Mezinárodní organizace; OSN; Mezinárodní politická ekonomie; Mezinárodní právo 2. přednáška 7. 11. 2014 Mgr. Lukáš Vacík.

Prezentace na téma: "Mezinárodní organizace; OSN; Mezinárodní politická ekonomie; Mezinárodní právo 2. přednáška 7. 11. 2014 Mgr. Lukáš Vacík."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní organizace; OSN; Mezinárodní politická ekonomie; Mezinárodní právo 2. přednáška 7. 11. 2014 Mgr. Lukáš Vacík

2 Organizační záležitosti Web http://kurz.hostuju.cz Doporučená a povinná literatura Dotazy, komentáře

3 Mezinárodní organizace OSN, NATO + další MO

4 Rozšiřující literatura týkající se MO Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007 (3.vydání). Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2009, (3.vydání). Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2008. www.un.org www.osn.cz www.nato.int www.natoaktual.cz

5 Mezinárodní organizace-studium Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS – Do 2. sv.v. – Po 2.sv.v. – Do 1980´s Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

6 Definice MO „MEZI-NÁRODNÍ“ – De facto „mezi-STÁTY“ – Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu Anglo-saské XX kontinentální evropské – Synonyma Mezistátní Mezivládní

7 Klasifikace MO Dle typu členství Dle rozsahu členství Dle cílů a pole působnosti

8 MO dle typu členství IGO – vládní NGO – nevládní (INGO) Dále: – hybridní MO – Transvládní MO – Mnohonárodní korporace (BINGO)

9 MO dle rozsahu členství Univerzální Regionální – Problém definování regionalismu Jiné dělení na : – Limitované členství (intenzivní) – Nelimitované členství (extenzivní)

10 Příklady MO dle rozsahu členství Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

11 MO dle cílů a pole působnosti hlavní zájmy a náplň činnosti MO – Všeobecné – Speciální cíle  od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

12 Další dělení MO Dle kategorií členství – Řádní členové – Přidružení členové – Pozorovatelé (Vatikán v OSN)

13 Nejstarší IGO´s Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

14 Nejstarší IGO´s Rýnská komise – Zřízena 1815 Vídeňským kongresem – Politická i nepolitická agenda – Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu – Členství omezeno na geopolitické skutečnosti (pouze tam, kde protékal Rýn) – Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

15 Nejstarší IGO´s Veřejné mezinárodní unie – Nepolitická témata – 2 pol. 19. st. Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh – Mezinárodní telegrafická unie (1865) – Všeobecná poštovní unie (1874)

16 Nejstarší IGO´s Celní spolky – Ekonomická dimenze integrace – Německý Celní spolek (1834) – 1867 – téměř všechny státy Německa Kdo vládl v té době v Německu ???? – Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

17 NGO´s Od roku 1850 do současnosti – přes několik milionů Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd. Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

18 NGO´s První NGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839) Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice NGO´s – Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO – Propagují principy rovnosti se státy – Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) – Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních korporací)

19 NGO´s Nárůst zkoumání v 80. let. – Globalizační procesy Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s – Pozitivní linie

20 MO a teorie MV REALISMUSLIBERALISMUSNEOMARXISMUS Úroveň analýzy státyJedinci, skupiny, státy Ekonomické třídy, státy Podstata MV konfliktKooperace, konflikt konflikt Charakteristika MS Anarchie, rovnováha sil Komplexní interdependence Světový kapitalismus Podstata MO IGO´srežimyIGO´s, nadnárodní korporace Chování MO NeautonomníautonomníNástroje kapitalistické dominance

21 Organizace spojených národů (OSN) Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů (1919-1938) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

22 Vznik a historie OSN Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v. – Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA) – Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco – Zakládající konference OSN – Podpis základní listiny OSN (platí od 10.1945) – 50 zakládajících států (Později Polsko)

23 Vznik a historie OSN Počátek Studené války – Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN – Neochota dohody mezi oběma bloky 60. léta – proces dekolonizace v Africe – Počet členů OSN ???? – Nová témata v OSN 70. léta – období détenté (co je to ????) – Posílení RB

24 Vznik a historie OSN 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání – Nové konflikty – Vzestup chudoby – Rapidní růst světové populace – Enviromentální problémy – Noví členové OSN Počet států nyní – 193 (poslední přijatý Jižní Súdán)

25 Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

26 Organizační struktura OSN

27 Valné shromáždění OSN „UN General Assembly“ Složeno ze všech členů (193) Každá stát – jeden hlas (vždy) – Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Jan Kavan přesedal 57. VS v r. 2002/2003

28 Valné shromáždění OSN Úkoly VS: – Doporučení principů spolupráce – Otázky odzbrojení a redukce zbrojení – Rozpočet OSN – Volba GT – Volba členů ECOSOCu – Volba nestálých členů RB OSN

29 Valné shromáždění OSN Práce v 6 hlavních podvýborech: – první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, – druhý výbor – hospodářský a finanční, – třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, – čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, – pátý výbor – administrativní a rozpočtový, – šestý výbor – právní.

30 Valné shromáždění OSN Všeobecný výbor VS: – Předseda VS – Místopředsedové VS – Předsedové 6 podvýborů VS Nyní 70. VS (2015/2016) – Mogens Lykketoft (Dánsko)

31 Rada bezpečnosti OSN „UN Security Council“ 15 členů – 5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky) Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

32 Rada bezpečnosti OSN Úkoly: – Zabývá se konflikty – Určuje akty agrese – Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné – Doporučuje VS kandidáta na GT OSN – Podíl na volbě soudů MSD – Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů nesmí použít veto

33 Sekretariát a Generální tajemník OSN Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří: – Politická oddělení – Odborná oddělení – Sekretariát pomocných organizací a konferencí – Oddělení všeobecných služeb

34 Generální tajemník OSN Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT: – Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru – správa majetku OSN – právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN Prestiž z titulu funkce

35 Generální tajemníci OSN Ban Ki.Moon (Jižní Korea) 2007-nyní Kofi A. Annan (Ghana) 1997 - 2006 Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 – 1996 Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 – 1991 Kurt Waldheim (Rakousko) 1972 - 1981 U Thant (Barma) 1962 – 1971 Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 Trygve Lie (Norsko) 1946 - 1952

36 Ekonomická a sociální rada ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly: – Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv – Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory – Vlastní práce ECOSOCu

37 Mezinárodní soudní dvůr Základní soudní orgán OSN 15 členů – Voleni RB i VS – Na 9 let Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN – Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly: – Řeší spory mezi členskými státy – Právní posudky na požádání VS i RB OSN Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

38 Poručenská rada 5 členů – Stálí členové RB OSN Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v. – Oblasti bez statutu suverenity Formálně ukončila činnost 1.11.1994 – Posledním územím Palau Schází se ad hoc (dříve každoročně)

39 Odborné organizace OSN http://cs.wikipedia.org/wiki/OSN

40 Rozvojové cíle tisíciletí Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015: – snížit chudobu a sociální vyloučení – dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání – prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti – snížit dětskou úmrtnost – zlepšit zdraví matek – boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi – zajistit environmentální udržitelnost – vybudovat globální partnerství pro rozvoj – udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

41 Dělení států dle OSN – vyspělé (průmyslové)-1. svět – rozvíjející se-2. svět post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie – rozvojové-3. svět nejvíce Asie + Afrika G 77 – Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)

42 Mezinárodní organizace Vojensko-bezpečnostní IGO´s

43 NATO rozpad SSSR-šok pro NATO – NATO ztrácí svůj význam („zadržování komunismu“) – pád Berlínské zdi (9. 11. 1989) – „out of area or out of bussines“-Praha 2002 – změnění prostoru-nová strategická koncepce – globální prostor

44 Linie v NATO – politická – vojenská – v čele Generální tajemník reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států – hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu – žádný hlasovací mechanismus

45 Sdílení nákladů – určitá částka dle síly ekonomiky – členění na vojenský a civilní – vojenský rozpočet: provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury – civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

46 Základní smlouva NATO Smlouva o kolektivní obraně (1949) – vychází z Charty OSN

47 Orgány NATO Severoatlantická rada (NAC) – exekutivní orgán NATO – schází se jednou v týdnu – v případě nutnosti „silnější složení“ Generální tajemník – Jens Stoltenberg (Norsko) – od r. 2014 Sídlo – Brusel

48 Vojenský orgán Výbor pro obranné plánování (DPC) – schází se 2x ročně (ministři obrany) Skupina pro jaderné plánování – projednávání politických aspektů s jadernými silami řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)

49 Další orgány NATO Stálá společná rada pro NATO-Rusko Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace) – NATO x státy bývalého prostoru SSSR

50 Bezpečnostní složky NATO SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál) SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

51 Mezinárodní organizace Regionální IGO´s

52 Rada Evropy založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE) – setkávání 2x ročně (květen, listopad) – politický dialog-výkonný orgán RE Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod – dodržování LP – Evropský soud pro ochranu LP založen 1959 41 soudců – Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

53 Cíly RE problematika LP demokratický systém evropská identita řešení problémů evropské společnosti

54 Středomořská iniciativa sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r. 1989 (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let – poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo – na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

55 Visegrádská 4 (V4) „Visegrádská skupina“ vznik v r. 1991 ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r. 1993-4 členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření – likvidace pozůstatku bipolarity – překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě – vstup členů do EU součastná podoba EU – sdružení vyrovnávající se s minulostí

56 Visegrádská 4 (V4) nemá oficiální instituce – jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-finance (sídlo Bratislava) princip přirozené spolupráce – 1x ročně střetávání hlav států ideologie V4 – plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) – lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

57 Společenství nezávislých států (SNS) 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik 1991-93 původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje – pozůstatek SSSR – nástroj vlivu Ruska pro vlastní členy SNS představuje – není nástroj Ruska – možná se časem rozpadnou SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

58 Svazový stát Ruska a Běloruska považovaný za Unii od r. 1996-podpisování smluv o prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy do budoucna

59 Jednotný ekonomický prostor Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

60 Euroasijské ekonomické společenství Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země) – smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské zbraně) terorismus-silná islámská menšina

61 Šanghajská organizace pro spolupráci Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

62 Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

63 Africká unie původně Organizace africké jednoty (1963) – transformace na AU v r. 1999 instituce – oblast bezpečnosti – konflikty – terorismus stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti – prevence mírových konfliktů Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) – zahrnuje investice do afrického regionu

64 Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu pro integraci celého kontinentu

65 Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR) zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay v r. 2006 přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador, Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

66 Webové stránky http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/ http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.ht m http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.ht m

67 Mezinárodní politická ekonomie

68 problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. – do té doby oddělení studia ekonomie a politiky – nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ???

69 Vztah mezi politikou a ekonomií Ekonom. aktivita Vytváří základ pro a ovlivňuje Politická moc Reguluje

70 Vztah mezi politikou a ekonomií 1.období krizí 1970´s 1.Brettonwoodský systém 2.ropné šoky 2.dekolonizační proces v Africe 3.rozpad bipolárního uspořádání

71 Hlavní směry – Merkantilismus – Liberalismus – Marxismus – jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)

72 Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii) stát je hlavním aktérem – má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci

73 Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Jako teorii MV Vám to připomíná ???

74 Liberalismus Ekonomie je autonomní politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři – jednotlivci (konzumenti i producenti) – privátní (nadnárodní) firmy

75 Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných

76 Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem

77 Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci

78 Reflexe merkantilismu Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus – přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem

79 Současný merkantilismus – Protekcionismus Asijští tygři – Ekonomické pobídky X sankce – Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost

80 Reflexe liberalismu 16. -17. st. - kritika merkantilismu důraz na: – Volný obchod (teorie komparativních výhod) – Uvolnění národních a světových trhů – Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii 18.-19. st. nutnost: – Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu – Regulace některých aspektů tržních vztahů

81 Současný liberalismus Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???) – Keynesiánská škola X Neoliberalismus

82 Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu důraz na: – svržení buržoazie – zrušení soukromého vlastnictví Základní teze – dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus ???

83 Mezinárodní ekonomické organizace Globální – WTO – IMF – Světová banka – OSN Regionální – OECD

84 WTO Světová obchodní organizace – Systém smluv definující obchodování mezi státy – Diskusní fórum pro změny těchto pravidel – Kritika – hájí zájmy velkých korporací – Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) – http://www.wto.org/ http://www.wto.org/

85 IMF Mezinárodní měnový fond – Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy – Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti – Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. – Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru – http://www.imf.org/external/index.htm http://www.imf.org/external/index.htm

86 Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. http://www.worldbank.org/

87 OSN Viz. více přednáška 3. Univerzální (ekonomický) charakter OSN Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN

88 OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie – Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací – sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce – Koordinace s bojem proti korupci v členských státech – Vznik z OEEC (1961) – http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201 185_1_1_1_1_1,00.html http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201 185_1_1_1_1_1,00.html

89 Brettonwoodský (měnový) systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

90 Mezinárodní právo

91 Mezinárodní právo veřejné Normativní systém – Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS

92 Role MP Ovlivňuje jednání států – Sankce za porušení (jaké znáte ???) Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států – Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) – Diplomacie a MV – Státní správa – soudnictví – Běžný život

93 Vývoj MP 4 základní období: – Archaické – do r.1648 – Tradiční – 1648-1945 – Moderní – 1945-1990 – Postmoderní - 1990-současnost Co toto dělení připomíná ???

94 Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen

95 Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej – Obecně uznávané právní zásady – Soudní rozhodnutí

96 Další dělení pramenů MP Základní – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej Podpůrné – Obecné právní zásady – Soudní rozhodnutí – Doktríny Další prameny – Jednotlivé akty států či MO

97 Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné – Pro signatáře – Všeobecně Definice: – Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP – Nutná písemná forma

98 Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy – Preambule – Vlastní text – Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy – Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy

99 Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný

100 Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP Odvození z vnitrostátního práva – Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy

101 Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém

102 Ostatní sekundární prameny MP Doktríny – Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty – U MO – rezoluce RB OSN

103 Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné

104 Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (jaké ???) Kdo nyní nemá subjektivitu MP ???

105 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Přenos závazků z MP do VP: – Inkorporace (stejný obsah i forma) – Transformace (stejný obsah, jiná forma) – Adaptace (jiný obsah i forma) – Adopce (stejný obsah i forma)

106 Diplomatické a konzulární právo Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: – Výsady (nad rámec obecného jednání) – Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita

107 Diplomatické a konzulární právo Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: – Hlava státu – Vláda – MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: – Diplomatické mise – Konzulární úřady – Zvláštní mise – Stále mise – Delegace na MK či u MO – Vojenské letadlo, loď

108 Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky – Sebeobrana – Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor

109 Mezinárodní humanitární právo Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny – Antika – Středověk – Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté

110 MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře MP nejen jako zákon – dodržování má výhody – Pravidla hry – Nenásilné řešení konfliktů v MV – Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů

111 MP a soudní dvory Globálně působící – Mezinárodní soudní dvůr (OSN) – International Criminal Court (2002) Regionálně působící – European Court of Justice – European Court of Human Rights