Středověk Lenní systém Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0105.

Prezentace na téma: "Středověk Lenní systém Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0105."— Transkript prezentace:

1 Středověk Lenní systém Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0105

2 Vojenská družina krále
V období raných středověkých států byla královská moc založena spíše na velikosti vojenské družiny než na charismatu panovníka. Jedním ze způsobů, jak si mohl udržet věrnost svých bojovníků, bylo propůjčení půdy, úřadu nebo peněz, tzv. léna. Vznikl tak vzájemný vztah mezi pánem a leníkem, resp. vazalem, který nazýváme lenní systém. Název feudální systém je odvozen od latinského výrazu pro léno – feudum.

3 Lenní systém Lenní systém má hierarchický charakter. Je to systém vzájemných vztahů, které začínají od toho nejmenšího vlastníka půdy – prostého rytíře, až po vrchního vlastníka půdy – panovníka. Systém vznikl tak, že panovník část půdy (popř. se mohl propůjčit úřad nebo dát peníze) propůjčil členům své družiny, kteří o ni měli pečovat. Vzhledem ke svým povinnostem u dvora však neměli mnoho času, a proto část své půdy propůjčili svým poddaným. Lenní systém přejala většina západní a střední Evropy, ve větších částech tam, kde byl vliv germánských národů.

4 Lenní vztahy Lenní pán (senior) chránil své poddané a propůjčoval svým věrným služebníkům půdu (leníkům), úřad nebo peníze. Z toho však plynuly povinnosti pro vazaly: Bránit jim svěřenou část půdy před nepřítelem Sestavit vojenský oddíl v závislosti na velikosti svěřeného území Někdy bylo propůjčení léna spojeno se specifickými požadavky pro dané území

5 Vznik šlechty V počátcích lenního systému, kdy se půda pouze propůjčovala, byla společnost rozdělena na tři hlavní části – bojovníky (králova družina), duchovenstvo a dělný lid (řemeslníci, zemědělci). Časem se území začalo propůjčovat dědičně v rodové linii. Tím se změnil vztah mezi pánem a vazalem, protože leník nebyl přímo ohrožen odebráním půdy. Na základě vlastnictví půdy se začíná tvořit šlechta, kterou podle bohatství můžeme dělit na vyšší a nižší. Později šlechta získává větší práva, upadá rytířský stav a města posilují své postavení. Vzniká tak stavovská společnost.

6 Rozdělení členům družiny
Hlavním vlastníkem půdy ve státě byl panovník, který propůjčoval část území členům své vojenské družiny. Území se tak dostávalo pod vliv panovníkových poddaných, kteří se o území pečovali. Část zisku z propůjčeného území směřovala zpět k panovníkovi.

7 Další dělení Členové družiny měli své povinnosti ve vojsku a u panovnického dvora, popř. v jiných úřadech, které jim byly svěřeny. Proto se nemohli sami dostatečně věnovat jim propůjčenému území. Přerozdělili tedy část půdy mezi své poddané, na které přenesli také povinnost péče o svěřenou půdu.

8 Stát Dle uvedeného principu se mohla půda dělit na stále menší části. Díky principu lenního systému vznikla soustava vzájemných vztahů. Na nejvyšším stupni stál panovník, každý další člen této soustavy byl podřízen svému pánovi.

9 Otázka závěrem 1) Popiš lenní systém.
2) Jmenuj výhody a nevýhody lenního systému. 3) Vysvětli, jakým způsobem vznikla šlechta.

10 Literatura ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

11 Obrázky Při tvorbě schémat byl použit program Malování, který je součástí operačního systému Windows.