Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Věda o mezinárodních vztazích - zabývá se organizací vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami, tak aby byly bezpečné a efektivní - soustřeďuje se na vývoj.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Věda o mezinárodních vztazích - zabývá se organizací vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami, tak aby byly bezpečné a efektivní - soustřeďuje se na vývoj."— Transkript prezentace:

1 Věda o mezinárodních vztazích - zabývá se organizací vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami, tak aby byly bezpečné a efektivní - soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství - souvisí s ostatními disciplínami, především s politologií, ekonomii, historií, mezinárodním právem - účastníci vztahů: suverénní státy (mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem) - předmět: integrace (proces sjednocování, vede ke stabilitě politické a hospodářské, při zachování suverenity)

2 Formy mezinárodních vztahů státy budují vztahy mezi sebou (na základě mezinárodních smluv a dohod) státy je mají určené v rámci mezinárodních organizací

3 Zahraniční politika - činnost státu zaměřená k zajištění co nejpříznivějších vnějších podmínek pro jeho existenci -je pokračováním vnitřní politiky a je ovlivňována vnitrostátní situací 1. izolacionistická (minimální zahraniční styky, odmítání účasti v mezinárodní politice (Švýcarsko) 2. liberální (rozvíjení zahraničních styků, snaha o spolupráci, státy uzavírají dohody a spojenectví)

4 Diplomacie - nástroj zahraniční politiky, zajišťuje nejpříznivější podmínky pro stát - umění o jednání mezi zástupci různých států - zastupuje stát v hostujícím státě a hájí zájmy státu a občanů - rozvíjí hospodářské, kulturní a jiné styky, sleduje vývoj v zemi a podává informace - navázání diplomatických vztahů je možno po uznání de iure

5 Diplomatičtí pracovníci - velvyslanec (nejvyšší hodnost, ve Vatikánu je nuncius = papežův vyslanec) - vyslanci (pověřeni prezidentem) - rezident (chargé ď affaires, dočasný zástupce, pověřen ministrem zahraničí) - vysílající stát má právo vyslat a hostující stát má pasivní právo je odmítnout (persona nongrata) - součásti diplomatické mise je atašé = přidělenec, odborník na určitou oblast - konzul – není součásti diplomatické mise, jmenován vládou, úkolem je prosazovat zájmy svých občanů

6 Mezinárodní dohody - upravují vztahy mezi státy a jsou základem pro spolupráci a) deklarace - není právně závazná, vyjadřuje záměr, obecné prohlášení b) smlouva - závazná, zdroj mezinárodního práva - bilaterální (mezi dvěma státy) x multilaterální (mezi více státy) - parafování: předběžné schválení - ratifikace: potvrzení, schválení a podepsání, souhlas s dohodou, definitivní schválení

7 Mezinárodní organizace - vyšší forma spolupráce mezi státy, vznikem organizace jsou tyto vztahy institucionální - spolupráce státu v organizacích je trvalá a rozvíjí se - rozvoj organizací: koncem 19.století - první organizací byla Svatá aliance (vznik 1815, Rak + Rusko + Prusko, boj proti republikánům a liberál.) => globální (celosvětové, OSN, NATO) => regionální (činnost jen v určitých oblastech světa) => politické => hospodářské => oborové (výměna info a zajištění spol. pravidel)

8 Mezinárodní ekonomická spolupráce - stát může odstraňovat bariéry mezinárodního obchodu nebo provádět ochranářskou politiku (=protekcionismus) - stát chrání národní ekonomiku před zahraniční konkurenci, má k tomu nástroje: a) CLO – daň za dovoz výrobků b) KVOTA – množstevní omezení - WTO – dříve GATT do 1995, světová obchodní organizace, snaží se odbourat bariéry, dohoda o clech, brání diskriminaci, snaha o svobodný obchod

9 Společnost národů

10 mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference 28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, čímž došlo k faktickému vytvoření Společnosti národů. sídlem: Ženeva, mezinárodní smírčí soud byl ustanoven v nizozemském Haagu.

11 Úkoly poválečná demilitarizace udržení světového míru, prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání. Těmito úkoly položila Společnost národů základ široké mezinárodní spolupráci.

12 Pakt Společnosti národů základní dokument, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva a dalších závazků učiněných v rámci Společnosti národů. nebyl ratifikován Kongresem USA, Spojené státy se tak přes velký vliv jejich prezidenta na vznik společnosti nikdy členy nestaly

13 Členové společnosti národů Iniciátory a zakládajícími zeměmi byly vítězné státy Dohody (např. Spojené království, Francie) a jejich spojenci (např. Československo), původními členy z roku 1919 tedy bylo 26 států, dále čtyři britská dominia a Britská Indie (v rámci Commonwealthu). Celkový počet členských zemí se od 20. let značně měnil. Roku 1926 se členem stalo Německo (vystoupilo roku 1933), Sovětský svaz byl přijat roku 1934 (jako jediná členská země byl vyloučen roku 1939). Ze Společnosti národů v roce 1933 vystoupilo Japonsko a roku 1937 Itálie.

14 Společnost národů

15

16 Rozpory a zánik SN organizace nebyla schopna důrazně prosadit své cíle naprosto neefektivní byla její činnost proti agresivním krokům fašistické Itálie (okupace Etiopie), nacistického Německa (účast ve španělské občanské válce, anšlus Rakouska, uzavření Mnichovské dohody), ani militaristického Japonska (válka v Číně). malý vliv menších států na chod a rozhodování organizace, což způsobovalo napětí mezi nimi na jedné straně a Británií a Francií na straně druhé. v souvislosti s počátkem druhé světové války v letech 1939 a 1940 ztratila faktický význam. Formálně byla Společnost národů rozpuštěna v dubnu nástupcem Organizace spojených národů

17 Organizace spojených národů United Nations Organization (UNO)

18

19 OSN nejznámější celosvětová organizace cíl: je udržovat světový mír a spravedlivé vztahy mezi státy poskytuje členských státům pomoc (humanitární a rozvojovou) vznik: na konferenci v San Francisku na základě přijetí charty OSN 50 státy sídlo: New York

20 Budova OSN New York

21 Orgány OSN RADA BEZPEČNOSTI: nejvyšší výkonný orgán; má 15 členů (10 volitelných na 2 roky a 5 stálých: USA,VB,FR,RUSKO, ČÍNA – právo veta); odpovídá za udržení míru VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ: jsou zde zastoupeny všechny členské země (při hlasování 1 země = 1 hlas); volí generálního tajemníka OSN; za ČR byl předsedou Jan Kavan od 2002 MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR: sídlí v Haagu, řeší mezinárodní spory mezi státy a firmami; tvoří ho 15 soudců volených na 9 let – volí je RB a VS HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA: sleduje hospodářskou situaci a vytváří analýzy vývoje => navrhuje opatření vládám SEKRETARIÁT: tvořen generálním tajemníkem (=nejvyšší správní úředník, dnes korejec Pan Ki-mun) a dalšími

22 Valné shromáždění nejvyšší orgán OSN zastoupeny všechny členské státy – každý 1 hlas 1. valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně - rozpuštěna Společnost národů. projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, zprávy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy. zasedání začíná každoročně v září. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní x zástupci největších a nejmocnějších států (USA, VB, Čína, Rusko, Japonsko, SRN, FR) nikdy nepředsedali Valnému shromáždění. Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).

23 Rada bezpečnosti nejmocnějším orgánem OSN. Zatímco usnesení ostatních orgánů jsou ve vztahu k členským státům OSN pouze doporučující, rezoluce Rady bezpečností jsou závazné a Rada může jejich splnění vynucovat i silou. je patnáctičlenná. Pět členů jsou tzv. stálí členové se zvláštními pravomocemi, zbylých 10 členů (nestálí členové) je voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté období a to tak, že každým rokem se obmění pět členů.

24

25 Současní členové Rady bezpečnosti stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čínská lidová republika, Francie, Rusko, USA, Spojené království nestálými členy: Bosna a Hercegovina, Brazílie, Gabon, Libanon, Nigérie, Indie, JAR, Kolumbie, Německo, Portugalsko vždy musí být jeden člen arabská země žádná země nesmí být 2x za sebou uvažuje se o rozšíření RB: Brazílie, Indie, Japonsko, Německo, EU x proti rozšíření členů Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán

26 Rada bezpečnosti zachování míru ve světě řešení sporů úprava zbrojení používání sankcí vůči narušiteli podnikání vojenských akcí proti agresorovi navrhuje kandidáta na generálního tajemníka spolu s Valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního dvora předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždění jako jediný orgán může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru.

27 Mezinárodní soudní dvůr hlavním soudním orgánem Organizace spojených národů. sídlí v nizozemském Haagu v Paláci míru. byl zřízen roku 1945 na základě Charty OSN jako nástupce Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. úředním jazykem je francouzština a angličtina skládá se z 15 soudců volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti ze seznamu osob navržených státními skupinami Stálého rozhodčího soudu. Soudci jsou voleni na devět let a mohou být znovuzvoleni. Každé tři roky se ve volbě obnovuje jedna třetina soudců. Členy soudu nemohou být zároveň dva příslušníci stejného státu. hlasují prostou většinou, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy současným místopředsedou je Slovák Peter Tomka

28 Ekonomická a sociální rada má 54 členů, kteří jsou voleni na 3 roky, v rámci cirkulace se mění každý rok jedna třetina členů. zasedá dvakrát ročně, a to jednou v New Yorku a jednou v Ženevě. Řeší: otázky spojené s ekonomickým, sociálním, kulturním a zdravotním rozvojem; podpora dodržování lidských práv; dojednávání spolupráce s přidruženými odbornými mezinárodními organizacemi - Světová zdravotnická organizace, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová banka apod.; vytváří si pomocné orgány, kterými jsou komise nebo výbory - Komise pro lidská práva, Výbor pro národnostní menšiny, Evropská hospodářská komise apod.

29 Cíle OSN do roku 2015 snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

30 Sekretariát OSN Sekretariát zabezpečuje chod všech orgánů OSN i těch, jež mají svou působnost mimo sídla, např. Evropská hospodářská komise. je řízen generálním tajemníkem, který je hlavou a osobou komunikující navenek Organizace spojených národů. generální tajemník je jmenován na pětileté období Valným shromážděním OSN na návrh Rady bezpečnosti. Mezi pravomoci generálního tajemníka patří správa majetku OSN a právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN.

31 Seznam gen. tajemníků OSN JménoZeměObdobí působnosti Jebb GladwynVB Trydve LIeNorsko Dag HammarskjöldŠvédsko U ThantBarma Kurt WaldheimRakousko Javier Pérez de Cuéllar Peru Butrus Butrus- Ghálí Egypt Kofi AnnanGhana Pan Ki-munJižní Koreaod 2007

32 Mezinárodní organizace v systému OSN MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND – vznik 1944 v Bretton Wood, sídlo ve Washingtonu SVĚTOVÁ BANKA – mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, vznik 1944 UNESCO - OSN pro výchovu, vědu a kulturu, vznik 1946, sídlí v Paříži, v seznamu 12 českých památek UNICEF – Dětský fond, vznik 1946, pomáhá zlepšovat život dětí UNHCR – úřad vysokého komisaře pro uprchlíky UNEP – program pro životní prostředí FAO – organizace pro výživu a rozvoj, vznik 1943, sídlí v Římě, plánuje zemědělskou výrobu WHO – světová zdravotnická organizace, vznik 1948, sídlí v Ženevě (7.4. Světový den zdraví) IAEA – agentura pro atomovou E WIPO – organizace pro duševní vlastnictví, vznik 1967, dozor v oblasti ochrany autorských práv

33 Dvanáct památek již bylo zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO: Praha - historické centrum Telč - historické centrum Český Krumlov - historické centrum Žďár nad Sázavou - Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kutná Hora - historické centrum Lednicko-valtický areál Kroměříž - areál Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady Holašovice - unikátně dochovaná vesnice jihočeského typu Litomyšl - renesanční zámek a historické centrum města Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice Brno - vila Tugendhat Třebíč - románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť V ČR byly vyhlášeny tyto biosférické rezervace UNESCO: Třeboňsko, Pálava, Křivoklátsko, Šumava, Krkonoše, Bílé Karpaty.

34 Světová banka Světová banka (anglicky World Bank, zkratka WB) zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím. Světová Banka se skládá z těchto pěti skupin: Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj IBRD, která poskytuje klasické úvěry, Mezinárodní rozvojové asociace IDA, která poskytuje bezúročné půjčky, Mezinárodní finanční korporace IFC, která financuje soukromé investiční projekty, Multilaterální agentury pro garance investic MIGA, která poskytuje garance pro politická rizika soukromých úvěrů v rozvojových zemích a dále Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů ICSID.

35 Programy Světové banky Investice do lidského rozvoje Ochrana životního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Potírání korupce Pomoc zemím postižených konfliktem Stimulace investic

36 Opatření v případě ohrožení míru EMBARGO - zábrana, nejmírnější, oslabení vojenské síly embarg. států – zákaz dovozu zbraní, surovin SANKCE - stát ignoruje mírové úsilí => izolace od světa a zákaz obchodu s takovým státem (USA a Kuba) BOJKOT - dočasné pozastavení členství v mezinárodních organizacích – politická izolace od světa (zákaz OH) např. omezení nebo přerušení diplomatických styků REZOLUCE - nejvýznamnější, přijímá jen VS nebo RB, adresována zemím, které porušují základní principy VOJENSKÝ ZÁSAH – ofenzivní vojenská akce (nejrozsáhlejší proti severní Koreji a proti Iráku v roce 1991) MÍROVÁ MISE – ke konci konfliktu mírová vojska OSN udržují mír v oblasti, OSN na žádné straně nestojí POZOROVATELSKÁ MÍSE – vysílá ji do oblasti napětí nebo do válečného konfliktu, členové nesmějí zasahovat

37 Severoatlantická aliance North Atlantic Treaty Organization

38

39 NATO nejvýznamnější vojensko-politická organizace na světě cíl: společná obranná politika a armáda členských států vznik: ve Washingtonu – reakce na zostřování vztahů mezi západem a východem, Studená válka sídlo: Brusel (do roku 1966 Paříž) členové: 18 evropských států (VB, NĚ, FR, ŠP, IT, NOR,DÁN,ISLAND, BENELUX, PORT., ŘECKO, POLSKO, MAĎ, ČR, CHORVATSKO, ALBÁNIE) + USA, KANADA a TURECKO ČR členem od 12. března 1999

40 Článek 5 „ Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

41 Členové NATO států: Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island. Francie roku 1966 vystoupila z vojenských struktur NATO, návrat až po roce Řecko a Turecko Německá spolková republika 1982 Španělsko. 12. března 1999 v americkém Independence předali ministři zahraničí Česka, Maďarska a Polska své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny, a jejich země se tak také staly členy NATO států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko Chorvatsko a Albánie.

42 Orgány NATO Politické a rozhodovací instituce SEVEROATLANTICKÁ RADA GENERÁLNÍ TAJEMNÍK VOJENSKÝ VÝBOR A VÝBOR PRO PLÁNOVÁNÍ SKUPINA PRO JADERNÉ PLÁNOVÁNÍ Vojenská struktura NATO VOJENSKÝ VÝBOR VELITELSTVÍ SPOJENECKÝCH SIL PRO OPERACE VELITELSTVÍ SPOJENECKÝCH SIL PRO TRANSFORMACI

43 Severoatlantická rada je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance, fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. Usiluje o plnění základního cíle NATO: zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád. Na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně. Se zástupcem Ruska jako 28+1 alespoň jednou měsíčně. Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník Aliance.

44 Generální tajemník od 1. srpna 2009 Dán Anders Fogh Rasmussen Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.

45 Vojenský výbor pro plánování se zabývá záležitostmi specificky spojenými s obranou (kromě jaderných zbraní), odpovídá za vypracování obranné politiky paktu; schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany. Byl vytvořen roku Skupina pro jaderné plánování má stejnou pravomoc jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.

46 Mise NATO: Bosna a Hercegovina V rámci Operace Deny Flight (Odepřený let) od 12. dubna 1993 do 20. prosince 1995 NATO zajišťovalo bezletovou zónu nad Bosnou a Hercegovinou během války v Bosně. 28. února 1994 sestřelily americké F-16 čtyři vojenská letadla Republiky srbské útočící proti pozemnímu cíli; byl to první vojenský zásah NATO v historii. Operace Rozhodná síla (Deliberate Force) bylo bombardování pozic Vojska Republiky srbské ohrožujících tzv. bezpečné zóny Sarajevo a Goražde od 30. srpna do 20. září Operace Joint Endeavour (Společné úsilí) bylo nasazení mírových jednotek IFOR, později SFOR, v Bosně a Hercegovině po Daytonských mírových dohodách od prosince V roce 2004 je převzala Evropská unie, pokračují v činnosti pod názvem Operace Althea.

47 Mise NATO: Jugoslávie 24. března 1999 NATO zahájilo leteckou Operaci Allied Force proti Svazové republice Jugoslávie s cílem zastavit vyhánění Albánců z Kosova srbskou armádou. Nálety trvaly 78 dnů do 10. června. Škoda byla odhadnuta na 30 miliard dolarů. Počet obětí se odhaduje na 1200 až 2500 mrtvých a asi 5000 zraněných. Poprvé byl sestřelen americký „neviditelný“ letoun F-117 (27. března, ve Sremu). 12. července 1999 vstoupili vojáci mírových sil KFOR do Kosova. Na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č mají dohlížet na bezpečnost a poskytovat podporu misi OSN v Kosovu. Mise se účastní také Armáda České republiky.

48 Mise NATO: Irák Na základě žádosti dočasné vlády Iráku zahájilo NATO výcvikovou misi v Iráku, která navázala na přípravnou misi (NATO Training Implementation Mission, NTIM). Výcviková mise NATO v Iráku se zameřuje na tyto oblasti: Poskytuje výcvik a poradenství vybraným skupinám zejména vojenského velícího personálu Iráku Pomáhala při zakládání vojenské akademie v Iráku, která byla otevřena v září více zde Pomáhala při zakládání výcvikového centra (Iraqi Training and Doctrine Command), které bylo otevřeno v červenci více zde. Koordinuje národní příspěvky v podobě vojenského vybavení a výcviku Všechny činnosti jsou vykonávány v úzké spolupráci s iráckými úřady a ve spolupráci s koaličními jednotkami. Řídícím principem mise je zásada, že rozhodnutí činí Iráčané. NATO poskytuje rady a pomoc.

49 Mise NATO: Afghánistán Role operace ISAF spočívá v asistenci afghánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti v místě působení aliančních jednotek. Jednotky ISAF podporují afghánské úřady v jejich úsilí rozšířit své pravomoci na celé území a pomáhají zajistit bezpečné prostředí pro konání svobodných a rovných voleb, šíření práva a obnovu země. Jednotky ISAF byly vytvořeny v roce 2001 po svržení talibanského režimu. Jejich velení převzalo NATO v roce 2003 Počáteční velikost: 6500 osob Současná velikost: zhruba osob (prosinec 2010) z celkem 48 zemí.

50 Mise NATO: Lybie V reakci na lidové povstání v libyjském Banghází přijala 17. února 2011 Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1970, která zavádí zbrojní embargo, zmrazuje osobní majetek libyjských vůdců a omezuje zahraniční cesty libyjských představitelů. Kvůli pokračujícím násilnostem byla 17. března 2011 přijata rezoluce 1973 opravňující členské státy a regionální organizace k provedení "všech potřebných opatření" krom jiného k ochraně civilistů v Libyi a prosazení bezletové zóny. 23. března zahájilo NATO operaci na kontrolu zbrojního embarga, od 24. března převzalo zajišťování bezletové zóny a od 27. března zajišťuje prosazení všech aspektů rezoluce 1973 k ochraně civilistů a obydlených oblastí před útoky jednotek plukovníka Muammara Kaddáfího.

51 Varšavská smlouva

52

53 Vznik: 14. května 1955 ve Varšavě Členové: Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO. Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko. V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.

54 Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár.

55 Rozložení sil armád NATO a států Varšavské smlouvy na počátku roku Do čísel jsou zahrnuty také jednotky USA a Kanady (ve Španělsku 9000 svých vojáků).

56 Odzbrojovací proces dlouhotrvající závody ve zbrojení začaly již na počátku studené války SSSR se postupně nebyl (hlavně ekonomicky) schopen vyrovnat USA vědomí nebezpečí jaderného konfliktu během karibské krize vedlo ke zřízení „horké linky“ a k prvnímu protijadernému opatření – dohod o zákazu jaderných pokusů (1963) od r jednání mezi USA a SSSR o omezení jaderných zbraní

57 Nukleární potenciál USA a SSSR

58 Odzbrojovací proces 1972: SALT I. (Moskva) – podepsána Nixonem a Brežněvem = snaha o omezení jaderného zbrojení s cílem stabilizovat rovnováhu 1979: SALT II. (Vídeň) – Carter a Brežněv; další potvrzení SALT I., ale nebyla ratifikována americkým Senátem 1982: START (Ženeva) – Reagan a Brežněv; další kontrola zbrojení 1983: Reaganův program tzv. Strategické obranné iniciativy (zbrojení v kosmu) – STAR WARS 1987: Washingtonská smlouva o stažení jaderných sil středního doletu – Reagan a Gorbaov (USA se vzdaly 436 a SSSR 1565 jaderných hlavic) 2010 smlouva v Praze – Obama a Medvěděv – další omezení počtu jaderných hlavic

59 VOJENSKO-BEZPEČNOSTNÍ ORGANIZACE ZÁPADOEVROPSKÁ UNIE (ZEU) - vznik: 1954 v Paříži pro kontrolu znovuvyzbrojování Německa, sídlo: Brusel - sdružuje země západní Evropy, působí vedle NATO a EU, ale nemá takový vliv ANZUS - tichomořský obranný vojenský pakt založený v roce 1952 USA, Austrálii a Novým Zélandem CENTO - seskupení Turecka, Iráku, VB, Pakistánu a Iránu, vznik v 1979, dnes není SEATO - Organizace smlouvy pro JV Asii, vznik: 1954, sídlo: Bangkok, bylo orientováno proti Čině, S Vietnamu a S Koreji, členové Austrálie, Francie, Nový Zéland, Pákistán, Filipíny, Thajsko, Velká Británie, USA

60 INTERPOL největší policejní organizací na světě a jako mezinárodní mezivládní organizace zabezpečuje policejní spolupráci v kriminálně-policejní oblasti mezi smluvními státy organizace. Interpol sdružuje demokratické i nedemokratické státy v rámci boje se všemi druhy trestné činnosti. Je založena na spolupráci všech států při pronásledování, vyhledávání a zatýkání pachatelů trestných činů. V současné době sdružuje Interpol 188 členských států. vznik: 1923 ve Vídni, sídlo: Lyon v posledních letech především zaměřen na boj proti terorismu má statut stálého pozorovatele při OSN

61 Evropská unie

62

63 EU mezinárodní organizace, která sdružuje evropské státy cílem je politická a hospodářská integrace vznikla 1. ledna 1993 v Maastrichtu vystupuje jako jeden subjekt mezinárodního práva (členské země omezily suverenitu) buduje další vztahy s OSN a OECD sídlo: Brusel, Lucemburg, Štrasburk ČR členem od 1. května 2004

64 Vývoj EU 9. května 1950 – projev Roberta Schumanna Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, montánní unie) Evropské hospodářské společenství (EHS) Společnost pro atomovou energii (EUROATOM) sloučení těchto 3 organizací a vznik Evropského společenství – summit v Haagu (nejprve se vytvořila celní unie) 1993 – Evropská unie

65 Členové Benelux, Francie, Německo, Itálie (zakládající země) VB, Irsko, Dánsko Portugalsko, Španělsko, Řecko(81) Rakousko, Finsko, Švédsko ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Pobaltské země, Malta, řecká část Kypru (1.5) Rumunsko a Bulharsko Chorvatsko Celkový počet obyvatel EU: cca 500 milionů

66

67 Země tzv. Východního partnerství Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Arménie, Azerbajdžán, Gruzie

68 Symboly EU Evropská vlajka Kruh dvanácti hvězd symbolizuje ideál dokonalosti, úplnosti a jednoty. Evropská hymna Melodie je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Pokud se používá jako evropská hymna, je beze slov. Den Evropy, 9. květen Původní myšlenka za dnešní Evropskou unií zazněla poprvé dne 9. května 1950 v projevu francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana. Devátý květen se proto každoročně slaví jako den zrození EU. "Jednotná v rozmanitosti" Tak zní heslo EU.

69 Důležité smlouvy EU PAŘÍŽSKÁ SMLOUVA (1951) vznik montánní unie – Evropské společenství uhlí a oceli ŘÍMSKÉ SMLOUVY (1957) – vznik EHS – celní unie, cílem vybudování společného trhu s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu JEDNOTNÝ EVROPSKÝ PAKT(1987) první revize římských smluv, právní rámec, který od roku 1992 vytvořil jednotný trh zboží, kapitálu, služeb a zaručil volný pohyb osob, posílení společných politik a začlenění politické spolupráce do struktur ES MAASTRICHTSKÁ SMLOUVA (1992) - evropské společenství se přejmenovalo na EU; vytvoření měnové unie s jednotnou měnou; zvýšení hospodářských nároků; posílení integrace; vstup Rakouska, Švédska a Finska SHENGHENSKÁ SMLOUVA (1995) zrušení hraniční kontroly a celních poplatků; zrychlení přepravy, ochrana osobních údajů

70 Důležité smlouvy EU AMTERODAMSKÁ SMLOUVA (1997) - cílem je politická unie, společná zahraniční politika a sladění sociálních systémů; položila základy evropského občanství, vytvoření evropské bezpečnostní strategie SMLOUVA Z NICE (2000) - reformace vrcholných orgánů; součástí je princip solidarity – všechny členské státy přispívají do společných fondů, ze kterých je financována pomoc nejchudším regionům Unie EUROÚSTAVA (2005) odmítnuta v referendu Niz. a Francií LISABONSKÁ SMLOUVA (2009) – nové principy vedení EU (přímá demokracie 1 milion občanů vlastní návrh, v Radě ministrů namísto jednomyslného hlasování většinové 55 % států 65 % populace, rozšíření pravomocí Evropského parlamentu, v čele Evropské rady (ER) předseda volený členy ER, který bude zastupovat EU v mezinárodních vztazích, ne jako dosud jedna ze členských zemí v půlročním předsednictví; Vysoký představitel Unie pro bezpečnostní a zahraniční politiku/místopředseda Komise – spojení dvou funkcí pro vnitřní a zahraniční politiku pro lepší koordinaci); poprvé zahrnuta možnost vystoupit z EU

71 Kodaňská kritéria (1993) 3 základní požadavky na členství v EU 1. stát se stabilním demokratickým institucionálním systémem zajišťujícím nadvládu práva, ochranu lidských práv, respektování menšin; 2. fungující tržní ekonomika, schopná se vypořádat s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř EU; 3. musí zajistit začlenění legislativy ES do národní legislativy a garance schopnosti převzít závazky plynoucí z členství, včetně ztotožnění se s cíli politické, hospodářské a měnové unie

72 Cíle EU HOSPODÁŘSKÁ UNIE – sladění hospodářské politiky členských zemí a prosazení 4 zákl. svobod: volného pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu MĚNOVÁ UNIE – vytvoření Evropské centrální banky a stejné měny, většina států již přijala společnou měnu EURO – kurzem blízká dolaru, platí v zemích unie jako státní měna POLITICKÁ UNIE – země jsou ochotny vzdát se části své suverenity, zejména Evropské komisi, sladit zahraniční politiku a poskytnou občanská práva na svém území (občanství Unie)

73 Činnost EU Méně hranic, více příležitostí Zelenější Evropa Studium v zahraničí Euro ve vaší peněžence Pracovní místa a prosperita Rovné příležitosti pro všechny Svoboda, bezpečnost a právo pro všechny Šíření míru a stability mimo EU Členství v Unii Spojený světadíl

74

75

76 Měnová politika EU 1979: vznik Evropského měnového systému (EMS) země ES se dohodly, že na sebe navzájem naváží kursy svých měn, aby předešly kursovým fluktuacím Evropská měnová unie (1999) - společná měna euro (zavedeno v bezhotovostním styku, 2002 v hotovostním), neúčastní se UK, Dánsko a Švédsko

77 Euro

78 Konvergenční kritéria stanovena Maastrichtsku smlouvou, podle nich se každý člen EU může účastnit plánované EMS, jestliže splní tyto podmínky: prokáže dlouhodobou cenovou stabilitu, nemá nadměrný rozpočtový deficit, nemá vysoké veřejné zadlužení, nezpůsobil v Evropském měnovém systému po dva roky žádné napětí mezi směnnými kurzy, jeho dlouhodobá úvěrová sazba je maximálně jen o 2 % vyšší než v cenově nejstabilnějších státech

79 Měnová politika EU Výhody eura: nap. usnadnní obchodních transakcí, snížení kursového rizika (výkyv kurs), úspora náklad na nákup a prodej cizích měn, spotřebitelé i podnikatelé mohou snáze porovnávat ceny zboží a služeb v zemích eurozóny Nevýhody eura: např. ztráta samostatné měnové politiky, stanovování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (obtížnější reakce na ekonomické změny prostřednictvím měnového kursu nebo úrokových sazeb), pro některé státy ztráta určitého národního symbolu, odpůrci rychlého přijetí kritizují zejména pravidla pro jeho přijetí = obava ze ztráty konkurenceschopnosti při jeho převzetí, nižší úrokové míry u úvěrů v českých korunách, než je tomu v eurozóně

80 Organizace EU Moc zákonodárná: Evropský parlament + Rada EU Moc výkonná: Evropská rada + Evropská komise + Vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku + Evropský účetní dvůr Moc soudní: Evropský soudní dvůr + Soud prvního stupně + Soud pro veřejnou službu EU

81 Evropský parlament zastupuje občany EU 766 poslanců – ČR 22 přímé volby do EP od r nemá legislativní iniciativu (tu má Evropská komise) ale schvaluje předložené zákony základní pravomoci EP jsou vedle legislativních, také rozpočtové a kontrolní současným předsedou EP je Němec Martin Schulz sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale Parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát)

82 Germany96 France74 Italy73 United Kingdom73 Spain54 Poland51 Romania33 Netherlands 26 Belgium22 Czech Republic22 Greece22 Hungary22 Portugal22 Sweden20 Austria19 Bulgaria18 Finland13 Denmark13 Slovakia13 Croatia12 Ireland12 Lithuania12 Latvia 9 Slovenia 8 Cyprus 6 Estonia 6 Luxembourg 6 Malta 6 Zastoupení členů EU v Evropském parlamentu

83 Politické složení Evropského parlamentu Krajní levice, Sociální demokraté, Zelení, Liberálové/Centristé Konzervativci/ Křesťanští demokraté, Evropští konzervativci a reformisté, Euroskeptici

84 Rada EU jednotliví ministři vlád členských zemí se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech svých resortů mimo pravidelné schůzky ministrů a jejich náměstků je Rada tvořena Výborem stálých zástupců, kteří zajišťují každodenní a kontinuální chod této instituce společně s Evropským parlamentem schvaluje legislativní návrhy a rozpočet a zachovává si ústřední úlohu, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečností politiku (SZBP) a koordinaci hospodářské politiky Každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. (ČR od do – Topolánkova a Fišerová vláda)

85 Evropská rada představuje pravidelné summity nejvyšších představitelů členských států, kteří určují zásadní směřování politiky EU podle Lisabonské smlouvy se stává orgánem EU a získává nový post předsedy Evropské rady na období 2,5 roku. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady a napomáhat dosažení konsensu. Nyní je předsedou ER (prezidentem EU) Belgičan Herman Van Rompuy

86 Evropská komise představuje exekutivní nadnárodní složku EU dá se připodobnit k vládě – má komisaře („ministry“), kteří spravují svůj resort (dle počtu zemí) Podle Lisabonské smlouvy tvoří komisi zástupci všech členských států, výběr kandidáta předsedy Komise má přímou vazbu na výsledky voleb do EU. Předseda komise získává novou pravomoc odvolávat jednotlivé komisaře. Současným předsedou EK je Portugalec José Meanuel Barroso. ČR zastupuje v EK Štefan Fülle jako komisař pro rozšíření a politiku sousedství. (před ním byli eurokomisaři Pavel Telička a Vladimír Špidla)

87 Vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nová funkce dle Lisabonské smlouvy, která by měla zvýšit soudržnost jednání EU s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Má dvojí úlohu: je zástupcem Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a zároveň komisařem pro vnější vztahy. Ve své působnosti má zahraniční politiku i společnou obrannou politiku a předsedá pravidelným setkáním ministrů zahraničí členských zemí v Radě pro zahraniční věci a zastupuje EU na mezinárodní scéně. V současné době je touto funkcí pověřena Britka Catherine Ashtonová.

88 Soudy Evropský soudní dvůr se zabývá evropským právem a jeho aplikací v členských státech EU. Od roku 1989 je k Evropskému soudnímu dvoru připojen Soud prvního stupně, jehož primárním cílem je zmírnit přetížení ESD převzetím části jeho agendy. V roce 2005 pak trojlístek doplnil Soud pro veřejnou službu EU, který se zaměřuje na řešení sporů mezi institucemi EU a jejich zaměstnanci. Podle Lisabonské smlouvy je rozšířena působnost Soudního dvora zejména v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

89 Aktuální otázky EU Přijetí nových zemí: Island Turecko Makedonie Srbsko

90 Aktuální otázky EU

91 Cvičení 1.vyjmenujte evropské státy, které jsou v EU, ale nejsou v NATO? 2.vyjmenujte státy, které jsou v NATO, ale nejsou v EU?

92 Cvičení 1.vyjmenujte evropské státy, které jsou v EU, ale nejsou v NATO? – IRSKO, RAKOUSKO, ŠVÉDSKO, FINSKO, KYPR, MALTA 2.vyjmenujte evropské státy, které jsou v NATO, ale nejsou v EU? – ALBÁNIE, NORSKO, ISLAND, TURECKO

93

94 Další mezinárodní organizace

95 Rada Evropy (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Kazachstánu, Vatikánu a 6 sporných území) členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání vznik: 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991

96 Rada Evropy tmavě zeleně: 10 zakladatelů; světle zeleně: další členové; žlutě a oranžově pozorovatelé; červeně kandidátská země

97 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), ta byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy jednání v Ženevě a Helsinkách - Závěrečný aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podepsalo 33 státu včetně ČSSR (její nedodržování vznik Charty 77) Proces KBSE pokračoval následnými schůzkami v Bělehradě ( , v Madridu ( ) a ve Vídni ( ).

98 OBSE Členem je 56 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.

99 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 31 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. vznik: 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu ČR členem od r. 1995

100 OECD tmavě modrá: členské státy OECD; světle modrá: kandidátské státy (2007)

101 Visegrádská skupina Aliance státu V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. důležitá kooperace těchto zemí pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti, zařazení do Evropských struktur: NATO, EU

102 Visegrádská skupina

103 G8 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, VB, USA) a Ruska dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky G8 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globáního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod.

104 G8

105 G20 je skupina největších ekonomik světa představovaná ministry financí a guvernéry centrálních bank, tj. členy 19 států a jednotného vnitřního trhu Evropské unie. na periodických schůzkách se také scházejí jejich nejvyšší exekutivní představitelé – předsedové vlád či hlavy států. celkově ekonomiky G20 představují 85% světového HDP, 80% mezinárodního obchodu a 2/3 světové populace.

106 G20

107 Světová obchodní organizace WTO (World Trade Organization) je organizace, která zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. vznik 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Sídlo Ženeva, Švýcarsko členové: 153 členů

108 Úkoly WTO sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu organizovat obchodní jednání sledovat národní obchodní politiky urovnávat spory mezi vládami omezení protekcionismu spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

109 Zásady WTO odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod) svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér podpora konkurence zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

110 OPEC organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries) je mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku tak zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy

111 OPEC Alžírsko (od 1969); Angola (od 2007); Ekvádor ( , znovu se připojil 2007); Irák (zakládající člen); Írán (zakládající člen); Katar (od 1961); Kuvajt (zakládající člen); Libye (od 1962); Nigérie (od 1971); Saúdská Arábie (zakládající člen); Spojené arabské emiráty (od 1967); Venezuela (zakládající člen); bývalé členské země: Indonésie( ), Gabon (od )

112 Liga arabských států vznikla podepsáním Paktu Ligy arabských států v březnu 1945 v Káhiře sedmi arabskými státy (Egypt, Irák, Jemen, Jordánsko, Libanon, Saúdská Arábie, Sýrie). sídlo: do roku 1979 Káhira, později Tunis, následně opět Káhira cíle: spolupráce v oblasti politiky, ekonomiky a kultury, od roku 1950 kolektivní bezpečnosti – velmi podobná Radě Evropy dnes 22 členů, včetně Organizace pro osvobození Palestiny

113 Liga arabských států

114 Africká unie největší pokus o sjednocení Afriky po vzoru EU mnoho předchůdců: Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě, Africké hospodářské společenství (1980) 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie, zasedání v jihoafrickém Durbanu rozpočet unie závislý na darech vyspělých států mimo Africkou unii Současná Africká unie má 53 členů (asi 850 mil. ob.) x Maroko

115 Africká unie

116 Unie jihoamerických národů spojení již existujících organizací MERCOSUR a Andský pakt s cílem vytvořit organizaci po vzoru EU Zakládací listina UNASUR byla podepsána 23. května 2008 v brazilském hlavním městě Brasília při příležitosti konání třetího summitu hlav států. Lídři státu zde prohlásili, že jejich záměrem je založení nového společenství podle vzoru Evropské unie, kde bude v budoucnu společná měna, parlament a volný pohyb osob. sídlo Quito (Ekvádor)

117 Unie jihoamerických národů

118 Stupně ekonomické integrace pásmo volného obchodu (volný pohyb zboží)- odstraňování celních a jiných bariér týkajících se obchodu; vůči třetím, nezúčastněným zemím každá zem upravuje své vztahy samostatně (navenek vlastní celní sazby); p. CEFTA, EFTA, NAFTA celní unie - navíc také společná celní politika vůči třetím zemím; p. MERCOSUR, Benelux, R a SR společný trh - navíc volný pohyb výrobních faktor (kapitálu a pracovní síly) - EU hospodářská a měnová unie - řada společných politik v hospodářské oblasti, vrcholné stádium z ekonomického hlediska = monetární unie – zejména již ukončené stadium ekonomické integrace (liberalizace kapitálových tok, integrace bankovních a finančních trh, centrální banka); p. EMU politická unie - fáze integračního procesu, v níž orgány unie provádějí nejen společnou hospodářskou politiku, ale rozšiřují aktivity do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky; mže mít různé formy (federace, konfederace)

119 Příklady Evropské sdružení volného obchodu (EFTA): zóna volného obchodu; členové Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko Středoevropské sdružení volného obchodu (CEFTA): zóna volného obchodu; 7 členů (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko) Severoamerické sdružení volného obchodu (NAFTA): zóna volného obchodu; členové USA, Kanada a Mexiko

120 Příklady MERCOSUR: celní unie; členové Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Venezuela Andský pakt: zóna volného obchodu; Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Venezuela) obě organizace sjednocuje Jihoamerické společenství národů (CSN), členy navíc Chile, Guyana a Surinam a jako pozorovatelé Panama a Mexiko; vzorem EU (plán vytvoření zóny volného obchodu); vznik r prozatím ale nedošlo k vytvoření institucí CSN, nevytváří se ani byrokratický aparát a Jihoamerické společenství je řízeno na bázi existujících institucí MERCOSURu a Andského společenství Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN): ekonomická, ale i politická a bezpečnostní spolupráce; vznik r. 1967; Barma, Brunej, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam)

121 ČR členem více než 50 organizací Interpol OSN – 1945 WHO WTO – 1948 KBSE – 1975 (od roku 1995 OBSE) Visegrádská skupina – 1991 Rada Evropy – 1991 CEFTA – 1992 OECD – 1995 NATO – 1999 EU

122 GLOBALIZACE

123 Globalizace - srůstání světa, je proces sbližování kultur a ekonomik různých národů a států - vhodné podmínky: proces se urychlil v 70.letech => zavedení informačních technologií, liberalizace mezinárodního obchodu, jednotný mezinárodní trh, propojila jednotlivé trhy různých zemí pomocí obchodu

124 Důsledky globalizace - pomoc nadnárodní (nejen v rukách samotného státu) - hospodářská prosperita závisí na světovém trhu – státy se snaží přilákat co nejvíce investorů - poklesl význam národního státu - rostou příjmy vyšší třídy a zvyšuje se nerovnost - změna dělby práce – přesun výroby do rozvojových zemí a ve vyspělých zemí zůstává řízení společnosti - zvyšuje se pohyb a komunikace v prostoru („svět se zmenšuje“)

125 Globální problémy týkají se celého světa, nelze je účinně řešit na národní úrovni, ale v rámci mezinárodních organizací (organizace řeší problémy jednotlivé ne jako celek) zatím se nedaří odstraňovat příčiny GP

126 SPOTŘEBA SUROVIN A ENERGIE - od konce 2.SV došlo k růstu spotřeby surovin a energie CHUDOBA A BOHATSTVÍ - zvýšila se životní úroveň lidí x ale u většiny došlo k ekonomického propadu (Afrika) - převážná část populace žije v materiální nouzi a nemá přistup ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči POPULAČNÍ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY - počet lidí na světě stále roste => zvyšuje se spotřeba surovin - roste průměrná délka života - mnoho lidí trpí podvýživou a nemají ani přistup k pitné vodě (až 50%) => šíření nemocí (AIDS) -negramotnost (dnes klesá) SKLENÍKOVÝ EFEKT - emise plynů (CO2), negativní meteorologické jevy – hurikány, povodně, ztenšení ozonové vrstvy

127 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - zátěží pro životní prostředí jsou vyspělé země, které se snaží zlepšovat životní prostředí - v chudých zemí dochází ke zhoršování (vlády bez financí na ekologické aktivity) - nedostatek pitné vody, ubývá zemědělské půdy, odlesňování (vyhynutí některých druhů živočichů a rosltin) - roste množství odpadů - lze řešit => snížením produkce nebo zavedením ekologických provozů MEZINÁRODNÍ VZTAHY - ve světě hrozí mnoho konfliktů, které by mohli přerůst v globální válku - snaží se kontrolovat OSN, ale někdy zasáhnout nedovedla => kritika - zvyšuje se počet jaderných mocností (Indie a Pakistán) - terorismus - třetina lidí žije v zemích s autoritativní vládou, která porušuje lidská práva INDUSTRIALIZACE - zavádění průmyslu v rozvojových zemích bez ekologických norem výrazně zatěžuje životní prostředí

128

129

130

131


Stáhnout ppt "Věda o mezinárodních vztazích - zabývá se organizací vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami, tak aby byly bezpečné a efektivní - soustřeďuje se na vývoj."

Podobné prezentace


Reklamy Google