Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu

Prezentace na téma: "Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu"— Transkript prezentace:

1 název www.zlinskedumy.cz Název školy
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor PhDr. Jitka Mannová Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Filozofie 2. poloviny 19. století I. Stupeň a typ vzdělávání střední Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Občanská nauka 4. ročníky maturitních oborů Tematický okruh filozofie Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, let Anotace Charakteristika dalšího filozofického vývoje , zaměření na orientace vědecké, sociální a iracionální – přehled hlavních filozofických koncepcí. Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Marxismus, teorie nadhodnoty, dialektický materialismus, pozitivismus, empiriokriticismus, iracionalismus, filozofie života Datum

2 FILOZOFIE 19. STOLETÍ (TZV. POKLASICKÉ OBDOBÍ)
v 2. polovině 19. století dochází k rozpadu tradiční společnosti a vzniku nové industriální společnosti vzniká nová situace ve filozofii odklon od tradičních metafyzických otázek ústředním problémem filozofie se stává člověk vytváří se řada filozofických orientací, které můžeme rozdělit podle toho, zda prosazují spíše vědecký přístup, nebo zdůrazňují mimorozumové složky poznání - z tohoto hlediska odlišujeme scientistické směry od iracionálních ÚVOD DO FILOZOFIE Slovo filozofie pochází ze dvou řeckých slov – phileo = miluji, sophia = moudrost, vědění Předmětem filozofie je zkoumání přírody, člověka a společnosti v nejobecnější rovině – vzniká jako snaha překonat mytologický výklad světa. Východiskem filozofie je každodenní zkušenost

3 Směry navazující na Hegelovu dialektiku – hegelovská levice, marxismus
pozitivismus – snaha o vědeckou teorii společnosti iracionalismus a filozofie života novokantovské školy –navazují na Kantovu gnozeologii MARXISMUS vzniká ve 40. letech, kdy se odděluje od hegelovské levice snaha o analýzu buržoazní společnosti – ekonomických a sociálních zákonitostí vychází ve své koncepci ze tří hlavních zdrojů: politická ekonomie (angličtí ekonomové Ricardo a A. Smith a jejich teorie hodnoty) německá klasická filozofie (Hegel, Feuerbach) utopický socialismus (Saint-Simon, Fourier, Owen)

4 KAREL MARX (1818 – 1883) A BEDŘICH ENGELS (1820 – 1895)
hybnou silou dějin jsou pro ně ekonomické vztahy, které se projevují v sociálních konfliktech (třídní boj) zabývají se otázkou postavení člověka – výrobce ve formující se kapitalistické společnosti dělníkovi se odcizuje práce, která je nucená a stává se „jen prostředkem k uspokojování potřeb mimo ni“ „Filozofové svět doposud vysvětlovali, jde však o to změnit ho.“

5 tím se člověku odcizuje i celý jeho život
nápravu vidí ve změně společenského řádu Jejich sociální učení vychází z osvícenského pojetí pokroku společenské vědomí, názory lidí jsou podřizovány materiálním podmínkám společnosti svou teoretickou a praktickou politickou činnost spojili s činností dělnického hnutí – s I. internacionálou „Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

6 MARX A ENGELS - POKRAČOVÁNÍ
filozofické názory M + E jsou označovány jako dialektický a historický materialismus dialektický materialismus spojuje problematiku ontologickou s gnozeologickou – svět jako objektivní realita má materiální podstatu, je uspořádaný a řídí se dialektickou zákonitostí existuje od nejjednodušších organismů až po nejsložitější – myslícího člověka východiskem poznání a kritériem pravdivosti je praxe – svět je poznatelný, ale naše poznání je nekonečný proces historický materialismus je marxistické pojetí dějin, jejichž hybnou silou jsou ekonomické faktory – člověk je tvůrce svých existenčních prostředků marxistické učení bylo deformováno a stalo se ideologií totalitních diktatur– na M+E navázal Vladimír Iljič Lenin

7 vzniká ve 30. letech 19. století
POZITIVISMUS vzniká ve 30. letech 19. století reaguje na spekulativní filozofie a rozvoj přírodních věd odmítá nadřazování rozumu nad zkušeností – tím navazuje na anglický empirismus vyvíjí se ve třech fázích: pozitivismus empiriokriticismus novopozitivismus „Jediný absolutní princip: všechno je relativní“

8 AUGUSTE COMTE (1798 – 1857) francouzský filozof a zakladatel pozitivismu vytýká předchozí filozofii spekulativnost- má být budována podle modelu přírodních věd poznání musí být pozitivní – založené jen na naší zkušenosti, má spočívat na vědeckých základech je považován za zakladatele empirické sociologie rozlišuje tři stádia vývoje společnosti: teologické (mýtické) – vysvětluje všechny jevy pomocí nadpřirozených sil metafyzické (filozofické) – nadpřirozené síly jsou nahrazeny filozofickými pojmy pozitivní (vědecké) – skutečnost vysvětluje na základě faktů – zkoumat to, co je užitečné z hlediska rozvoje poznání – co lze vymezit a definovat

9 vytváří moderní klasifikaci věd - podle stupně jednoduchosti a abstraktnosti je řadí takto: matematika, astronomie, fyzika, chemie, biologie a sociologie (=komplexní společenská věda nahrazující tradiční) etické názory zakládá na lásce a solidaritě – pozitivistické náboženství, které stmelí společnost na principech humanity – předmětem úcty bude Velká bytost = lidstvo. na Comta navázali angličtí pozitivisté John Stuart Mill (důraz na psychologii), Herbert Spencer (vychází z evolucionismu) empiriokriticismus – zaměřuje se na relativnost vědeckého poznání, snaží se očistit zkušenost od objektivní reality nezávislé na počitcích – snaha odstranit z poznávacího procesu vše zbytečné kromě počitků – Richard Avenarius, Ernest Mach

10 Zdroje a prameny MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC-DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group,k. s. – Knižní klub, ISBN Anzenbacher, Úvod do filozofie, Praha 1990 Tomáš Měšťánek, Poznámky k dějinám filozofie, Brno 1991 Jitka Mannová, Ivana Šlapáková, Základy společenských věd, Brno 1995