Energie a náš svět Jiří Šafránek. Energie a náš svět.

Prezentace na téma: "Energie a náš svět Jiří Šafránek. Energie a náš svět."— Transkript prezentace:

1 Energie a náš svět Jiří Šafránek

2 Energie a náš svět

3 http://www.petrol.cz/download/200607_ropa.pdf

4 Almanach geografie National Geographic 2006

5

6

7

8

9 Atlas světa READER´S DIGERST VÝBĚR 2006

10

11 www.oilmarketreport. org

12 Cena ropy na světových trzích http://www.petrol.cz/download/200607_ropa.pdf

13 Spotřeba ropy Denně se ve světě spotřebuje téměř 80 miliónu barelů ropy Rostoucí ceny ropy vedou k rustu výrobních nákladu a nákladu na dopravu, což vede ke snižování marží firem v odvetvích postižených rostoucími náklady (napr. letecká a nákladní doprava, silnicní autodoprava). Pokud budou vysoké ceny ropy pretrvávat delší období, projeví se tendence odklonu k jiným energetickým zdrojum. Napríklad Velká Británie plánuje budování nových jaderných elektráren. Vyvíjejí se také nové formy energie z obnovitelných zdroju, i když negativním jevem je podpora techto nových energií ze strany vlád formou všelijakých dotací a danových úlev, což muže vést k tomu, že se na trhu prosadí méne efektivní a na výrobu nárocné zdroje energie (jako príklad lze uvést podporu etanolu v USA).

14 Celosvětová těžba ropy http://www.petrol.cz/download/200607_ropa.pdf

15 Zemní plyn Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m3. Toto množství by při současné spotřebě vystačilo přibližně na 190 let. Prokázané zásoby zemního plynu (tj. zásoby v současné době hospodárně těžitelné) neustále stoupají (ve srovnání s rokem 1990 byly prokázané zásoby v roce 2000 více než 17 % vyšší) a při současné úrovni těžby jsou postačující téměř na 70 let (tj. zhruba o 25 let více než u ropy). Pro Evropu je důležité, že přes 70 % prokázaných světových zásob zemního plynu se nachází na území Evropy nebo v jejím dosahu Zemní plyn je směs plynných uhlovodíků a nehořlavých složek (zejména dusíku a oxidu uhličitého). Jeho charakteristickým znakem je vysoký obsah metanu. Zemní plyny typu H, které jsou využívány ve většině evropských zemích vč. České republiky, obsahují zpravidla více než 90 procent metanu a méně než 5 procent nehořlavých látek. http://www.rwe-transgas.cz/transgas.cz/zemni_plyn/

16 Dnešní, na výkon a spotřebu orientovaná společnost spotřebovává neuvěřitelné množství energie, bez které bychom si náš život ani neuměli představit. Bez energie by nebyl průmyslově-technologický pokrok myslitelný. Nejpohodlnější formou energie je elektřina, která umožňuje snadno přemisťovat energii z místa zdroje tam, kde je v danou dobu zapotřebí.

17 Zdroje energie Obnovitelné – sluneční, větrná, vodní, biomasa, geotermální Neobnovitelné – ropa, uhlí, zemní plyn, jádro (zdroje pro výrobu v jaderných elektrárnách)

18 Alternativní zdroje energie Alternativní zdroje energie energie vody geotermální energie spalování biomasy energie větru energie slunečního záření využití tepelných čerpadel energie příboje a přílivu oceánů

19 Výroba elektřiny ve světě z Neobnovitelných zdrojů energie http://home.zcu.cz/~konasp/Cast-a.pdf

20

21 Energie mořských vln

22

23

24 Větrné elektrárny Současný výkon světových větrných agregátů dosáhl téměř 50 000 MW. Na základě úspěšných projektů, zejména v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Velké Británii, rozhodla Evropská unie v roce 2030 dosáhnout dokonce 100 000 MW). To je výkon, který má pokrývat 20 % celkové západoevropské spotřeby elektrické energie! Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 300 až 500 kW, tj. celkem až 170 MW (výkon 1 bloku starší uhelné elektrárny). Současných 22 velkých větrných elektráren představuje instalovaný výkon 8,7 MW. – v ČR

25

26

27 Vodní elektrárny Společnost ČEZ provozuje přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, Dlouhé Stráně a Štěchovice II, průtokové vodní elektrárny Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané a malé vodní elektrárny Dlouhé Stráně II, Hněvkovice, Kořensko, Lipno II a Želina. Kromě velkých elektráren je v Česku v provozu celá řada malých většinou průtokových vodních elektráren, vzniklých např. na místech původních vodních mlýnů. Malé vodní elektrárny v ČR vyrobí ročně v průměru 680 GWh elektřiny, velké, včetně přečerpávacích, 1580 GWh.

28 Energie z obnovitelných zdrojů Význam získávání energie z obnovitelných zdrojů v budoucnosti poroste. Jedná se především o získávání energie z biomasy, odpadů, využití slunečního záření, větru, vodní a geotermální energie. Nejvíce je získávání energie z obnovitelných zdrojů rozšířeno v Lotyšsku, Švédsku, Finsku a Rakousku (více než čtvrtina). Získávání energie z odpadů je rozšířeno především ve Švédsku a USA, kde je takto získaná energie využívána především k vytápění obytných prostor. Větrná energie se nejvíce uplatňuje v Nizozemí a geotermální na Islandu. Např. v Německu je v současné době okolo 16 000 větrných elektráren. Ve Finsku je největší elektrárna na biomasu na světě - Alholmesn Kraft ve městě Pietarsaari.

29

30 Biomasa V biomase je u nás současná výroba elektřiny 200 GWh. U tohoto zdroje se počítá s největším nárůstem (v roce 2010 se má vyrobit 2200 GWh elektřiny). V EU byl u elektřiny předpokald zvýšení ze současných 22 TWh na 230 TWh, čemuž odpovídá zvýšení podílu z necelého 1 na 8 % očekávané celkové výroby elektřiny v roce 2010

31 Typ elektrárny instalovaný výkon objem výroby [MW][%] [mil. kW h] [%] Tepelné11 4856655 42266 Jaderné3 7602226 32531 Vodní a větrné 2 173122 5733 Spalovací motory a plynové turbíny 160130 Celkem17 43410084 333100 Elektrárny v Česku

32 JE Dukovany V blízkosti elektrárny bylo na řece Jihlavě vybudováno vodní dílo Dalešice s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 450 MW Vyrovnávací nádrž této vodní elektrárny zároveň slouží jaderné elektrárně Dukovany jako zásobárna technologické vody. Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. V současné době má jaderná elektrárna Dukovany čtyři bloky VVER 440, typ V 213, každý o výkonu 440 MW. Každý rok dodává do sítě kolem 13 TWh elektrické energie, což představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice.

33 JETE JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu 1000 MW (VVER-1000). reaktoryvýkonuVVER-1000reaktoryvýkonuVVER-1000 Roku 1993 byla nakonec schválena dostavba prvního a druhého bloku z původně plánovaných čtyř (stavební práce však na 3. i 4. bloku byly přerušeny už dřív). Třetí a čtvrtý blok byl zakonzervován v rozsahu kompletně dokončených zemních prací na základové spáře. 1993

34 http://sf.zcu.cz/rocnik06/cislozv/budouc2.html

35 Tepelné elektrárny Společnost ČEZ v současnosti provozuje elektrárny Dětmarovice, Hodonín, Chvaletice, Ledvice, Mělník (2 a 3), Počerady, Poříčí, Prunéřov, Tisová a Tušimice. Mezi další české tepelné elektrárny patří Opatovice společnosti International Power Opatovice, Vřesová společnosti Sokolovská uhelná, Mělník 1 společnosti Energotrans a Mělník 1 společnosti Energotrans a Kladno společnosti ECKG. V Česku byly v průběhu 90. let 20. století všechny uhelné elektrárny provozované společností ČEZ modernizovány a vybaveny odlučovači popílku a odsiřovacímni jednotkami, několik starších elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 020 MW bylo odstaveno. Kladno společnosti ECKG. V Česku byly v průběhu 90. let 20. století všechny uhelné elektrárny provozované společností ČEZ modernizovány a vybaveny odlučovači popílku a odsiřovacímni jednotkami, několik starších elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 020 MW bylo odstaveno. Díky tomu se podařilo snížit emise oxidu siřičitého a popílku o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %.

36 celkové inv. náklady (v Kč) cena paliv a náklady na palivo za rok (v Kč) elektřina 36 000 0,63 Kč/ kWh * 14 100 zemní plyn 48 000 3,00 Kč/m 3 * 9 200 spalování dřeva v kotli 32 000 200 Kč/m 3 3 200 spalování dřeva v kamnech 16 000 200 Kč/m 3 3 600 spalování dřevěných briket v kotli 32 000 250 Kč/q 10 750 spalování dřevěných briket v kamnech 16 000 250 Kč/q 12 250 http://www.alternativni-zdroje.cz/cena-energie.htm Náklady na energie výtápění z různých zdrojů - 1997

37 V ČR Zdroj Ministerstvo životního prostředí

38 V ČR Zdroj Ministerstvo životního prostředí

39 V ČR Zdroj Ministerstvo životního prostředí

40 V ČR Zdroj Ministerstvo životního prostředí

41 http://www2.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/8110-06 V ČR

42 Jaderná energetika – cesta do pekel nebo z pekla ven V dubnu roku 1986 došlo v bývalé SSSR v Černobylu k jaderné havárii, která znamenala katastrofu, ze které se příroda v okolí vzpamatovává dodnes, a přesné škody na lidských životech a okolní přírodě nebyly nikdy přesně vyčísleny. Kvůli této katastrofě mnoho evropských zemí upustilo od jaderných elektráren. Např. v roce 1987 proběhlo v Itálii referendum, ve kterém Italové odmítli výrobu elektrické energie z jádra. Itálie je zemí, která kompletně opustila jadernou energetiku a uzavřela všechny své jaderné elektrárny. V současné době není žádná jaderná elektrárna v Dánsku, Estonsku, Irsku, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, na Kypru a Maltě. U malých zemí by výstavba jaderné elektrárny nebyla ani ekonomicky výhodná, neboť investice do její výstavby jsou obrovské. Naopak nejvíce jadernou energii využívá Francie a Litva. Po USA je Francie druhá v pořadí na světě v počtu jaderných elektráren a vyprodukované jaderné energii (v provozu je zde 58 reaktorů).

43 Země Průměrná cena elektřiny domácností Slovensko24.76 Polsko20.60 Itálie20.54 Nizozemí19.76 Dánsko18.03 Německo17.61 Maďarsko17.38 Česko16.66 Portugalsko16.60 Kypr15.35 Malta14.55 Slovinsko14.04 Lucembursko13.97 Belgie13.94 Litva13.88 Rakousko13.62 Švédsko12.86 Lotyšsko12.74 Estonsko12.42 Španělsko12.31 Irsko12.04 Francie10.98 Velká Británie 10.49 Finsko9.67 Řecko8.01 Prameny: Eurostat: Statistik kurz gefasst, Umwelt und Energie Nr. 18/2006 Statistisches Jahrbuch Osterreichs 2006 – Internationale Daten Cena elektřiny v EU k 1. červenci 2006(za 100 kW v PPS)

44 Vysoká výkonová hustota jaderných paliv Tuto vlastnost jaderných paliv potvrzují údaje o tom, kolik elektřiny se vyrobí z jednoho kilogramu paliva: z 1 kg dřeva se vyrobí 1 kWh z 1 kg uhlí 3 kWh 1 kg oleje 4 kWh, 1 kg uranu 50 tis. kWh 1 kg plutonia 6 mil. kWh Výkonová hustota palivového článku v jaderné elektrárně má hodnotu 650 kW/m2, zatímco u větrné energie to je 0,1 až 1 kW/m2 a u sluneční energie v našich podmínkách 0,12 kW/m2 Aby bylo možné nahradit velkou elektrárnu o výkonu 1000 MWe, bylo by nutné vybudovat sluneční fotovoltaické články na ploše 50 až 60 km2 Aby bylo možné nahradit velkou elektrárnu o výkonu 1000 MWe, bylo by nutné vybudovat sluneční fotovoltaické články na ploše 50 až 60 km2 nebo na stejně velké ploše postavit tisíce větrných elektráren nebo pěstovat energetické rostliny na ploše 5 000 až 6 000 km2. nebo pěstovat energetické rostliny na ploše 5 000 až 6 000 km2.

45 Spotřeba energie ve světě Podle odhadu Světové energetické rady (WEC) se spotřeba primární energie do roku 2020 ještě zvýší o 50 % a spotřeba elektřiny o 50 až 70 %. Tři čtvrtiny poptávky po primární energii budou pocházet z rozvojových zemí, kde je měrná spotřeba energie a elektřiny mnohonásobně nižší než v zemích vyspělých, jak je patrné z tab. 5. Zatímco v zemích OECD vzroste poptávka o 18 %, v zemích jihovýchodní Asie to bude o 246 %, v jižní Asii o 224 % a v subsaharské Africe o 160 %. v jižní Asii o 224 % a v subsaharské Africe o 160 %. V roce 1998 se na zajišťování potřeby primární energie nejvíce podílela fosilní paliva, a to více než 88 %, z toho podíl pevných paliv byl 31,8 %, podíl kapalných paliv 33,1 % a podíl plynných paliv 23,3 %. Podíl vodní energie byl 6,4 %, Podíl vodní energie byl 6,4 %, podíl jaderné energie 5,3 % a podíl geotermální a větrné energie 0,11 % (viz tab. 6). Vysoká těžba fosilních paliv a jejich velký podíl na celkové spotřebě mají za následek rychlé vyčerpávání jejich zásob. Při současné produkci uhlí, ropy a zemního plynu se dnešní ekonomicky těžitelné zásoby uhlí odhadují na 200 až 300 let, zásoby ropy a zemního plynu na méně než 70 let. Vývoj a životnost světových zásob ropy a zemního plynu ukazuje. zásoby ropy a zemního plynu na méně než 70 let. Vývoj a životnost světových zásob ropy a zemního plynu ukazuje. http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_0102_1.html

46

47 Struktury spotřeby energie podle zdrojů Struktury spotřeby energie podle zdrojů http://sf.zcu.cz/rocnik 06/cislozv/budouc2.ht ml

48

49

50

51

52 Proti jaderné energetice jsou v zásadě používány čtyři výhrady: vysoká cena této varianty a dlouhá doba výstavby některých jaderných elektráren podvědomá asociace jaderné techniky s šířením jaderných zbraní dlouhodobé radioaktivní odpady, vědomí rizika havárií.

53 Produkce CO2 V roce 2000 ve Spojených státech amerických 40,5% emisí oxidu uhličitého produkovala výroba elektrické energie, 33% produkovala silniční automobilová doprava, 16,5% průmysl, 6% domácnosti a 4% komerční sféra. (zdroj: Energy Information Administration, 2000) Spálením jednoho galonu benzínu (1 US galon = 3,7854345 dm3) v motoru automobilu vznikne 20 liber (1 US libra = 0,4535924 kg) oxidu uhličitého Odhaduje se, že ropa se ročně na globálních emisích oxidu uhličitého podílí asi 8500 milióny tun, uhlí asi 7500 milióny tun, zemní plyn asi 3500 milióny tun (odhady za léta 1990 až 1999) a odlesňování se podílí asi 5000 milióny tun (odhady za léta 1989 až 1990, zdroj: US Department of Energy) Na produkci oxidu uhličitého z průmyslových zdrojů se Spojené státy americké v letech 1990 až 1999 podílely 30,3%, Evropa 27,7%, republiky bývalého Sovětského svazu 13,7%, rozvojová Asie 12,2%, Střední a Jižní Amerika 3,8%, Japonsko 3,7%, Střední Východ 2,6%, Afrika 2,5%, Kanada 2,3% a Austrálie 1,1%. (zdroj: World Resources Institute, 2001) Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv v roce 2000 představovaly ve Spojených státech 5,6 tuny na obyvatele, v Kanadě 4,9 tuny, v Rusku 2,7 tuny, v Evropské Unii 2,4 tuny, v Japonsku 2,4 tuny, v Číně 0,5 tuny a v Indii 0,2 tuny. (zdroj: World Resources Institute, 2001) http://natura.eri.cz/natura/2004/7/20040706.html

54

55

56 http://www.eurobb.cz/documents/studie_kavina.swf http://www.eurobb.cz/documents/060531_prezentace_kavina.pdf

57 SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE VYBRANÝCH SPOTŘEBIČŮ V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU

58 TABULKA NAMĚŘENÝCH HODNOT SPOTŘEBY EL. ENERGIE JEDNOTLIVÝCH SPOTŘEBIČŮ V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU Spotřeba/1h (W) Průměrná spotřeba/den (w) TV 50Hz 1,7 1,7 27,2 LCD TV 0,4 0,4 6,4 Video 0,9 0,9 19,8 DVD 0,3 0,3 6,6 Satelit 0,8 0,8 16 Hi-Fi 1,3 1,3 26 Mikrovlnka 1,4 1,4 32,9 CRT mon. 3,8 3,8 38 LCD mon. 0,14 0,14 1,4 Repro 5.1 0,9 0,9 9 Tiskárna 21,2 El. Budík 2,4 2,4 57,6 Domácnost1 5,6 5,6 112,5 Domácnost 2 14,4 14,4 254,3

59 ODHADOVANÁ PRŮMĚRNÁ SPOTŘEBA ODVOZENÁ OD NAMĚŘENÝCH HODNOT, PŘEPOČET NA CENY ZA SPOTŘEBOVANOU EL. ENERGII Prům. spotř./měsíc(W) Cena/měsíc Prům. spotř./rok(kW) Cena/rok TV 50Hz 8162,869,9334,76 LCD TV 1920,672,348,2 Video5942,087,2325,3 DVD1980,692,418,44 Satelit4801,685,8420,44 Hi-Fi7802,739,4933,22 Mikrovlnka9873,451242 CRT mon. 1140413,8748,55 LCD mon. 420,150,511,79 Repro 5.1 2700,953,2911,52 Tiskárna6362,237,7427,1 El. budík 17286,052173,5 Dom. 1 3 375 11,8141,06143,71 Dom. 2 7 629 26,792,82324,87

60 SPOTŘEBY NA CENY V DOMÁCNOSTECH Měsíční spotřeba (kWh) Cena/měsíc (Kč) Počet domácností Průměrná domácnost Nadprůměrně vybavená domácnost Průměrná domácnost Nadprůměrně vybavená domácnost Sokolov (10 142) 34 229 77 373 119 777 270 791 Praha (497 886) 1 680 365 3 798 372 5 880 033 13 293 556 ČR (3 828 146) 12 919 992 29 204 925 45 210 404 102 211 498 Roční spotřeba (kWh) Cena/rok (Kč) Sokolov (10 142) 416 430 941 380 1 457 506 3 294 831 Praha (497 886) 20 443 199 46 213 778 71 551 197 161 748 224 ČR (3 828 146) 157 183 674 355 328 511 550 142 861 1 243 649 791

61 Co je to „pasivní dům“? Základní myšlenka pasivního domu vychází z nutnosti řízeného větrání jako jediného způsobu, jak zamezit nekontrolovatelným ztrátám tepla a současně zajistit potřebnou kvalitu vnitřního prostředí. Spotřeba tepla je menší než 15 kWh/m2.a. Využívá pasivní tedy přirozené zdroje tepla pro zajištění tepelných zisků. „Aktivní“ zdroje jsou minimalizovány. Nezatěžuje atmosféru emisemi fosilního uhlíku, brzdí tempo tak globálního oteplování.

62

63

64 Základní prvky pasivního domu Tepelná ochrana Vzduchotěsnost Pasivní zisky Větrání Energeticky efektivní spotřebiče Obnovitelné zdroje

65 Tepelná ochrana Většina soudobých budov vyzařuje teplo do okolí. Pasivní dům si teplo úzkostlivě chrání. Pilířem pasivního domu je účinná, několik desítek centimetrů tlustá izolace, která takřka likviduje tepelné ztráty.

66 Vzduchotěsnost Do pasivního domu nikudy netáhne, dokonce ani okny neuniká tolik tepla. Výměna vzduchu je řízená a odcházející vzduch při tom předává teplo vzduchu čerstvému - rekuperace. Při montáži stavebních prvků je proto cílem až extrémní vzduchotěsnost celého pláště budovy.

67 Pasivní zisky Orientace hlavních oken pasivních domů by měla být pokud možno jižní. Okna by měla být konstruovaná jako solární kolektory, aby měla co nejvyšší tepelné zisky. Tepelné zisky by měly být vyšší než ztráty.

68 Větrání Jestliže jednou nohou pasivního domu je izolace, druhou je bezpochyby rekuperace. Při větrání oknem vypouštíme i teplo a s čerstvým vzduchem do místnosti nasáváme prach a pyl. Rekuperace vydýchanému vzduchu teplo odebírá a předává ho přefiltrovanému vzduchu čerstvému. To po většinu roku stačí na vytápění celého domu.

69 Rekuperace

70 Energeticky efektivní spotřebiče Nejdůležitější u pasivního domu je radikální šetření energií. Proto v něm nelze používat plýtvavé spotřebiče. Užíváním úsporných ledniček, praček či sporáků lze snížit spotřebu elektřiny až o 50 procent.

71 Obnovitelné zdroje Závislost pasivního domu na dodávkách energií, které se proti obyčejnému domu smrskly na pouhých 15 procent, lze ještě snížit využitím obnovitelných zdrojů. Tak malá tepelná čerpadla se však běžně nedělají. Solární panely mohou ale ušetřit až 60 procent tepla potřebného na ohřev vody.

72 Energetická náročnost

73

74 Náklady na vytápění budov

75 Proč si postavit pasivní dům? Příjemná teplota v zimě i v létě. Stále čerstvý vzduch, ale žádný průvan. Ušetřené náklady za otop v zimě a za nepotřebné ochlazování v létě. Náklady na postavení jsou takřka stejné jako na energeticky plýtvavou běžnou novostavbu. PD jsou mnohem účinnější, levnější a úspornější = mnohem ekologičtější. Lepší spojení ekonomie a ekologie si ani nelze představit.

76 Černobylská havárie Černobylská havárie

77

78

79

80

81

82

83

84

85 Mezinárodní stupnice pro hodnocení jaderných událostí MAAE (IAEA) INESStupně

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99 Dávka radioaktivity za určité časové období (rok) je měřitelná a její jednotkou je 1 sievert (1 Sv), tisícina toho množství je 1 milisievert (1 mSv). Lidský organismus reaguje na ozáření tzv. nemocí z radioaktivity takto: Do 500 mSv: žádné účinky. Do 500 mSv: žádné účinky. Do 1.200 mSv: u 5 až 10 % ozářených osob se projevuje nevolnost a únava. Do 1.700 mSv: u 25 % ozářených zvýšené účinky, dosud žádný smrtelný případ. Do 1.700 mSv: u 25 % ozářených zvýšené účinky, dosud žádný smrtelný případ. Do 3.300 mSv: téměř ve všech případech nevolnost, zvracení, únava, 20 % smrtelných případů během 2 - 6 týdnů, nutná šestiměsíční rekonvalescence. Do 10.000 mSv: téměř stoprocentní úmrtnost. Do 50.000 mSv: okamžité nejtěžší příznaky, ve všech případech do jednoho týdne smrt.

100 Na Cernobyl.cz jsme nalezli tato data: Nejvyššími dávkami radioaktivního záření byli zasaženi pracovníci elektrárny, kteří se nacházeli na místě (a blízkém okolí) nehody a záchranáři (zejména hasiči), kteří řešili akutní následky havárie – a to během prvního dne, tedy 26. dubna 1986. Jednalo se celkem o zhruba 1000 osob. V této skupině mohly dávky ozáření dosahovat hodnot v rozmezí 2 – 20 Gy („gray“; 1 Gy je jednotka pro dávku ionizujícího záření; dávce 1 Gy odpovídá dávkový ekvivalent 1 Sv /Sievert/). 1Gy =1Sv

101 Jakému radioaktivnímu záření jsme vystavení antropogennímu neboli způsobenému lidskou činností. K přírodnímu řaďme především záření kosmické, doléhající k nám buď ze Slunce, nebo z mezihvězdného prostoru. U mořské hladiny obnáší 0,3 mSv, v 1.000 m n. m. 0,4 mSv. Z toho je patrno, že si s ním hlavu lámat nemusíme. Kdo si udělá letecký výlet do New Yorku, vyfasuje navrch ještě 0,5 mSv. Pilot letadla dostává tuto dávku do těla každý den, ale ani součet všech těch milisievertů u něj nevede ke škodám na zdraví.

102 Jakému radioaktivnímu záření jsme vystavení Druhý zdroj přirozené radioaktivity je horninové vyzařování dané obsahem radioaktivních minerálů ve skalním podloží a lišící se podle druhu horniny. V Německu se počítá se střední dávkou 0,5 mSv (celá tisícina dávky, při níž se mohou projevit první lehké účinky). Lze říci, že nejméně září usazené horniny (písek, jíl, hlíny), nejvíc žula. Z toho lze usuzovat, že v Čechách jsou nejozářenější obyvatelé Sedlčanska nebo obce Mrákotín, dané obsahem radioaktivních minerálů ve skalním podloží a lišící se podle druhu horniny. V Německu se počítá se střední dávkou 0,5 mSv (celá tisícina dávky, při níž se mohou projevit první lehké účinky). Lze říci, že nejméně září usazené horniny (písek, jíl, hlíny), nejvíc žula. Z toho lze usuzovat, že v Čechách jsou nejozářenější obyvatelé Sedlčanska nebo obce Mrákotín,

103 Jakému radioaktivnímu záření jsme vystavení Třetím zdrojem je stavební materiál našich příbytků. Nejnižší (nulovou) radioaktivitu vykazuje dřevo. Cihly a beton vydají 0,001 až 0,002 mSv za rok, nejaktivnější je přírodní kámen, max. 0,02 mSv. Je tudíž patrno, že ani když bydlíme v žulovém domě, nemusíme se plašit a stěhovat se z něj do stanu. Jiná situace může být v bývalých důlních lokalitách, kde předkové z neznalosti použili k stavbám důlní odpad se zbytky uranových rud; v saském Krušnohoří byly v některých domech naměřeny hodnoty opravdu zdraví nebezpečné.

104 Jaké dávky ozáření dostáváme Spolu s dávkami, které dostáváme s vodou a potravinami, dosahuje v Německu průměr přirozené radioaktivity 2,4 mSv ročně. U nás může být o zlomeček vyšší, jelikož česká krajina má víc žulových a jim příbuzných masivů. Záření podmíněné lidskou činností obnáší 1,6 mSv, z čehož víc než 90 procent je způsobeno rentgenováním, rozpočteným na průměr obyvatelstva. Vlezete-li pod rentgen, dostanete jednorázově opravdu dost značnou dávku, ležící ovšem stále ještě hluboko pod bodem, kde začíná skutečné nebezpečí. Zbytek připadá na doznívající následky někdejších pokusů s atomovými zbraněmi v atmosféře (podzemní pokusy radioaktivitu nezvýšily). Na vyzařování z jaderných elektráren vychází - pozor! - 0,001 mSv za rok. Sumou všeho tedy je, že jeden každý z nás je přírodou i lidským konáním zatížen průměrnou dávkou kolem 4 mSv. Uvážíme-li, že teprve při 500 mSv se chce každému desátému blinkat, je to míra opravdu zanedbatelná.

105 Jakou intenzitou jsme ozařování při RTG (zdroj doktorka.cz): Druh vyšetření Efektivní dávka [mSv] Snímek plic 0,05 Páteř 1,8 Břicho 3 - 8 Urografie 2,1 Mamografie 0,5 Angiografie 3 - 9 CT hlava 1,1 CT tělo 9,2 Tj. abychom pocítili nějaké příznaky nemoci z ozáření, museli bychom např. cca 60x absolvovat CT celého těla. 1 kg Suchohřibů (hnědáků) 0,0097 mSv

106 Děkuji za pozornost