1 Fyzikální chemie NANOmateriálů … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point where.

Prezentace na téma: "1 Fyzikální chemie NANOmateriálů … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point where."— Transkript prezentace:

1 1 Fyzikální chemie NANOmateriálů … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point where the smallest man-made devices meet the atoms and molecules of the natural world.“ (Professor Eugen Wong, Assistant Director of the National Science Foundation, 1999) 3. Energetika nanočástic a nanomateriálů

2 Obsah přednášky (201 5 ) 1. Kohezní energie pevných látek 1.1 Kohezní energie kovů a kovalentních sloučenin 1.2 Kohezní energie iontových sloučenin – Madelungova konstanta 1.2 Korelace teploty tání a kohezní energie 2. Povrchová energie pevných látek 3. Kohezní energie nanočástic 3.1 Model Bond energy (BE) 3.2 Model Surface area diferences (SAD) 3.3 Model Liquid drop (LD) 3.4 Model Bond order-length-strength (BOLS) 3.5 Závislost Madelungovy konstanty na velikosti částic 3.6 Další modely 4. Kohezní energie atomárních klastrů

3 Obsah přednášky (201 5 ) 5. Teplota tání nanočástic I 5.1 Závislost teploty tání na velikosti nanočástice 5.2 Experimentální metody – teoretické modely 5.3 Korelace teploty tání a kohezní energie 6. Další veličiny korelovatelné s kohezní energií 6.1 Teplota sublimace

4 Stabilita pevných látek Quantum mechanics Empirical potentials Tlak Teplota Quasiharmonic approximation Equation of state (EOS)

5 Kohezní energie pevných látek 1eV = 1,6022  10 –19 J 1eV atom –1 = 96,4853 kJ mol –1 ZnO http://cnx.org/contents/... /Structures_of_Element_and_Comound Semiconductors

6 6 Kohezní energie pevných látek NiO(s) Ni(g) + O(g) Ni(s) + ½O 2 (g) Ni 2+ (g) + O 2- (g) T = 298,15 K

7 Kohezní energie je rozdíl energie jednotlivých atomů/iontů v plynné fázi a energie atomů/iontů vázaných v pevné látce Závisí na charakteru vazby: Iontová vazba - elektrostatické síly mezi ionty, lokalizované elektrony, vysoká vazebná energie. Kovalentní vazba - sdílení valenčních elektronů mezi sousedními atomy, orientované vazby, vysoké až střední energie vazeb. Kovová vazba - sdílení malého množství elektronů všemi atomy krystalu, volné elektrony, nízká vazebná energie Slabé vazby - van der Waalsovy síly (dipól-ion, dipól-dipól, indukované dipóly), H-vazby Kohezní energie pevných látek

8 Kohezní energie iontových sloučenin (lattice energy) Vzájemná interakce iontů (bodových nábojů) q+q+ qq r

9 Kohezní energie iontových sloučenin (lattice energy) Zahrnutí odpudivých sil působících na krátkou vzdálenost MgO (n = 7)

10 Kohezní energie iontových sloučenin (lattice energy) Výpočet Madelungovy konstanty – příklad NaCl(B1), A M = 1,74756 Soustředné pseudosférické plochy (ionty jednoho druhu stejně vzdálené od centrálního iontu) Soustředné krychle (kubické struktury) s parciálním nábojem iontů na hraničních stěnách (1/2), hranách (1/4) a vrcholech (1/8)

11 Teplota tání, stejně jako kohezní energie, je mírou pevnosti vazby Korelace teploty tání a kohezní energie

12 Lavesovy fáze C14 – MgZn 2 (hex) C15 – Cu 2 Mg (cub) C36 – MgNi 2 (hex) Korelace teploty tání a kohezní energie

13

14 γ(J/m 2 ) - Reversibilně vykonaná práce při vzniku jednotky plochy nového povrchu např. dělením tělesa, tj. bez elastické deformace (skalární veličina). Jsou přerušeny vazby mezi atomy, na novém povrchu se objeví nové atomy, jsou zachovány délky vazeb, nemění se atomová hustota povrchu. Vytvoření nového povrchu Povrchová energie pevných látek a

15 Povrchové atomy jsou vázány menším počtem kratších a pevnějších vazeb – kohezní energie E coh,surf/atom < E coh,bulk/atom Kohezní energie nanočástic Pd MD SAD Pd

16 BE – (Qi, 2003, …)  BE – Bond Enegy (Qi, 2003, …)  SAD – (Qi, 2002, …)  SAD – Surface Area Difference (Qi, 2002, …)  LD – (Nanda, 2002, …)  LD – Liquid Drop (Nanda, 2002, …)  BOLS – (Sun, 2001,…)  BOLS – Bond-order-length-strength (Sun, 2001,…)  … Kohezní energie nanočástic Závislost kohezní energie nanočástic na jejich velikosti „Průměrná“ kohezní energie nanočástice Průměrná hodnota kohezní/vazebné energie atomů v částici Core-shell model Explicitní vyjádření různých hodnot kohezní/vazebné energie jednotlivých atomů v povrchové vrstvě částice a atomů v jejím objemu

17 Částice o poloměru r tvořená N atomy o poloměru r at, N σ atomů v povrchové vrstvě (shell), N – N σ v jádře částice (core) E c = vážený průměr kohezní energie povrchový atomů a atomů v jádře E coh – Bond energy Tománek at al., 1983

18 E coh – Bond energy

19 Zpřesnění modelu BE Koeficient zaplnění prostoru (dle struktury: f fcc = 0,74, …) Různá povrchová hustota (dle strukt. a kryst. orientace: ρ fcc(100) = 1/d at 2 ) Tvarový faktor α = A part /A sphere Explicitní vyjádření příspěvku atomů na hranách a ve vrcholech Vliv relaxace meziatomových vzdáleností v povrchové vrstvě Nanoobjekty v matrici Au

20 Částice o poloměru r tvořená N atomy o poloměru r at, N = (r/r at ) 3, E c = (povrchová energie N atomů)  (povrchová energie částice) E coh – Surface area difference

21 Zpřesnění modelu SAD Vliv relaxace meziatomových vzdáleností v povrchové vrstvě δ = 0,42 Relaxační parametr  - adjustabilní parametr modelu - fyzikální interpretace viz T4 – kontrakce mřížky (Qi et al.)

22 Částice o poloměru r tvořená N atomy o poloměru r at, N = (r/r at ) 3, E c = (kohezní energie N atomů)  (povrchová energie částice) Závislost γ sg na koordinačním čísle Z bulk E coh – Liquid drop

23 Tománek et al., 1983

24 E coh - BOLS Základní východiska a předpoklady modelu BOLS: Bond-Order-Length-Strenght Nanočástice mají velký podíl povrchových atomů s nižším počtem sousedů (nižší koordinační číslo z) - ORDER. V důsledku nižšího koordinačního čísla (menšího počtu vazeb) dochází ke spontánní kontrakci vazeb - LENGTH. Kratší vazby jsou pevnější (vyšší hodnota vazebné energie E b ) - STRENGTH. Kohezní energie vztažená na atom se v důsledku menší hodnoty z a vyšší hodnoty E b liší pro atomy v povrchové vrstvě a atomy v objemu částice. Sun C.Q.: Size dependence of nanostructures: Impact of bond order deficiency, Progress Solid State Chem. 35 (2007) 1-159.

25 E coh - BOLS PtPtPtPt Carbon XAS X-ray absorption spectroscopy EXAFS Extended X-ray absorption fine structure XANES X-ray absorption near-edge structure

26 E coh - BOLS BOLS

27 E coh - BOLS

28 Pouze povrchová vrstva atomů E coh - BOLS

29 E coh – porovnání modelů

30 Madelungova konstanta nanočástic V čem je rozdíl ? Každý iont má „trochu“ jiné okolí, tedy přispívá jinou hodnotou k celkové potenciální/kohezní energii částice Řešení Vážený průměr individuálních (iontových) hodnot A M

31 Madelungova konstanta nanočásticNaCl

32 NaCl

33 Další modely pro E coh Q. Jiang et al. (2002) Size dependent mean-square-displacement (Lindemannovo kriterium) M. Guisbiers, L. Buchaillot (2007) „Universal equation“ for size-dependent materials properties X. Li (2014) Kohezní energie nanočástic v matrici …

34 Kohezní energie atomárních klastrů Kohezní energie není monotónní funkcí velikosti/počtu atomů (hodnota E coh jednotlivých atomů závisí na struktuře klastru a jejich poloze) - experiment - DFT Al

35 Teplota tání nanočástic I Vliv velikosti na teplotu tání/tuhnutí nanočástic J.J. Thomson (1888) Applications of Dynamics to Physics and Chemistry … Effect of surface tension on the freezing point P. Pawlow (1909) Melting point dependence on the surface energy of a solid body M. Takagi (1954) Electron-diffraction study of liquid-solid transition of thin metal films K.K. Nanda (2009) Size-dependent melting of nanoparticles: Hundred yers of thermodynamic model

36 Teplota tání nanočástic I Proč závisí teplota tání na velikosti ? 1. Povrchové tání objemového materiálu 2. Velký poměr povrch/objem

37 Teplota tání nanočástic I Experimentální metody Kalorimetrie (DSC, nano-DSC) Elektronová mikroskopie (ED, TEM-DF, TEM-BF) Vysokoteplotní XRD Speciální metody Teoretické modely Korelace T F a E coh Lindemannovo kriterium (msd surf > msd bulk ) Rovnováha (solid)-(liquid) Molekulární simulace Ab-initio výpočty (DFT)

38 Teplota tání nanočástic I – Bond energy Pb nanoparticlesIn films

39 In Teplota tání nanočástic I

40 Další veličiny korelovatelné s kohezní energií E coh... kohezní energie E v... energie tvorby vakancí E a... aktivační energie difúze T m... teplota tání T C... Curieova teplota T evp... teplota sublimace Θ D... Debyeova teplota  sv... povrchová energie (s)-(g)  sl... mezifázová energie (s)-(l) H m... entalpie tání T N... Neélova teplota H evp... entalpie sublimace E g... energie zakázaného pásu...

41 Další veličiny korelovatelné s kohezní energií Teplota sublimace