nervová SOUSTAVA − FYLOGENEZE

Prezentace na téma: "nervová SOUSTAVA − FYLOGENEZE"— Transkript prezentace:

1 nervová SOUSTAVA − FYLOGENEZE
[24] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [26]

2 Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16−17 let, 6. třída = sexta / II. ročník KLIKNĚTE NA F 5

3 Co je to fylogeneze? Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly.  [1]

4 Otázky na začátek… Jaké znáte projevy života? Co je to dráždivost?
Vytvořte na tabuli myšlenkovou mapu tématu dráždivost (nervová soustava, reflex). Jaká je souvislost mezi nervovou a smyslovou soustavou? Jaká je souvislost mezi nervovou a hormonální soustavou? Má kopinatec plžovitý mozek? Co je to neuron a z čeho se skládá? Jaká znáte onemocnění nervové soustavy? Jaký je rozdíl mezi mozkem obojživelníků a ptáků − kterou část má kdo rozvinutější?

5 Dráždivost… Dráždivost je jedním z projevů života organismů.
Jedná se o příjem podnětů z okolí a reakci na ně. U většiny organismů tento projev života zprostředkovává nervová soustava. Jaké znáte typy nervových soustav a pro které organismy jsou typické? Co se stane, když se dotknete nezmara? [2]

6 Neurofibrily u prvoků U některých prvoků jsou vyvinuta jemná vlákénka neurofibrily se schopností ovládat pohyb brv (koordinace pohybů) a formování tvaru buňky. Ú.: Jak se nazývá prvok na obrázku? Do jakého kmene prvoků patří? Kde žije? K čemu slouží malé jádro? Jak se připraví senný nálev? [3]

7 Stigma − světločivná skvrna
Pomocí stigmy (smyslová organela) prvok krásnoočko zjišťuje, odkud přichází světlo. [4] Do jakého kmene prvoků patří krásnoočko?

8 Síť neurofibril u porifer
Buňky živočišných hub jsou schopny svými výběžky převádět vzruchy a zajišťovat koordinaci pohybů. Nejde o nervovou soustavu (funguje krátkodobě), i když je systém fylogeneticky podobný rozptýlené NS. [5]

9 Pravé nervové soustavy
Jsou tvořeny sítí specializovaných buněk − neuronů. Základem je průběh vzruchu = reflex: Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor Podněty jsou přijímány receptory ve smyslových nebo vnitřních orgánech a neuron(y) zajistí přenos vzruchu do efektoru, výkonného orgánu (sval nebo žláza). Ú.: Popište reflexní oblouk [6]

10 Difúzní (rozptýlená) nervová soustava
Difúzní (rozptýlená) nervová soustava [7] U žahavců a žebernatek Hustá síť multipolárních neuronů, vzruchy vedeny všemi směry Nezmar − NS umístěná při ektodermu Medúzy − určitá koncentrace neuronů na okrajích zvonu, NS tvoří dva prstence Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4−15 cm za sekundu. 1, 14 – chapadla, 2, 5 – láčka, 8, 15 – přijímací a vyvrhovací otvor, 6 – ektoderm, 7 – mezoglea, 13 – nervová soustava, 9 – svalovina, 10, 11 – gastrovaskulární systém, 16 – výběžky ropália nesoucí smyslová ústrojí

11 Gangliové nervové soustavy
Objevují se se vznikem bilaterální souměrnosti těla a cefalizací. (Co to je?) Párové nervové pruhy a ganglia, do nichž se soustřeďují neurony. (Z čeho se skládá?) Během vývoje největší význam zaznamenala ganglia hlavová. Počet nervových pruhů se postupně zmenšuje, až u většiny prvoústých zůstává jeden pár nervových pruhů na břišní straně těla. (Co jsou to prvoústí?) Patří sem NS provazcovitá, žebříčkovitá a gangliová. (U jakých živočichů se vyskytují?)

12 Provazcovitá ns U ploštěnců (Platyhelmithes) − párová hlavová zauzlina, tělní uzliny chybí Z hlavové uzliny jdou 1−4 páry podélných pruhů (konektivy), spojeny příčnými spojkami (komisurami). [8] hlavové uzliny, pokračují v provazcovitou nervovou soustavu Popište zbytek částí těla ploštěnky. Jaké znáte cizopasné ploštěnce? Jak je to s nervovou soustavou u cizopasných ploštěnců?

13 Žebříčkovitá ns [9] [10] Kroužkovci (Annelida) − párová ganglia jednotlivých tělních článků jsou spojena komisurami Mnohoštětinatci (Polychaeta) − nadřazeným centrem je nadhltanová zauzlina; schopnost jednoduchých podmíněných reflexů Členovci (Arthropoda) − nejvyšší stupeň rozvoje nadhltanová zauzlina je řídícím centrem; instinkty, podmíněné reflexy podhltanová zauzlina inervuje ústní ústrojí ganglia hrudních článků řídí pohyb končetin NS

14 Žebříčkovitá ns hmyzu [12] NS: 5, 19, 28 [11]

15 gangliová NS měkkýšů (Mollusca)
gangliová NS měkkýšů (Mollusca) Neurony se seskupují do 5 párů ganglií (uzlin) ovládajících hlavní tělní oblasti (hlavové, útrobní, nožní, plášťové, ...). Reflexní mechanismy nejsou příliš vyvinuty, což souvisí s malou aktivitou plžů a mlžů Draví plži mají dokonalejší nervovou soustavu a smyslové orgány. Výjimkou jsou hlavonožci − koncentrace neuronů nevyšší ze všech bezobratlých; mozková zauzlina připomíná mozek obratlovců a má chrupavčitý obal, reflexní činnost velmi složitá; každé chapadlo je inervováno vlastní uzlinou, obří nervová vlákna mají šířku až 1 mm.

16 gangliová NS − plži [13] Cerebrální (mozková) ganglia inervují orgány hmatu, polohy, zraku a ústí ulity. Pedální (nožní) uzliny inervují svalstvo nohy. Pleurální (postranní) inervují plášť a žábry. Parietální (temenní) inervují orgány čichu. Viscerální (útrobní) ganglia inervují vnitřní orgány. Někdy jsou navíc u ústního otvoru ganglia bukální inervující jazýček s radulou. (Co je to radula?)

17 gangliová NS − hlavonožci
[14] [15] K čemu slouží inkoustová žláza? Hlavonožci mají schopnost učení, např. ve strategii lovu. Nejinteligentnější jsou chobotnice – otevírání lastur, stavění obydlí, sběr lesklých předmětů … v zajetí se naučily i vyšroubovat lahve s potravou.

18 Druhoústí − ostnokožci
Druhoústí − ostnokožci U ostnokožců NS zachovává radiální plán tělní stavby − 1−2 kruhy obemykající trávicí trubici, z nich vychází do těla paprsčitě 5 hlavních nervů. Pro ostatní druhoústé je charakteristické zakládání nervové soustavy na hřbetní straně těla v podobě ektodermální trubice. Ú.: Jaký je rozdíl mezi prvoústými a druhoústými? [16] Ostnokožci

19 Trubicovitá nervová soustava − vývoj
Na hřbetní straně zárodku se v ektodermu objeví ztloustnutí − neurální ploténka, která se později prohlubuje v neurální rýhu. Okraje rýhy se sbližují a uzavřou v neurální trubici − odtud název trubicová nervová soustava. [17]

20 Trubicovitá nervová soustava − vývoj
[18]

21 Trubicovitá nervová soustava − vývoj − Pláštěnci a bezlebeční
Nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice, nemá vytvořen mozek, jen u bezlebečných mozkový váček) [21] larva sumky [20] bezlebečný, NS pod č. 1 NS

22 Trubicovitá nervová soustava − vývoj
Přední část trubice se vychlípí ve 3 váčky, z nichž pak vznikají 3 oddíly mozku: přední (čich), střední (zrak) a zadní (poloha a rovnováha). Toto je v ontogenezi každého obratlovce. Na předním konci nervové trubice se diferencovaly 3 oddíly: prosencephalon, mesencephalon, rhombencephalon. Prosencephalon se v dalším vývoji dělí na telencephalon a diencephalon; mesecephalon zůstává nerozdělen; rhombencephalon se dělí na metencephalon (mozeček, cerebellum) a myelencephalon (medulla oblongata, prodloužená mícha) [19]

23 Trubicovitá nervová soustava − vývoj
[27]

24 Trubicovitá nervová soustava − vývoj − mihule a sliznatky
Kruhoústí mají jednoduchý drobný mozek s dobře vyvinutým koncovým mozkem (má dokonce již i hemisféry). Vyrůstá z něho především čichový kyj. Ve středním mozku je poměrně dobře vyvinuté tectum, ústředí smyslů. Pouze u mihulí je vyvinut pineální (epifýza) a parapineální orgán – monitorují světlo. [28]

25 Trubicovitá nervová soustava − vývoj
Pak se dále vyvíjí mozek z 5 částí (paryby) a u savců z 6 částí (prodloužená mícha, Varolův most, mozeček, mezimozek, střední mozek, přední mozek). [24] [23] [22]

26 Mozek − vývoj [25] [26] Srovnejte stavbu mozků těchto živočichů:

27 Vývoj mozku − paryby a ryby
Koncový mozek se skládá především z čichového centra, zatímco hemisféry jsou nepatrné. U většiny ryb je přítomna epifýza (fotoreceptor), u některých i pozůstatek parietálního oka (parapineálního orgánu). Dochází k velkému rozvoji mozečku, který kontroluje držení těla a rovnováhu. Ve středním mozku je u žraloků nápadné zrakové centrum, tectum opticum (optická orientace). Mozek obaluje pouze jedna vnější plena. [22][26] centrum: střední mozek výkonný čich (koncový mozek) rozvinutý mozeček: dobrá koordinace, gyrifikace

28 Vývoj mozku − obojživelníci
Z koncového mozku jsou opět nejnápadnější čichové laloky, ačkoliv jsou vyvinuty i hemisféry (rozvoj konc. mozku na úkor středního). Šedá hmota je z valné většiny uvnitř hemisfér. Na středním mozku se objevují zrakové laloky. Mozeček je malý − horší koordinace, pohyb. Mozek je již obalen dvěma mozkovými plenami. [25]

29 Vývoj mozku − plazi [25] Dochází k obrovskému rozvoji mozkových hemisfér a mozečku, objevuje se neokortex. Nápadně se vyvíjí i hypothalamus a thalamus, koordinující metabolismus (pokud je tělo vychladlé, hypothalamus dává podnět tělu, aby se vyhřívalo na slunci). Na střední mozku vznikají sluchové laloky. V mezimozku se u některých ještěrů vyvíjí parietální oko, zatímco epifýza již slouží hlavně jako endokrinní orgán. [26]

30 Vývoj mozku − ptáci Dochází k rozvoji hemisfér koncového mozku, které obsahují sluchová a zraková centra. Čichové centrum je sice přítomné, ale velmi redukované (ptáci mají obvykle špatný čich). Velké zrakové centrum je v tectu. Mozeček dosahuje velkých rozměrů v souvislosti s koordinací letu − u nelétavých ptáků je tedy mnohem menší. Mozek je kryt obvykle dvěma plenami. [25] [26]

31 Vývoj mozku − savci [26] [24] 3 mozkové pleny (tvrdá plena, pavučnice, omozečnice) Kardiovaskulární a dýchací centra v prodloužené míše Hypothalamus, hypofýza Mozeček − koordinace Koncový mozek − smyslová centra, neokortex, hemisféry

32 Stavba a funkce neuronu
Stavba a funkce neuronu Základní stavební a fční jednotkou NS je neuron. Vysvětlete funkci jeho jednotlivých částí. [29] Kdo poprvé popsal stavbu neuronu?

33 Opakování − spojte pojmy
NEZMAR PLOŠTĚNKA ŽÍŽALA SÉPIE KOMÁR ROPUCHA HOLUB LODĚNKA MEDÚZA GANGLIOVÁ TRUBICOVITÁ ROZPTÝLENÁ PROVAZCOVITÁ ŽEBŘÍČKOVITÁ

34 KTERÉMU Z ŽIVOČICHŮ NEJMÉNĚ PRACUJE MOZEČEK?
A) ŽRALOK B) KAPR C) ROPUCHA D) KACHNA ODPOVĚĎ

35 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 9. 4. 2012 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi 8.00 a 23.00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN EricDiesel.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Kruczy89. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < y.jpg> 2. HonzaXJ. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < g> 3. Claudio Miklos. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 4. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < _NOAA_Photo_Library.jpg> 5. Ruth Lawson Otago Polytechnic. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < reflex_arc.jpg> 6.

36 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 9. 4. 2012 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi 8.00 a 23.00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Andreas Neudecker. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 9. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Giancarlo Dessì. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < PioM. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < AI2, Jeff Dahl, Michal Maňas. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

37 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 9. 4. 2012 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi 8.00 a 23.00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS David Sim. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: a.jpg> 15. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < RobinH. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < PioM[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Esculapio. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

38 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 9. 4. 2012 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi 8.00 a 23.00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS Xtabay. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Nevit Dilmen. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < g> 26. Surachit. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Zbytovsky. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Dawson. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <