Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pracovněprávní vztahy. Druhy pracovního poměru. Vedlejší zaměstnání

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pracovněprávní vztahy. Druhy pracovního poměru. Vedlejší zaměstnání"— Transkript prezentace:

1 Pracovněprávní vztahy. Druhy pracovního poměru. Vedlejší zaměstnání
Pracovněprávní vztahy. Druhy pracovního poměru. Vedlejší zaměstnání. Vedlejší činnosti. Vznik pracovního poměru. Změna pracovního poměru Mgr. Ilona Kostadinovová Západočeská Univerzita v Plzni Právnická fakulta Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Kontakt:

2 30. 09. 2009, Mgr. Ilona Kostadinovová
Pracovněprávní vztahy. Vznik pracovního poměru. Pracovní smlouva. Druhy pracovního poměru. Další pracovní poměr – vedlejší činnost. Pracovní poměr. Změna pracovního poměru. Agenturní zaměstnávání.

3 Základní pramen pracovního práva
Mgr. Ilona Kostadinovová Základní pramen pracovního práva Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Část druhá §§ 30 – 73 Doporučená literatura, Karlovarská právní revue Subjekt práva je fyzická nebo právnická osoba, které je adresována norma objektivního práva. Jde o možné účastníky právních vztahů. Aby se subjekty práva (možní účastníci právních vztahů) staly reálnými subjekty právních vztahů musí nezbytně přistoupit určitá právní skutečnost předpokládaná právní normou, která je nezbytnou podmínkou vzniku právního vztahu, tj. pracovní smlouva – volba – jmenování. Další subjekty: Jedná se o subjekty občanského práva, kterým pracovní právo přiznává určité nároky odvozené z pracovněprávního vztahu třetí osoby (rodinného příslušníka). Nároky pozůstalých po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nároky na náhradu škody, která vznikla rodinným příslušníkům spolupracujícím při výkonu prací konaných na základě dohody o pracovní činnosti. Nároky rodinných příslušníků zemřelého zaměstnance podle ustanovení § 260 zákoníku práce – peněžité mzdové nároky do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zemřelého zaměstnance přecházejí postupně na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době ve společné domácnosti. Není-li těchto osob, stávají se předmětem dědictví.

4 Pracovněprávní vztah Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva – výkon závislé práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce Druhy: 1) Individuální a) Základní – pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) b) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání), kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní a odpovědnostní vztahy 2) Kolektivní Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě.

5 Pracovní poměr Charakteristické rysy pracovního poměru
Mgr. Ilona Kostadinovová Pracovní poměr Charakteristické rysy pracovního poměru Prvky pracovního poměru Druhy pracovního poměru

6 Charakteristické rysy pracovního poměru
Mgr. Ilona Kostadinovová Charakteristické rysy pracovního poměru Vznik pracovněprávních vztahů obecně na základě: a) Právní norma – zákoník práce (subsidiárně, delegovaně) b) Právní skutečnosti – pracovní smlouva, jmenování, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Charakteristické rysy pracovního poměru: I. Smluvní a závazkový vztah II. Osobně právní závazek III. Organizační povaha pracovního poměru IV. Kolektivní povaha pracovního poměru V. Úplatnost pracovního poměru

7 Prvky pracovního poměru
Mgr. Ilona Kostadinovová Prvky pracovního poměru Subjekty pracovního poměru – zaměstnavatel a zaměstnanec Objekt pracovního poměru - opakující se osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, tzv. závislá činnost Obsah pracovního poměru – vzájemná práva a povinnosti subjektů pracovního poměru

8 Základní práva a povinnosti subjektů pracovněprávního vztahu
Mgr. Ilona Kostadinovová Základní práva a povinnosti subjektů pracovněprávního vztahu  Zaměstnavatel je ten, pod jehož vedením a na jehož účet je práce vykonávána. Zaměstnavatel je vlastníkem výrobních prostředků, práci organizuje a řídí, vytváří pracovní podmínky, odebírá výsledky práce, má z ní bezprostřední užitek a nese hospodářské riziko vznikající při výkonu práce. Podle § 7 odst. 1 ZP je zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu nebo v obdobném pracovním vztahu.  Zaměstnanec je vlastníkem pracovní síly. Pracovník vykonává práci zpravidla osobně podle pokynů zaměstnavatele a je za ni zaměstnavatelem odměňován.

9 Druhy pracovního poměru
Mgr. Ilona Kostadinovová Druhy pracovního poměru Pracovní poměr je nejtypičtějším a nejčastějším druhem základních pracovněprávních vztahů. Jednotlivé druhy lze rozlišit podle toho, za jakých podmínek je pracovní poměr uzavírán a jaký konkrétní cíl má zajistit. Uvedeme si třídění podle pěti hledisek: Podle doby trvání pracovního poměru Podle místa výkonu práce Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu Podle zaměstnavatele Podle právních skutečností, které pracovní poměr zakládají

10 Druhy pracovního poměru
Podle způsobu vzniku Pracovní smlouva Jmenování Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Podle délky trvání pracovního poměru Pracovní poměr na dobu určitou Pracovní poměr na dobu neurčitou Podle zaměstnavatele: Právnická osoba Fyzická osoba Stát Agentura práce Podle místa výkonu práce V prostorách zaměstnavatele Domáčtí zaměstnanci - § 317 ZP

11 Podle doby trvání pracovního poměru:
Mgr. Ilona Kostadinovová Podle doby trvání pracovního poměru: I. Pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, § 39 ZP - není-li v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání II. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, § 39 odst. 2 zákoníku práce, § 65 zákoníku práce max. 2 roky mezi týmiž účastníky výjimky § 39 odst. 3,4 zákoníku práce významná změna nastala novelou č. 46/2004 Sb., původního zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb., s účinností od (dvojí režim pracovních poměrů na dobu určitou uzavřených před účinností novely, ty se řídí do jejich skončení právní úpravou původní, teprve po jejich skončení nastupuje nový právní režim) - S účinností nového zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., platí pro všechny pr. p. na dobu urč. Stejný režim

12 Podle místa výkonu práce
Mgr. Ilona Kostadinovová Podle místa výkonu práce I. V zařízeních zaměstnavatele II. Tzv. domáčtí zaměstnanci

13 Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu
Mgr. Ilona Kostadinovová Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu Souběžné pracovní poměry I. Souběžné rovnocenné a samostatně posuzované II. Souběžné pracovní poměry ve vztahu závislosti, hlavní a další pracovní poměr

14 Zákaz jiné výdělečné činnosti
§13 odst. 4 ZP – další pracovní poměr – jen jiný druh práce § 304 ZP – výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který může být kdykoli odvolán

15 Konkurenční doložka, § 310 ZP
Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok. Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek. Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru. Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil.

16 Vedlejší činnost X Vedlejší zaměstnání
Mgr. Ilona Kostadinovová Vedlejší činnost X Vedlejší zaměstnání Hlavní pracovní poměr - zaměstnání na stanovenou týdenní pracovní dobu, souběžné pracovní poměry Vedlejší pracovní poměr - – Za trvání pracovního poměru zaměstnanec koná práce také v dalším pracovním poměru na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší činnost – Vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán v pracovním poměru mimo pracovní dobu. Jedná se o práce jiného druhu než jaké byly sjednány v pracovní smlouvě. Může být vykonávána jen v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

17 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Manažerská smlouva Obsah, podmínky a náležitosti neupravuje žádný právní předpis. Pracovní smlouva, kde druhem práce je výkon funkce vedoucího zaměstnance. Příkazní a další smlouvy uzavírané podle občanského nebo obchodního zákoníku. Mzda se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo se řídí vnitřním mzdovým předpisem zaměstnavatele.

18 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
§13 zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004Sb., ve znění zákonů č. 168/2005, 202/2005, 253/2005, 382/ s účinností od zrušen a nahrazen definicí závislé práce dle § 2 odst. 4 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb. PO nebo FO je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Jde o úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností., které zaměstnavatel provádí pod vlastním jménem a na jeho odpovědnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Formulace byla převzata bez z předchozí právní úpravy, zákaz „švarcsystému“ platí už od Nově jsou upraveny sankce za porušení zákona. Firmy mohou uzavírat obchodní vztahy nejen s podniky, které mají své zaměstnance, ale také s živnostníky, kteří nikoho nezaměstnávají. Nesmi s však jednat o zastřený nebo skrytý pracovněprávní vztah.

19 Podle zaměstnavatele Fyzická osoba Právnická osoba Státní orgány
Mgr. Ilona Kostadinovová Podle zaměstnavatele Fyzická osoba Právnická osoba Státní orgány Agentury práce

20 Agenturní zaměstnávání
Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b), § 60 zákoníku práce – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí Dvě smlouvy: pracovní smlouva – zaměstnanec a agentura dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – agentura a uživatel pracovní síly

21 Předsmluvní vztahy Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Vztahy, které vznikají mezi subjekty v procesu sjednávání pracovní smlouvy, právní úprava je kusá. Zaměstnavatel může získávat nové zaměstnance v potřebném počtu a kvalifikační či jiné struktuře buď vlastním výběrem (inzerce, doporučení) nebo za pomoci úřadu práce nebo agentury práce. Zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovněprávní vztahy od jejich vzniku až po jejich skončení a v souvislosti s § 28 zákoníku práce i na předsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. Proces sjednávání pracovní smlouvy probíhá ve třech fázích: a) informační fáze b) hodnotící fáze c) verifikační fáze

22 Vstupní dokumenty Životopis
Mgr. Ilona Kostadinovová Vstupní dokumenty Životopis Potvrzení o dosažení odborné kvalifikace, potřebného vzdělání Vstupní lékařská prohlídka - povinný podíl osob zdravotně postižených Výpis z rejstříku trestů Pracovní povolení u cizinců

23 Pracovní poměr, předsmluvní jednání §§ 30 – 32 ZP
Výběr – v působnosti zaměstnavatele, § 30 odst. 1 ZP Před vznikem pracovního poměru smí zaměstnavatel podle § 30 odst 2 ZP od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, § 31 ZP.  Vstupní lékařské prohlídky - § 32 ZP.

24 Zákaz požadování informací, § 316 odst. 4 zákoníku práce
Zákaz požadování informací, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem: a) Těhotenství b) Rodinné a majetkové poměry c) Sexuální orientace d) Původ e) Členství v odborové organizaci f) Členství v politických stranách nebo hnutích g) Příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti h) Trestněprávní bezúhonnost c, d, e, f a g - výj. je-li pro to věcný důvod a požadavek je přiměřený. Informace nesmí být získávány ani prostřednictvím třetích osob.

25 Pracovní smlouva Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Formální právní úkon bez sankce neplatnosti, § 34 odst. 3 ZP 1. Obligatorní náležitosti – druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce 2. Fakultativní náležitosti – např. zkušební doba,ujednání o době trvání pracovního poměru, mzdová ujednání, zařazení pouze na denní směny § 37 ZP - Údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměr, do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru písemně zaměstnance informovat, nebo odkázat na příslušný pracovněprávní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

26 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Jmenování, § 33 odst. 3, § 73 ZP Vedoucí zaměstnanci jmenovaní dle zvláštních právních předpisů, tzv. vnější jmenování, kdy zaměstnance jmenuje do funkce orgán stojící vně zaměstnavatelského subjektu. Př. ředitel státního podniku, vedoucí rozpočtových a příspěvkových organizací. Jmenovaní zaměstnavatelem, tzv. vnitřní jmenování – statutárním orgánem. Funkce, do nichž je zaměstnanec jmenován, jsou v zákoně stanoveny kogentně, § 33 odst. 4 ZP, jde o rozpočtový sektor. Podnikatelská sféra - § 73 ZP – lze dohodnout možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Vedoucí (§ 11 odst. 4 zákoníku práce) – jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny.

27 Volba, § 33 odst. 2 ZP Pracovní poměr nevzniká volbou,
Mgr. Ilona Kostadinovová Volba, § 33 odst. 2 ZP Pracovní poměr nevzniká volbou, u za zaměstnanců, kteří nebyli v pracovním poměru k zaměstnavateli za předpokladu, že volby upravují stanovy, zvláštní předpis nebo usnesení příslušného orgánu družstva nebo sdružení občanů, je to předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.

28 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Právní definice pojmů zaměstnanec, zaměstnavatel podle zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.  Zaměstnanec, § 6ZP Pracovněprávní způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením věku 15 let a zaměstnanec musí mít ukončenou povinnou školní docházku. Práce osob mladších 15 let je zakázána, výj. pro činnost uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní určuje z. č. 435/2004. Dohodu o hmotné odpovědnosti lze uzavřít nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku.  Zaměstnavatel, §§ 7 a násl. ZP Fyzická osoba Způsobilost zaměstnavatele k právům a povinnostem vzniká narozením a způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností dovršením věku 18 let Smrtí zaměstnavatele, přecházejí práva a povinnosti z pracovně na dědice. Způsobilost v pracovněprávních vztazích nemá, na rozdíl od občanského zákoníku, počaté dítě (nasciturus). Právnická osoba – může zaměstnávat jiné osoby prostřednictvím činnosti jejích statutárních orgánů.

29 Zdravotní prohlídky Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Vstupní lékařská prohlídka. Zdravotní prohlídky v průběhu pracovního poměru. Periodické prohlídky. Řadové prohlídky. Mimořádné prohlídky. Výstupní prohlídky. Pracovní volno k prohlídkám. Lékařské posudky. Co hradí pojišťovny.

30 Osobní spis, § 312 ZP Potvrzení o zaměstnání, § 313 ZP Pracovní posudek , § 314 ZP
Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance, z. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu. Zaměstnanec má právo nahlížet, činit si výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů na náklady zaměstnavatele. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání, § 313 NZP Posudek do 15 dnů na žádost, § 314 NZP Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení nebo posudku, může se do 3 měsíců ode dne, kdy se o obsahu dověděl domáhat u soudu, aby uložil zaměstnavateli jejich obsah upravil.

31 Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
§ 313 ZP - potvrzení o zaměstnání : odst. 1 -náležitosti potvrzení o zaměstnání, odst. 2 - údaje o průměrném výdělku (§ 351 zákoníku práce, hodinový průměr) lze na žádost zaměstnance uvést v odděleném potvrzení (průměrný čistý příjem. Důležité pro úřad práce k určení výše podpory v nezaměstnanosti. Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti též na zvláštním listě (výklad). Zdravotní pojištění je nepovinný údaj. Srážky ze mzdy jsou povinným údajem, sráží se případně i z podpory v nezaměstnanosti. Nově údaj, zda byl pracovní vztah skončen z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

32 Pracovní posudek § 314 ZP – pracovní posudek – v době 2 měsíců před skončením zaměstnání, jde o hodnocení práce, kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce

33 Základní zásady pracovněprávních vztahů, § 13 ZP
Vznik jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. Zaměstnavatel – nesmí přenášet riziko výkonu závislé práce na zaměstnance. Zaměstnavatel: Rovné zacházení. Zákaz diskriminace. Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Poskytování informací a projednání se zaměstnanci. Seznamovat s kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy. Nesmí ukládat peněžité postihy za porušení povinností, § 13 odst. 2 písm. f) ZP. Nesmí sjednat zajištění závazku, výj. konkurenční doložka, srážky ze mzdy, § 13 odst. 2 písm. g) ZP.

34 Smluvní svoboda Vznik pracovního poměru.
Ujednání o právech a povinnostech. Podle soukromoprávní zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, nelze tedy kogentní ustanovení zákoníku práce vyloučit ani smluvním ujednáním. Funkce pracovního práva: a) Ochranná – minimální standard b) Organizační – organizace práce c) Výchovná – jednání v souladu s dobrými mravy

35 Kogentní ustanovení zákoníku práce, tj
Kogentní ustanovení zákoníku práce, tj. ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit Podle § 2 odst. 1 ZP mohou být práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to není výslovně zakázáno nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchýlení není možné, pokud se jedná o: a) Úpravu účastníků pracovněprávních vztahů b) Od ustanovení odkazujících na použití občanského zákoníku. c) V náhradě škody. d) Od ustanovení ukládajících povinnost (neplatí jde-li o odchýlení ve prospěch zaměstnance). Od ustanovení uvedených v § 363 zákoníku práce.

36 § 363 zákoníku práce § 363 odst. 1 – zapracované předpisy ES, lze se odchýlit ve prospěch zaměstnance. § 363 odst. 2 – taxativní výčet kogentních ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit v žádném případě. Například – rozvržení pracovní doby před zahájením práce, zákaz postihování či znevýhodňování zaměstnance……

37 Aplikace smluvní volnosti - je možné se odchýlit od určitého ustanovení zákoníku práce? Odchylná úprava práv a povinností, § 2 odst. 2 ZP Zjistit, zda není ustanovení v § 363 odst. 2 nebo není výslovně zakázáno, že se od něj není možné odchýlit - § 2 odst. 1 NZP Zjistit, zda není v § 363 odst.1 nebo nejde o ustanovení ukládající povinnost Z textu ustanovení zjisti, zda umožňuje odchylnou úpravu, upravuje-li minimální nebo maximální hranici, pak ji nelze překročit. Mzdová, platová a ostatní práva nemohou být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, § 2 odst. 3 Jakým způsobem se lze odchýlit? Smlouvou – nepojmenované smlouvy Vnitřním předpisem - § 305 Kolektivní smlouvou - §§

38 Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb
Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též OZ § 4 ZP – občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, jestliže to výslovně stanoví zákoník práce Princip tzv. delegace! Nález ÚS č. 116/2008 Sb. zrušil § 4 ZP, tj. občanský zákoník lze použít subsidiárně Pracovněprávní vztahy ve zvláštních případech, § 5 Příklad: Počítání času - § 333 zákoníku práce odkazuje na § 122 občanského zákoníku Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 OZ, § 6 odst. 2 ZP. Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí §§ 22, 23, 24, 31, 32, 33, 33a a 33b OZ, § 12 ZP. Ochrana osobnosti, § 17 ZP. Smlouva o smlouvě budoucí, § 50a OZ. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, § 551 OZ. Veřejný příslib, § 850 OZ.

39 Cvičné příklady Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Dva soukromí podnikatelé – instalatéři – uzavřeli smlouvu, že budou spolupracovat při vyřizování zakázek. Dohodli se, že jeden z nich povede pro oba účetnictví a bude vyplácet sobě i druhému odměnu, odvádět příslušné pojištění atd., zatím co druhý bude dělat reklamu a shánět zákazníky.  1)     Jaký právní vztah mezi instalatéry vznikl? 2)   Za jakých podmínek by mezi zmíněnými instalatéry mohl vzniknout pracovněprávní vztah? Zaměstnanec, který pracoval ve firmě jako mzdový účetní po stanovenou pracovní dobu, se rozhodl, že bude vedle toho pracovat o sobotách a nedělích jako topič. 1)       V jakém pracovněprávním vztahu může práci topiče vykonávat? 2)       Jaký je vzájemný právní vztah mezi oběma činnostmi?

40 Cvičný příklad Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Zaměstnavatel Jan Sladký provozuje cukrárnu ve které zaměstnává dva cukráře. Na období zvýšené spotřeby práce v letních měsících přijal do pracovního poměru K. Mladého, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, ve které byly obsaženy všechna podstatné náležitosti pracovní smlouvy, ale nebyla žádná zmínka o mzdě za vykonanou práci. 1) Je taková pracovní smlouvy platná?  2) Na jakou mzdu má v takovém případě zaměstnanec nárok?

41 Právní skutečnosti v pracovním právu
úprava obecných institutů v pracovním právu je velmi kusá a neúplná, lze doporučit využití analogie iuris (zejména u právních úkonů, tedy koncepční změna ve vztahu k občanskému zákoníku – pozitivum) podle uplatnění prvku vůle je dělíme na: a) Subjektivní právní skutečnosti, právní úkony - volní chování b) Objektivní právní skutečnosti, právní události - jevy bez projevu lidské vůle

42 Objektivní právní skutečnosti v pracovním právu
Čas – nejobecnější objektivní právní skutečnost, má-li mít právní význam, musí být omezeno na určitý úsek, musí být určen začátek a konec Hmotně právní počítání času v pracovním právu, projev vůle musí být doručen adresátovi Lhůty a doby - §§ 261 – 266 ZP Počítání času - § 333 ZP – delegace na § 122 OZ 1. Podle dnů – počíná dnem následujícím po události rozhodující pro počátek 2. Podle týdnů, měsíců, let – poslední den lhůty připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná běžet 3. Polovina měsíce dnů 4. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den Výpovědní doba

43 Prekluze, Promlčení - § 363 ZP
I. Promlčení - § 329 ZP – delegace na §§ 100 odst. 1, 2, § 101, 103, 106 a 107 OZ 3 roky – peněžité nároky 10 let – nároky písemně uznané co do důvodu i výše - nároky zajištěné zástavním právem 2 roky Náhrada škody na zdraví – nepromlčuje se II. Prekluze - § 330 ZP – jen v taxativních případech 2 měsíce – neplatné rozvázání pracovního poměru 15 dní – náhrada škody na věcech odložených u zaměstnavatele

44 Doručování - §§ 334 – 337 ZP Zaměstnanci do vlastních rukou – na pracovišti, v bytě a kdekoli, není-li to možné, lze doručit držitelem poštovní licence „do vlastních rukou“ Zaměstnanec nezastižen – uložení po dobu 10 dnů na poště nebo u orgánu obce § 336 odst. 4 ZP Povinnost zaměstnavatele je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme, doručeno posl. dnem 10 denní lhůty (zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil, odmítl přijmout) § 337 – doručování zaměstnance zaměstnavateli NOVĚ: el. doručování - souhlas zaměstnance, el. Podpis (z. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů)

45 Změna pracovního poměru:
Mgr. Ilona Kostadinovová Změna pracovního poměru: Změna pracovního poměru - obecně Změna v subjektu pracovního poměru na straně zaměstnavatele Změna v obsahu pracovního poměru, tj. v právech a povinnostech účastníků pracovního poměru Změna pracovněprávní úpravy Dohoda o změně pracovní smlouvy Převedení na jiný druh práce Přeložení do jiného místa výkonu práce Pracovní cesta Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, tzv. agenturní zaměstnávání

46 Změna pracovního poměru.
Mgr. Ilona Kostadinovová Změna pracovního poměru. Změna některého z prvků právního vztahu. Změna subjektu pracovněprávního vztahu, tj. změna zaměstnavatele, nebo změna obsahu pracovní smlouvy, tj. změna práv a povinností smluvních stran (například změna druhu práce, místa výkonu práce, změna trvání pracovního poměru). Byla-li smlouva uzavřena písemně, musí být i její změna provedena písemně.

47 Změna pracovního poměru - § 40 ZP
Změna některého z prvků právního vztahu. Změna subjektu pracovněprávního vztahu, tj. změna zaměstnavatele, - Přechod práv a povinností - §§ ZP, do všech práv a povinností z pracovního poměru vstupuje místo původního zaměstnavatele nový (např. při rozdělení, převodu činnosti k jinému zaměstnavateli) Změna obsahu pracovní smlouvy, tj. změna práv a povinností smluvních stran (například změna druhu práce, místa výkonu práce, změna trvání pracovního poměru). - obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se na jeho změně zaměstnavatel a zaměstnanec - změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně

48 Změna pracovního poměru, obecně
Mgr. Ilona Kostadinovová Změna pracovního poměru, obecně Změna některého z prvků pracovního poměru, přičemž konkrétní pracovní poměr zůstává zachován i nadále. Subjekt pracovního poměru – zaměstnavatel Objekt pracovního poměru - opakující se osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, tzv. závislá činnost (nelze změnit) Obsah pracovního poměru – vzájemná práva a povinnosti subjektů pracovního poměru (jádro změn)

49 Změna pracovního poměru.
Mgr. Ilona Kostadinovová Změna pracovního poměru. Změna některého z prvků právního vztahu. Změna subjektu pracovněprávního vztahu, tj. změna zaměstnavatele, (Přechod práv a povinností - §§ ZP) nebo změna obsahu pracovní smlouvy, tj. změna práv a povinností smluvních stran (například změna druhu práce, místa výkonu práce, změna trvání pracovního poměru). Byla-li smlouva uzavřena písemně, musí být i její změna provedena písemně. Převedení na jinou práci - § 41 zákoníku práce (těhotná žena – vyrovnávací příspěvek z nemocenského poj.) Pracovní cesta a přeložení, §§ 42 a 43 zákoníku práce Agenturní zaměstnávání, § 2 odst. 5, 13h, 39 odst. 6 a 308 ZP, § 58 a násl. zák. o zam.. Z. č. 435/2004 Sb.

50 Změna pracovního poměru
Převedení na jinou práci - § 41 ZP zákoníku práce – pouze v rámci pracovní smlouvy, zaměstnavatel je povinen přihlížet k tomu, aby práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Se souhlasem zaměstnance – výslovně či konkludentně. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat. Neuposlechnutí příkazu zaměstnavatele, který byl vydán v souladu se zákoníkem práce a odmítnutí konat jinou uloženou práci, je porušením povinností vyplývajících z pracovního poměru.

51 Změna pracovního poměru - § 41 odst. 1
Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci – musí převést, § 41 odst. 1 ZP: a), b) dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti konat dále dosavadní práci – dle lékařského posudku, v důsledku pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání c), g) koná-li těhotná, kojící žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmí vykonávat nebo podle lékařského posudku ohrožuje její zdraví nebo požádá-li o převedení na denní směnu (těhotná žena – vyrovnávací příspěvek z nemocenského poj.) d) v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním e) dle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu (soud, správní úřad, státní orgán či orgán územní samosprávy) f) je-li zaměstnanec pracující v noci uznán nezpůsobilým pro noční práci

52 Změna pracovního poměru - § 41 odst. 2
Zákoník práce stanoví možnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci – může převést, § 41 odst. 2: a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů dle § 52 písm. f), g) ZP, tj. nesplňuje –li zaměstnanec předpoklady nebo požadavky pro řádný výkon práce nebo závažně či soustavně méně závažně porušuje pracovní povinnosti b) bylo-li zahájeno proti zaměstnanci trestní řízení pro podezření ze spáchání úmyslné trestné činnosti související s výkonem práce c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, avšak nejdéle na 30 pracovních dnů v kalendářním roce

53 Převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu
§ 41 odst. 1 a 2 ZP – má-li zaměstnavatel povinnost či možnost převést zaměstnance na jinou práci, lze k dosažení účelu převedení převést zaměstnance výjimečně i na práci jiného druhu než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil 41 odst. 4 ZP - na dobu nezbytné potřeby, je-li to potřeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků a to na nezbytně nutnou dobu § 46 ZP – neodpovídá-li práce pracovní smlouvě a zaměstnanec s převedením nesouhlasí, je nutné převedení projednat s odborovou organizací, projednání není potřeba, nepřesáhne-li doba převedení 21 pracovních dnů v kalendářním roce

54 Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Převedení zaměstnance na jinou práci jen se souhlasem – výslovný či konkludentní - § 41 odst. 5 ZP Prostoj Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy 》 lze převést zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen pokud zaměstnanec s převedením souhlasí

55 Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Prostoje, § 207 odst. 1 – 80% prům. výdělku Nepříznivé povětrnostní vlivy, § 207 odst. 2 – 60% prům. výdělku Jiné překážky - § 208 prům. výdělek Částečná nezaměstnanost, § 209 – nejméně 60% prům. výdělku Doba na pracovní cestě, která spadá do pracovní doby a neplní-li v ní zaměstnanec pracovní úkoly – překážka v práci na straně zaměstnavatele – mzda se nekrátí

56 Přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli
Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy

57 Dohoda o zvyšování/prohlubování kvalifikace, 234 odst. 1 ZP
Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle po dobu 5 let, nebo uhradit náklady spojené se získáním kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, i tehdy, skončí-li pracovní poměr před ukončením studia. Při prohlubování kvalifikace, dosahují-li náklady alespoň , - Kč. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Musí obsahovat druh kvalifikace, dobu setrvání u zaměstnavatele a druhy nákladů.

58 Další pracovní poměr, § 13 odst. 4 ZP
Zaměstnanec téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, § 74 NZP: a) Dohoda o provedení práce - § 75 NZP - rozsah práce nesmí být větší než 150 h v kalendářním roce (započítává se též doba práce na základě jiné dohody konaná pro téhož zaměstnavatele) b) Dohoda o pracovní činnosti - § 76 NZP - v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby - limit je posuzován za celou, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů - písemně, jinak je neplatná

59 Děkuji za pozornost a těším se na diskusi.
Mgr. Ilona Kostadinovová Děkuji za pozornost a těším se na diskusi. Přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne milí posluchači. Ilona Kostadinovová


Stáhnout ppt "Pracovněprávní vztahy. Druhy pracovního poměru. Vedlejší zaměstnání"

Podobné prezentace


Reklamy Google