ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Prezentace na téma: "ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ"— Transkript prezentace:

1 ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ DEN ZEMĚ 2015 BRNĚNSKÉ Y PRO ZEMI 2011

2 PRINCIPY A CÍLE Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí je ucelený systém sběru údajů o stavu složek životního prostředí a hodnocení jejich možného vlivu na zdravotní stav české populace. Systém je v provozu od r Cíl Vytvořit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy v oblasti politiky veřejného zdraví, v rámci řízení a kontroly zdravotních rizik.

3 PRINCIPY A CÍLE Systém monitorování je realizován na základě Usnesení vlády ČR č. 369/1991 a je obsažen v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Je jednou z priorit „Akčního plánu zdraví a životní prostředí ČR“, který byl schválen Usnesením vlády č. 810/1998 Sb. Výsledky slouží jako srovnávací údaje o úrovni znečištění „běžného pozadí“, průměrného přívodu kontaminantů z ovzduší, pitné vody či potravin. Po vstupu ČR do EU se Systém monitorování zapojil do celoevropských informačních sítí a databází, a jeho činnosti se staly součástí plnění mezinárodních úmluv nebo požadavků Evropské komise. Některé projekty slouží jako vzorové - např. projekt dietárního přívodu cizorodých látek a nutrientů, který je pod vedením ČR implementován v některých západoevropských zemích.

4 PRINCIPY A CÍLE Popis zdravotního stavu obyvatelstva ovlivněný kvalitou ovzduší. Zhodnocení trendu vývoje sledovaných ukazatelů. Posouzení a vyhodnocení zdravotních rizik. Zhodnocení zátěže obyvatelstva vybranými škodlivinami z venkovního ovzduší.

5 ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ výsledky za rok 2013 Zdroj: Abstrakt ze zprávy Ústředí monitoringu SZÚ Praha „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí“ Subsystém I. „Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší“ Státní zdravotní ústav Praha, srpen 2014

6 IMISNÍ MONITORING V r byla zpracována data z 52 sídel (a 8 městských částí Prahy) a ze 105 měřících stanic imisního monitoringu, provozovaných ČHMÚ a hygienickou službou. Jsou zpracována také data z pozaďových měřících stanic. Na území Jihomoravského kraje jsou do systému monitorování zapojeny výsledky z měřících stanic např. v Brně-městě, Hodoníně, Znojmě

7 ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA
Údaje o zdravotním stavu jsou výsledkem spolupráce: Zdravotních ústavů (ZÚ), krajských hygienických stanic (KHS), praktických a dětských lékařů, pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ). Údaje jsou získávány ze systému: monitorování akutních respiračních onemocnění (MONARO). Lékaři ve vybraných oblastech hlásí do systému 1. ošetření pacienta s akutním respiračním onemocněním. Zapojeno je také město Brno.

8 SLEDOVANÉ UKAZATELE KVALITY OVZDUŠÍ
oxid siřičitý SO2 oxidy dusíku NOx, oxid dusnatý NO, oxid dusičitý NO2 prašný aerosol - suspendované částice kovy v prašném aerosolu frakci PM10, PM2,5 (As, Cd, Ni, Pb, Cr, Mn výběrově pak Cu, V, Fe, Co, Se, Zn, Be, Hg) oxid uhelnatý CO (ve vybraných oblastech) troposférický ozón O3 (ve vybraných oblastech) prašný aerosol frakce PM10, PM2,5 pyly polyaromatické uhlovodíky PAU (ve vybraných oblastech) těkavé organické látky VOC - benzen, toluen, etylbenzen, xyleny (ve vybraných oblastech)

9 HODNOCENÍ IMISNÍHO ZATÍŽENÍ
Zjištěné hodnoty imisního zatížení ovzduší z měřících stanic jsou srovnávány s legislativními imisními limity, vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí jako průměrné roční a krátkodobé koncentrace, obsažené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a Referenčními koncentracemi pro některé další škodliviny v ovzduší, vydanými SZÚ Praha podle § 27 odst. (6) písm. b) zákona č. 201/2012 Sb.

10 SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r
SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r (aritmetické průměry µg/m-3) SO2 (limit 125 µg/m-3/den) NO2 (limit 40 µg/m-3/ rok) Jihlava 2,3 14,9 Brno 3,3 - 8,0 17,4 - 44,8 Ostrava 6,4 - 8,1 19,3 - 41,5 Teplice 9,5 - Znojmo - 16,6

11 SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r
SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r (aritmetické průměry µg/m-3) PM10 (limit 40 µg/m-3/rok) PM2,5 (limit 25,0 µg/m-3/rok) Jihlava 20,3 - 26,9 16,6 Brno -město 26,7 - 36,8 21,1 - 26,9 Ostrava 38,4 - 51,9 34,5 Znojmo 23,1 19,9

12 SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r
SROVNÁNÍ NĚKTERÝCH UKAZATELŮ KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH v r (aritmetické průměry ng/m-3, µg/m-3) BaP (limit 1,0 ng/m-3/rok) troposfér. O3 (limit 125 µg/m-3/8h) Jihlava , ,2 Brno , , , ,8 Ostrava , , ,2 Znojmo

13 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Města a městské aglomerace Hlavními zdroji znečištění ovzduší je doprava (primární emise, resuspenze, otěry, koroze) . Malé zdroje (emise ze spalování fosilních a jiných paliv, zemního plynu, vznětových motorů atd.). Okolí průmyslových závodů Zátěž ovzduší má obvykle svá specifika podle charakteru emisí z průmyslu.

14 UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU
Údaje o nemocnosti vyvolané akutními respiračními onemocněními (ARO) u populace jsou získávány od vybraných praktických lékařů pro děti a dospělé. Podíly skupin diagnóz (v %) na celkové akutní respirační nemocnosti v r. 2013: 75,7 % = onemocnění horních cest dýchacích 11,2 % = akutní záněty průdušek 11,4 % = chřipka 0,9 % = záněty středního ucha 0,6 % = záněty plic 0,2 % = astma

15 nosohltanu, hltanu, mandlí, hrtanu a průdušnice,
Nejčastější diagnózy Akutní záněty nosohltanu, hltanu, mandlí, hrtanu a průdušnice, hrtanu a epiglotis, infekce dýchacích cest na více místech, hnisavý zánět středního ucha, zánět bradavkového výběžku, zánět vedlejších nosních dutin, virová chřipka, virový zánět plic, zánět plic způsobený Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae, bakteriální zánět plic, pneumonie, akutní zánět průdušek, průdušinek, astma atd.

16 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Při posuzování kvality venkovního ovzduší se v obecné rovině postupuje dvěma způsoby: Srovnání s legislativně stanovenými imisními limity. Výstupem je informace o překročení imisního limitu dané škodliviny (ANO – NE) nebo o frekvenci překračování imisních limitů na konkrétních měřících stanicích a odhad % zatížení plochy aglomerací či odhad počtu nadlimitně exponovaných obyvatel. 2. Odhad zdravotních rizik pro populaci vystavenou vlivu znečišťujících látek v ovzduší. Základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány zejména Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V ČR byly metodické postupy vydány MZ a MŽP.

17 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Zdravotní riziko vyjadřuje pravděpodobnost změny zdravotního stavu exponovaných osob. Při hodnocení zdravotních rizik se postupuje standardně ve 4 krocích: identifikace zdravotní nebezpečnosti škodliviny odhad dávky odhad expozice charakterizace rizika.

18 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Ze sledovaných ukazatelů znečištění ovzduší byly do hodnocení za r zahrnuty suspendované částice (prašný aerosol) frakce PM10, PM2,5, dále NO2 a škodliviny s karcinogenním potenciálem - As, Ni, benzen a benzo(a)pyren (BaP). Benzen byl ze skupiny VOC vybrán jako jediná výběrově sledovaná těkavá organická látka s potenciálním karcinogenním účinkem. Ze skupiny PAU je považován BaP za indikátor karcinogenního potenciálu hodnocené směsi.

19 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Na základě odhadu průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 v v r v městském prostředí (26,6 µg/m-3) lze odhadnout, že v důsledku znečištění ovzduší byla celková úmrtnost navýšena o 2 % (resp. 6 % při zohlednění podílu 75 % zastoupení frakce PM2,5 ve frakci PM10). V pozaďových lokalitách ČR bylo znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (prašným aerosolem) na úrovni hraničních hodnot. U látek s karcinogenními účinky - As, Ni, benzen a BaP, se při hodnocení vychází z předpokladu bezprahového působení. To znamená, že nulové riziko je jen při nulové expozici. Nelze tedy stanovit neúčinnou dávku. Závislost dávky a účinku se vyjadřuje ukazatelem, který znamená míru karcinogenního potenciálu dané látky.

20 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Jde o pravděpodobnostní princip, kdy vyšší expozice neznamená závažnější poškození zdraví, ale vyšší pravděpodobnost jeho vzniku. Ukazatel karcinogenního potenciálu se nazývá „směrnice rakovinotvorného rizika“ (Cancer Slope Factor - CSF, nebo Cancer Potency Sloup - CPS). Při hodnocení rizik z ovzduší se používá „jednotka karcinogenního rizika“ (Unit Cancer Risk - UCR), která je přímo vztažena ke koncentraci látky v ovzduší. Míra rizika karcinogenního účinku je vyjadřována jako „celoživotní vzestup pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění“ (Individual Lifetime Cancer Risk - ILCR). Jedná se o teoretický počet statisticky předpokládaných případů nádorového onemocnění na počet exponovaných osob nad výskyt v neovlivněné populaci.

21 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Za společensky únosnou míru karcinogenního rizika je v USA a EU obvykle považována hodnota 1x10-6, tj. zvýšení ILCR onemocnění rakovinou o 1 případ na exponovaných osob. Odhad zdravotních rizik, na kterých se podílí expozice znečišťujícím látkám z venkovního ovzduší, byl zpracován pro látky, u kterých ve městech dochází k překročení imisních limitů, tj. pro NO2, suspendované částice PM10 a PM2,5. Pravděpodobnostní odhad navýšení rizika vzniku nádorového onemocnění se zpracovává pro vybrané látky s možným karcinogenním účinkem - As, Ni, suma PAU (reprezentované benzenem a BaP).

22 ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ v r. 2013
Celkový počet zemřelých obyvatel ČR v r ( obyvatel) po odečtení úmrtí způsobených úrazy a odečtení zemřelých osob mladších 30 let, zahrnuje i odhad v úrovni osob, které zemřely předčasně spolupůsobením expozice prašným částicím. Látky s karcinogenním potenciálem mohly v ČR zvýšit riziko nádorového onemocnění podle typu lokality o případů na celoživotně exponovaných obyvatel (tj. doba expozice = 70 let).

23 MĚŘENÍ NA ÚZEMÍ BRNA Brno střed (roh Kotlářské a Kounicovy ul. u PřF) Brno - Lány (Bohunice) Brno - Tuřany (u letištní dráhy) Brno - Výstaviště (směrem k Pavilonu Antropos)

24 MĚŘENÍ NA ÚZEMÍ BRNA Brno - Úvoz (v blízkosti VUT a úřadu VOP) Brno - Zvonařka (Opuštěná) Brno – Svatoplukova Brno – Arboretum

25 Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
HODNOCENÍ EXPOZICE imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší koncentrace jednotky časový interval maximální počet překročení SO µg.m h SO h Částice PM h Částice PM rok Částice PM2, rok CO mg.m max. denní 8-hod. průměr Benzen µg.m rok O3 troposférický max. denní 8-hod. průměr Pb , rok NO h NO rok As (v PM10) ng.m rok Cd (v PM10) ng.m rok Ni (v PM10) ng.m rok BaP (v PM10) ng.m rok

26 REFERENČNÍ KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V OVZDUŠÍ SZÚ Praha
Jsou stanovovány pro hodnocení a řízení zdravotních rizik z inhalace znečišťujících látek v ovzduší tam, kde nejsou stanoveny imisní limity Referenční koncentrace = hmotnostní koncentrace látky v ovzduší, která při expozici odpovídající hodnocenému časovému intervalu pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví populace, včetně citlivých podskupin. Referenční koncentrace je vztažena k chronickým nebo akutním účinkům.

27 Druhy referenčních koncentrací (RK) dle účinku na zdraví člověka
RK pro látky s prahovým účinkem Koncentrace látky, kdy od určité prahové úrovně lze při expozici člověka očekávat vlivy na zdraví (poškození zdraví). Při koncentraci látky v podprahové úrovni se při expozici neočekává významný účinek na zdraví. Stanovuje se přípustná koncentrace látky (PK). RK pro látky s bezprahovými účinky U karcinogenních látek se předpokládá, že neexistuje prahová úroveň expozice - každá i velmi nízká dávka je spojena s vzestupem pravděpodobnosti vzniku nádorového bujení a nulové riziko je pouze při nulové expozici (bez expozice není riziko). RK pro tyto látky (KR6) = jaká koncentrace odpovídá dané pravděpodobnosti navýšení výskytů nádorů. KR6 odpovídá úrovni rizika = při celoživotní expozici může způsobit vzestup pravděpodobnosti vzniku nádoru o 1 případ z 1 milionu exponovaných osob.

28 Odvození referenčních koncentrací
Toxikologické databáze a studie (dávky NOAEL, LOAEL..) Úroveň expozice a účinku (dávka x účinek) Faktory přepočtu…. Charakterizace rizika Expoziční faktory: - dospělý člověk o hmotnosti 70 kg (obdobně je stanovena hmotnost pro děti různého věku ……) - množství vdechnutého vzduchu = 20 m3.den = průměrný dospělý (jiný objem pro děti různého věku) - akutní účinky při krátkodobé expozici - chronické účinky při dlouhodobé expozici - u karcinogenních látek….celoživotní expozice po dobu 70 let věku Použití referenčních koncentrací Pro odhad a hodnocení zdravotních rizik znečišťujících látek v ovzduší jako informace o vztahu dávky a účinku hodnocené látky. Hodnocení různých expozičních úrovní - krátkodobé, dlouhodobé.

29 Referenční koncentrace (µg. m-3) vydané SZÚ Praha podle § 27 odst
Referenční koncentrace (µg.m-3) vydané SZÚ Praha podle § 27 odst. (6) písm. b) zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší PK (nekarc. látky) KR-6 (karc. látky) interval klasifik. IARC Aceton rok N - neklasifikován Akrylonitril , rok B Benzo(a)antracen , rok A 1,2-dichloretan rok B Dichlormetan den B Etylbenzen B Fenantren rok Fenol rok Fluor a anorg. slouč rok N Formaldehyd hod A Chlorbenzen rok N Chrom VI , rok

30 Pokračování referenčních koncentrací SZÚ
PK K interval klasifikace IARC Mangan , rok N Sirouhlík * zápach den N Sirovodík * den N Styren * rok B Tetrachloreten rok A Tetrachlormetan rok N Toluen rok N Trichloreten , rok A Trichlormetan rok B Vanad den N Vinylchlorid rok Suma xylenů rok Poznámka: * referenční koncentrace nezajišťují ochranu před zápachem

31 Referenční koncentrace pro ochranu před obtěžováním zápachem
Sirouhlík µg.m-3 / 30 minut Sirovodík µg.m-3 / 30 minut Styren µg.m-3 / 30 minut

32 Klasifikace karcinogenních látek dle IARC IARC = International Agency for Research on Cancer, se sídlem Cours Albert Thomas, Lyon Skupina 1 = látky prokazatelně karcinogenní pro člověka Skupina 2 = látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka Skupina 2A = látky s aspoň omezenou průkazností karcinogenity pro člověka a dostačujícím důkazem karcinogenity pro zvířata Skupina 2B = látky s nedostatečně doloženou karcinogenitou pro člověka a s dostatečně doloženou karcinogenitou pro zvířata Skupina 3 = látky, které nelze klasifikovat na základě její karcinogenity pro člověka N = látka není uvedena v seznamu

33 Doporučuje se přednostně využívat databáze WHO
Příklad dalších zdrojů dat o referenčních koncentracích škodlivin v ovzduší Doporučuje se přednostně využívat databáze WHO Air Quality Guidelines for Europe WHO guidelines vaules for air pollutants IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risk to Humans IPCS-WHO: Environmental Health Criteria US EPA - databáze IRIS EPA Region III Risk-Based Concentration Table Technical Backround Information a řada dalších zdrojů O stanovení referenční koncentrace látek, které nejsou vyhlášeny, lze požádat SZÚ Praha

34 Děkuji vám za pozornost RNDr. Daniela Žádníková
KHS JmK se sídlem v Brně oddělení hygieny obecné a komunální