Křesťanské církve v občanské společnosti

Prezentace na téma: "Křesťanské církve v občanské společnosti"— Transkript prezentace:

1 Křesťanské církve v občanské společnosti
Praktická teologie pro neteology

2 Praktická a pastorální teologie
Praktická teologie je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. Navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe. Soubor dílčích oborů: liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie, sociální nauka církve a další. Pastorální teologie je jedna ze součástí praktické teologie. Zabývá se pastorační činností v rámci církevní obce (farnost, sbor) nebo pastorací různých sociálních skupin. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř) je činnost církve směřující k vytváření církevního společenství a k prohlubování křesťanského života jeho členů. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

3 PRAKTICKÁ TEOLOGIE – kombinované studium ETF, PSP 2007/2008
1. část: základní informace o životě,organizaci a poslání křesťanských církví v současné sekularizované společnosti. 2. část: souvislost mezi pastorací a sociální prací, biblické a historické kořeny sociální práce, pastorace ve vybraných oblastech sociální práce 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

4 1. Křesťanské církve v České republice
Praktická a pastorální teologie, smysl předmětu Náboženské vyznání české populace Církev, její sebepojetí, realizační funkce, organizace Křesťanské církve v ČR Historické místo církví v české společnosti Současné legislativní vymezení vztahu státu a církví Materiální zabezpečení církví v ČR 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

5 2. Specifika katolické církve
Východní církve a římskokatolická církev Organizace církve v rámci ČR Světové ústředí – Vatikán Papežství a papežové Kanonické právo Problém laiků a kléru 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

6 3. Realizační funkce církve
Martyria – svědectví (katechetika, misiologie, neomylnost církve a hierarchie pravd, koncepty inkulturace a nové evangelizace) Leiturgia – slavení (liturgika: bohoslužby, svátosti, svátostná pastorace, křesťanství a umění) Koinonia – společenství (vnitřní vztahy a organizace církví) Diakonia – služba (angažovanost církví v sociální oblasti) 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

7 4. Pastorace a sociální práce
Vzájemný vztah mezi pastorací a sociální prací Biblické kořeny sociální práce Dějiny charity a pomoci bližnímu 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

8 5. Pastorace ve vybraných oblastech sociální práce
Mládež Senioři Osoby se zdravotním postižením Bezdomovci Osoby s drogovou závislostí Vězni Nemocní Nemocní v terminálním stádiu Etnické menšiny 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

9 PRAKTICKÁ TEOLOGIE – povinná literatura
II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. CODEX IURIS CANONICI (CIC). FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko Praha 2000 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

10 Doporučená literatura
AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, ISBN DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, ISBN DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, ISBN HALAS, František X., Fenomén Vatikán. Brno, CDK, 2004, ISBN KAPLÁNEK Michal, Pastorace mládeže, Studijní text pro pracovníky s mládeží. Salesiánská provincie Praha 1999, Pro vnitřní potřebu KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, ISBN KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s., ISBN MESSINA, Rosario, Dějiny charitativní činnosti. KN Kostelní Vydří 2005, ISBN NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, ISBN Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, ISBN OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996, ISBN OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001. PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil Praha: Vyšehrad, ISBN POSPÍŠIL, Ctirad Václav, Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, ISBN SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: karolinum, 1998, ISBN SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, ISBN X SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, ISBN SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, ISBN 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

11 Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání lidí 2001)
Obyvatelstvo celkem   Věřící   z toho církev římskokatolická   církev českosl. husitská   českobratrská církev evangel.  pravoslavná církev   Náb. spol. Svědkové Jehovovi  Bez vyznání Nezjištěné vyznání   2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

12 Církevní příslušnost obyvatel ČR
2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

13 Církve a náboženské společnosti registrované v ČR k 5.9.2007
Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí Višva Nirmala Dharma 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

14 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
2. CÍRKEV Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali vlastní setkávání „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většina jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

15 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Vznik církve Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

16 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Sebepojetí církve Nikajsko-cařihradské vyznání víry (Nicea 325, Konstantinopolis 381) – čtyři základní znaky církve: jedna svatá všeobecná apoštolská 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

17 Realizační funkce církve
MARTYRIA - svědectví (služba slova) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace Preevangelizace Evangelizace Katechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení LEITURGIA - slavení (bohoslužba) Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Večeře Páně – mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba DIAKONIA - služba (sociální práce, zdravotnictví, školství) Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče KOINONIA- společenství (budování obcí a správa církve) Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22) Skutky:zakládání církevních obcí Různé modely organizace církve Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů) Pastorace sociálních skupin Ekonomika Organizace a management 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

18 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Cíl činností církve Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

19 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Dvě dimenze církve Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

20 Organizační modely církve
Hierarchický Apoštolská posloupnost (sukcese): Ježíš předal své poslání apoštolům a jejich nástupcům – biskupům. Dál se předává přímo, z osoby na osobu, v nepřetržité historické řadě. Biskup je představitelem Krista: v jeho rukou je veškerá pravomoc svátostná, řídící i soudní. Platí plně v církvi katolické, částečně v církvích pravoslavných. Demokratický Žádný člověk není chápán jako představitel Krista – hlavy církve. Celá církev je odpovědná za realizaci Kristova poslání v podobě dvou základních (nutných) funkcí: zvěstování evangelia, vysluhování svátostí. Celá církev volí (pověřuje) své zástupce, kteří v ní budou mít vůdčí úlohu. Platí ve většině církví vycházejících z reformace 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

21 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
3. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V ČR Katolická církev (západní - římská, východní – řecká) Starokatolická církev Pravoslavná (ortodoxní) církev Církve navazující na reformaci Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Křesťanská společenství Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v ČR Novoapoštolská církev v ČR Slezská církev evangelická augsburského vyznání Náboženské společnosti na pomezí křesťanství: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice (mormoni) Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

22 Českobratrská církev evangelická (ČCE)
Vznik 1918 sjednocením několika evangelických církví 4 vyznání, evangelická teologie (důraz na Bibli, obecné kněžství, ospravedlnění vírou); hlásí se k ní asi obyvatel ČR „Presbyterně-synodní zřízení“: rozhodující slovo mají volení „starší sboru“ neboli presbyteři, o nejdůležitějších otázkách rozhoduje „synod“, shromáždění volených představitelů celé církve, duchovních i laiků, mužů i žen. Sbor, seniorát i celá církev mají své představitele, správní orgány i správní shromáždění. Struktura církve je tak plně demokratická Správa ve třech stupních: místní sbor, sbory v jedné oblasti tvoří „senioráty“ (14), senioráty dohromady tvoří „povšechný sbor“, tedy celou ČCE Nejvyšší řízení: synod, synodní rada Základní dokument: Církevní zřízení – vydané Synodní radou ČCE 1953, poslední změna 2003 Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí, schvaluje synod a jsou závazné pro celou církev 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

23 Českobratrská církev evangelická
Sídlo: Praha 2, Jungmannova 9 – Husův dům Nejvyšší představitel: synodní senior Joel Ruml 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

24 Církev československá husitská (CČSH)
Ustavena z radikálního křídla modernistického hnutí katolické církve, v čele s Karlem Farským Původně reformovaní katolíci (jazyk, celibát…), postupně přiblížení k evangelické tradici; hlásí se k ní asi obyvatel ČR Presbyterně episkopální zřízení: biskupové (muži i ženy) jsou voleni na určitou dobu, zvolení či povolaní presbyteři mají účast na řízení církve Liturgie a 7 svátostí Husitská teologická fakulta Sídlo: Praha 6 - Dejvice, Wuchterlova 5 Základní dokumenty: o       Ústava o       Organizační řád o       Hospodářský řád o       Řád duchovenské služby 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

25 Církev československá husitská
Nejvyšší představitel: patriarcha Tomáš Butta Hlavní chrám: kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

26 Starokatolická církev
Starokatolické církve odděleny od řím. kat. po 1. vat. koncilu 1870 z důvodu nesouhlasu s dogmatem o papežské neomylnosti Episkopálně-synodální zřízení, apoštolská posloupnost Člen Utrechteské Unie (8 starokatolických církví), Sídlo v ČR: Na bateriích 27, Praha Břevnov Nejvyšší představitel: biskup Dušan Hejbal Katedrální chrám: sv. Vavřince na Petříně 18 farností, sociálně-pastorační střediska Communio) Synodní řád a řád církevních obcí Starokatolické církve v ČR, platný od r. 1877, se změnami a doplňky přijatými 40. a 41. synodou (1997) 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

27 Starokatolická církev
Katedrální chrám sv. Vavřince na Petříně Biskup Dušan Hejbal 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

28 Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Jedna z 15 pravoslavných autokefálních církví (cca 55 tis, členů; největší: patriarchát moskevský – 90 mil., řecký – 9 mil., cařihradský – 5 mil.). Hierarchické zřízení. Autokefální, právně nezávislá na ostatních pravoslavných církvích. Hlava církve : Jeho Blaženstvo ThDr. Nikolaj, metropolita českých zemí a Slovenska (Prešov). Představitel v ČR: Jeho Vysokopřeosvícenost doc. ThDr. Kryštof, PhD., arcibiskup pražský a českých zemí, Dělostřelecká 7 Metropolitní rada Pravoslavné církve v českých zemích: tvoří ji Pražská eparchie a Olomoucko-brněnská eparchie. katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. Ústava pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (1992). 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

29 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Pravoslavná církev katerdální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. Jeho Blaženost doc. ThDr. Kryštof, PhD., arcibiskup pražský, metropolita Českých zemí a Slovenska 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

30 Role církví v historii české společnosti
Nutné pro pochopení jejich současné reality, zvláště pro vysvětlení některých jejich těžko pochopitelných projevů. Nutné pro pochopení jejich významu a smyslu pro věřící lidi i pro společnost obecně (zatemněno v době komunismu, který ukázal církve pouze z negativní stránky). Nejde o opakování církevních dějin, ale o schematické sledování některých aspektů: Vztah mezi křesťanstvím a společností (religiozita, příp. konfesní rozdělení populace) Vztah mezi církví (církvemi) a státem (legislativní a reálné vymezení) Vliv církví v oblasti kultury, vzdělání a sociální práce 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

31 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Rozdělení na epochy Symbolická přelomová data (vycházející ze vztahu mezi církví a státem): 845: křest čtyřiceti českých pánů v Řezně – ztotožnění vládnoucích vrstev s křesťanstvím 1039: Hnězdenská statuta – formální dovršení české státnosti, dodržování křesťanských morálních zásad stanoveno zákonem 1415: upálení Jana Husa – začátek konfesního pluralismu 1620: bitva na Bílé Hoře – násilná rekatolizace, rakouský konfesní stát 1918: vznik Československa – svoboda a vzájemná rovnocennost církví 1948: komunismus – ateistický stát, perzekuce náboženství 1989: sametová revoluce – svoboda církví a pluralita náboženství 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

32 Křesťanství v českých dějinách
náboženství a společnost stát a církev kultura, vzdělání, sociální práce 845 křest českých pánů Konst. a Metoděj pražské biskupství pronikání křesťanství z východu i ze západu, cílevědomá evangelizace, formální přijímání víry, pomalá interiotizace morálních zásad vládnoucí vrstva prosazuje křesťasntví, vytváření paralelních struktur státních a církevních staroslověnské písmo, překlad Bible a liturgie, básnický úvod Proglas, vzdělání doménou církve, princip lásky k bližnímu 1039 hnězdenská statuta 1253 založení inkvizice Karel IV. rozvoj křesťanské morálky, spirituality, kultury, řeholních řádů, kult světců, postupný vliv heretických hnutí křesťanské moráílní principy uzákoněny, vzájemná spolupráce a provázanost státu a církve Anežka česká, rozvoj hospiců, sirotčinců a dalších sociálních zařízení, gotické umění - katedrály, pražská univerzita 1415 upálení J. Husa 1517 reformace Bible kralická vzrůstající nedůvěra k institucionální církvi, vliv herezí, Hus a husitské hnutí, jednota bratrská, většinový příklon k reformaci konfesní příslušnost podle místní vrchnosti: cuius regio, eius et religio husitství: ničení klášterů a sociálních zařízení katolické církve, bratrská vzdělanost (Komenský), Bible kralická - základ jazyka 1620 bitva na Bílé hoře rekatolizace katolický konfesní stát postupná tolerance systematické potírání reformace a vzrůst antikatolického afektu, rozvoj evangelického písmáctví a barokní lidové zbožnosti spojení habsburského státu s katolickou církví, násilná protireformace, postupné zvyšování tolerance barokní umění, jezuitské vzdělání, nové řeholní kongregace odpovídající na nové potřeby v sociání oblasti 1918 Československá republika náboženská svoboda náboženstká svoboda, rozvoj a vznik nových nekatolických církví, zvýšování podílu lidí bez vyznání svoboda a rovnost všech církví před zákonem sekularizace - péči o vzdělání i sociální práci přebírá stát, rovzoj charitativních církevních organizací 1948 ateistický stát proticírkevní zákony pražské jaro normalizace násilná ateizace českého národa, vytváření marxistické sekulární religiozity, hrdinsky prožívané menšinové křesťanství zestátnění církevního majetku, zrušení řehlních řádů, zákaz publikační, vzdělávací, a sociální činnosti církví, perzekuce věřících křesťanské kulturní projevy v podzemí - hlavně hudba, církve bez možnosti veřejného uplatnění v sociální oblasti 1989 sametová revoluce náboženská svoboda velký zájem o náboženské a duchovní otázky, prvky mystické, esoterické a z jiných náboženství, boom nábhoženské kreativitiy svoboda a rovnost všech církví před zákonem, postupná registrace mnoha náboženskcýh společností, zvláštní práva CNS rozvoj vzdělávací a sociální činnosti církví, katolická Charita největším nestátním poskytovatelem sociálních služeb v ČR 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

33 Předkřesťanská religiozita
Prolínání kultů starých Germánů, Keltů a původních Slovanů Přinášení obětí na posvátná místa (stromy, háje, louky, vody, hory), na nichž sídlili bohové. Nebylo centrálně organizováno, nemělo vlastní teologii ani církevní instituci; představitelé – vesničtí šamani. Vliv cizích kultů: kult íránského boha Mithry (příp. „Mihr“), někdy chápán jako slunce, jindy jako pakt či smlouva. „Mir“ ve slovanských jazycích: smlouva, harmonie, shoda, soulad, mír Vzdálené kulty neměly ve Střední Evropě dostatečnou organizační základnu, takže postupně podlehly expanzi křesťanství. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

34 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Radegast Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. Po tomto bohovi je také pojmenovaná tradiční značka českého piva. Na Radhošti se nachází jeho velmi známá socha. Neplést s čarodějem Radagastem z Pána prstenů. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

35 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Křesťanské misie Pojetí: křesťanství nadřazené původním kultům křesťanská morálka jako uskutečňování dobra oproti původnímu zlu křesťanský způsob života jako kultura oproti původnímu barbarství Západní misie – francké: Křest čtrnácti českých kmenových knížat v Řezně 845 Fyzické násilí a hrozby Východní misie – byzantské: Příchod Konstantina a Metoděje na Moravu 863 Snaha přiblížit se k lidem, naučit se jejich jazyk a přivést je ke křesťanství vysvětlováním jednoduchých základů víry 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

36 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Konstantin a Metoděj Rodní bratři, přišli z Byzance r Konstantin zemřel jako mnich (Cyril) v Římě 869, Metoděj se stal prvním moravským biskupem, zemřel 885. Vytvořili písmo pro slovanský jazyk, přeložili do něj Bibli, zavedli slovanskou liturgii. Společně se sv. Benediktem byli papežem Janem Pavlem II. dne prohlášeni za spolupatrony Evropy. Počátek slovanské kultury je spjat s počátkem křesťanství. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

37 Upevňování křesťanství
Procesy, které probíhaly souběžně a navzájem se prolínaly a podporovaly. Vytvořily tak ideový základ nového českého státu, z nějž čerpal kulturní i náboženský život našeho národa po všechna další staletí a k němuž se jistým způsobem vztahuje dodnes. vytváření vlastní církevní organizace (síť farností, pražské biskupství 973); zakládání a rozvoj klášterů (prvním z nich byl klášter založený v obvodu pražského hradu kněžnou Mladou v roce 967); rozvoj slovanské liturgie jako dědictví moravských věrozvěstů Konstantina a Metoděje (863); kult světců – zejména svatého Václava, Vojtěcha a Anežky České. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

38 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Svatá Anežka česká 1211 – 1282, dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie 1233 Vstoupila do řádu klarisek (založen sv. Františkem z Assisi) Vybudovala hospic pro chudé a založila špitální bratrstvo. Vystavěla tři chrámy, s nimiž byly spojeny mužský františkánský klášter, klášter klarisek a rozsáhlý špitál. Komplex těchto staveb vytvořil první gotickou dominantu Prahy, která na Vltavském břehu soupeřila s protilehlým sídelním palácem na Hradčanech. 1874 prohlášena za blahoslavenou, za svatou. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

39 Křesťanství a český stát
Vznik české státnosti: 9. – 13. století Politický důvod identifikace českého státu s křesťanstvím: začlenění do evropského civilizačního okruhu. Příčina rychlého rozšíření křesťanství: silné sociální zaměření Hnězdenská statuta 1039: první český zákoník, vyhlášen nad hrobem svatého Vojtěcha, slavnostně se zavázali jej dodržovat čeští šlechtici a vojáci. zaváděl do tehdejší společnosti základní zásady křesťanské morálky: opatření proti pohanským obřadům, proti soužití jednoho muže s více ženami, ve prospěch stálého manželství, ve prospěch úcty k životu (tresty za hrdelní zločiny), proti alkoholismu (zákaz otvírání nových krčem) na podporu a rozvoj křesťanského kultu (zákaz konání trhů a fyzických prací v neděli a o svátcích) 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

40 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Církev ve středověku Papež Inocenc III. - IV. Lateránský koncil (1215): základ právního systému, v němž veškerou moc mají v rukou kněží a biskupové, upevnění dvou nerovnoprávných stavů v církvi – kněžského a laického. dogma o transsubstanciaci (změny podstaty chleba a vína v tělo a krev Ježíše Krista při slavení mše) ustanovení, že moc takto proměňovat má výhradně kněz, který byl řádně vysvěcen biskupem s apoštolskou posloupností. povinná osobní zpověď pro všechny věřící alespoň jednou za rok – jejím posluchačem a udělovatelem rozhřešení mohl být opět pouze vysvěcený kněz. definitivně potvrzen povinný celibát pro kněze. svatá večeře Páně se má povinně přijímat jen pod jednou způsobou (oplatka – hostie), přijímání vína z kalicha pro všechny věřící se zakazuje V důsledku těchto rozhodnutí se rozšiřuje zneužívání moci církve (křížové výpravy), svévolné zvyšování jejího majetku (prodávání odpustků) a veřejně pohoršující život kněží, biskupů, papežů a řeholníků. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

41 Reformní hnutí a inkvizice
Svatá inkvizice: Hlavní metoda výslechu: tortura (různé druhy mučení) – vycházela z přesvědčení, že člověka, který má čisté svědomí, Bůh zázračně ochrání od bolesti. Nejčastější trest: upálení (nevykonávala ho církev, ale světská moc na základě rozsudku církve) Největší zločiny proti lidskosti v dějinách církve, v roce 2000 se za ně veřejně omluvil papež Jan Pavel II. Proti tomuto vývoji vznikají reformní hnutí, z nichž některá zůstávají věrná církvi (františkáni a další žebravé řády), jiná se staví do opozice (valdenští, kataři, lollardi, husité…). 1253 založení „Svaté inkvizice“, tj. organizace pro vyhledávání a usvědčování "kacířů" – křesťanů, jejichž pojetí víry bylo odlišně od pojetí oficiální církve. Její působení v celé Evropě zasahuje dobu asi pěti staletí a počet obětí jde do mnoha tisíců. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

42 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Husitství a reformace Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě Hlavní myšlenky: Svobodné kázání Božího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu Příjímání pod obojí Martin Luther (1517) Rychlé rozšíření v českých zemích, na přelomu 16. a 17. století téměř 90 % obyvatelstva Cuius regio, eius et religio, postupně vytváření prostředí náboženské tolerance Jednota bratrská 1547 Česká konfese 1575 Bible kralická 1592 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

43 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Rekatolizace 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bibla 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

44 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

45 Katolická charita v 19. stol.
Dětské opatrovny (63) Sirotčince, útulky a jesle (62) Útulky, chorobince, chudobince (20) Ústavy pro tělesně nebo duševně vadné (32) Ústavy pro mládež mravně vadnou (2) Nemocnice (16) Ozdravovny (9) Vysokoškolské koleje (7) Pensionáty (22) Stanice pro domácí ošetřování chudých nemocných (20) Charitní spolky 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

46 Československá republika
„pryč od Vídně – pryč od Říma“: Odpor vůči katolické církvi – stržení Mariánského sloupu Reformní hnutí kněží – požadavky: Větší nezávislost české katolické církve na Římu Liturgie v češtině Úprava kněžského studia a výchovy Zdobrovolnění celibátu Bez odezvy z Říma: 1920 vznik Československé církve, k níž přešlo asi katolíků. 1918: Českobratrská církev evangelická - spojení dosavadních několika evangelických církví. Napětí mezi státem a církví se později uklidňuje a přetváří v prostředí náboženské svobody a plurality Počátek českého ateismu: lidí bez vyznání 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

47 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákon 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

48 Aktivity církví v době komunismu
Maximální využívání zákonných možností: bohoslužby, pastorace ve farnostech, výuka náboženství Ilegální existence církevních hnutí a řeholních společenství Vytváření paralelních hierarchických struktur (nejvýraznější tzv. skrytá církev kolem biskupa Felixe Davídka) Tajné evangelizační, výchovné a vzdělávací aktivity (bytové semináře, chaloupky atd.) Aktivní podpora disidentského hnutí směřujícího k destrukci komunistického režimu před r. 1989 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

49 VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI
Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

50 Listina základních práv a svobod
Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

51 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949. 298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku 2002. Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

52 Současný model vztahu státu a církví v ČR
Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

53 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

54 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.
Financování církví Modely financování církví v Evropě: Státní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

55 Současný model financování církví v ČR
Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

56 Financování církví v ČR
Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

57 Počet duchovních v letech 2000 - 2004
Název 2000 2001 2002 2003 2004 Církev římskokatolická celkem 2 462,10 2 428,00 2 542,36 2 591,55 2 619,24 Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 Církev československá husitská 252,20 280,16 321,68 374,53 Slezská církev evangelická augsburského vyznání 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 8,00 8,73 10,54 Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 13,20 12,82 12,50 Starokatolická církev v ČR 28,00 33,00 34,00 Federace židovských obcí v ČR 26,90 27,00 36,51 Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem 1 038,18 1 052,00 1 108,92 1 230,60 1 320,20 CELKEM 3 500,28 3 480,00 3 651,28 3 822,15 3 939,44 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

58 Financování CNS v letech 2000 - 2004
v tis. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 Počet duchovních 3 501 3 480 3 651 3 824 3 941 Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy 31 798 33 240 32 986 34 000 Pojistné administrativy 11 004 11 434 11 433 11 776 11 866 Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady církví a náb. spol. 38 833 40 700 40 117 39 700 37 000 Prostředky na údržbu církevního majetku 1) 12 030 24 745 25 300 23 058 Program kulturních aktivit 1 014 3 101 1 547 2 321 2 276 Prostředky na odstranění následků povodní 2) - 5 501 CELKEM 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

59 Základní platy duchovních
Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I. II. III. IV. V. 1. do 3 let 9 070 10 040 11 130 12 570 14 260 2. do 6 let 9 540 10 570 11 720 13 270 15 060 3. do 9 let 11 090 12 300 13 950 15 860 4. do 12 let 10 500 11 660 12 910 14 650 16 650 5. do 15 let 11 020 12 160 13 500 15 360 17 420 6. do 18 let 11 500 12 710 14 090 16 060 18 230 7. do 21 let 11 960 13 260 14 690 16 730 19 010 8. do 24 let 12 460 13 790 15 270 17 410 19 820 9. do 27 let 12 940 14 310 15 870 18 110 20 620 10. nad 27 let 13 420 14 850 16 470 18 810 21 410 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

60 Problémy současného právního stavu
Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem 2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.