Deset let existence zpětného odběru elektrozařízení v ČR realizovaného na principu prodloužené odpovědnosti výrobce (EPR) Praha, 19. května 2015 Mgr. Ing.

Prezentace na téma: "Deset let existence zpětného odběru elektrozařízení v ČR realizovaného na principu prodloužené odpovědnosti výrobce (EPR) Praha, 19. května 2015 Mgr. Ing."— Transkript prezentace:

1 Deset let existence zpětného odběru elektrozařízení v ČR realizovaného na principu prodloužené odpovědnosti výrobce (EPR) Praha, 19. května 2015 Mgr. Ing. Ladislav Trylč Oddělení zpětného odběru, Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí

2 Obsah Výsledky zpětného odběru elektrozařízení Legislativa v oblasti zpětného odběru elektrozařízení Problémy vyplývající ze současné právní úpravy Problematické oblasti principu EPR ve vztahu k nakládání s elektrozařízením Připravovaný věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

3 Výsledky sběru elektrozařízení v ČR

4 Podíly jednotlivých systémů na celkovém sběru celkem sebráno v roce 2013: 54 215 tun OEEZ

5 Úroveň sběru jednotlivých systémů z množství EEZ uvedených na trh v roce 2013 Cíl sběru pro rok 2016

6 Úroveň sběru jednotlivých systémů a množství EEZ uvedených na trh v roce 2013

7 Toky vysloužilých elektrozařízení Uvedeno na trh v roce 2013: 181 886 t Hibernace (domácnosti) Nakládání v oprávněných zařízeních Nelegální demontáže Nelegální vývozy Zpracováno v systémech výrobců 54 215 t Směsný komunální odpad

8 2005: Novela zákona o odpadech č. 7/2005 Sb. a vyhláška č. 352/2005 Sb. - implementace směrnice 2002/96/ES 2011: Změna vyhlášky v návaznosti na výsledek soudních řízení ve věci zápisu ve skupině 3 2012: Rozšíření oblasti elektrozařízení o solární panely – novela zákona o odpadech č. 165/2012 Sb. 2013: Novela vyhlášky – podrobnosti týkající se nakládání se solárními panely 2014: „Elekronovela“ zákona o odpadech č. 184/2014 Sb., implementace směrnice 2012/19/EU + novela vyhlášky 13.5.2015: Věcné záměry nových zákonů o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností Legislativa v oblasti nakládání s elektrozařízením

9 Oblast historického elektrozařízení – posouzení podílů na trhu (monopol pro financování HEEZ v každé skupině) Prakticky nulová regulace činnosti KS (vymezení činností KS, vlastní kontrolní činnost, nakládání s odpady...) Problematická kontrola činnosti KS Nemožnost zrušení zápisu (oprávnění k činnosti KS) při neplnění povinností Cíle sběru jsou stanoveny na stát a výrobce za ně nenese odpovědnost - nulové možnosti změny podmínek činnosti KS ze strany státu v návaznosti na nové skutečnosti Problematické oblasti právní úpravy z roku 2005

10 Umožnění zřízení kolektivního systému bez existující sběrné sítě Absence bližší specifikace kdo smí být vlastníkem KS Nejednoznačně legislativně zakotvená neziskovost KS Nejednoznačnost kdo smí převzít odpadní elektrozařízení (nedostatečné požadavky na evidenci) Problematické oblasti právní úpravy z roku 2005

11 Vleklá soudní řízení v oblasti financování historického elektrozařízení Nelegální toky a zpracování OEEZ mimo systém výrobců Nejednotný postup krajských úřadů při vydávání oprávnění k nakládání s elektroodpady zpracovatelům OEEZ Důsledky nedokonalé právní úpravy z roku 2005

12 Kvalitativně rozdílná činnost jednotlivých KS – Osvětové a propagační aktivity – Kontrolní činnost (audity) výrobců, zpracovatelů a dalších smluvních partnerů – Relevantnost vykazovaných dat – Úroveň pokrytí sběrnou sítí – Úroveň sběru – Vliv „skutečných“ výrobců na řízení KS Důsledky nedokonalé právní úpravy z roku 2005

13 Možnosti individuálního plnění ve vztahu k výrobkům určeným pro domácnost/spotřebitele Soutěž mezi jednotlivými KS Plnění povinností na nezbytné minimum požadavků stanovených směrnicí/zákonem nebo stálá optimalizace a hledání nových inovativních řešení (sběr, zpracování, průzkumy...) Ziskovost/neziskovost? Zapojení obtížně zaměstnatelných skupin obyvatel do systému? Účelově zakládaní výrobci Kontrola efektivnosti vynakládaných prostředků Nejednoznačnost evropské směrnice – snaha o sjednocení pravidel v rámci EU ale umožnění četných kompromisů a výjimek Nejednoznačnost která elektrozařízení spadají pod rámec směrnice a která nikoliv Problematické oblasti principu EPR ?

14 Studie Evropské komise zabývající se evropskými systémy EPR „Use of Economic Instruments and Waste Management Performances – Final Report, 2012“ Významné rozdíly mezi systémy EPR v jednotlivých členských státech Různé odpadové toky zahrnuté do systému, Nákladovost, resp. efektivita systémů Kontrola systémů Úloha obcí/výrobců v rámci systémů V rámci již neaktuálního tzv. „odpadového balíčku“ Komise navrhovala legislativně stanovit minimální pravidla pro EPR

15 První významná legislativní změna oblasti týkající se nakládání s elektrozařízením od roku 2005 Zpřesnění ustanovení kdo je oprávněn převzít odpadní elektrozařízení Podmínky přeshraniční přepravy elektrozařízení za účelem opětovného použití Minimální hustota sběrné sítě pro elektrozařízení z domácností Jednotný registr míst zpětného odběru Elektronovela zákona o odpadech č. 184/2014 Sb.

16 Schválen vládou ČR 13. května 2015 Principu EPR Omezení účelově zakládaných výrobců vlastnících KS Zákaz nakládání s odpady ze strany KS Pravidla po evidenci toků EEZ a OEEZ Neziskovost KS Povinnosti KS – Povinné vytváření rezervních finančních prostředků – Minimální rozsah auditů smluvních partnerů – Předkládání zprávy MŽP týkající se hospodaření Povinnosti výrobců/KS – Minimální hustota sítě zpětného odběru – Minimální úroveň sběru a zpracování stanovená odlišně pro jednotlivé skupiny EEZ – Minimální rozsah realizace osvětových aktivit Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

17 27. 5. 2014 13. 6. 2014 Závěr...

18 Mgr. Ing. Ladislav Trylč Vedoucí oddělení zpětného odběru Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 208, Mob.: 602 776 304 E-mail.: Ladislav.trylc@mzp.cz Děkuji za pozornost Ministerstvo životního prostředí www.mzp.cz www.mzp.cz/cz/elektrozarizeni www.mzp.cz/en/waste_eee