Model s přímkou 45°; model AD-AS

Model s přímkou 45°; model AD-AS
Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2011 Téma 8 a 9 Model s přímkou 45°; model AD-AS

Obsah. 8) Model s přímkou 45° důchod - výdaje
a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnováha v modelu, e. Výdajový multiplikátor, f. Fiskální politika v modelu, e. Vztah rovnovážného a potenciálního produktu B

Rovnovážný produkt model 45°
1) Charakteristika modelu Předpoklady: - krátké období; - nevyužité zdroje (VF); - autonomní investice; - fixní cenová hladina, mzdy a úroky - uzavřená ekonomika (bez vlády, zahr. obchodu), - dvousektorový model domácnosti + podniky

Agregátní poptávku vyjadřuje vztah: AD = C + IP + G + NX
Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. 2) Model s přímkou 45° Všechny makroekonomické modely jsou založeny na tvrzení, že makroekonomická rovnováha nastává tehdy, pokud se výstup HDP rovná agregátní poptávce. Výstup vyjadřuje rovnice: Y = C + I + G + NX Agregátní poptávku vyjadřuje vztah: AD = C + IP + G + NX IP ... plánované investiční výdaje firem, včetně plánované změny zásob

AD = A + c .YD AD = A + c .YD, Model ve dvousektorové ekonomice:
Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. 2) Model s přímkou 45° Model ve dvousektorové ekonomice: Y = C + S, C = Ca + c .YD AD = C + IP, A = Ca + IP, AD = A + c .YD Model v třísektorové ekonomice: AD = A + c .YD, kde A = Ca + IP + G tj. pokud YD roste, tak roste i AD

Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45°:
C = Ca + c .Y AD = C +IP= Ca + c .Y + IP = Ca + c .Y + Ia Výraz Ca + Ia označme A (autonomní výdaje) Potom AD = A + c .Y Rovnováha: Y = AD Y = A + c .Y

Spotřební výdaje domácností
Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynsovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD Výdajový multiplikátor

Úspory domácností S = Sa + s · YD pak c + s = 1 C + S = YD
Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu MPS = ∆ S / ∆ YD = s Rovnice spotřební funkce: S = Sa + s · YD C + S = YD pak c + s = 1 Výdajový multiplikátor

Výraz α =1/(1-c) = 1/s se nazývá jednoduchý výdajový multiplikátor α, který informuje, o kolik vzroste/klesne Y tj. HDP, pokud se výraz A změní o jednotku. Jeho hodnota je větší než 1, neboť c ϵ ‹0;1›. mezní sklon ke spotřebě c mezní sklon k úsporám s Y = α. A ∆Y = α. ∆ A

Důchodotvorný účinek spotřeby
Přírůstek spotřeby vyvolá zvýšení HDP což vyvolá opět nárůst agregátní spotřeby vedoucí k nárůstu HDP ….. Tento multiplikační účinek nastane pouze pokud je reálná hodnota spotřebních výdajů. Pokud platí < c < 1 pak 1 < α < ∞ (limita zprava) Reálně není tento účinek příliš vysoký.

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor
YD = C + S YD1 = C1 + S YD0 = C0 + S0 YD1 - YD0 = (C1 - C0) + (S1 - S0) ΔYD = Δ C + Δ S 1 = Δ C/ΔYD + Δ S/ΔYD 1= c + s

Spotřební výdaje domácností
Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD YD=Y–Ta–t.Y+TR=S+C APC = C/YD Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu: MPS = ∆ S / ∆ YD = s c + s = 1 Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: S = Sa + s · YD APS = S/YD APC + APS = 1

GRAF - spotřeba a úspory
Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor GRAF - spotřeba a úspory C=Ca + c .YD C S Ca Sa S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

Y = C + S; 1= c + s C S YD

Y = C + S; 1= c + s C S 45° YD

Y = C + S; 1= c + s C S Ca Sa 45° YD

Y = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa 45° YD

Y = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa 45° Y0 YD

Y = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa S=Sa + s .YD 45° Y0 YD

Y = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa S=Sa + s .YD 45° Y0 Y

Úspory a mezní sklon k úsporám
Pokud je Y (HDP) = 0, jsou spotřební výdaje rovny autonomním spotřebním výdajům Ca. V takovém případě spotřebováváme minulé zásoby, tj. úspory. • Platí: c + s =1 Zvýšení mezního sklonu ke spotřebě c vyvolá pokles mezního sklonu k úsporám s o stejnou částku. Př.: pokud c vzroste z 0,7 na 0,9, klesne s z 0,3 na 0,1. • Pokud vzroste mezní sklon ke spotřebě c, tak spotřební přímka zvýší svůj sklon. Protože tím současně klesne mezní sklon k úsporám s, přímka úspor svůj sklon zmenší.

umožňuje zahrnout též problematiku vládních výdajů a zahraničních vztahů. Přes svou jednoduchost dává model dostatečné odpovědi na to, proč ekonomika v krátkém období kolísá. Důvodem může být změna některého z autonomních výdajů, zejména změna spotřebních výdajů může způsobit řada (endogenních) faktorů, jako je změna ve věkové struktuře obyvatelstva, dostupnost půjček, příliv migrantů apod. To může mít (krátkodobě) multiplikační účinek na změnu mezního sklonu ke spotřebě, mezního sklonu k dovozu a na daňové sazby. Uvedené mezní sklony mohou reagovat na vývoj ekonomiky a tím prohlubovat kolísání ekonomiky.

Posuďte pravdivost výroků 1
Růst mezního sklonu k úsporám povede k růstu sklonu ke spotřebě . Průměrný sklon ke spotřebě v případě keynesiánské spotřební funkce při růstu disponibilního důchodu klesá. Mezní sklon ke spotřebě udává, jak se mění autonomní spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jedničku. Keynesiánská funkce spotřeby je rostoucí, neboť s rostoucími příjmy spotřeba roste.

Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby
Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060 Δ1 Δ2

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 Ca vypočteme z rovnice C = Ca + c · YD 1660 = Ca + 0, Ca = 60 výsledná funkce spotřeby: C = ,8 · YD období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060 Δ1 Δ2

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek?

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na 100 ?

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD Sa vypočteme z rovnice S = Sa + s · YD období 1 2 3 Disponibilní důchod 3000 3500 4000 Úspory 700 850 1000

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD = 150/500 = 0,3 Sa vypočteme z rovnice S = Sa + s · YD 700 = Sa + 0, Sa = -200 výsledná funkce spotřeby: S = ,3 · YD období 1 2 3 Disponibilní důchod 3000 3500 4000 Úspory 700 850 1000

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. S = ,3 · YD YD0 = 666,6667 666,666

Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD

Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD S = ,1 · YD 0 = ,1 · YD YD = 1400 PJ

Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1
Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = ,7 · YD

Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1
Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld. Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = ,7 · YD C = ,7 (HDP-t.HDP-Ta+TR) C = ,7 (3000-0, ) C = , C = 1690 mld.Kč

Příklad – Kdy začnou domác.spořit S.75/2
Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,7 · YD

Příklad – Kdy začnou domác.spořit S.75/2
Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,7 · YD S = ,3 · YD 0 = ,3 · YD YD = 600 PJ

Rovnice rovnovážné produkce

Zakreslete do jednoho obrázku krátkodobou funkci spotřeby a úspor, jestliže víte, že funkce úspor má rovnici: S = ,4 · YD C = ,6 · YD Do obrázku zakreslete průsečíky s osami souřadnic!

Příklad – nakreslete krátkodobé funkce
S = ,4 · YD C = ,6 · YD

Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C YD C = Ca + c.YD

Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C = Ca + c.YD 1) 2) 3) C YD

Příklad – Průměrný sklon ke spotřebě
Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : C = ,8 · YD YD = 2000 YD = 2500 YD = 3500 APC = C / YD

Příklad – Průměrný sklon ke spotřebě
Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : C = ,8 · YD YD = 2000 C=150+0,8.2000=1750 APC=C/YD=1750/2000=0,875 YD = 2500 C=150+0,8.2500=2150 APC=C/YD=2150/2500=0,860 YD = 3500 C=150+0,8.3500=2950 APC=C/YD=2950/3500=0,843

Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF):
NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. 2) Model s přímkou 45° Agregátní poptávku budeme definovat jako souhrn všech výdajů, které jednotlivé subjekty (spotřebitelé, firmy/investoři, vláda, zahraniční subjekty) plánují vynaložit. Jediný rozdíl v uvedených rovnicích spočívá v položce investic. V případě rovnice HDP zahrnují investice i neplánovanou změnu zásob. V případě rovnice agregátní poptávky zahrnují investice IP tedy pouze plánované investice, tj. investiční výdaje, které firmy vskutku vynaložit chtějí (včetně plánované změny zásob).

NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. 2) Model s přímkou 45° - pokud je I IP, tak firmy vyrobily produkty, o kterých předpokládaly, že prodají, avšak ostatní subjekty si je nekoupily, takže firmám vzrostly neplánované investice do zásob o rozdíl I - IP, - pokud I  IP, potom byly firmy nuceny prodávat i produkty, které chtěly mít na skladě, ale v důsledku vysoké (firmami neočekávané) poptávky o ně přišly. Firmám tedy neočekávaně poklesly zásoby, tento neplánovaný pokles zásob má hodnotu I - IP

NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. 2) Model s přímkou 45° Pokud dochází k nesouladu mezi položkami I a IP, tak firmy reagují omezováním produkce (za situace I IP), případně jejím rozšiřováním (za situace I  IP). Postupně budou firmy reagovat i změnou cen, v krátkém období však zpravidla firmy netuší, co způsobilo neplánovanou změnu zásob. Protože změna cen je pro firmy nákladná, spíše nejprve zvýší či sníží produkci.

Příklad – dvousektorový model
Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C = Ca + c .YD C S Ca Sa S = Sa + s .YD 45° YD

Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C = Ca + c .YD C S C = Ca + c .YD S = Sa + s .YD Ca Sa S = Sa + s .YD 45° Y

Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky se s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C = Ca + c .YD C S C = Ca + c .YD S = Sa + s .YD Ca Sa S = Sa + s .YD 45° YD

Jaké je mezní s (od modré k červené).
Příklad – dvousektorový model Jaké je mezní s (od modré k červené). C = Ca + c .YD C S C = Ca + c .YD S = Sa + s .YD Ca Sa S = Sa + s .YD 45° YD

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům.

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. c = ∆ C / ∆ YD

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = Ca + c · YD → Ca = C - c. YD = 900-0, = 300

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Ca = C - c. YD

Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům.

Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD S = ,1 · YD 0 = ,1 · YD YD = 1400 PJ YD0 = Ca /(1-c)

Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod:
Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod:

Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca /(1-c)

Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod:

Příklad – dvousektorový model w8/13
Y0 = 10000; s = 0,2; I = 400 Ca v rovnováze = ? pro s = 0,1; I = 500 Ca = Y0 = ?

Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s Ca = Y0 . s - I =
Příklad – dvousektorový model w8/13 Y0 = 10000; s = 0,2; I = 400 Ca v rovnováze = ? Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s Ca = Y0 . s - I = pro s = 0,1; I = 500 Ca = Y0 = ?

Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s
Příklad – dvousektorový model w8/13 Y0 = 10000; s = 0,2; I = 400 Ca v rovnováze = ? Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s Ca = Y0 . s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 Ca = Y0 = ?

Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s
Příklad – dvousektorový model w8/13 Y0 = 10000; s = 0,2; I = 400 Ca v rovnováze = ? Y0 = A/(1-c) = (Ca+I)/(1-c) = (Ca+I)/s Ca = Y0 . s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 Ca = Y0 = ? Y0 = A/(1-c) = (I + Ca) /s

Y0 = A/(1-c) = (C+I)/(1-c) = (C+I)/s
Příklad – dvousektorový model w8/13 Y0 = 10000; s = 0,2; I = 400 Ca v rovnováze = ? Y0 = A/(1-c) = (C+I)/(1-c) = (C+I)/s Ca = Y0 . s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 Ca = Y0 = ? Y0 = A/(1-c) = (I + Ca) /s = ( )/0,1 = = 2100/0,1 = 21000

Příklad – dvousektorový model w8/14
Nakreslete do modelu s přímkou 45° zvýšení (snížení) A; zvýšení (snížení) c C S 45° Y

Rozšířený model 45° C + I

Rozšířený model 45° C + I Svislá osa …agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45° skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD=A + c .Y Y < AD C=Ca + c .YD AD Ip Ip A Ca Y1 Y0 Y Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y1 v ekonomice je vyšší poptávka.

Působení multiplikátoru
ΔY = α . ΔA α = 1/(1+c) Y0= α.(Ca+Ia) ΔA < ΔY Y AE2= α . A2 45° Y0 AE A ΔA Y1 AE1= α . A1 ΔY Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu.

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y + 670 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y + 550 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y + 550 Y (1-0,7) = = 750 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y + 550 Y (1-0,7) = = Y = 750/ (1-0,7) = 2500 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y + 550 Y (1-0,7) = = Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = ,7 · Y Y = 870/ (1-0,7) = 2900 s 0,3 Ca 200 I 550

Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y + 550 Y (1-0,7) = = Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = ,7 · Y Y = 870/ (1-0,7) = 2900 Y = ,7 · Y Y = 540/ (1-0,7) = 1800 s 0,3 Ca 200 I 550

Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y + 670 AD = ,7 · Y + 340 s 0,3 Ca 200 I 550

Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y + 670 AD = ,7 · Y + 340 Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = 540 s 0,3 Ca 200 I 550

Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = Ca + c · Y + Ip AD = ,7 · Y + 550 AD = ,7 · Y + 670 AD = ,7 · Y + 340 Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = 540 s 0,3 Ca 200 I 550 ΔAD ΔY

Vládní výdaje a daně TA = TAa + t · Y TA TA = TAa + t.Y TAa Y

Rozšířený model 45° vláda C + I + G

Třísektorový model Y ADII= C + Ip 45° Y0 AD Ca; Ip G; cTR; -cTa Y2 Y1 ADIII= C´+ Ip + G Modrá křivka ADII odpovídá dvousektorové ekonomice- optimum Y0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky – optimum je Y1. Při nulových daních optimum Y2.

Příklad – třísektorový model
Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD TA = ,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Taa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o e) Znázorněte graficky. TR 100 G 300 I 400

Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD TA = ,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o e) Znázorněte graficky. A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0, , = 825 TR 100 G 300 I 400

TA = 200 + 0,3 · Y Příklad – třísektorový model
Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD TA = ,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o e) Znázorněte graficky. A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0, , = 825 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 825 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1736 TR 100 G 300 I 400

Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD TA = ,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o e) Znázorněte graficky. A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0, , = 787,5 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 787,5 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1658 ΔY0 = - 80 TR 100 G 300 I 400

Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD TA = ,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o e) Znázorněte graficky. A = Ca – c .TAa +c . TR + I + G A = 200 – 0, , = 875 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 875 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1842 ΔY0 = 105 TR 100 G 300 I 400

Yo = 1736 Yo = 1658 Yo = 1842 TR 100 G 300 I 400 AE 875 825 787,5 45° 1658 Y 1736 1842

Obsah. 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°)

Model AD - AS je nejkomplexnější makroekonomický model využívaný v neokeynesovské ekonomii k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y a cenové hladiny P0, a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS).

5) Makroekonomická rovnováha (model AD – AS)
Charakteristika modelu AD -AS Předpoklad: cenová hladina je pohyblivá, tj. není fixní • Model pracuje s potenciálním produktem Y*…maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Yp = Y - Y* … produkční mezera (GAP) • Model zkoumá: - souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny P – tj. křivku agregátní poptávky AD - souhrnné (agregátní) nabízené množství tj. kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P – tj. křivku agregátní nabídky AS

Agregátní poptávka AD • svislá osa … P nezávislá proměnná,
• vodorovná osa … Y závislá proměnná. • křivka AD zobrazuje rovnováhu na trhu statků, trhu peněz, příp. zahraničním trhu. • Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu) a značí se AD J. • Křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) při různých cenových hladinách P.

Křivku AD můžeme charakterizovat dvěma způsoby:
Křivka AD Křivku AD můžeme charakterizovat dvěma způsoby: Křivka agregátní poptávky AD při pohyblivé cenové hladině zobrazuje všechny kombinace cenové hladiny P a úrovně produktu (HDP, Y), při kterém jsou trhy statků v rovnováze. Křivka AD je rovnováhou na trhu statků. Křivka agregátní poptávka vyjadřuje souhrnné množství statků, které jednotlivé subjekty poptávají při dané cenové hladině.

P Y AD model AD - AS Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic IP. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.

Křivka AD

Křivka AD AE Y 45° P Y

Křivka AD AE Y 45° AE při P0 P P0 Y Y0

Křivka AD Y Y AE AE při P2 AE při P0 P P1 P0 P2 Y1 Y0 Y2 875 825 45°
1658 1736 1842 825 875 AE při P2 AE při P0 P P1 P0 P2 Y Y1 Y0 Y2

Křivka AD Y Y AE AE při P2 AE při P0 AE při P1 P P1 P0 P2 Y1 Y0 Y2 875
45° 1658 1736 1842 787,5 825 875 AE při P2 AE při P0 AE při P1 P P1 P0 P2 Y Y1 Y0 Y2

Křivka AD Y AD Y AE AE při P2 AE při P0 AE při P1 P P1 P0 P2 Y1 Y0 Y2
45° 1658 1736 1842 787,5 825 875 AE při P2 AE při P0 AE při P1 P P1 P0 P2 AD Y Y1 Y0 Y2

model AD – AS; vymezení agregátní nabídky
Křivka agregátní nabídky AS udává množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové hladině.

model AD – AS; agregátní nabídka AS
Přístup klasické ekonomie Přístup keynesiánské ekonomie Vysvětlení kolísání v krátkém období Vysvětlení kolísání v dlouhém období Přístup monetaristické ekonomie

model AD – AS; agregátní nabídky
Přístup klasické ekonomie Křivku agregátní nabídky lze odvodit z křivek agregátní nabídky a poptávky po práci a produkční funkce. Křivka agregátní nabídky tak znázorňuje rovnováhu na trhu práce a dalších VF

model AD – AS; agregátní nabídka
Práce je hlavní VF. Bez činnosti člověka by k žádné produkci nedošlo. Pro průběh křivek agregátní nabídky a poptávky po práci (práci chápeme jako profesně zaměnitelnou) platí: s rostoucí reálnou mzdou W/P nabízí práci stále více lidí, s rostoucí reálnou mzdou poptává práci stále méně zaměstnavatelů. Křivka agregátní nabídky práce je rostoucí. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Rovnováha je v bodě L0 při reálné mzdě W0/P0

Y = f (L) Produkční funkce je rostoucí a vyjadřuje jaký produkt Y (HDP) vyprodukuje určitý počet zaměstnanců. Rovnovážné množství L0 osob vyprodukuje produkt Y0 , který označujeme jako potenciální produkt Y* a L0 za přirozenou zaměstnanost a odpovídající nenaměstnanost za frikční a strukturální. Při dokonale pružných cenách a mzdách a při dokonalé konkurenci je realizován potencionální produkt při plné zaměstnanosti.

w/P L DL P SL SRAS w/P1 P0 w/P0 P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

w/P L P Y Y L

w/P L P A P0 Y0 Y Y L

w/P L P A P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Y0 L0 L

w/P L DL P SL A P0 w/P0 Y0 Y L0 Y PF Y0 L0 L

w/P L DL P SL A P0 w/P0 P1 Y0 Y L0 Y PF Y0 L0 L

w/P L DL P SL w/P1 A P0 w/P0 P1 L1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

w/P L DL P SL A P0 w/P0 P1 w/P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

w/P L DL P SL AS A P0 w/P0 P1 w/P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 w = const. nominální mzdy se nemění Y1 L1 L0 L

model AD – AS; tvar křivky AS
P LRAS krátké období klasická ekonomie dlouhé období SRAS Y

model AD – AS; tvar křivky AS
P LRAS krátké období klasická ekonomie dlouhé období SRAS SRAS krátké období Keynesiánská ekonomie Y

model AD – AS; klasická ekonomie
Krátkodobá křivka AS je svislá. Předpokládá se, že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy zvyšují výstup, zaměstnají více osob a musí zvýšit mzdy, to vede k vyšším nákladům a růstu cen výstupů. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce –rostou ceny výstupů i vstupů což nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

model AD – AS; neoklasiká syntéza
V dlouhém období je křivka AS vertikální – Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv – mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí – růst cenové hladiny vede k růstu výstupu. Změny cenové hladiny v krátkém období vedou k růstu produkce, křivka agregátní nabídky je tedy v krátkém období rostoucí.

model AD – AS; důvody rostoucí AS
teorie strnulých mezd: mzdy jsou zpravidla uzavírány na delší dobu, o změně mezd je nutno vyjednávat, změna je nákladná. Pokles cen při neměnících se mzdách vede k menším firemním ziskům. Firmy pak omezují zaměstnanost i produkci, čímž dojde k poklesu výstupu. (kenyesiánské) teorie strnulých cen: v krátkém období jsou ceny výstupů firem strnulé. Změna cen je nákladná, řada kontraktů se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen na delší dobu přináší jistotu zákazníkům i firmám, lze plánovat s větší jistotou. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu. (neokyenesiánské) teorie mylného chápání: krátkodobě domácnosti/vlastníci VF i firmy nevnímají růst cen. Mohou si proto myslet, že rostou pouze ceny jejich VF (zejména práce) a jsou proto ochotni nabízet více VF. Větší nabídka VF vede k růstu výstupu. (monetaristické a škola racionálních očekávání)

model AD – AS; Posuny křivek AD
K posunu křivky AD dochází zejména z následujících důvodů: změna vládních výdajů G, transferů TR, změna daňové sazby t, změna v oblasti měnové politiky. Změna nabídky peněz M, změna v očekávání domácností spotřeba C, změna v investičním chování firem I, změna v oblasti čistého exportu – snížení či zvýšení NX.

model AD – AS; Posuny křivek AS
Posuny křivky AS: Změna reálného množství VF Změna základních surovin (ropa, plyn, uhlí, atd.). Inovacemi všeho druhu. Změna produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem a tím i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. Produktivita práce může vzrůst díky inovacím, investicím do lidského kapitálu, lepší struktuře sociálního kapitálu atd. Změna daňových sazeb.

model AD – AS; rovnováha
V dlouhém období platí podmínka, že rovnovážné množství je rovno Y*. Pro dlouhodobou rovnováhu platí současně: Agregátní nabízené množství se rovná agregátnímu poptávanému množství. Průsečík AS -AD určuje rovnovážné množství. Rovnovážné množství je na úrovni potenciálního produktu Y*.

model AD – AS; význam rovnováhy
při dané cenové hladině je uspokojena veškerá poptávka, potřeby jednotlivých sektorů hospodářství jsou uspokojeny, firmy prodají veškeré vyprodukované statky (navyrábějí na sklad). ekonomika je na úrovni Y*, v ekonomice jsou využívány všechny zdroje, které jsou k dispozici.

Relativní stabilita

model AD – AS; nerovnováha
Krátkodobé rovnovážné HDP je pod úrovní potenciálního Y0 < Y* V ekonomice jsou nevyužité zdroje. Vlastníci snižují jejich ceny. Ty vedou firmy k jejich lepšímu využití. Křivka SRAS se posouvá jihovýchodně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

model AD – AS; nerovnováha
Krátkodobé rovnovážné HDP je nad úrovní potenciálního Y0 > Y* V ekonomice jsou zdroje využívány nadměrně – některé by jinak nebyly využity vůbec, nebo po kratší dobu. To vede k vyšším cenám zdrojů. Firmám se zdražuje produkce a postupně ji omezují. Dochází k posunu křivky SRAS severozápadně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

Fiskální a monetární politika
Monetární nebo fiskální expanze vede k posunu křivky AD severovýchodně, monetární nebo fiskální restrikce vede k posunu křivky AD jihozápadně. Pokud je původní rovnováha na úrovni potenciálního produktu Y0 = Y*, je fiskální nebo monetární expanze v dlouhém období neúčinná – krátkodobě se produkt může zvýšit nad hodnotu Y*, dlouhodobě se ale vrací na úroveň Y*.

Pokud je původní rovnováha pod úrovní potenciálního produktu Y0 < Y*, je fiskální nebo monetární expanze účinná, růste HDP. Záleží na míře expanze – pokud je zvolena optimální míra, nastává nová rovnováha na úrovni Y*. Je-li ale expanze nadměrná, nastane nová rovnováha nad úrovní Y*, pokud je expanze nedostatečná nastane nová rovnováha pod úrovní Y*. Pokud výchozí rovnováha nastává nad úrovní Y* může restriktivní politika vést k návratu na tuto úroveň Y*. Je-li ale restrikce nadměrná, nová rovnováha může nastat pod úrovní Y*.

model AD – AS; posuny křivky AD
doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

model AD – AS; posuny křivky AS
doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

Pozitivní a negativní poptávkový šok
model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok P Y Y* P0 AS P1 Y1 AD1 AD0 P Y Y* P0 AS P1 Y1 AD1 AD0 pozitivní šok negativní šok

Negativní a pozitivní nabídkový šok
model AD - AS Negativní a pozitivní nabídkový šok P Y Y* P0 AS0 P1 Y1 AS1 AD P Y Y* P0 AS0 P1 Y1 AS1 AD negativní šok pozitivní šok

Příklad – určete správnou odpověď
Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: Pokles úrokové míry vede k poklesu investic , Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. Růst úrokové míry vede k růstu investic . Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích . Žádná z odpovědí a) až d) není správná .

Křivka agregátní poptávky AD je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X , Klesající křivka. Vše je správně . Správně může být a) až c)

Křivka agregátní nabídky AS je: Rostoucí přímka, Přímka rovnoběžná s osou Y, Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c).

Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: Rostoucí přímka , Přímka rovnoběžná s osou Y , Přímka rovnoběžná s osou X, Klesající křivka . Vše je správně . Správně může být a) až c) .

V modelu AD-AS je rovnováha v bodě: průsečíku křivek AD-AS, průsečíku křivek IS-LM , průsečíku křivek IS-BP , průsečíku křivek LM-BP , průsečíku nabídky a poptávky , s minimální inflací .

Nejkomplexnější národohospodářský model je: Mundell-Flemingův , IS-LM-BP , IS-LM , AD-AS, důchod-výdaje s linií 45° . Keynesiánský důchod spotřeby .

Nejkomplexnější národohospodářský model je: Mundell-Flemingův , IS-LM-BP , IS-LM , AD-AS, důchod-výdaje s linií 45°. Keynesiánský důchod spotřeby .

Pigouv efekt říká: Pokles cen spotřebu neovlivní . Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen . Pokles cen vede k poklesu spotřeby . Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

Piguov efekt říká: Pokles cen spotřebu neovlivní . Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen . Pokles cen vede k poklesu spotřeby . Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

Poptávkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo . Posunem poptávkové křivky. Posunem křivky IS severo-západně . Strnulostí obchodníků s klenoty. Jen jako reakce na šok nabídkový.

Poptávkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo . Posunem poptávkové křivky. Posunem křivky IS severo-západně . Strnulostí obchodníků s klenoty . Jen jako reakce na šok nabídkový .

Nabídkový šok se projevuje: Posunem nabídkové křivky. Posunem poptávkové křivky . Posunem křivky MP jihozápadně . Vždy po zásahu vlády . Změnou sklonu křivky AD . Změnou sklonu křivky AS .

Příklad – model AD-AS zvýšení spotřeby domácností C,
zvýšení investičních výdajů I, zvýšení vládních výdajů G, snížení daní TA, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení množství peněz v oběhu M.

Příklad – model AD-AS snížení spotřeby domácností C,
snížení investičních výdajů I, snížení vládních výdajů G, zvýšení daní TA, snížení transferů vlády TR, snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení množství peněz v oběhu M.

Příklad – model AD-AS zvýšením reálného množství výrobních faktorů
poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci.

Příklad – model AD-AS zvýšením reálného množství výrobních faktorů
poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce. snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci.

Příklad – model AD-AS snížením reálného množství výrobních faktorů
růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) poklesu produktivity práce: zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF.

Příklad – model AD-AS Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčiny tohoto tvaru. P Y

Příklad – model AD-AS Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčina tohoto tvaru. P Y AD Agregátní poptávka

příklad - model AD - AS Pigouoův efekt bohatství:
Y AD příklad - model AD - AS Pigouoův efekt bohatství: Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P Y AD příklad - model AD - AS Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P Y AD příklad - model AD - AS Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic IP. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P Y AD příklad - model AD - AS Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic IP. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů Likvidace výrobního zařízení Růst nominálních mzdových sazeb Růst vládních výdajů Pokles peněžní zásoby Pokles nepřímých daní Růst cen ropy Růst autonomních spotřeb Růst produktivity práce Růst kapitálové vybavenosti

Pozitivní a negativní poptávkový šok
příklad - model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 A pozitivní šok B negativní šok

Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok
příklad - model AD - AS Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD 1 1 C negativní šok D pozitivní šok

Negativní reálný a pozitivní nabídkový šok
příklad - model AD - AS Negativní reálný a pozitivní nabídkový šok P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD E negativní reálný nabídkový šok F pozitivní reálný nabídkový šok

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. E Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava F Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. F

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.

Model s přímkou 45°; model AD-AS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Model s přímkou 45°; model AD-AS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Model s přímkou 45°; model AD-AS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Model s přímkou 45°; model AD-AS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář