Veřejný sektor a jeho role v ekonomice

Prezentace na téma: "Veřejný sektor a jeho role v ekonomice"— Transkript prezentace:

1 Veřejný sektor a jeho role v ekonomice
Organizace VS

2 Státní intervence Předcházet selhání trhu x řešit důsledky selhání trhu Alokační činnosti Výrobce veřejných statků (efektivita?) Likvidace následků negativních externalit Redistribuční činnosti Stabilizační funkce Regulační činnosti Legislativní činnosti

3 Veřejný sektor Součást národního hospodářství
Smíšená ekonomika: soukromý sektor i veřejný sektor, popř. neziskové organizace Funkce veřejného sektoru HP státu: - Priority (Požadovaná úroveň zdravotnictví, vzdělávání, vědy a výzkumu, kvality ŽP) Nástroje dosažení cílů (standardy, učební osnovy) Finance (finanční ukazatele)

4

5

6 Rozsah a struktura veřejného sektoru
Ekonomické faktory Historické faktory Geopolitické faktory Demografické faktory Kulturně náboženské faktory Politické faktory Efektivita VS – rozsah a kvalita veřejných statků přináší užitek v pojetí Paretovské efektivnosti (náklady a zisk z využívání veřejného statku)

7 Ekonomické faktory Fáze ekonomického rozvoje )klasické x neokeynesiánské přístupy) Výkonnost ekonomiky – zdroje pro veřejné rozpočty – velikost disponibilních finančních zdrojů Možnosti přerozdělovacích procesů Bariéry výkonnosti (na straně státu) Bariéry spotřeby (nezaměstnanost), malá poptávka po zboží

8 Politické a geopolitické faktory
Tradice Vnímání principu solidarity a rovnosti Státní paternalismus x liberalismus, míra významu svobody jednotlivce Zodpovědnost Míra sociálního cítění Přírodní podmínky, složité – vnímaná role státu v pomoci v případě ohrožení (Skandinávie, sopky, zemětřesení, povodně…)

9 Přírodní podmínky RP státu – zajistit, aby zde lidé zůstali, nestěhovali se pryč – nástroje pomoci prostřednictvím veřejného sektoru Pohraničí, Skandinávie přímořské a periferní oblasti, postižené regiony, venkov Důvody (zajištění obrany státu apod.)

10 Demografické podmínky
Růst populace Změny ve věkové a sociální struktuře Migrace Nízká porodnost, stárnutí, baby boom Růst x změna poptávky po veřejných službách (zejména zdravotní oblast, sociální, vzdělávací sektor)

11 Kulturní a náboženské faktory
Sociální cítění Charita – pomoc v nouzi Důraz na lidský potenciál Pracovní příležitosti Péče o chudé, nemocné apod.

12 Politické faktory Znojmo, srpen 2013

13 Politické faktory Politický cyklus Předvolební období
Investice Růst sociálních transferů Min šetření Odsouvání finančně náročných projektů Kvalita a kvantita veřejných statků – volební program politických stran

14 Shrnutí faktorů Rozsah veř. Sektoru v různých zemích i regionech (městech) odlišný s ohledem na kombinaci všech výše definovaných podmínek Obecně v posledních 150 letech dynamický růst veřejného sektoru 1900 VV 8%HDP, %, HDP, % HDP Problém tzv. vládního selhání

15 Zrod a růst veřejného sektoru
Konec 19.stol: průmyslová revoluce, modernizace společnosti, přechod na novou ekonomiku Rozvoj podnikání a průmyslové výroby – 19. stol. Cílem bylo zvýšení výroby  tvrdá opatření a metody  např. normování práce, pásová výroba aj. Jak dosáhnout cílů rostoucího tlaku na produkci a obchod prostřednictvím organizace skupinové práce Efektivní alokace zdrojů v ekonomice Jednotlivec/domácnosti ---- soukromý sektor Řešení problémů tržního selhání makroekonomické, mikroekonomické a neekonomické příčiny Vfi– nástroj HP státu

16 Nové společenské problémy
Urbanizace, vylidňování venkova Izolace, anonymita ve městech Ztráta tradiční komunity, rozpad rodin, ztráta sociální soudržnosti Bydlení Nové sociální problémy – pocity vyloučení, marnosti, sebevraždy Zrod sociální politiky, sociální zabezpečení

17 Zrod „byrokracie“ Nejednoznačné hodnocení (keynesiánské směry x liberální přístupy) “byrokracie” –r označení pro státní úřednictvo Vincentem de Gournayem Rozvoj různých teoretických přístupů, teorie-praxe pro řízení ve veřejném sektoru Zrod německé a francouzské školy správní vědy Max Weber

18 Byrokracie jako součást řízení ve veřejném sektoru
Max Weber: sociologie, byrokracie, dělba moci, protestantská etika a ekonomie Ideální (ryzí) stát – 6 základních principů řízení ve VS: Princip vymezení ǔŕedních kompetencí upravených zákony a správními nařízeními Jednoznačná hierarchie pravomocí Moderní úřadování - spisy Odborné vzdělání Pracovní síla úředníka Obecná, pevná, kompletně naučitelná pravidla

19 Max Weber Tradiční, charismatické a legálně organizační panství – vrchnostenská správa Formální pravidla organizace moci Víra v právní normy a poslušnost vůči normám Technická pravidla / postupy řešení agend ve VS Vázanost jasně definovanými pravidly je samozřejmá pro celou strukturu a všechny úrovně VS Ideální byrokracie: Každá funkce se řídí pravidly, každá funkce má svoji oblast kompetencí, funkce jsou organizovány hierarchicky, pevně stanoven systém nadřízenosti a podřízenosti, přičemž vyšší dohlíží na nižší, pouze osobě, která prokázala kvalifikaci, může být svěřena funkce., funkce jsou striktně odděleny od vlastnictví

20 Ideální byrokracie Správní akty, rozhodnutí a pravidla jsou vždy uchovávána v písemné formě Lidé jsou na výkon funkce cvičeni Vlastní práce se sestává z aplikace obecných pravidel na konkrétní případy. Člověk se podřizuje pravidlům, ne člověku Pracovníci jsou organizováni do přesně definovaných hierarchií. Každý má jasně vymezenou oblast kompetence (rozhodovací pravomoci). Funkční místo se obsazuje smluvním vztahem, ucházet o místo se může kdokoliv Funkční místo se obsazuje výběrovým řízením na základě technické kvalifikace kandidátů. Pracovníci jsou odměňováni fixní odměnou. Odměna je vázána zejména na místo v hierarchickém systému; navíc se však může vzít v potaz odpovědnost místa a sociální statut. Dané místo je pro pracovníka jediným, nebo alespoň hlavním zaměstnáním.

21 Role byrokracie pozitivní hodnocení: pečlivost, přesnost…
 nejefektivnější a nejúčinnější forma organizace Max Weber – 19. – 20. stol.: růst byrokracie odrazem expanze kapitalismu  potřeba vést účetnictví, spisy  vliv, kontrola  Ideální typ byrokracie: přesné rozdělení kompetencí, jasná dělba práce stanovení úřední hierarchie, instanční postup systematická kontrola a disciplína podle psaných pravidel veřejná kontrola

22 kritika byrokracie zjevné negativní zneužívání veřejné moci
osamostatnění a rozhodování bez účasti volených orgánů zdlouhavá úřední jednání preference užitku byrokratů růst aparátu; neschopní úředníci

23 Růst veřejného sektoru v průběhu 20. století
Válečné konflikty, zbrojení, investice do armády Řešení následků válek (zranění, nemocní, podpora rodin …) Hospodářská krize a její důsledky Podpora vzdělávání, sociální péče aj.

24 Rozvoj veřejného sektoru po 1950
Růst veřejného sektoru, studená válka, zbrojení Ropné šoky a krize Zrod evropské RP Zrod nových problémů – ŽP, rovné příležitosti, bezpečnost, drogy… Tlak na služby občané, firmy Konkurence mezi jednotlivými obcemi, regiony - globalizace

25 Koncept NPM New Public Management (NPM), „Nové řízení ve veřejném sektoru“ Teoretický model manažerializace veřejného sektoru - cíl: snižování byrokratické zátěže zavádění tržních principů do poskytování veřejných služeb Zapojení tržních principů do produkce veřejných služeb a statků. TQM, řízení jakosti v organizaci

26 Hlavní zásady NPM Vláda umí rychle a dynamicky reagovat na konkrétní problémy a výzvy, je aktivním nositelem změn v území. Důraz na cíle a dosahování těchto cílů, odklon od jasně definovaných postupů a pravidel, jak mají být veřejné služby a statky zajišťovány. Komunitní přístupy k rozhodování, ne poskytování služeb, ale řízení změn v území (zapojení se do produkce v daném území). Konkurenceschopná vláda, aktivní přístup k tvorbě konkurenceschopnosti. Na výsledky orientované řízení: orientace metod a postupů na výsledky využití veřejných prostředků, ne na vstupy. Řízení ve veřejném sektoru je orientované na zákazníka: zabezpečování veřejných statků a služeb by mělo vycházet z potřeb klientů a ne z byrokraticky nastavených pravidel (veřejné služby patří veřejnosti). Řízení ve veřejném sektoru má přejmout prvky podnikatelského myšlení ve smyslu dosahování cílů, raději finance získávat než je utrácet, podpora zvyšování plateb za poskytování veřejných služeb po vzoru soukromého sektoru (v praxi nejméně využitý princip, který de facto odporuje základní povaze a cílům veřejného sektoru). V řízení veřejných služeb a statků je důraz kladen na prevenci a předcházení negativních jevů než na jejich řešení. Decentralizace vlády: přechod od hierarchických modelů a vztahů k participaci a teamové práci.

27 Aplikace v jednotlivých zemích
Různý rozsah a intenzita využití koncepce NPM Kritika modelů (důraz na ekonomiku) Využité pro VFI, strategické plánování, finanční management, LZ, kontrola Anglosaské modely VS Napoleonský model, středoevropský model správy, ČR Německo, Neues Steuerungsmodell (regionální plánování, efektivita veřejných zdrojů, transparentnost VS, rozvoj širokého partnerství při aplikaci jednotlivých nových postupů), Komunální úřad pro správní management

28 Vztah VS - občan NPM: orientace na zákazníka, produkt, náklady a dopad veřejných služeb a realizace veřejného zájmu: občan ve středu zájmu Vztah odpovědnosti mezi státem a občany /soukromý sektor NPM: Nový kontext tvorby veřejné politiky a implementace rozhodnutí v praktické veřejné politice Jedním z principů je i právo na „dobrou správu“ (od governement ke governance) Rozhodování a řízení ve veřejné správě nebude založeno pouze na tradičních byrokratických a málo flexibilních hierarchických pravidlech a normách (vrchnostenská správa) – neumožní dostatečně rychle reagovat na vnější změny

29 Veřejný sektor ve 21. století
Nadměrný růst veřejných deficitů a dluhů Růst globálních i národních a regionálních problémů – diskuse o funkcích a postavení veřejného sektoru Selhání státu Rozvojový svět, rozvojová politika Decentralizace veřejného sektoru jako řešení dluhů – důsledky

30 Funkce veřejného sektoru
Ekonomická funkce (zaměstnanost, služby na neziskovém principu) Sociální funkce (sociální soudržnost, segregace a exkluze) Politická funkce (veřejná politika - veřejná volba) Struktura veřejného sektoru: justice, policie, armáda, školství, věda a výzkum, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, veřejná hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, informační systémy a masmédia

31 Instituce státních intervencí
Veřejná správa Státní správa Územní samospráva Vláda Parlament Nadnárodní instituce