Shrnutí látky EBF 1 a 2 Ekonomika a řízení subjektů finančních služeb 1. ročník – letní semestr Přednáška 1 - 2006.

Prezentace na téma: "Shrnutí látky EBF 1 a 2 Ekonomika a řízení subjektů finančních služeb 1. ročník – letní semestr Přednáška 1 - 2006."— Transkript prezentace:

1 Shrnutí látky EBF 1 a 2 Ekonomika a řízení subjektů finančních služeb 1. ročník – letní semestr Přednáška 1 - 2006

2 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 22 Úvod do předmětu Finančně řídit banku znamená neustále nastavovat složení aktiv a pasiv tak, aby byly maximalizovány výnosy, minimalizovány náklady a optimalizována rizikovost aktiva pasiva riziko zisk

3 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 23 Vztah rizikovosti a ziskovosti Rizika vyplývající z bilance musí být optimalizována, přičemž rizikovost nezávisí pouze na složení aktiv a pasiv X X Y B A ziskovost Kombinace aktiv a pasiv C + čas zisk A BC rizikovost

4 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 24 Rizika banky Rizika banky jsou zpravidla členěny do několika skupin, ale tato klasifikace není jednotná. Uvedený příklad odpovídá klasifikaci pro stanovení kapitálové přiměřenosti podle NBCA

5 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 25 Koncept tvorby hodnoty Na vytváření hodnoty banky participují tři zájmové skupiny Klienti Akcionáři Výnosy Produkty a služby přinášející hodnoty převyšující očekávání Kapitál Odměňování a možnost seberealizace Příspěvek na tvorbě hodnoty pro klienty a akcionáře Hodnota banky TSR Zaměstnanci

6 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 26 Koncept měření tvorby hodnoty V každé dimenzi se měří dva ukazatele: - V každé dimenzi se měří dva ukazatele: - rizikově upravená návratnost ve srovnání s náklady na kapitál - objem zisku / hotovosti ve srovnání se ziskem / hotovostí požadovanými akcionářem Uvedený koncept měření hodnoty v uvedených dimenzích: - zohledňuje cíle akcionáře / investora - je tržně orientovaný - bere v úvahu riziko - podporuje hodnocení jednotlivých oblastí podnikání (retail, corporate, …) R egion Zákazník Distribuční kanál Oblast podnikání P rodukt Banka Tvorba hodnoty se měří v několika dimenzích

7 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 27 Základní čtyři hlediska Balanced Scorecard

8 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 28 Strategická mapa pro BSC

9 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 29 Tvorba hodnoty a BSC Hodnota podniku Hodnota pro zákazníka Hodnota toho, za co platí Atributy hodnoty pro zákazníka Ekonomika segmentů zákazníků Celoživotní hodnota zákazníka Přímá měřítka kvality Hodnota pro zákazníka Hodnota toho, za co platí Atributy hodnoty pro zákazníka Ekonomika segmentů zákazníků Celoživotní hodnota zákazníka Přímá měřítka kvality Hodnota pro akcionáře Celková návratnost pro akcionáře (Total Shareholder Return) CFROI (cash flow návratnost investice) Hodnota pro akcionáře Celková návratnost pro akcionáře (Total Shareholder Return) CFROI (cash flow návratnost investice) Hodnota pro zaměstnance Odměňování na bázi hodnoty Spokojenost zaměstnanců Inovace, motivace, loajalita Profesionální růst Vyvážení profesionálního a soukromého života Hodnota pro zaměstnance Odměňování na bázi hodnoty Spokojenost zaměstnanců Inovace, motivace, loajalita Profesionální růst Vyvážení profesionálního a soukromého života Procesy, činnosti a aktiva podniku Trh práce Trh výrobků a služeb Kapitálový trh Náklady na kapitál Profitabilita Odměna a seberealizace Hledisko akcionáře Hledisko vnitř. procesů Hledisko znalostí a růstu Hledisko zákazníka

10 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 210 TSR - celkový výnos pro akcionáře Cena akcií (vložené prostředky) Dividendy Cena akcií Přítomnost Budoucnost Kapitálový výnos Celkový výnos pro akcionáře = kapitálový výnos + dividendy

11 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 211 Paradox růstu Pod cenou kapitálu Nárůst Omezuje hodnotu Rozšiřuje hodnotu Uvolňuje hodnotu Ničí hodnotu Objem aktiv Pokles Nad cenou kapitálu Růst aktiv Výkonnost společnosti (CFROI) Rozpětí CFROI = CFROI - WACC Paradox růstu – růst může buď vytvářet nebo ničit hodnotu WACC

12 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 212 Rozdíl mezi produktovým a klientským přístupem produktový prodej produktů a služeb  univerzální produkty  stejný přístup ke klientele  plošná nabídka produktů  administrativní řízení FS  obecná propagace a reklama  neprovázané konkurující si distribuční kanály  organizace banky podle produktů  řízení banky podle objemů prodeje klientský  řízení vztahů s klienty  pokrytí potřeb klientů  diferencovaný způsob obsluhy  produkty na míru, balíčky  komplexní finanční služby FS  specifické formy podpory vztahů  optimalizace distribučních kanálů  organizace banky podle klientských segmentů  řízení banky podle ziskovosti segmentů trhu  měření spokojenosti zákazníků Přechod od produktovému ke klientskému přístupu znamená zásadní změnu v organizaci a řízení banky Od trhu prodejců k trhu klientů

13 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 213 Výkonná řídící struktura Interní audit Dozorčí rada Představenstvo Vztahy s akcionáři Výbor pro řízení zdrojů Výbor pro řízení úvěrů Výbor pro řízení aktiv a pasiv Zaměření na klienta a generování příjmů Struktura: Corporate Retail Finanční trhy Kapitálové trhy Strategické řízení Řízení aktiv a pasiv Finanční řízení Účetnictví a Controlling Řízení rizik (tržní, úvěrová, provozní) Aktivity/Hodnotová centra Řízení Řízení lidských zdrojů ICT Majetek a zásobování Podpora provozu (back office, platební styk, …) Podpůrné služby Organizační uspořádání banky je orientováno na klienty BU

14 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 214 Top klienti 978 klientů Ziskovost přes 250.000 CZK 0,4% všech klientů Masový trh 176.833 klientů Ziskovost mezi 0 a 25.000 CZK 71% všech klientů Ztrátoví klienti 62.044 klientů Ziskovost záporná nebo nulová 25% všech klientů Klíčoví klienti 8.931 klientů Ziskovost mezi 25.000 a 250.000 CZK 3,6% všech klientů Segment Právnické subjekty 973 právnických subjektů (PS) 0,4% všech klientů - PS ziskovost > 250.000 CZK 83,2% má u banky běžný účet 63% má u banky úvěr 22,6% využívá internetového bankovnictví téměř polovina využívá produktů investič. bankovnictví dvě třetiny těchto klientů (64%) jsou společnosti s obratem vyšším než 100 mil CZK ročně 71% těchto klientů je z kraje NN 84% jsou společnosti obchodní 11% jsou společnosti strojírenské, 5% spol. telekom. pouze 17% TOP klientů jsou akciové společnosti Top klienti Pozn: Všechny hodnoty v tomto příkladu jsou smyšlené Zákaznické skupiny v rámci segmentu

15 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 215 Podnikatelský model universální banky Podnikání banky lze popsat pomocí procesně orientovaného podnikatelského modelu Hledisko konkurence: Fyzické osoby a podnikatelé Podniky Instituce Geografické hledisko: Místní trh Zahraniční trhy - regiony Trhy Dodavatelé IT Zprostředkování prodeje Obchodníci s CP Ostatní distributoři Poskytovatelé outsourcingu Vydavatelé kreditních karet Poskytovatelé hypoték Bezpečnostní agentury Pojišťovny Aliance Parametry produktů:  Pevná/pohyblivá úroková sazba  Splatnost  Zajištění Úvěrové produkty:  Půjčky  Hypotéční úvěry  Kreditní karty  Pronájmy  Akreditivy Vklady:  Běžné účty  Termínované účty  Spořící účty Hotovostní operace:  Řízení operací Správa aktiv:  Podílové fondy  Kapitálové operace  Deriváty Ostatní bankovní služby Klíčové produkty/Služby Fyzické osoby Podniky & podnikatelé Neziskové organizace Financční instituce Státní správa Sekundární trhy: Banky, Investiční společnosti Obchodované společnosti Zákazníci Vnější faktory a zájmové skupiny: Zákazníci, Konkurenti, Regulátor, Společenské prostředí, Akcionáři / Vlastníci, Dodavatelé, Kapitálové trhy, Mezinárodní a národní ekonomika Podnikatelské procesy klíčové podnikatelské procesy Vývoj nových produktů Distribuce produktů a služeb Řízení portfolia Obsluha a péče o klienta proces strategického řízení procesy řízení zdrojů IT Podpora podnikání Finanční řízení Řízení rizik Řízení lidských zdrojů

16 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 216 Typy kapitálu Účel jednotlivých typů kapitálu: Kolik má banka kapitálu z účetního hlediska? – Účetní kapitál Jak je banka vnímána trhem? – Tržní kapitalizace Jak je skutečně z ekonomického hlediska kapitál „zaměstnán“ pro oblasti podnikání? - Rizikový kapitál Splňuje banka požadavky regulátora na výši kapitálu? – Regulatorní kapitál Potřeba kapitálu Vlastní zdroj Solventnost Pokrytí rizik, kterým banka čelí Zdroje kapitálu Základní kapitál Akciový Fondy, rezervy Dodatkový kapitál Dluhové nástroje, rezervy Podřízený dluh Účetní kapitál Účetní hodnota kapitálu Rizikový kapitál Kapitál pro pokrytí rizik, kterým banka čelí (komplexní a specifický přístup) Regulatorní kapitál Kapitál požadovaný regulátorem pro pokrytí rizik (zjednodušený a zobecněný přístup) Tržní kapitalizace Trhem stanovená hodnota akcií Typy kapitálu

17 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 217 Bankovní dohled Basilejský výbor pro bankovní dohled – mezinárodní autorita The Basle Committee on Banking Supervision is a Committee of banking supervisory authorities which was established by the central bank Governors of the Group of Ten countries in 1975. It consists of senior representatives of banking supervisory authorities and central banks from Belgium, Canada, France, Germany, Italy, Japan, Luxembourg, Netherlands, Sweden, Switzerland, United Kingdom and the United States. It usually meets at the Bank for International Settlements in Basle, where its permanent Secretariat is located. Kapitálová přiměřenost: (konzultativní dokumenty, nejsou dosud platné) Oblast řízení rizik: Vnitřní kontrolní systém: Další dokumenty: Detailní seznam dokumentů týkající se obezřetného podnikání bank ČNB vykonává dohled nad podnikáním bank na území ČR Zákon č. 6/1993 o ČNB – nezávislost centrální banky Zákonč. 21/1992 o bankách – podmínky pro podnikání bank Předpisy obezřetného podnikání –Licencování a souhlasyLicencování a souhlasy –Konsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanostKonsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost –Řízení rizikŘízení rizik –Kvalita aktivKvalita aktiv –OstatníOstatní Požadavky regulátora mají významný dopad na strukturu aktiv a pasiv, na ziskovost banky a na náklady spojené s dodržením opatření ČNB

18 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 218 Klíčové indikátory výkonnosti – příklad CC KPI pro provoz call centra jsou nastaveny tak, aby odpovídaly hlediskům BSC Úroveň obsluhy: Nejdelší čekací doba: Čas na e-mail/fax odpovědi: Procento chyb: Procento vyřízení hovorů Počet zrušených nepřijatých hovorů 80% hovorů přijatých do 20s 90 s 80% odpovědí do 24 hodin 0.5 % 85 % vyřízení při prvním hovoru méně než 5 % Spokojenost zákazníka Efektivnost procesů Plně automatizované hovory: Počet hovorů na operátora: Průměrná doba hovoru: Průměrná doba zpracování: 65 % min 80, 1350 za měsíc 150s 30s Zaměstnanci Procento nežádoucí fluktuace: Rozsah školení: Počet monitorovaných hovorů: Nedostupnost operátora Maximálně 7 % ročně 6 - 7 dní za rok 1 % počtu hovorů 90 min

19 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 219 Dekompozice zisku (1) Dekompozice zisku se provádí podle modelu: Kapitálový multiplikátor ROE ROA Celková úroková marže Celková neúroková marže Celková ostatní marže Daňová marže Čistá úroková marže Ukazatel výnosových aktiv Čisté úrokové rozpětí Zisk z čisté úrokové pozice Prům.sazba úročených aktiv Prům.sazba úročených pasiv Čistá úrok. pozice vztaž. na úročená aktiva Průměrná sazba úročených pasiv x ++- x + -x

20 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 220 ÚČEL TREASURY: Řízení aktiv a pasiv v bance Centralizace řízení úrokového rizika Obchodování na finančních trzích (pro banku i spekulativně) FINANČNÍ TRH TRADING TREASURY UMÍSŤOVÁNÍ ČERPÁNÍ POBOČKA KLIENTI VKLADYÚVĚRY ÚROKOVÉ RIZIKO Role „Treasury“

21 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 221 Metody oceňování vnitřních zdrojů Centralizované řízení redistribuce vnitřních zdrojů vyžaduje zavedení metod jejich oceňování pool – zásobník peněžních zdrojů –různý počet podle splatností, měn –hrubá x čistá metoda = všechny zdroje x jen vyrovnávání vlastní bilance jednoduchý pool – soustředěny všechny zdroje bez rozdílu splatností a měn –přeceňování –nepracuje s časovou hodnotou peněz –nemožnost měřit ziskovost konkrétních případů vícenásobný pool – rozlišení z časového hlediska –krátko, středně, dlouho – dobé zdroje –měny –přeceňování Externí aktiva Externí pasiva Vnitro- bankovní zdroje Jednoduchý pool Krátkodobá externí Krátkodobá vnitrobankovní Střednědobá externí Střednědobá vnitrobankovní Dlouhodobá externí Dlouhodobá vnitrobankovní Krátkodobá externí Střednědobá externí Dlouhodobá externí vícenásobný pool aktivapasiva aktivapasiva

22 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 222 Vnitrobankovní výnosová křivka Sazba aktiva klient Sazba pasiva klient Vnitrobankovní výnosová křivka Spread aktiva Spread pasiva Spread z nesouladu I splatnost 1 úrok 3 2 5 6 7 I Sazba aktiv pobočka Sazba pasiva pobočka IFTP - vnitřní oceňování redistribuce zdrojů redistribuce zdrojů v bance centrála banky přebírá odpovědnost za řízení likvidity a úrokového rizika

23 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 223 Vyhodnocení gapové analýzy Gapová analýza ve formě gapové zprávy je tradiční statistický pohled, z něhož se odvozují rozhodnutí k ošetření úrokového rizika RŮSTPOKLES RŮST gap negativnípozitivní Úrokové sazby pokles růst Úrokový příjem

24 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 224 Změny hodnoty aktiv a pasiv Hlavním důsledek řady rizik je situace, kdy dojde k rozdílnému pohybu hodnoty aktiv a /nebo pasiv. Řízení rizik je zaměřeno na to, aby byly tyto dopady eliminovány nebo minimalizovány aktivapasiva Výchozí bilance aktiva pasiva Bilance – změna A aktiva pasiva ztráta zisk Bilance – změna B Změna kursu Změna úroků Kvalita úvěrů Pokles akcií Výše PMR …

25 2006ERFS - 1 - Shrnutí látky EBF 1 a 225 Úspěšná nabídka optimalizuje vztah klient – produkt – distribuční kanál za podmínky efektivnosti podnikání pro banku Optimalizace nabídky a nákladů