Mozková kůra. Limbický systém

Prezentace na téma: "Mozková kůra. Limbický systém"— Transkript prezentace:

1 Mozková kůra. Limbický systém
doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

2 Obsah kortex fyziologie řeči limbický systém

3 Funkční anatomie kortexu
nejméně prostudovaná část CNS tloušťka 2-5 mm, 0.25 m2 100 miliard neuronů granulární (stelární): interneurony (krátké axony, GABA, Glu, senzorické oblasti, asociační kůra mezi senzorickýma motorickým kortexem) fusiformní: výstupy z kůry, propojení částí kůry pyramidové: totéž, větší, hojnější

4 Struktura kortexu molekulová vnější granulární vnější pyramidová
vnitřní granulární vnitřní pyramidová fusiformní

5 Funkce podle vrstev většina senzorických vstupů končí ve vrstvě IV
výstupy z V (do kmene a míchy) a VI (do thalamu) intrakortikální asociace: I, II, III

6 Talamokortikální systém
T-K spojení oboustranné, jeho porušení vypne korové funkce jen čich nejde přes talamus

7 Asociační kůra všechno mimo „primárních a sekundárních“ korových oblastí

8 Dělení asociační kůry parieto-okcipitotemporální (P-O-T) oblast
prefrontální oblast limbická oblast

9 P-O-T asociační oblast
ohraničení (tedy i zásadní funkční spoje): somatosenzorická kůra vepředu, zraková vzadu a sluchová laterálně 4 funkční oblasti

10 1. analýza prostorových souřadnic
zadní parietální kůra, horní okcipitální vlastní poloha těla a jeho postavení v prostoru asociace vizuálních a somatosenzorických informací ze sousedních oblastí

11 2. oblast porozumění řeči
za primární sluchovou kůrou, v zadní části horního temporálního laloku Wernickeho centrum nejdůležitější centrum vyšších intelektuálních funkcí (protože ty jsou všechny založeny na řeči)

12 3. vizuální zpracování textu
za Wernickovým centerm, anterolaterální oblast okcipitálního laloku porozumění čtenému textu a předání této informace do Wernickeova centra oblast gyrus angularis při poruše pacient bez problémů rozumí mluvenému slovu, ale čtenému ne

13 4 .oblast pojmenovávání objektů
nejlaterálnější část předního okcipitálního laloku a zadní temporální lalok učení názvů je většinou sluchové a asociuje se se zrakovými vjemy

14 Prefrontální asociační oblast
plánovaní komplexních pohybových vzorců a pořadí pohybových prvků vstupy z P-O-T oblasti (poloha) výstup do BG a thalamu nemotorické funkce: „myšlení“, pracovní paměť Brocovo centrum řeči

15 Limbická asociační oblast
přední část temporálního laloku, ventrální část frontálního laloku a gyrus cinguli emoce, motivace, chování

16 Prosophenosie neschopnost rozpoznávat obličeje
poškození střední části spodní strany obou okcipitálních a temporálních laloků jiné poruchy nebývají – rozpoznávání obličejů má tedy značný intelektuální význam

17 Poruchy Wernickeho centra
slyší a rozpoznává slova, ale nedokáže je interpretovat čte dobře, ale vůbec neví co stimulace: komplexní myšlení: zrakové, sluchové halucinace (vzpomínky z dětství), příkazy přestože paměť je jinde, vybavují se komplexní paměťové stopy

18 Dominantní hemisféra u 95 % lidí levá, u zbytku obě, pravá vzácně
vrozené (většina novorozenců má o 50 % větší levou hemisféru) senzorické informace jdou do obou hemisfér corpus calosum

19 Funkce P-O-T v nedominantní hemisféře
vnímání a interpretace hudby, nonverbální zrakové vjemy, „řeč těla“, intonace hlasu dominance se může změnit jen u nejmenších dětí

20 Vyšší intelektuální funkce prefrontální oblasti
léze Wernickeho centra má závažnější důsledky, u PF hůře definovatelné změny prefrontální lobotomie neschopnost řešit komplexní problémy, řešit více úkolů najednou, ztráta agresivity, ambicí, neadekvátní sociální chování, prudké změny nálad, obtížně vyjadřují delší myšlenky, motorické vzorce zachovány, ale často je dělají bezdůvodně

21 Fyziologie řeči řečový okruh:
smyslové asociační oblasti: zraková, sluchová, senzitivní Wernickova oblast: area 22 (horní a střední temporální gyrus) area 39 (gyrus angularis) – zrak (okcipitální spoje) a sluch (temporální spoje) area 40 (gyrus supramarginalis) – senzitivní spoje (velikost, vnímání těla)

22 Řečový okruh II fasciculus arcuatus: dolní část parietálního laloku
Brocovo centrum – area 44 a 45, gyrus frontalis inferior převod na sekvence pro svaly: hlasivky, farynx, jazyk, rty motorický kortex

23 Afázie porucha řeči nebo jazyka související s poškozením dominantní hemisféry jazyk: slova a systém jejich spojování, který je užíván a srozumitelný pro skupinu lidí řeč: schopnost vyjadřovat se jazykem

24 Typy afázií I Wernickeho (receptivní, senzorická, fluentní): zrak a sluch v pořádku, přesto pacient slovům vůbec nerozumí řeč se správným rytmem, přízvukem i artikulací, plynná, ale slova nesmyslná sami si to neuvědomují právní důsledky

25 Typy afázií II kondukční afázie: léze ve fasciculus arcuatus: řeč plynulá, ale naprosto nesrozumitelná, neschopnost opakovat slova, syndrom dyskonekce anomie: léze v oblasti gyrus angularis: neschopnost pojmenovat objekt je-li léze jen v g.a., alexie nebo agrafie, řeč i porozumění mluvenému zachována

26 Typy afázií III globální: léze obou hlavních center
Brocova (motorická, expresivní, nonfluentní): špatná artikulace, řeč pomalá jsou si poruchy vědomi zpívají někdy normálně – svaly OK psaní a porozumění psanému OK

27 Angózie neschopnost rozpoznávat objekty
astereognózie (g. supramarginalis) zraková agnózie (oblast 18 a 19) – dotykem poznají sluchová agnózie (oblast 22) – rozumí slovům, čte, ale nepozná známé zvuky, hudbu

28 Apraxie neschopnost provést naučený komplexní pohyb (různé oblasti v parietálním a okcipitálním lobu) agrafie transmisivní apraxie: neumí činnost provést na povel, automaticky ano (čištění zubů) orální: neschopnost artikulace

29 Limbický systém limbus = okraj
dnes funkční soubor struktur, které řídí emoce, motivace a chování navíc i příbuzné vegetativní funkce srdcem je hypothalamus

30 Funkční anatomie uprostřed malý hypothalamus
je obklopený dalšími podkorovými strukturami LS: přední thalamická jádra, část bazálních ganglií, area paraolfactoria, septum, hipokampus, amygdala okolo všeho limbická kůra: orbitofrontální kůra, gyrus subcallosus, gyrus cinguli, gyrus parahippocampalis

31 Hypothalamus jen několik cm3, méně než 1 % mozku
obousměrná komunikace se všemi ostatními částmi LS hlavní výstupy: retikulární formace kmene a odtud do PNS a ANS diencefalon, kůra (především limbická) přes infundibulum do hypofýzy řídí většinu vegetativních a endokrinních funkcí a navíc mnoho aspektů emocí a chování

32 Vegetativní funkce I kardiovaskulární regulace: stimulace různých částí H vede ke všemu možnému: růst i pokles TK, růst i pokles TF laterální H: růst, mediání H: pokles přes specifická kardiovaskulární centra v retikulární formaci pontu a oblongaty termoregulace:přední preoptická oblast registruje teplotu protékající krve

33 Vegetativní funkce II hospodaření s vodou
laterální hypothalamus: centrum žízně – osmoreceptory, při stimulaci se zvíře začne ihned shánět po vodě supraoptická jádra: osmoreceptory – ADH děložní kontrakce, ejekce mléka paraventrikulární jádra – oxytocin (mechanická stimulace)

34 Vegetativní funkce III
příjem potravy centrum hladu v laterálním H: stimulace – extrémní žravost, zničení – smrt hlady ventromediální jádra H: centrum sytosti – funguje přesně obráceně hladina živin v krvi

35 Endokrinní funkce ADH (supraoptická) a oxytocin (paraventrikulární jádra) produkce statinů a liberinů (odkud?): TRH, CRH, GnRH, GHRH, PRH PIH, GHIH

36 Emoce a chování I stimulace laterálního H: zvýšení veškeré aktivity, nárůst agresivity stimulace ventromediálních jader: opak stimulace periventrikulárních jader: strach, reakce na trest

37 Emoce a chování II stimulace přední a zadní „špičky“ H: sexuální drive
léze v laterálním H: extrémní pasivita, ztráta všech drivů léze ventromediální oblasti: opak

38 Odměna a trest vnímaní afektivní povahy impulsu, rozlišovaní mezi příjemným a nepříjemným (odměna, trest nebo uspokojení, averze) hlavní centra uspokojení: laterální a ventromediální jádra H sekundární centra uspokojení: septum, amygdala, část BG, část thalamu, bazální tegmentum mezencefalon

39 Centra averze modifikace předchozího pokusu
periaqueduktální šeď v mezencefalon, pokračuje v periventrikulární oblast H sekundární oblasti: amygdala, hippokampus stimulace obou center nejednou: averze má navrch

40 Význam odměny a trestu řídí prakticky veškeré chování
útlum aktivity obou center způsobují antipsychotika (chlorpromazin) zásadní význam pro učení a paměť: pokud nemá nový stimulus povahu „odměna nebo trest“ zvíře se na něj habituuje a zcela jej ignoruje pokud ano: mozková aktivita se se stimulací zvyšuje a tvoří se paměťová stopa

41 Funkce amygdaly u nižších živočichů čich
stimulace (podobné hypotalamu): vzestup i pokles TK a TF, vzestup i pokles GI motility, defekace, mikce, dilatace pupily, piloerekce, sekrece FSH, LH a ACTH; mimovolní pohyby (kývání hlavou, polykání); strach, zlost, bolest, trest, sexuální chování „okno“

42 Klüver – Bucy syndrom bilaterální ablace amygdaly
Psychic blindness" and other symptoms following bilateral temporal lobectomy in rhesus monkeys. Am J Physiol, 1937. bilaterální ablace amygdaly ztráta strachu, extrémní zvědavost, tendence dávat objekty do úst, velmi silný sexuální drive vaskulární příčina, jaterní encefalopatie, herpetická encefalitida KLüVER H AND BUCY PC. Preliminary analysis of the temporal lobes in monkeys. Arch Neurol Psychiatry 42: 979–100, 1939.

43 Funkce limbické kůry nejméně prozkoumaná: asociační oblast pro kontrolu chování stimulace – výsledky neprůkazné ablace přední temporální části: spjato s poškozením amygdaly ablace zadní orbitofrontální kůry: nespavost, motorický neklid ablace g. cinguli: zuřivost, agresivita