TRESTNÍ PRÁVO Souběh a recidiva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz.

Prezentace na téma: "TRESTNÍ PRÁVO Souběh a recidiva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz."— Transkript prezentace:

1 TRESTNÍ PRÁVO Souběh a recidiva Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh
Souběh a recidiva Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen odsuzující rozsudek (rozsudek soudu I. stupně i trestní příkaz) 2) Recidiva situace, kdy pachatel, který byl dříve odsouzen pro trestný čin, spáchá trestný čin nový byl-li trestný čin spáchán po spáchání trestného činu ale před nabytím právní moci – tzv. nepravá recidiva Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

3 souběh jednočinný (konkurence ideální současná – concursus formalis)
Souběh a recidiva Souběh trestných činů souběh jednočinný (konkurence ideální současná – concursus formalis) jedním skutkem naplní skutkovou podstatu téhož a nebo několika různých trestných činů souběh vícečinný (konkurence reálná, postupná – concursus materialis) trestné činy jsou páchány postupně více skutky souběh stejnorodý – spáchání stejné skutkové podstaty trestného činu (jedno- i vícečinný) souběh nestejnorodý – spáchány různé skutkové podstaty Jednočinný souběh stejnorodý – terorista např. odpálením bomby zraní více lidí – naplní několikrát skutkovou podstatu ublížení na zdraví apod. Jedočinný souběh nestejnorodý – pachatel se vloupal do bytu, který poté vykradl (jedním skutkem se tak dopustil porušení domovní svobody - §178 a krádeže - §205) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

4 Pojem skutku a jednota skutku
Souběh a recidiva Pojem skutku a jednota skutku Pro trestní právo má význam, zda určité jednání bylo jediným skutkem nebo se jednalo o více samostatných skutků (vliv např. na možnost uložení trestu) Skutek je událost ve vnějším světě záležející v jednání člověka; pojmově je nutné odlišovat skutek a trestný čin (každý trestný čin vždy skutkem, nikoli každý skutek je trestným činem) Jednota skutku – pojem hmotněprávní rozhodný pro rozlišení jednočinného a vícečinného souběhu Za jeden skutek lze považovat jen ty projevy vůle pachatele, jež jsou kauzální pro daný následek, pokud jsou kryty zaviněním - podstatou skutku je jednání a následek TZ považuje za jeden skutek i trestné činy hromadné a trvající; hmotněprávně toto platí i pro pokračování v trestné činnosti, procesněprávně – skutkem i každý dílčí útok (§12/2 TŘ) – lze o něm samostatně rozhodovat Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

5 Jednočinný souběh může být vyloučen ač skutek vykazuje znaky
Souběh a recidiva Jednočinný souběh může být vyloučen ač skutek vykazuje znaky dvou či více trestných činů (tzv. zdánlivý souběh) 1) poměr speciality (lex specialis derogat legi generali) ustanovení chrání tytéž zájmy – jedno z nich však užší – speciální (loupež je speciální vůči vydírání – cíl i prostředky jsou u loupeže užší) a) kvalifikované a privilegované skutkové podstaty proti základním skutk. podst. b) složené skutk. podst. Vůči těm, jež lze považovat za jejich části (loupež je speciální vůči krádeži a vydírání) 2) poměr subsidiarity (lex primaria derogat legi subsidiariae) ustanovení chrání stejný zájem – subsidiární jen doplňuje ochranu primárním ust. a) vzdálenější vývojová stadia subsidiární k stadiu bližšímu dokonání (pokus a příprava vůči dokonanému trestnému činu) b) méně závažné formy trestní součinnosti jsou subsidiární vůči závažnějším (spolupachatelství má přednost před účastenstvím, organizátorstvví před jinými formami účastenství a návod před pomocí) c) ustanovení o trestném činu ohrožovacím vůči trestnému činu poruchovému (obecné ohrožení - §271 – subsidiární k těžkému ublížení na zdraví - §147 TZ) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

6 Hmotněprávní účinky souběhu
Souběh a recidiva 3) faktická konzumpce (lex consumens derogat legi consumatae) jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu či málo významným produktem základního trestného činu (např. při vraždě byl probodnut oděv oběti – nejde o poškození cizí věci - §228) 4) pokračování v trestném činu, trestný čin hromadný a trestný čin trvající Hmotněprávní účinky souběhu ukládá se úhrnný nebo souhrnný trest - §43 TZ (zvláštní způsob trestání) 1) úhrnný trest - pluralita trestných činů a za žádný dosud trest neuložen; a) za více trestných činů uloží trest podle trestní sazby, příslušející na čin z nich nejpřísněji trestný b) při vícečinném souběhu se horní hranice zvyšuje o jednu třetinu i pak však omezení výše (trest nesmí přesáhnout 20, resp. 30 let) skutečnost spáchání více trestných činů je obecnou přitěžující okolností podle §42 písm. n) – platí jak pro jedno- tak i vícečinný souběh Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

7 Procesněprávní účinky souběhu
Souběh a recidiva 2) souhrnný trest – soud již uložil trest za spáchaný trestný čin, před vynesením tohoto rozsudku však pachatel spáchal ještě další trestné činy, za něž trest dosud neuložen – soud uložený trest zruší a místo něho uloží trest souhrnný jako společný trest za všechny tyto činy souhrnný trest připadá v úvahu jen při vícečinném souběhu jde-li o výši trestu postupuje se podle zásad platných pro úhrnný trest Procesněprávní účinky souběhu o všech sbíhajících se trest. činech za podmínek §20 TŘ společné řízení Ukládání společného trestu za jednotlivé dílčí útoky při pokračování v trestné činnosti, za jehož ostatní útoky již pachatel odsouzen – soud zruší v předešlém rozsudku výrok o trestu – vysloví společný trest za všechny útoky - §45 TZ Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::