NATO (The North Atlantic Treaty Organization) Severoatlantická Aliance

Prezentace na téma: "NATO (The North Atlantic Treaty Organization) Severoatlantická Aliance"— Transkript prezentace:

1 NATO (The North Atlantic Treaty Organization) Severoatlantická Aliance
Markéta Nevrklová Mezinárodní vztahy

2

3 VZNIK A CÍL NATO - NATO - euroatlantické bezpečnostní a vojenské seskupení demokratických států - 4. duben Washington - Severoatlantická smlouva - klíčový článek 5

4 - reakce Aliance na kolaps sovětského bloku  řada konkrétních kroků (rozšíření zón stability na kontinentu a navázání spolupráce s bývalými nepřáteli) - Partnerství pro mír, tzv. "rámcový dokument a individuální partnerské programy" - Rusko a Ukrajina

5 - cíle Aliance - zajistit bezpečnost všem svým členům
- záruka stability - uchování míru v celé Euro-Atlantické oblasti - spolupráce se státy, které nejsou členy NATO, i s dalšími mezinárodními organizacemi

6 ČLENOVÉ, PROCES ROZŠIŘOVÁNÍ
12 zakládajících členů NATO: Belgie, Dánsko, Francie, Holandsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, USA a Velká Británie. Řecko a Turecko Německá spolková republika Španělsko 12. března Česká republika, Polsko a Maďarsko 29. března Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko

7 Norsko a Dánsko – pokud je v těchto zemích mír, nesmí být na jejich území cizí posádky a umístěné atomové zbraně. Španělsko – při vstupu do NATO země zamítla být ve vojenských strukturách. Island – stát, který je bez armády. Francie – od roku 1966 vystoupila z vojenských struktur, ale když je zapotřebí a země uzná za vhodné, přidá se k operacím.

8 26 současných členů NATO: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Holandsko, Itálie, Island, Kanada, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, USA, Španělsko, Turecko a Velká Británie.

9 duben 2008 - summit, přistoupení Chorvatska a Albánie, uvažuje se také o Gruzii a Ukrajině
dalšími potencionálními kandidátskými zeměmi - Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Finsko a Švédsko

10 SÍDLO ALIANCE od roku Brusel generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer Štefan Füle - velvyslanec ČR při NATO

11 RADA NATO-RUSKO - dohoda podepsaná 28. října 2002 v Římě 19 členskými zeměmi NATO s ruským protějškem Igorem Ivanovem - v Radě se má nejen konzultovat, ale přímo společně rozhodovat o vybraných bezpečnostních a vojenských otázkách

12 - řešení krizí ve světě, včetně mírových misí
George Robertson vyjmenoval oblasti, ve kterých bude Rada kompetentní: - boj proti terorismu - řešení krizí ve světě, včetně mírových misí - boj proti šíření zbraní hromadného ničení - protiraketová obrana - civilní nouzové plánování - záchranné akce všeho druhu, - obecná vojenská spolupráce či reforma ozbrojených sil

13 RADA NATO-RUSKO - GRUZIE
- ruská vojenská akce proti Gruzii  USA uvažuje o zrušení Rady NATO-Rusko - mimořádná schůzka ministrů zahraničních věcí zemí NATO - řada členských zemí NATO je ruským postupem velmi znepokojena a žádá přehodnocení vztahů s Moskvou

14 - vyloučení Ruska ze skupiny G-8
- časový plán připojení Gruzie k NATO - sankce proti Rusku: - zrušení Rady - vyloučení Ruska ze skupiny G-8 - zablokování jeho vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) - zrušení společných cvičení NATO a Ruska

15 - američtí prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama
- USA i EU - podpora gruzínské územní celistvosti a její nezávislosti na Rusku, snahy začlenit Gruzii do NATO - američtí prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama

16 - Moskva - zákrok vyprovokoval prezident Saakašvili tvrdým postupem proti ruským občanům v odštěpeneckém regionu - ruský premiér Vladimír Putin - konflikt mohly záměrně vyprovokovat některé síly v USA kvůli volbám amerického prezidenta (konflikt – téma předvolebního boje - pohrozil USA ekonomickými sankcemi

17 - ruský velvyslanec Dmitrij Rogozin
- vyzval NATO, aby nerušilo Radu (společný zájem obou zemí) - kritika americké podpory, i dohody mezi Polskem a USA o protiraketové základně = nepřátelské gesto vůči Rusku

18 SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA (Washington D.C., 4. dubna 1949)
Článek 5 Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

19 PARTNERSTVÍ PRO MÍR Partnerství pro mír je důležitou iniciativou NATO, jejímž cílem je zvýšení vzájemné důvěry a posílení spolupráce při upevňování bezpečnosti. Zavazuje NATO a zúčastněné partnery ke konkrétní spolupráci vedoucí k dosažení těchto cílů. Poskytuje zúčastněným státům možnost posílit své vztahy s NATO, v souladu s jejich vlastními zájmy a možnostmi. Povinnosti a závazky: Země, které chtějí vstoupit do PPM, podepíší Rámcový dokument, ve kterém se prohlásí, že se zavazují chránit demokratickou společnost a principy mezinárodního práva. Znovu potvrzují své odhodlání plnit s dobrým úmyslem povinnosti vyplývající z Charty OSN a dodržování zásad Všeobecné deklarace lidských práv, zejména, že se zavazují zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti uzemní celistvosti či politické nezávislosti kteréhokoli státu, respektovat existující hranice a urovnávat spory mírovými prostředky.

20 CESTA ČR DO NATO na zasedání parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku přednesl prezident ČSFR Václav Havel některé návrhy na uspořádání evropských záležitostí, navrhl mj. postupnou přeměnu NATO a Varšavské smlouvy v nový bezpečnostní systém 5. a NATO přijalo "Londýnskou deklaraci", která definovala transformaci aliance a předložila návrhy na spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy Prahu poprvé navštívil generální tajemník NATO Manfred Wörner zasedání NATO v Londýně udělilo ČSFR status přidruženého delegáta

21 21. 3. 1991 - prezident Havel navštívil sídlo NATO
rozpuštěna Varšavská smlouva prezident Havel navštívil sídlo NATO Duben meziparlamentní konzultativní organizace států NATO Severoatlantické shromáždění (NAA) nabídlo Československu, Maďarsku a Polsku účast na činnosti NAA jako asociačním členům premiér Václav Klaus podepsal v Bruselu dokument o připojení ČR k projektu Partnerství pro mír NATO adresovalo České republice pozvání k účasti v mnohonárodních silách IFOR ČR obdržela od NATO podrobný dotazník předávaný každoročně členským státům pro plánování obrany

22 27. 5. 1997 - nejvyšší čeští představitelé přivítali podpis tzv
nejvyšší čeští představitelé přivítali podpis tzv. Ustavujícího aktu, dohody mezi NATO a Ruskem, která by měla otevřít cestu k rozšíření aliance summit členských zemí NATO v Madridu rozhodl, že aliance bude v první vlně rozšířena o Českou republiku, Maďarsko a Polsko otevřen samostatný úřad ČR při NATO ČR v Bruselu zahájila rozhovory o vstupu do NATO s cílem připravit vstupní protokol ČR v Bruselu potvrdila ochotu převzít vojenské závazky plynoucí ze všech článků Severoatlantické smlouvy včetně kolektivní obrany ČR oficiálně ustavila svou misi při NATO v Bruselu.

23 ministři zahraničních věcí států aliance podepsali protokoly o vstupu ČR, Maďarska a Polska do NATO česká vláda rozhodla o přistoupení republiky k NATO a v návaznosti na tento krok rozhodla iniciovat co nejrychlejší projednání a schválení této smlouvy v českém parlamentu Česká republika se stala členem Severoatlantické aliance. Ministři zahraničí ČR, Maďarska a Polska v americkém Independence předali do rukou ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační listiny o přistoupení k NATO