When Virtual Becomes Real: The Use of Videoconferencing in Language Teaching Barbora Budíková, Alena Hradilová, Hana Katrňáková, Libor Štěpánek Masarykova.

Prezentace na téma: "When Virtual Becomes Real: The Use of Videoconferencing in Language Teaching Barbora Budíková, Alena Hradilová, Hana Katrňáková, Libor Štěpánek Masarykova."— Transkript prezentace:

1 When Virtual Becomes Real: The Use of Videoconferencing in Language Teaching Barbora Budíková, Alena Hradilová, Hana Katrňáková, Libor Štěpánek Masarykova Univerzita, Brno

2 Osnova Videokonference na CJV MU Vývoj a využití videokonferencí na CJV MU Možnosti využití videokonferenčních technologií ve výuce Teorie učení Limity videokonferenční výuky Přínosy videokonferenční výuky

3 Videokonference na CJV MU ICT – vyšší nároky na: –mezinárodní, interdisciplinární a transverzální formy spolupráce –nové pedagogické postupy ve vzdělávání Videokonference –nový technicko-pedagogický nástroj –kombinace přirozeného zapojení ICT + pedagogických prostředků dialogu a interakce (Goodfellow et al., 1996, McAndrew et al. 1996) Videokonference na CJV MU = PRIORITA

4 Vývoj a využití videokonferencí na CJV MU 2003 –přípravná komunikační fáze - videokonferenční konzultace pedagogů (MU + UWA + Universitat Jaume I Castellón) 2004-2005 –podprojekt „E-learning na MU: Multimediální a IT podpora všech forem výuky na MU“, –společný videokonferenční kurz CJV MU + LLC UWA (jeden semestr) 2005-2006 –úspěšná implementace videokonferencí do tradiční výuky jazyků ve formě pilotního videokonferenčního kurzu CJV MU + LLC UWA – 2006-2008 –rozvoj a realizace videokonferenčních kurzů –CJV MU - promotor evropského projektu INVITE http//:invite.lingua.muni.cz

5 Možnosti využití videokonferenčních technologií ve výuce: zapojení vysokoškolských studentů do skutečných autentických situací akademického či odborného charakteru angličtina max. délka jedné videokonference 90 minut max. počet studentů ve skupině na jedné univerzitě 12 separátní kurzy nemusí sdílet totožné cíle, průběh ani hodnocení kombinace synchronní a asynchronní komunikace studentů videozáznam pro zpětnou vazbu on-line

6 Možné varianty Asymetrický model –skupina z jedné strany pracuje na více videokonferencích než skupina ze strany druhé Transverzální model –kombinace studentů a profesionálů (projekt INVITE)

7

8 Uživatelé v praxi  Důraz na rozdílnost  Vytváří se společné povědomí  Porovnáváním a uznáním rozdílností dohodnuty společné myšlenky  Důkaz funkčnosti používaného modelu prostřednictvím vyjednávání a dohody Profesní autority  Důraz na vytvoření pravidel a modelu chování a mluvy  Vytvářejí společné povědomí a formát  Formálně vyjadřují společné myšlenky  Důkaz funkčnosti používaného modelu porovnáním s předem vytvořenými pravidly

9

10

11 Limity videokonferenční výuky operační a organizační náročnost výuky –nadstandardní nároky na vyučující nutnost dvojí přípravy na každou hodinu motivace studentů při selhání techniky omezený počet studentů (v semináři) specifické technické nároky –nároky na umístění techniky –značná závislost na momentálním stavu techniky –vhodné zapojení techniky v souladu s pedagogickými cíli

12

13 Přínosy videokonferenční výuky Subjektivní přínosy: vnitřní pocit studentů, že je to „baví“, že se „hodně naučí“ X vnitřní pocit nemusí odrážet reálnou situaci (Qvist,2006; Temple,2006) Objektivní přínosy: interdisciplinární, mezifakultní, meziuniverzitní, mezinárodní a multikulturní přesah propojení akademické výuky jazykových dovedností s reálnými komunikačními situacemi věcnější vyjadřování účastníků v rámci vymezeného času lepší soustředěnost na podstatné myšlenky větší trpělivost a vstřícnost k názorům ostatních objektivnější hodnocení

14

15 Zdroje : Constable, G. (date not provided). “Guidelines for Successful Video Conferencing” [online]. Available from: http://users.aber.ac.uk/ccc/vc-guidelines.pdf (Accessed 7th June, 2005). Goodfellow, R. et al. (1996): Face-to-face language learning at a distance? A study of a videoconference try-out. ReCALL, 18,2, str.5-16 McAndrew, P. et al. (1996): Videoconferencing in a language learning application. Interacting with computers, 8,2, str. 207-217. Qvist, P.(2006): Videolectures and the Feeling of Learning, DIVERSE Conference, Glasgow, VB Temple, B. (2006) Multi-cultural Teaching Using Video Conference and Shared Workspace, DIVERSE Conference, Glasgow, VB Temple, B. (2006b) New Brooms Sweep Clean? A Focus on Videoconferencing in Virtual Team Environments, DIVERSE Conference, Glasgow, VB CJVA1B CJVA2B Angličtina pro právníky I.4 Video Technology Advisory Service (date not provided). “UKERNA Video Conferencing Meetings User Guide: A General Guide for Participants, Facilitators and Chairpersons” [online]. Available from http://www.video.ja.net/usrg/ (Accessed 7th June, 2005). Kress, G. & Van Leeuwen, T. (2001). Multimodal Discourse: The Modes and Media of Contemporary Communication. London: Arnold. Morgan, J. (2005). "Video conferencing as an evolving literacy practice in higher education" [online] http://www.wvn.ac.uk/bd20051117.htm http://www.wvn.ac.uk/bd20051117.htm MU subject village pages http://lingua.muni.cz/videoconferencing/ UWA subject village pages http://users.aber.ac.uk/jpm/el21010/el2.htmlhttp://users.aber.ac.uk/jpm/el21010/el2.html