Sociální politika ČR Systém sociálního zabezpečení.

Prezentace na téma: "Sociální politika ČR Systém sociálního zabezpečení."— Transkript prezentace:

1 Sociální politika ČR Systém sociálního zabezpečení

2 Obsah Úvod Principy, funkce a modely sociální politiky Systém sociálního zabezpečení ČR (struktura a obsah) Sociální pojištění Sociální podpora Sociální pomoc (služby)

3 Prameny ke studiu Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí; www.mpsv.cz; Občanský institut – seminář "Důchodová reforma v poločase příprav a budoucnost sociálního státu v ČR„; www.obcinst.cz; Materiály tzv. „Bezděkovy komise“ - www.reformaduchodu.cz; LOUŽEK, Marek. Důchodová reforma – Revouce nebo evoluce?; www.virtually.cz/?art=16212; Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu; Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. ZUKAL, Jiří. Přibývají „dříve narození“, Veřejná správa, 2008, č. 23. s. 18-19. ISSN 1213-6581

4 Prameny ke studiu Konference k 80. výročí sociálního pojištění na našem území – materiály z konference. http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/prispevky.htm http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/prispevky.htm Stanovisko ČMKOS k důchodové reformě. http://www.stavba.cmkos.cz/info.php?event_akce=info_ ​ down&id_ info=2010000104 Babyboomer Calamity Begins in 2011 http://www.transworldnews.com/NewsStory.aspx?id=635025&cat =5 http://www.transworldnews.com/NewsStory.aspx?id=635025&cat =5

5 Sociální politika Jde o politiku, která se primárně orientuje k člověku, rozvoji a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality života. V. Krebs (2002)

6 Principy sociální politiky Princip sociální spravedlnosti Princip sociální solidarity Princip subsidiarity Princip participace

7 Funkce sociální politiky Ochranná Rozdělující a přerozdělující Homogenizační Stimulační Preventivní

8 Modely sociální politiky Sociální politika Redistributivní Reziduální Výkonová

9 Systém sociálního zabezpečení Definice Lze vymezit jako souhrnné označení pro všechny instituce poskytující občanům radu, ochranu (prevenci), materiální (věcná) a peněžní plnění (dávky), služby a azyl (ústavní péči) k uspokojení jejich sociálních (společností uznaných) potřeb. I. Tomeš (1991)

10 Systém sociálního zabezpečení Široké a úzké vymezení Zatím co v užším pojetí se soc. zab. omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je možno zahrnovat do sociálního zabezpečení: a) péči o zdraví, b) zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, c) zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, d) pomoc při výchově dětí v rodině, e) zabezpečení při invaliditě, f) zabezpečení ve stáří, g) zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, h) zabezpečení v nezaměstnanosti.

11 Princip sociální spravedlnosti Princip sociální solidarity Princip subsidiarity Princip participace Princip univerzality (tzv. všeobecný princip) Princip vymezení uniformity a variability Princip solidarity se sociálně potřebnými občany Princip individuální cílenosti Princip indiferentnosti Principy transformace sociálního zabezpečení

12 Systém sociálního zabezpečení Sociální služby Terminologie od roku 2006

13 Systém sociálního zabezpečení – kriteria odlišení jednotlivých pilířů a)Jakou sociální situaci řeší? b)Jakým způsobem jsou systémy organizačně zabezpečeny? c)Jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány? d)V jaké formě jsou dávky, pomoc poskytována?

14 Problémy a budoucnost sociálních výdajů Deficitní financování rozpočtů - vysoký a hlavně rychle rostoucí státní dluh. Znepokojivá není jen celková výše zadlužení, ale zejména tempo, jímž zadluženost narůstá. Ze zprávy Evropské komise (červen 2007) vyplývalo, že ČR nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. V roce 2008 měl dosáhnout rozpočtový schodek výše zhruba 150 mld. Kč. V roce 2009 měly být příjmy státního rozpočtu nižší než mandatorní výdaje a nestačily by na jejich financování. V roce 2013 by měly na krytí mandatorních výdajů směřovat veškeré výdaje státního rozpočtu (včetně toho, co dnes platíme schodkem). Došlo by k úplnému vytěsnění investičních výdajů (například výstavba a údržba silnic, budov), na podporu vědy a výzkumu apod.

15 Problémy a budoucnost sociálních výdajů

16

17 1 etapa sociálních reforem (podrobnosti na http://www.mpsv.cz/cs/4750 ) http://www.mpsv.cz/cs/4750 2 a 3 etapa sociálních reforem (podrobnosti na http://www.mpsv.cz/cs/4752 )http://www.mpsv.cz/cs/4752 Propojení trhu práce se sociálním systémem Rodinná politika Negativní daň ………. Možnosti řešení?

18 Sociální pojištění Řeší takové sociální situace, na které se občan může předem připravit (pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. O které sociální situace se jedná?

19 a)u organizace a malé organizace 26 %, z toho: 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, b) u zaměstnanců 8 %, z toho: 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, c) u osob samostatně výdělečně činných 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění, d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na důchodové pojištění. Sociální pojištění – sazby (2008)

20 Důchodový systém ČR Motto:

21 Problémy a budoucnost sociálních výdajů

22 Jak se člověk může zajistit na stáří? Za prvé, může odložit současnou spotřebu a vytvářet soukromé úspory (peněžní depozita, akcie, dluhopisy či soukromé penze). Za druhé, člověk se může zajistit na stáří tím, že zplodí a vychová odpovědné děti. Když jsou děti mladé, rodiče jim zajišťují jídlo, ošacení a vzdělání. Když děti vyrostou, vracejí rodičům dary v podobě peněžních či materiálních transferů. Za třetí, člověk se účastní programu sociálního pojištění.

23 Struktura důchodového systému Systém důchodového zabezpečení První pilířTřetí pilíř Druhý pilíř Státní schéma Státní instituce sociálního zabezpečení Kolektivní schéma Individuální schéma Kolektivní penzijní fondy Životní pojištění Podílové fondy Správa klientských aktiv Uvažuje se o realizaci

24 Struktura důchodového systému Výdaje ze sociálního pojištění na důchody

25 Výdaje na dávky důchodového pojištění (2007)

26 Průměrná výše vyplácených starobních důchodů 1989 - 2007

27 Výdaje a příjmy nemocenského pojištění

28 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti

29 Problémy a budoucnost důchodového pojištění

30

31 V současnosti činí poměr občanů v důchodu a lidí v aktivním věku 25%, v roce 2060 dosáhne tento ukazatel 53%. U nás v současnosti pracuje na jednoho důchodce v průměru 4,9 občanů. V roce 2060 se tento počet zmenší na 1,6 občana.

32 Problémy a budoucnost důchodového pojištění

33 Dopad demografických změn – a co dál?

34 Problémy a budoucnost důchodového pojištění Zvyšování sazby odvodů?

35 Problémy a budoucnost důchodového pojištění Pokles podílu důchodů ke mzdám?

36 Problémy a budoucnost důchodového pojištění Jak se budou vyvíjet důchody a mzdy?

37 Problémy a budoucnost důchodového pojištění Úprava systému parametrickými změnami (1 a 2 etapa důchodových reforem MPSV ČR). prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let, zrušením započítání doby studia, prodloužení nutné doby výdělečné činnosti z 25 na 35 let Reforma s „velkým R“ (3 etapa důchodové reformy MPSV ČR – diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. )???? Možnosti řešení

38 Státní sociální podpora Řeší sociální situace, které společnost, na základě určitého konsensu, uzná za hodné zřetele, tj. situace, kdy je účelné rodinu, především rodinu s dětmi podpořit. Jedná se především o:  Narození dítěte  Péči rodičů o dítě v jeho raném stádiu vývoje  Výchovu dítěte po celou dobu jeho přípravy na povolání atd.

39 Státní sociální podpora Filosofie systému SSP Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek. Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně.

40 Dávky v systému SSP V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Státní sociální podpora

41 Sociální pomoc Řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, tedy situace kdy občan není, resp. nebude schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny.

42 Sociální pomoc Kdy nastupuje sociální pomoc? Ohrožení práv a právem chráněných zájmů občana Nebezpečí hmotné nouze Nebezpečí sociální nouze

43 Sociální pomoc V jaké formě? Poskytnutí sociálně právní ochrany (sociální poradenství); Poskytnutí hmotné pomoci ke garanci základních životních podmínek (dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc); Poskytnutí sociálních služeb a prostřednictvím příspěvku na péči.

44 Sociální pomoc Služby sociální péče Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní a týdenní stacionáře Domy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněná bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Konkrétní vymezení obsahu jednotlivých služeb lze nalézt v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

45 Sociální pomoc Služby sociální prevence Ranná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra a zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Konkrétní vymezení obsahu jednotlivých služeb lze nalézt v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

46 Organizace systému sociálního zabezpečení - vývoj Od roku 2003 přesun kompetencí na obce s rozšířenou působností Tato vazba vyjadřuje řídící kompetence. Od roku 2003 do 2004 se jednalo o vliv v rámci výkonu přenesené působnosti státní správy obcemi.

47 Organizace systému sociálního zabezpečení - vývoj Od roku 2004 jsou dávky sociální podpory poskytovány prostřednictvím „Úřadů práce“. Odbory státní sociální podpory na obcích byly zrušeny.

48 ZÁVĚR Systém sociálního zabezpečení prochází v současné době výraznou rekonstrukcí, která je vyvolána změnou ve filosofii přístupu státu k principu solidarity. subsidiarity Dnes stát akcentuje princip participace a subsidiarity. Dalším významným problémem je důchodový systém, kdy průběžný systém financování se z mnoha důvodů dlouhodobě stává neudržitelným.

49