysoké tělo, typický nos, výskyt žlutého zbarvení spodku těla hlavně na jaře, spodní ústa podobná cejnům, všechny ploutve tmavé, dlouhá řitní ploutev (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Cejnové pásmo Cejn velký  Původní druh v ČR, všežravec, žije 12 – 15 (25) let  Rozpoznávací znaky: vysoké ploché tělo, šedožluté zbarvení boků, všechny ploutve tmavé, řitní ploutev dlouhá, spodní ústa vysouvá v chobot Kapr obecný  Původní druh v ČR, všežravec, žije 15 – 20 (40) let  Rozpoznávací znaky: velké (zlaté) šupiny – ošupení redukováno, dva páry vousů, velká vysunovatelná ústa, dlouhá hřbetní ploutev (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Lín obecný  Původní druh v ČR, všežravec, 8 – 10 let  Rozpoznávací znaky: zelené zbarvení boků, jeden pár vousků, drobné šupiny, načervenalá duhovka oka, kulaté ploutve Perlín ostrobřichý  Původní v celé ČR, všežravec, 8 – 12 let  Rozpoznávací znaky: rudé ploutve, horní ústa Štika obecná  Původní druh v celé ČR, dravec, 10 – 15 (20) let  Rozpoznávací znaky: protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev posunuty dozadu, velká hlava, prostorná tlama plná zubů (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Candát obecný  Původní druh v ČR, dravec, 12 – 15 (20) let  Rozpoznávací znaky: dvě hřbetní ploutve (první je ostnitá), ploutve má šedé až bílé,,,psí“ zuby (na horní i dolní čelisti), opalizující oči Okoun říční  Původní druh v ČR, všežravec a dravec, 7 – 12 (20) let  Rozpoznávací znaky: vysoké tělo, dvě výrazné hřbetní ploutve (první ostnitá), malé, tuhé a drsné šupiny, velká tlama s blanitými okraji, tmavé pruhy na bocích, červené ploutve Sumec velký  Původní druh v ČR, dravec, všežravec, 30 – 50 let  Rozpoznávací znamení: kůže bez šupin, 3 páry vousů, dlouhé tělo, plochá ocasní část, drobná hřbetní ploutev, dlouhá řitní ploutev (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

PásmoCharakterist ika toku DnoSpád (%)ProudMax. teplota (°C) Charakteristické druhy ryb a mihulovců PstruhovéBystřina, potok kamenitéPřes 0,4Velmi rychlý 12-18pstruh obecný, vranka obecná mihule potoční LipanovéŘíčkaKamenité, štěrkovité 0,1 – 0,2rychlý18-20lipan podhorní, střevle potoční, mník jednovousý parmovéŘekaŠtěrkovité, písčité 0,03 – 0,15zpomalený18-22parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, jelec tloušť cejnovéŘekaPísčité, bahnité Pod 0,08Výrazné zpomalený 20-25cejn velký, candát obecný, lín obecný, kapr obecný, štika obecná, sumec velký, okoun říční, perlín ostrobřichý

Obr. [6] Obr. [7]

Značení ryb a raků PROČ RAKY A RYBY VŮBEC ZNAČÍME? Vědecké i chovatelské účely – sledování v terénu Lepší evidence, rozlišení jedinců nebo skupin Možno získat důležité informace o etologii raků a ryb ve volných vodách (růst, přežití,…) ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA ZNAČENÍ Schopnost rozlišit jednotlivé druhy či skupiny Používat značení, které nemá vliv na růst, přežití nebo třeba chování živočichů Požadovaná životnost označení Co nejmenší finanční náročnost (  úspornost) Lehké aplikování a rozpoznání znamení (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

1) SKUPINOVÉ ZNAČENÍ  Značení skupin ryb/raků různého původu (plemeno, styl krmení,…), jež jsou poté často vysazovány do volných vod, popřípadě chovány k dalším účelům  Většinou četné skupiny  Zapotřebí – technická, časová a finanční nenáročnost  Rychlé a jasné rozpoznání jedinců 2) INDIVIDUÁLNÍ ZNAČENÍ  Identifikace jednotlivců  Často značka s unikátním kódem  Vyšší stresová přítěž pro jedince  Značky mají danou velikost  lze je aplikovat pouze zástupcům od jisté velikosti Raci – opakovaně svlékají krunýř, jenž u nich umožňuje značení  limitovaná životnost značky (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

A) POPISOVÁNÍ  Jen u raků  Pomůcky – například lak na nehty nebo voděodolný fix  Jednoduché, nemá vliv na jedince, snadné rozpoznání X pouze do příštího svlékání krunýře B) KAUTERIZACE  Raci  Značení teplem – přiložení žhavého nástroje C) KRYOGENNÍ METODA  „studená verze“ kauterizace  Obvykle tekutý dusík  U ryb – druhy bez šupin nebo pouze s malými šupinami  Kapr lysec, lín, pstruh,…  Trvanlivost cca 2 roky, možnost obnovy (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

D) PŘISTŘIŽENÍ TELSONU/UROPODU – RACI X PŘISTŘIŽENÍ/AMPUTACE PLOUTVÍ - RYBY  Raci – pomocí prostřihávání dírek a značek na ocasním vějíři či výběžcích koncových článků  Skupinové i individuální, vysoká obměna  Po několika svlékáních – zmizení značek  Ryby – hlavně skupinové značení  Amputace – jedna z párových ploutví (nezpůsobuje potíže)  Perforace – kleštěmi nebo průbojníkem; zejména horní (dolní) lalok ocasní ploutve  Lososovité – amputace tukové ploutvičky  !!!NUTNÁ DESINFEKCE POSTIŽENÝCH MÍST!!! E) PŘÍVĚSNÉ ZNAČKY  Raci – například přivázání na tělo nebo nastřelení do těla  Ztráta obvykle hned při prvním svlékání  Možnost komplikací při svlékání  smrt  Ryby – značky přivázány provázkem k hřbetní ploutvi, terčíky na ploutve,…  Uplatnění – chov jeseterů (vhodně tvarované prsní ploutve)  Nepříliš náročné na vybavení, jednoduché rozpoznání X možnost ztráty označení, nesnadné aplikování (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

F) ČIPOVÁNÍ  Každý čip – unikátní kód  Trvalé, spolehlivé  Identifikace pomocí čteček G) KÓDOVANÉ MIKROZNAČKY  Krátký drátek, vyleptaný kód (čitelný pouze pod mikroskopem)  Aplikace – automaticky/jehlou jako čipy  500 – 600 jedinců/1 hodina  Individuální značení – nutné vyndání značky H) VIE SYSTÉM – ELASTOMERY  Roztoky na bázi silikonu, po aplikování tvrdnou  Aplikace pod průhlednou pokožku např. v okolí očí nebo mezi paprsky ploutví (ryby), či pod průhlednou kutikulu u zadečku (raci) I) VI ALPHA ŠTÍTKY  Měkké biokompatibilní fluorescenční značky  Raci – průhledná kutikula u zadečku, zůstávají i po svlékání  Ryby – hlavně v okolí očí (průhledná pokožka)  Levné, příliš nepoškozují organismus X často se ztrácí, náročné vpravování do organismu (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

Celkové či částečné znecitlivění těla člověka nebo živočichů [3] [4] Umožňuje manipulaci s rybami či provádění veterinárních nebo chovatelských zákroků Zabraňuje poškození nebo stresu při manipulaci Jedno z opatření zákona na ochranu živočichů proti týrání (nutno živočichy před provedením zákroku uspat) Co je anestezie? (Lepič, Anestezie ryb)

Nejčastější důvod – umělé výtěry Využití anestezie u ryb Ryby v trdlišti Obr. [8] (Lepič, Anestezie ryb)

Vpravování léčiv a hormonálních přípravků do těla pomocí injekce Obr. [9] (Lepič, Anestezie ryb)

Odběry krve – zejména při veterinárním vyšetření Obr. [10] (Lepič, Anestezie ryb)

Měření a vážení ryb Obr. [11] (Lepič, Anestezie ryb)

Mechanické odstraňování parazitů a jiných škůdců Obr. [12] + Transport ryb + Fotografování ryb (Lepič, Anestezie ryb)

I)Anestetická koupel  Nejběžnější a nejpoužívanější způsob II) Sprejování žaber naředěným roztokem anestetika  Převážně u velkých druhů ryb  Zahraničí Způsoby použití (Lepič, Anestezie ryb)

Anestetická koupel Obr. [13]

I.MS 222 – rozpustný prášek (0,1 gramů/1 litr) II.Propoxat – dobře rozpustný prášek (0,002 – 0,003 gramů/1 litr) III.Menocain – rozpustný prášek (0,067 gramů/1 litr) IV.Propiscin V.2-phenoxyethanol – bezbarvá kapalina (0,3 – 0,4 ml/l) VI.Hřebíčkový olej (zlatohnědá kapalina obsahující účinnou látku eugenol (0,03 - 0,04 ml/l) [5] Nejčastěji používaná anestetika (Lepič, Anestezie ryb)

4 fáze 1) EXCITACE  fyziologická (= „běžná“) poloha  zrychlené dýchání  zvýšená pohybová aktivita a obranné reflexy 2) ZKLIDNĚNÍ  opět fyziologická poloha  dýchání se zklidňuje a zpomaluje  normální pohybová aktivita Průběh anestezie (Lepič, ANESTEZIE RYB)

3) ZNECITLIVĚNÍ  ryby se pomalu pokládají na bok (už ne fyziologická poloha)  klidné, zpomalené dýchání  snížení pohybové aktivity  snížení obranných reflexů 4) NARKÓZA (= HLUBOKÁ ANESTEZIE)  tělo – boční poloha  žádné obranné reflexy  velmi málo dýchají, popř. až zanikající dýchání (Lepič, Anestezie ryb)

1) Koncentrace anestetika 2) Druh ryby (lososovití – jedny z nejcitlivějších ryb) 3) Délka aplikování (= koupele)  POZOR NA PŘEKROČENÍ 4. FÁZE!!! (následuje smrt ryby) 4) Věk ryby (čím mladší, tím citlivější) 5) Teplota vody (čím vyšší, tím rychlejší reakce) 6) Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě Faktory ovlivňující průběh anestezie (Lepič, Anestezie ryb)

Přednáška na téma ANESTEZIE RYB proběhla (stejně jako 5 předchozích) ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém (VÚRH) ve Vodňanech Přednášku vedl pan Ing. Pavel Lepič, který je zároveň vedoucím experimentálního rybochovného pracoviště a pokusnictví Obr. [14] Obr. [15]

Po přednáškách jsme se odebrali s odborným pracovníkem (panem Lepičem) do místnosti, kde bylo již všechno přichystané pro náš praktický úkol. Doprovod nám ještě tvořila další skupina z o rok staršího ročníku naší školy. Čekalo nás uspávání ryb, pozorování jejich reakcí a stopování času uspání, následné probouzení a stopování času probuzení. Pan Lepič nám ochotně zodpovídal naše dotazy a doplňoval naše znalosti zábavnými historkami z praxe.

Anestezie ryb se využívá při fotografování ryb, při umělých výtěrech ryb, nebo například při mechanickém odstraňování parazitů. Anestezie se aplikuje způsobem koupele Má čtyři fáze. V první a druhé fázi jsou ryby zmatené a snaží se všemožně uniknout z nádoby, do které bylo přidáno anestetikum. Postupně dochází k omezení hybnosti a působení anestezie. Ve třetí fázi jsou již ryby plně připravené k provedení zákroků. Čtvrté fázi se většinou snaží vyhnout, může se totiž lehce přehoupnout do stádia, které se stává pro ryby smrtelné. Průběh anestezie ovlivňují následující faktory: teplota vody, druh anestetika, velikost ryby či množství kyslíku. Mezi nejběžnější anestetika používaná v České republice patří hřebíčkový olej a propiscin. Stručné shrnutí teorie

K anestezii jsme potřebovali: anestetikum, nádobu na zředění anestetika, nádobu s čistou vodou, ryby a stopky. Pro anestezii jsme používali druh ryby Ostroretka stěhovavá Ostroretky byly v nádobě za určité teploty. Odborník postupně přidával hřebíčkový olej a vodu promíchával. Ryby byly zpočátku velmi divoké a snažily se všemi možnými způsoby uniknout Postupně byly zmatenější a přestávaly se hýbat. Přešly do fáze anestezie a chvilku jsme je nechali umrtvené. Za několik málo okamžiků byly ryby přemístěny do nádoby s čistou vodou, což způsobilo jejich následné postupné oživení a vše se vrátilo do standardu. Praktická část

Experiment Porovnávali jsme nástup a odeznění anestezie při dvou různých teplotách. Hodnoty jsme zaznamenávali do protokolu, který obsahoval také teoretické otázky Při teplotě 2°C nám ryby usínaly v průběhu 4 minut a 22 sekund. Probouzení jim trvalo 16 minut. Při teplotě 21°C trvalo usínání 3 minuty 30 sekund a probouzení 4 minuty 30 sekund. Lze tedy říci, že při vyšší teplotě anestezie proběhla rychleji.

(Lepič, Pracovní list k tématu Anestezie ryb)

Závěr Pozorovali jsme a vyzkoušeli si aplikování anestezie u ryb  Byli jsme seznámeni s metodami anestezie a druhy anestetik  Ověřili jsme si předem stanovené hypotézy ohledně faktorů ovlivňujících nástup a odeznění anestezie  Dostalo se nám poučení o fázích anestezie a probíhajících dějích  Zejména díky panu Lepičovi jsme dostali k dispozici jeden den v roli pracovníka VÚRH ve Vodňanech Záběry z teoretické a praktické části – viz video

Použité zdroje KOZÁK, P. a kolektiv. Biologie raků. VÚRH, Vodňany KOUBA, A. a kolektiv. Druhy raků v České republice. VÚRH, Vodňany KOUBA, A. a kolektiv. Lov raků. VÚRH, Vodňany HAVELKA, M. a kolektiv. Jeseteři ve Vodňanech. VÚRH, Vodňany RANDÁK, T. a kolektiv. Vodní toky a rybí pásma. VÚRH, Vodňany KOZÁK, P. TUREK, J. a kolektiv. Značení raků a ryb. VÚRH, Vodňany LEPIČ, P. a kolektiv. Anestezie ryb. VÚRH, Vodňany LEPIČ, P. a kolektiv. Pracovní list a protokol na téma Anestezie ryb. VÚRH, Vodňany PŘEDNÁŠKY VÚRH

[1] Wikipedie: Rak říční [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rak_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Rak_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD [2] Wikipedie: Rak kamenáč [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rak_kamen%C3%A1%C4%8D http://cs.wikipedia.org/wiki/Rak_kamen%C3%A1%C4%8D [3] Wikipedie: Anestezie. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anestezie http://cs.wikipedia.org/wiki/Anestezie [4] Slovník cizích slov: Anestezie [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=anestezie http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=anestezie [5] Anestetika používaná v rybářství [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anestetika.pdf http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anestetika.pdf INTERNET

Obrázek [1] http://ravz.cfme.net/ Obrázek [2] – autor Obrázek [3] – autor Obrázek [4] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Potamobius_astacus.jpg Obrázek [5] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Steinkrebs.jpg Obrázek [6] - autor Obrázek [7] - autor Obrázek [8] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fish_spawn.jpg?uselang=cs OBRÁZKY DOSTUPNÉ ONLINE Z:

Obrázek [9] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_BIOLOGIST_IS_INJECTING_A_FISH_WIT H_FORMALDEHYDE_PREPARATORY_TO_SHIPMENT_TO_THE_LAB_FOR_TISSUE_ANALYS IS._THIS_IS..._-_NARA_-_546364.jpg?uselang=cs Obrázek [10] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NOAA_fishery_science_center_blood_sa mple_bonnethead_shark_pup.JPG?uselang=cs Obrázek [11] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Burbot_fish_measured_with_a_measurin g_devise.jpg?uselang=cs Obrázek [12] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fish%27s_parasite.jpg?uselang=cs Obrázek [13] – autor Obrázek [14] – autor Obrázek [15] - autor

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář