Bi9040 - Biologie kvasinek doc. Jan Paleček, prof. Augustin Svoboda, prof. Marie Kopecká.

Prezentace na téma: "Bi9040 - Biologie kvasinek doc. Jan Paleček, prof. Augustin Svoboda, prof. Marie Kopecká."— Transkript prezentace:

1 Bi Biologie kvasinek doc. Jan Paleček, prof. Augustin Svoboda, prof. Marie Kopecká

2 Přednášky – časy, na IS Cvičení – blokově (2 skupiny po 10-12) 3 termíny zkoušení (3 skupiny po 6-ti) Přednáška cca 15minut + 5 minut diskuse Dobrý úvod k tématu, výsledky a závěry (použitá literatura) Odborné články (z mezinárodních časopisů tj. anglické) zabývající se výzkumem kvasinek a jejich aplikací, ne starší než 5let Tématicky blízké diplomové práci (nikoli referát o diplomce!) Diskuse – vysvětlení detailů, otázky z přednášek

3 Doladit program, otázky?
hod Doc. Paleček Úvod –historie, význam Metody kultivace, detekce, způsoby analýzy Genetické a molekulárně biologické metody Morfologie a buněčný cyklus, párovací proces, Regulace transkripce, lokalizovaná exprese , hybridní systémy Organizace chromatinu a oprava DNA prof. Svoboda Sekreční dráhy a endocytóza Protoplasty kvasinek jako modelový objekt Patogenní kvasinky, morfologická charakteristika, medicínské aspekty 8-12hod A7 prof. Svoboda+Doc.Paleček - Cvičení k přednášce hod A7 prof. Kopecká O podstatě buněčných stěn kvasinek 8-12hod Zkouška Doladit program, otázky?

4 Osnova přednášek Význam - výzkum, využití … výskyt
Mikrobiologie - základní charakteristiky Metodologie – identifikace Genetika Buněčná biologie – sekrece, buněčná stěna Molekulární biologie – buněčný cyklus, chromosomy Klinické aspekty – patogenní kmeny

5 Kvasinkáři Brno – prof. Svoboda, Dr. Krejčí, Doc. Vaňáčová …
Praha – Doc. Pálková, Dr. Hašek, Dr. Valášek … Bratislava – prof. Tomáška, prof. Nosek, Dr. Chovanec … Videň – Biocentrum … UK – Sussex university … prof. Nurse USA – prof. Botstein, Dr. Forsburg …

6 Informační zdroje Janderová & Bendová: Úvod do biologie kvasinek, nakladatelství Karolinum (1999) … nejnovější články z časopisů Cell, Nature, Science, PNAS … vždy uvedeny na slide F. Sherman, Getting started with yeast, Methods Enzymol. 350, 3-41 (2002): SGD databáze:

7 Laboratoř S. Forsburg

8 savci pili alkoholický nektar miliony let (PNAS, 2008)
B Tana pestroocasá pije fermentovaný nektar z květu Bertramovy palmy dlouhodobá konzumace fermentovaných šťáv vedla k evoluční adaptaci tohoto savce – zvýšená exprese alkoholdehydrogenásy autoři spekulují o vlivu takovýchto přírodních alkoholických nápojů na evoluci … nastavení hladiny ADH u člověka ;-) C kvasinky Saccharomyces cerevisiae aj. rostou na substrátech bohatých na cukr kvasinky fermentují sladký nektar z Bertramovy palmy

9 … trochu historie přirozeně v prostředí mohou fermentovat sladké šťávy (např. nektar …) lidé vyráběli nápoje podobné dnešnímu pivu a vínu již před ~9000 lety (chleba před ~4000 lety) poprvé kvasinky pozoroval A. van Leeuwenhoek v roce 1680 název Zuckerpilz („cukerná houba“) tj. Saccharomyces od roku 1837 (T. Schwann) L. Pasteur prokázal aktivní účast při kvašení (publikoval 1866, 1876) první čisté kultury S. cerevisiae izolovány z piva (E.Ch.Hansen) a z vína (Muller-Thorgau) v 80.letech 19. století (cerevisiae = pivo v latině, pombe = pivo ve swahili) ... M. Rees popsal a pojmenoval S. ellipsoideus (fermentuje ovocné šťávy) první systém pro klasifikaci (patogenních) kvasinek, založený na morfologii buněk a několika fyziologických testech (fermentace monosacharidů…) vytvořil A. Guilliermond v roce 1912 v Československu prof. Kratochvilová … nejintenzivněji studovaná eukaryotní buňka (buněčný cyklus …) S. cerevisiae první kompletně osekvenovaný eukaryontní genom (1996) (S. pombe, 2002; v současnosti osekvenovaných >35 druhů kvasinek) Nobelova cena za výzkum buněčného cyklu (2001 – Nurse, Hartwell, Hunt) Science 272 (1996), p Nature 458, (2009), p337

10 Přirozený výskyt - ve vodě (dle čistoty – moře 10/l, jezera 100/l, odpadní až 108/l; v arktických vodách Leucosporidium, v odpadních vodách Candida parapsilosis, S. exiguus, fekální znečištění indikuje Hansenula anomala, C. albicans, v olejem znečištěných vodách Candida (Yarrowia) lipolytica, C. tropicalis, v planktonu v závislosti na řasách např. Rhodotorula - v půdě (mnohem méně než bakterií, do 15cm hloubky – Schwanniomyces, Lipomyces, Cryptococcus, schopny hydrolyticky štěpit cellobiosu, lignin nebo produkty bakteriálního metabolismu) naproti tomu v Antarktidě jsou dominantní (méně bakterii) výzkum v letech : Izolovány 2x asco- a 16x basidiomyceta (7x nové druhy) Conell et al., Microb Ecol 56 (2008)

11 * * * * * * *

12 Přirozený výskyt - na kazících se plodech (na spadlých plodech … schopny hydrolyticky štěpit cellobiosu, lignin nebo produkty bakteriálního metabolismu - zahnívající kaktusy => pektolytické bakterie => kvasinky Pichia cactophila, P. opuntiae => přenos a výživa drosofila) - na listech rostlin, květech (nektar palmy Bertramové … červené kvasinky rodu Rhodotorula, Rhodosporidium, Sporobolomyces, černá Aureobasidium pullulans,) přenášeny hmyzem (v zažívacím traktu mušek Drosophila z potravy, izolována Metschnikowia orientalis nalezena v květech a přenášena čmeláky na Cookových ostrovech, Int J Syst and Evol Microbiology, 2006)

13 Kvasinky nalezeny ve střevě mouchy Drosophila
Askus chrání spory během průchodu trávicím traktem, ale zároveň dochází k částečnému natrávení enzymy, čímž se usnadňuje kontakt mezi nepříbuznými gametami Bylo zjištěno, že průchod trávicím traktem 10x zvyšuje frekvenci sexuálního rozmnožování s nepříbuznými gametami Hypotéza, že hmyz slouží jako vektor umožňující kvasinkám osidlovat nová prostředí, přičemž zvýšená rekombinace zvyšuje šance na přežití a adaptaci na ně Kvasinky a savci - Tana pestroocasá pije fermentovaný nektar z květu Bertramovy palmy … i člověku se dostávají kvasinky do trávícího traktu např. při konzumaci burčáku ;-)) - kvasinky tvoří jen malou část stálé mikroflóry ve střevě - méně než 0,1 % mikroflóry nejčastěji je z gastrointestinálního traktu izolována C. albicans (C. dubliensis) kůže, ústní dutina, sputum, vaginální sekrety, výtěry zvukovodů, moč, stolice ...

14 Patogenní kvasinky 15 druhů je potenciálními lidskými patogeny (vyvolávají onemocnění u oslabeného organismu – imunosupresiva, cukrovka … významným faktorem virulence je schopnost tvorby biofilmu - antibiotika na eukaryota nezabírají) – více prof. Svoboda Kandidózy (C. albicans, dubliniensis, krusei, tropicalis, parapsilosis, glabrata, utilis, lipolytica) Candida albicans – urogenitální a krevní infekce (vyskytuje se u člověka přirozeně) Cryptococcus neoformans – 8% AIDS pacientů – plícní onemocnění až do mozku - (přenáší švábi a holubi – kreatinin z trusu používají jako zdroj dusíku) Malassezia – poruchy pigmentace kůže a lupy tzv. pityriázy (M. furfur, globosa, japonica, obtusa, restricta, yamatoensis, dermatis, slooffiae, sympodialis,.nana, pachydermatis) 3 druhy Trichosporon (kúže) Malassezia furfur pityriasis versicolor Prof. A. Svoboda

15 Význam pro zdraví člověka
exprese proteinů - příprava „hepatitis B core“ antigenu, anti-thrombin proti srážení krve (Pichia pastoris) Pangamin – kvasinkové lyzáty – vitaminy, nenasycené mastné kyseliny, minerály … ImmiFlex – obsahuje beta 1-3,1-6 glukany z buněčných stěn kvasinek S.c. – aktivují imunitní systém (neutrofily) a zvyšují tak obranyschopnost organismu Saccharomyces boulardii – izolován z čínské švestičky Lyči (1920, Henri Boulard) - používán jako probiotikum při střevních potížích (Enterol, Salutil) - ochrana proti patogenům (Salmonella typhimurium, C. albicans) – modulují imunitní systém, inhibují účinky bakteriálních toxinů a růst hyf … Murzyn et al., 2010, FEMS Microbiol Lett.

16 Průmyslový význam - výroba piva, vína, etanolu a pekařského droždí (S.c.), různé kmeny pro spodní (S. bayanus) a svrchní kvašení, vinařské a lihovarské (hybridní kmeny např. S.c. + S.kudriavzevii) krmná biomasa (Candida utilis), příprava mléčných výrobků (Candida kefyr, Klyuveromyces lactis), získávání ergosterolu (prekurzor vitaminu D), zdroj komplexu vitamínů skupiny B … štěpení škrobu amylolytickými enzymy (Saccharmycopsis fibuligera, Schwanniomyces occidentalis) štěpení dřevní hmoty – štěpí xylozu přímo na etanol za aerobních podmínek(Aureobasidium, Candida utilis, Pachysolen tannophilus, Candida shehatae a Pichia stipitis) odbourávání ropných produktů (Yarrowia lipolytica), sorpce těžkých kovů (odstranění znečištění) exprese proteinů - příprava hepatitis B core antigenu, anti-thrombin proti srážení krve (Pichia pastoris) GMO např. příprava bioplastů (Lu et al. JACS, 2010)

17 Příprava monomerů pro výrobu plastů – využití Candida tropicalis
Candida tropicalis je schopna využít mastné kyseliny jako zdroj uhlíku (acetyl-CoA) mutantní kmen (DPOX4, DPOX5) není schopen b-oxidace a přeměňuje je oxidací na di-karboxylové kyseliny (Picataggio et al, Biotechnology, 1992) další mutagenezí (pomocí flp rekombinasy – viz genetika) odstranili geny dalších oxidás (4 alkohol oxidásy) a dehydrogenás (6 alkohol dehydrogenás) aby eliminovali w-oxidaci nový kmen je schopen produkovat w-hydroxymastné kyseliny, které lze použít pro výrobu bio-polymerů (plastů podobných polyetylenům, bio-odbouratelné na bio-palivo) další modifikace kmene (integrace genů pro lipásy) by umožnilo přímé odbourávání odpadních olejů … Lu et al., JACS (2010)