Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009

Prezentace na téma: "Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009"— Transkript prezentace:

1 Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009
Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009

2 Finanční stabilita 2 Finanční stabilita je definována jako situace, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

3 Narušení finanční stability
3 V důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, jakož i vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být: vnější okolí domácí makroekonomický vývoj velcí dlužníci a věřitelé hospodářské politiky změny v institucionálním prostředí.

4 Vztahy ekonomických sektorů
4

5 Transmisní kanál - reálný vs. finanční sektor
5 Expozice finančního sektoru vůči sektoru podniků a domácností Transfer rizika přes růst míry nesplácení (default) Podnikový Sektor Makroekonomické šoky - HDP, úrokové sazby, měnový kurz,… tržby, náklady zisk pravděpodobnost defaultu Domácnosti Makroekonomické šoky – úrokové sazby, HDP,… disponibilní důchod, dluhové zatížení pravděpodobnost defaultu

6 Analýza podnikového sektoru
Podnikový sektor 6 Analýza podnikového sektoru Finanční výsledky ukazatele ziskovosti, likvidity, zadluženosti, aktivity Míra nesplácení Úroveň zadlužení, úvěrové standardy Míra insolvencí Insolvenční právo Úvěrová dynamika podnikových úvěrů Průmyslová produkce, nové zakázky, tržby z přímého vývozu, tuzemská spotřeba energie, výběr mýtného, atd.

7 Vývoj podnikové sféry v ČR
7 Příznivá situace v podnikové sféře převládající v předcházejících letech se během roku 2008 a v 1. čtvrtletí 2009 postupně zhoršovala. Pokles zahraniční poptávky po exportu českého podnikového sektoru - problémy s odbytem. Extrémní posilování měnového kurzu v první polovině roku 2008, z následného prudkého oslabení firmy nebyly schopny v plné míře těžit (dříve přijaté zajišťování a výpadek předpokládaných prodejů). Problémy se splácením přijatých závazků, druhotná platební neschopnost.

8 Finanční výsledky podniků za rok 2008
Mírný pokles rentability vlastního jmění i aktiv - tlumen dobrými výsledky za 1. pololetí 2008. Mírný růst zadluženosti, pokles přidané hodnoty a růst mzdových nákladů – pokles produktivity práce. Zvyšování doby obratu zásob i aktiv, růst doby obratu pohledávek. Omezená investiční aktivita – růst ukazatelů bilanční likvidity.

9 Míra nesplácení podniků
9 Pokles zahraniční a následně i domácí poptávky - nárůst kreditního rizika podnikového sektoru. Kreditní riziko měřené 12 měsíční mírou defaultu bankovních úvěrů podnikům - 7,5 % v 1. čtvrtletí 2009, oproti 3 % na počátku 2007 Dle interního modelu, ČNB očekává růst až k 11% během roku 2009.

10 Ukazatel bonity podnikového sektoru
10 Předstihový ukazatel stability podnikového sektoru ohodnocující odolnost firem vůči úpadku na základě agregovaných finančních výsledků. K výpočtu je využíváno 7 finančních ukazatelů pokrývajících ziskovost, likviditu, zadluženost a aktivitu firem. Výsledná hodnota odpovídá výhledu bonity v následujícím roce. Zhoršení bonity v roce 2008.

11 Růst podnikových insolvencí
11 Dopady recese se již začaly naplno projevovat v zemích západní Evropy, kde došlo k nárůstu podnikových insolvencí o 11 %, v ČR zatím jen o 6 %. Nejvíce postižené ekonomiky – Španělsko (nárůst o 139 %), Irsko (121 %), Dánsko (55 % ), naopak Německo růst jen o 2 %. V ČR nejvíce insolvencí – papírenský průmysl, textilní a kožedělný průmysl, cestovní kanceláře, výroba skla, keramiky a stavebního materiálu

12 Úroveň zadlužení relativně nízká
12 Český podnikový sektor se bude muset během roku 2009 vyrovnat s globálním poklesem poptávky. Významná výhoda - na agregátní úrovni nefinanční podniky stále výrazně méně zadluženy než podniky v eurozóně. To by jim mělo umožnit se lépe s nově vzniklou situací vyrovnat.

13 Snížení dynamiky podnikových úvěrů
13 Pokles domácí i zahraniční poptávky po podnikové produkci se odráží v mírném snížení dynamiky podnikových úvěrů . V průběhu letošníku roku by mělo v souvislosti s očekávaným ekonomickým poklesem dojít k jejímu dalšímu výraznějšímu poklesu. To naznačuje i pokles průmyslové produkce v závěru roku 2008 a na počátku roku 2009.

14 Pokles průmyslové produkce
14 Vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je její citlivost na globální vývoj vyšší, než je tomu v případě velkých zemí. K největšímu propadu výroby došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení a textilním a oděvním průmyslu. Pokračování poklesu ekonomické aktivity signalizuje i snižování nových zakázek a tržeb z přímého vývozu v průmyslu nebo tuzemské spotřeby energie.

15 Analýza sektoru domácností
Sektor domácností 15 Analýza sektoru domácností Situace na trhu práce – dopad na disponibilní důchod Očekávaný vývoj dluhového zatížení úrokové sazby, úvěrové standardy Míra nesplácení Úroveň zadlužení Úvěrová dynamika úvěrů domácnostem Regulace, míra ochrany spotřebitelů, finanční gramotnost

16 Vývoj v sektoru domácností v ČR
16 Zpomalování ekonomiky se začalo na konci roku 2008 projevovat i v sektoru domácností. Korekce vysokých temp zadlužovaní domácností z minulých let, narůstání problémů se splácením přijatých závazků domácností. Rizikem pro rok 2009 je zejména pokles nominálních mezd a dalších příjmů domácností, který by vedl k nárůstu jejich platební neschopnosti. Nově od roku 2008 předlužené domácnosti - možnost využít institut oddlužení, tzv. osobní bankrot. Legislativní změny směřujícím k posílení ochrany spotřebitelů.

17 Pokles úvěrové dynamiky
17 Zvýšená nejistota ohledně budoucích příjmů domácností se podílela na postupném zpomalování vysoké dynamiky úvěrů obyvatelstvu, která převládala v několika předcházejících letech. Tato korekce se týkala jak spotřebitelských tak hypotečních úvěrů

18 Objem celkových úvěrů stále roste
18 Pokles úvěrové dynamiky zejména u spotřebitelských úvěrů od nebankovních institucí, narozdíl od vysokých temp v roce 2007 v loňském roce téměř stagnovaly. I přes zpomalující dynamiku, nárůst celkového dluhu obyvatelstva – více než 950 mld. Kč. Na dluhu se nejvíce podílejí úvěry na bydlení cca 65 %, zbytek bankovní spotřebitelské úvěry cca 20 % a nebankovní úvěry cca 15 %.

19 Úroveň zadlužení 19 Agregátní ukazatele zadluženosti domácností nadále rostly: ukazatel dluhu k hrubým disponibilním příjmům dosáhl téměř 50 %, ukazatel dluhu k finančním aktivům překročil 30 % a ukazatel dluhu k HDP tvoří asi 25 %. Ve srovnání se zeměmi Eurozóny (EU15) dosahuje zadluženost českých domácností měřená vůči disponibilnímu příjmu asi polovičních hodnot.

20 Míra nesplácení domácností roste
20 Pokles ekonomické aktivity se začíná promítat do nárůstu kreditního rizika sektoru domácností. Míra 12 měsíčního defaultu se bude ze současných hodnot těsně pod 4 % dále zvyšovat nad hranici 5% v roce 2009. Vyšší nárůst lze očekávat zejména ve 2. polovině roku, kdy se zřejmě naplno projeví dopady potíží podnikové sféry na sektor domácností.

21 Riziko poklesu nominálních mezd
21 Během roku 2009 lze očekávat v některých segmentech stagnaci nominálních mezd či dokonce jejich pokles. U rodin s průměrnými příjmy zatíženými splácením úvěrů na bydlení a spotřebu by propad jejich nominálních příjmů v rozsahu kolem 10 % a více vážně ohrozil splácení jejich závazků. Propad nominálních příjmů v tomto rozsahu z důvodů zkracování pracovního týdne či omezení vyplácení variabilní složky platu není zcela nereálným scénářem. Řada rodin by tak mohla balancovat na hraně svých platebních možností .

22 Konsekvence poklesu nominálních příjmů
22 Snižování nominálních mezd by mohlo spustit vlnu defaultů a výrazný pokles kvality úvěrových portfolií bank. Za této situace by mohlo dojít k zaplavení realitního rezidenčního trhu nabízenými nemovitostmi z důvodu realizace zástavy a prudkému poklesu jejich ceny. Snížení hodnoty zástav (resp. pokles ukazatele LTV, tj. podílu výše úvěru a hodnoty zástavy) by zvýšilo riziko, kterému jsou vystaveny banky. Obdobný dopad jako propad nominálních příjmů by mělo výrazné zvýšení úrokových sazeb, to je ovšem poměrně nepravděpodobný scénář.

23 Osobní bankroty 23 Od začal platit nový insolvenční zákon zavádějící institut oddlužení fyzických osob nepodnikatelů - tzv. osobní bankrot. Tyto návrhy jsou posuzovány soudy, které následně rozhodují o povolení oddlužení. Lze očekávat další nárůst. Dle mezinárodního srovnání – pro naší ekonomiku – odpovídající číslo cca 8 – 9 000 osobních insolvencí ročně.

24 Předlužení a neziskové poradny
24 Nepříznivé ekonomické faktory dopadají na jednotlivé příjmové skupiny odlišně v závislosti na výši a povaze dluhu. Zejména lidé s nízkými příjmy, kteří přecenili své finanční možnosti a nejsou schopni splácet své závazky – další úvěry s vysokými úr. sazbami –dluhová past. Předluženým domácnostem pomáhá řešit jejich situaci řada poraden pracujících na neziskovém principu. Typický klient poradny – lidé mezi lety s průměrnými měsíčními příjmy mezi 10 až 20 tis. Kč, se středoškolským vzděláním a s průměrnou výší dluhu do 300 tis. Kč

25 Možné situace domácností
25

26 Transmise rizik z reálného do finančního sektoru
26 Nepříznivé ekonomické prostředí má za následek narůstající potíže reálného sektoru se splácením závazků. Vyšší míra defaultu podniků a domácností se s určitým zpožděním projevuje ve zvyšujícím se podílu nesplácených úvěrů v portfoliích bank. Vyšší podíl nesplácených úvěrů znamená pro banky vyšší ztrátu na což obvykle reagují přitvrzováním úvěrových standardů. Omezení možností financování reálného sektoru se obvykle promítá do dalšího poklesu domácí ekonomiky a dalšího nárůstu míry nesplácení.

27 Odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru
27 Pro odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru a jeho zranitelnosti slouží stresové testování simulující nepříznivý makroekonomický vývoj. K vyčíslení ztrát je třeba modelovat pravděpodobnost defaultu (PD) reálného sektoru a ztrátu při defaultu (LGD). Součin celkové expozice bank, pravděpodobnosti defaultu (PD) a ztráty při defaultu udává velikost celkové úvěrové ztráty. Tato případná ztráta se poté poměřuje s množstvím kapitálu, který má banka k dispozici.

28 Celý koncept pracuje s „okraji “ distribuce zkoumaných veličin.
Stresové scénáře 28 Pro účely stresového testování je nutno vytvořit určité tzv. stresové scénáře, neboli scénáře nepříznivého makroekonomického vývoje. Tyto scénáře mají obvykle malou pravděpodobnost, ale mohou mít velký dopad na finanční sektor. Celý koncept pracuje s „okraji “ distribuce zkoumaných veličin. Většinou vychází ze stávající situace a možných rizik. Makroekonomické šoky mohou být jak vnější tak vnitřní.

29 Stresové testování bankovního sektoru
29

30 Stresové testování a současná krize
30 Současný nárůst globální nejistoty a problémy finančního sektoru urychlují snahy o další vývoj metod stresového testování. Vniká řada nadnárodních iniciativ s cílem stresového testování více zemí – viz. snaha o stresové testování zemí Evropské unie. Diskuze o změnách ve stávající regulaci, proticyklické vytváření kapitálového „polštáře“ bankami, atd.

31 Dopady finanční krize 31 Finanční krize začala krizí finančního systému související s americkým hypotečním trhem. Šíření problémů prostřednictvím derivátových produktů a jejich nedostatečné regulace. Tyto problémy vyústily v globální ekonomickou krizi a přenosu problémů do reálné ekonomiky. Riziko zpětného transferu z reálného sektoru zpět do finančního sektoru.

32 E-mail: Petr.Jakubik@cnb.cz
Děkuji za pozornost! Petr Jakubík