Lékařská posudková služba ČSSZ

Prezentace na téma: "Lékařská posudková služba ČSSZ"— Transkript prezentace:

1 Lékařská posudková služba ČSSZ
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Lékařská posudková služba ČSSZ v roce 2014 (méně známé aspekty) MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby odborný kulatý pracovní stůl k PnP Praha

2 Lékařská posudková služba – požadovaný profil
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Lékařská posudková služba – požadovaný profil Odborné a etické vlastnosti Komunikační dovednosti založené na schopnosti věcně správně argumentovat a mnohdy až trpělivě vysvětlovat Vstřícnost ke klientovi – umění skloubit respekt ke specifickým potřebám klienta s požadavky na objektivní posouzení jeho zdravotního stavu pro různé dávky sociálního zabezpečení a jednoznačný průkaz splnění zdravotní podmínky Prokázání se musí vždy opírat o evidence - based medicine (EBM), čili medicíny založené na důkazech a nikoliv pouze na průkazu obtíží klienta. Objektivizace musí být nejen v lékařské dokumentaci, ale musí se prolínat s přístupem lékaře k pacientovi jako k trpícímu člověku při respektování jeho lidských práv a oprávněných požadavků. Oprávněnost musí být vždy objektivizována a mnohdy bývá v rozporu se vznesenými požadavky klienta

3 Počty posudkových lékařů v jednotlivých regionech
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Počty posudkových lékařů v jednotlivých regionech Jediná redukce lékařů proběhla na ústředí, a to díky aplikaci Zákona o státní službě

4 Počty posudkových lékařů v jednotlivých regionech
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Počty posudkových lékařů v jednotlivých regionech

5 Posudky pro agendy ČSSZ (pojistné systémy) - 42,2 %
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Struktura práce LPS Posudky pro agendy ČSSZ (pojistné systémy) - 42,2 % Posudky pro agendy Úřadů práce (nepojistné systémy) – 57,8 % Úkoly lékařské posudkové služby jsou dané jejími kompetencemi danými legislativou  Zdravotní stav posuzují lékaři LPS za účelem: kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti posouzení invalidity a změny jejího stupně posouzení stupně závislosti pro účely příspěvku na péči přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat výdělečnou činnost

6 Atestaci z posudkového lékařství má 306 posudkových lékařů (60 %).
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Atestace posudkových lékařů Většina posudkových lékařů má atestace ze dvou (někteří i ze tří) klinických oborů, k tomu atestaci z posudkového lékařství. 1 atestaci z klinického oboru má všech 508 posudkových lékařů, nejčastěji se jedná o atestace z všeobecného praktického lékařství, vnitřního lékařství, chirurgie, dětského lékařství, neurologie, anestezie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví, zastoupeny jsou ale i další obory (kardiologie, psychiatrie, a další). Necelých 30 % posudkových lékařů má atestace ze dvou oborů (nepočítaje atestaci z posudkového lékařství). Přibližně 5 % posudkových lékařů má 3 atestace (nepočítaje posudkové lékařství). Atestaci z posudkového lékařství má 306 posudkových lékařů (60 %).

7 Atestace posudkových lékařů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Atestace posudkových lékařů

8 Atestace posudkových lékařů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Atestace posudkových lékařů

9 Atestace posudkových lékařů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Atestace posudkových lékařů

10 Věková struktura a počty posudkových lékařů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Věková struktura a počty posudkových lékařů Není to dobré ale ani špatné. Průměrný věk posudkových lékařů je 59,04 let. ‚podobně jako PL, PLDD

11 LPS - vyhodnocení rizik
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ LPS - vyhodnocení rizik Teď jde o to za jakých podmínek pracujeme. Dlouhodobě dochází ke snižování počtu systemizovaných míst lékařů LPS a přitom v souvislosti s měnícími se legislativními změnami dochází k nárůstu počtu žádostí a tím i k nárůstu počtu posudků LPS. Viditelné lineární trendy jsou dostatečně vypovídající. V posledních dvou letech dochází k lehkému vylepšování personálních kapacit LPS, i když se průměrný věk LPS neustále zvyšuje a ke snižování počtu posudků. Nadále největším problémem zůstává personální situace při naplňování lékařských míst. Ze 398 systemizovaných lékařských míst bylo v roce 2013 průměrně obsazeno 365,08 lékařských míst (tj. 91,73 %). Na jejich naplnění se podílelo 508 lékařů, z toho ve věkové struktuře 50 – 59 let je 143 lékařů a ve věkové struktuře 60 – 69 let je 177 lékařů. Celkem 218 lékařů pobírá starobní důchod. Průměrný věk posudkových lékařů je 59,04 let.

12 Průměrný počet posudků vypracovaných na jedno lékařské místo
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Průměrný počet posudků vypracovaných na jedno lékařské místo podle regionů v letech Praha a Střední Čechy České Budějovice Plzeň Ústí nad Labem Hradec Králové Brno Ostrava Celkem ČR 2011 1 138,4 1 103,7 1 150,5 1 362,8 1 301,2 1 234,2 1 355,3 1 234,9 2012 1 385,2 1 240,8 1 180,7 1 307,9 1 261,2 1 108,3 1 150,1 1 223,4 2013 1 224,0 1 070,1 1 193,1 1 338,5 1 071,5 1 015,7 1 088,1 1 131,6 2014 1 277,7 1 108,6 1 204,7 1 455,5 1 165,9 1 143,3 1 208,1 1 222,2

13 Průměrný počet posudků vypracovaných na jedno lékařské místo
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Průměrný počet posudků vypracovaných na jedno lékařské místo podle regionů v letech

14 Průměrná doba posouzení v jednotlivých regionech v letech 2011 - 2014
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Průměrná doba posouzení v jednotlivých regionech v letech 2011 2012 2013 2014 Praha a Střední Čechy 91,8 77,8 53,7 47,8 České Budějovice 62,8 56,8 49,3 38,9 Plzeň 59,8 55,2 50,4 35,1 Ústí nad Labem 58,9 46,7 47,3 35,8 Hradec Králové 71,6 58,8 39,4 31,1 Brno 46,0 41,4 41,6 32,8 Ostrava 55,7 52,3 44,6 Celkem ČR 63,1 55,5 46,4 37,0

15 Průměrná doba vyřízení žádosti o posouzení zdravotního stavu
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Průměrná doba vyřízení žádosti o posouzení zdravotního stavu v letech

16 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Existují změny posudkového hodnocení v závislosti na legislativních změnách? výměna „starých průkazů MV“ za nový průkaz OZP kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů březen 2013 únor 2014 červen 2014 Praha 18,55 25,19 6,48 Stř. Č. 8,88 7,19 4,81 ČB 16,42 31,12 17,96 Plzeň 21,51 7,82 5,25 Ú.n.L. 18,95 8,54 6,75 HK 9,4 24,86 9,34 Brno 13,8 19,8 5,02 Ostrava 16,93 14,2 5,83 Vrchní tabulka je jen sumářem předchozích tabulek součtů směrodatných odchylek v jejich absolutních hodnotách za celou republiku. Spodní graf dokumentuje, že v únoru 2014 došlo k rozkolísání posudkových kritérií mimo regionů Ostravy, Ústí and Labem, Plzně a Středních Čech. Je jednoznačné, že se posudková kritéria začínají opět sjednocovat.

17 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru v ČR
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Existují změny posudkového hodnocení v závislosti na legislativních změnách? výměna „starých průkazů MV“ za nový průkaz OZP kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru v ČR březen 2013 leden 2014 červen 2014 124,4425 138,715 68,7075 Legislativní změny mají vliv na posudkové hodnocení ve smyslu „rozkolísaní“ systému s nutností opětného metodického „sjednocení“. A zde to máme jasně spočítáno za celou republiku včetně toho, že v červnu (júl) 2014 se situace jeví lépe než v březnu (marec) 2013, ale to musíme dále odsledovat, protože časový interval je poměrně krátký.

18 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Existují změny posudkového hodnocení v závislosti na legislativních změnách? Příspěvky na péči – zavedení, přechod z 36 hodnocených životních potřeb na 10 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů červenec 2007 červenec 2008 březen 2012 březen 2014 Praha 34,40 14,40 10,35 8,11 Stř. Č. 8,31 12,12 4,81 7,66 ČB 22,74 12,44 5,98 5,17 Plzeň 8,82 8,88 9,39 8,19 Ú.n.L. 4,29 4,76 7,39 5,2 HK 7,75 9,7 9,2 6,57 Brno 1,94 6,36 3,45 4,48 Ostrava 8,21 2,63 4,03 4,23 Legislativní změny mají vliv na posudkové hodnocení !!!!! A zde to máme opět jasně spočítáno za celou republiku a jed jasně vidět, že po zavedení příspěvku na péči už změna z 36 hodnocených životních potřeb na 10 hodnocených životních potřeb už neměla výrazný vliv a posudková kritéria se během let sjednocovala.

19 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Existují změny posudkového hodnocení v závislosti na legislativních změnách? Invalidita – zavedení trojstupňového systému kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru podle regionů leden 2010 květen 2010 květen 2011 květen 2014 Praha 29,13 39,63 27,56 24,94 Stř. Č. 8,51 4,82 5,07 7,34 ČB 9,21 11,32 12,64 16,06 Plzeň 15,54 14,68 15,57 10,02 Ú.n.L. 7,68 7,44 9,58 7,37 HK 15,12 3,24 3,88 3,00 Brno 6,99 8,03 3,98 3,90 Ostrava 13,44 18,97 17,99 7,69 A tady jsou krásné výsledky – v době zavedení v lednu výchozí stav, pak rozkolísání a postupné sjednocování posudkových kritérií.

20 kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru v ČR
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Existují změny posudkového hodnocení v závislosti na legislativních změnách? Invalidita – zavedení trojstupňového systému kumulativní směrodatné odchylky od celostátního průměru v ČR leden 2010 květen 2010 květen 2011 květen 2014 105,62 108,13 96,27 80,32 Legislativní změny mají vliv na posudkové hodnocení !!!!! To ostatně dokazují i data za celou republiku. Mé přání – aby nám naši legislativci dávali jen hezké dárečky, jako jsou třeba peníze na získávání a odměňování nových lékařů a další optimistické vyhlídky a s tím se loučím a těším se na další spolupráci.

21 Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči Dopad legislativní změny zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nabyl účinnosti od posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči se řídí vyhl. č. 505/2006 Sb. nejvýznamnější novela zákonem č. 366/2011 Sb. v rámci sociální reformy s účinností od 1. 1. 2012 – změnil se způsob posuzování (místo schopnosti zvládat 36 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti (18+18) se posuzuje zvládání 10 základních životních potřeb) dopad uvedené legislativní změny– viz. tabulka

22 Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči

23 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Počty posudků zpracovaných posudkovými komisemi (posudky komisí MPSV ve vztahu k posudkům orgánů 1. stupně - změny) PnP - rok 2014 Posudky o zdravotním stavu za účelem stanovení stupně závislosti představují největší část posudků vypracovaných pro nepojistné systémy, v roce 2014 bylo posudkovými lékaři vyhotoveno 138 390 těchto posudků, což představuje 32% z celkového počtu vypracovaných posudků. PK MPSV posuzovalo v roce 2014 celkem 10 393 osob, které se odvolaly proti rozhodnutí krajské pobočky úřadu práce. Počet odvolání tedy činil 7,5 % z celkového počtu posouzených osob. rok počet posudků o invaliditě hodnocení stupně závislosti příspěvek na zvl. pomůcku průkaz osoby se zdrav. postižením celkem z toho změn počet % 2010 1778 321 18,1 9 650 3 101 32,1 0,0 2011 1035 237 22,9 10 788 3 859 35,8 2012 859 228 26,5 9 076 3 910 43,1 886 114 1,3 981 135 13,8 2013 694 185 26,7 11 839 5 128 43,3 1 859 262 1,4 3695 649 17,6 2014 541 143 26,4 10 393 5 328 51,3 1 789 318 1,8 7701 2470 32,1 35,8 43,1 43,3 51,3 Nevím, cxo se děje, ale tento trend mi připadá nelogický Vliv médií????? Ty si osobují mít vliv nezávislých posuzovatelů a vyvolávají určitý tlak

24 Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči Nejčastější zdravotní příčiny - děti

25 Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči Nejčastější zdravotní příčiny - dospělí

26 Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči Průměrná cena jednoho posudku Cena jednotlivých posudků se může značně lišit v závislosti na množství lékařských nálezů dodaných samotným klientem, též s ohledem na kvalitu dokumentace ošetřujícího lékaře, i v souvislosti s nedávno proběhlými řízeními. Průměrnou cenu jednoho posudku na základě nákladů hrazených v roce 2014 odhadujeme cca na 1.000,- Kč (zahrnuje i práci lékaře a referentky). Kolik se vyplatilo na PnP (oprávněně x neoprávněně) + 500 Kč za 400 – tedy za tiskopis zjišťovací prohlídky, který požadujeme od PL – nepoměr s cenou posudku LPS ČSSZ – což je dáno tím, že vnitřní režie ČSSZ je daleko pod úrovní vnitřní režie zdravotních pojišťoven. LPS tedy zajišťuje vysokou kvalitu posudků (měřeno změnovostí druhé instance) za extrémně nízkou cenu. Cena 400 se odvíjí od cen obdobných výkonů hrazených ze zdravotního pojištění, zatímco cena práce posudkového lékaře nikoliv. Dochází k dotování systému posuzování, což se zase projevuje obsazeností lékařských míst a schopností nabídnout vzdělaným lékařům odpovídající karierní postup.

27 Vliv častých legislativních změn
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Vliv častých legislativních změn

28 Děkuji za pozornost MUDr. Vlastislav Kaplan
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Děkuji za pozornost MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby