Vzácnost: základní charakteristika, se kterou ekonomie pracuje.

Prezentace na téma: "Vzácnost: základní charakteristika, se kterou ekonomie pracuje."— Transkript prezentace:

1 Vzácnost: základní charakteristika, se kterou ekonomie pracuje.
Co je ekonomie? Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti. Vzácnost: základní charakteristika, se kterou ekonomie pracuje. Vzácný je: čas- je limitován délkou našeho života, v každý časový okamžik může člověk dělat něco jiného = můžete být jinde než na přednášce či cvičení Půda- množství půdy na Zemi je omezené Práce – množství osob, kteří jsou schopni pracovat, je omezené. Kapitál (= statky/prostředky sloužící k výrobě dalších statků) – plyne z vzácnosti předcházejících zdrojů. Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami. Pozn.: pojem statek zahrnuje jak zboží (hmotné předměty), tak služby (nehmoné věci)

2 Mikroekonomie * makroekonomie
Ekonomie se standardně dělí na mikroekonomii a makroekonomie Mikroekonomie: zkoumá dílčí jevy – chování jednoho spotřebitele, jedné firmy, jednoho trhu (např. trhu s byty, na tomto trhu může působit více subjektů). Vychází z předpokladu za „jinak stejných podmínek“, tj. zkoumá daná chování (např. jak se chová spotřebitel, pokud se mění cena statku) za předpokladu, že se ostatní podmínky nemění. (Pozn.: dané závislosti mohou být složitější, např. jak se chová spotřebitel, pokud se zároveň mění jeho příjem/důchod a cena statku, nicméně mikroekonomie se vždy zaměřuje na dílčí závislosti). Makroekonomie: zkoumá chování ekonomiky jako celku. Zajímají ji agregované ekonomické ukazatele – hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, míra inflace, vývoj platební bilance, vývoj veřejných rozpočtů apod. Usiluje o agregaci jednotlivých chování.

3 Postuláty, ze kterých ekonomie vychází
Studuje jednání/chování lidí – vždy jedná pouze jednotlivec, nikdy nejedná kolektiv Ačkoliv jednání/chování lidí je ovlivněno spoustu faktorů, lze v něm vypozorovat určité společné rysy - v delším období jedná jeden člověk obvykle určitým, charakteristickým způsobem (např. pokud vzroste cena určitého statku, kupuje jej méně), více lidí jedná obdobným charakteristickým způsobem Jednání lidí směřuje k uspokojení jejich potřeb a cílů. Jednání každého člověka je ovlivněno/působí na jednání neurčitého množství lidí, jednání každého člověka může vést k zamýšleným i nezamýšleným důsledkům. Jednání lidí je orientováno na budoucnost (minulost nemůžeme změnit, náklady uskutečněné v minulosti jsou utopené náklady – viz dále). (Pozn.: Goerge Orwell ve svém slavném románu 1984 napsal, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost – zkuste argumentovat proč!). Uspokojení cílů a potřeb vyžaduje určitý čas. K tomu, abychom mohli vyprodukovat statky uspokojující naše potřeby, musíme často vyprodukovat mezistatky (úkol: zkuste se zamyslet, co vše je potřeba k výrobě chleba!!).

4 Klíčové otázky ekonomie
Co se bude produkovat = které statky budou uspokojovat lidské potřeby? (obecně dle poptávky spotřebitelů) Kdo a jakým způsobem bude tyto statky produkovat? (obecně: osoby, které mají nejmenší náklady obětované příležitosti – viz dále, a způsobem, který je nejméně nákladný) Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat? (obecně: vlastníci jednotlivých výrobních faktorů podle příjmu, který jim plyne z užití tohoto faktoru) Pozn. Výše uvedené „obecné“ odpovědi předpokládají existenci tržního systému, tedy systému založeného na svobodě volby, na konkurenci, ve kterém si lidé mohou vybrat, které statky hodlají poptávat (tj. které své potřeby a cíle hodlají uspokojovat), jakým způsobem budou dané statky produkovány a kde nikdo neurčuje, kdo bude/může dané statky spotřebovávat. Tržní systém je založen na rozhodnutí mnoha (v zásadě neomezeného počtu lidí), nerozhoduje v něm žádná autorita. Vedle tržního systému však existuje i tzv. plánovaný systém (v bývalém Československu tzv. socialistický systém v letech ), kdy o tom, co se bude vyrábět, kdo a jakým způsobem se bude vyrábět i kdo bude vyrobené statky spotřebovávat, rozhodovala nějaká autorita.

5 Úloha cen v tržním systému I
Tržní systém je rozsáhlý a komplexní systém, v němž žádná osoba nedisponuje všemi informacemi (= vždy žijeme s neznalostí a tajemstvím). Informace, které se k nám dostávají, mají často podobu ceny. Informační funkce ceny – cena určitého statku vyjadřuje jeho vzácnost (roste-li poptávka po uspokojení nějaké potřeby, zvyšuje se cena statku, který zabezpečuje toto uspokojení, protože tento statek se stává více žádaný/vzácný. Obdobně, pokud klesá počet jednotek statku, který uspokojuje nějakou potřebu, roste jeho cena). Motivační funkce ceny – cena motivuje lidi tak, aby dosáhly většího výdělku (mají-li větší výdělek, mají větší důchod a mohou uspokojovat více potřeb). Alokační funkce ceny – ceny určují, které zdroje (výrobní faktory) se budou využívat.

6 Úloha cen v tržním systému II
Pozn.: Proč nefunguje plánovaný systém v ekonomice? Protože ceny neplní výše uvedené funkce – v plánovací ekonomice byly ceny stanovovány nějakou autoritou. Centrum (rozhodovací autorita) ale neví, které potřeby touží lidé uspokojovat (nemůže znát potřeby všech lidí), ani neví (alespoň krátkodobě), jak jsou statky/zdroje sloužící k uspokojování těchto potřeb vzácné. Pokud stanoví ceny, bez ohledu na tyto potřeby a zdroje, téměř logicky to povede k nedostatkům potřebného zboží, k nadbytkům zbytečného zboží, frontám, šedé ekonomice, alternativnímu cenovému systému apod. Podmínkou existence cen je existence peněz. Ceny se (zpravidla) vyjadřují v penězích. Funkce peněz – prostředek směny (jinak tzv. dvojí náhoda směny), měřítko cen, uchovatel hodnoty

7 Racionální ekonomické chování
Racionální ekonomické chování znamená, že člověk preferuje ty potřeby, které mu přinášejí nejvyšší uspokojení (jeho osobní užitek) a k jejich uspokojení volí nejlevnější (nejméně nákladné) zdroje. Pozn.: měření užitku – existují různé teorie, jak měřit užitek (viz dále). Každý člověk ovšem intuitivně dokáže říci, co mu v danou chvíli přináší největší užitek – je to ta varianta, pro kterou se rozhodne. Nelze přitom hodnotit lidské potřeby – individuální preference jsou různé a obecně žádnou z nich nelze označit za racionálnější než jinou.

8 Racionální ekonomické chování a efektivnost
Pokud usiluji o co největší užitek za co nejmenší náklady, tak se chovám efektivně. Nicméně efektivně se můžu rovněž chovat také tak, že svoje náklady přenáším na druhé – příklad: sním cizí oběd. Pokud přenáším náklady na druhé, tak druhým snižuji jejich užitek. Ekonomové proto vynalezli pojmy: - paretovská efektivnost: je to stav, kdy nelze zvýšit užitek. jednoho subjektu jinak než snížením užitku jiného subjektu. - paretovské zlepšení: zlepšení, při kterém jedem nebo více subjektů zvyšuje svůj užitek, aniž by se snižoval užitek ostatních (zbývajících) subjektů

9 Zákon klesajících mezních výnosů
Objektivně platí: Zvyšujeme-li pouze jeden ze vstupů (počet pracovníků, kteří se o okurky na poli starají, množství hnojiva, kterým pole okurek hnojíme apod.), dříve nebo později (někdy hned od počátku, někdy až při velkých množstvích) se přírůstek produkce na jednotku dalšího vstupu začne snižovat (někdy dokonce nemusí být tento přírůstek žádný, případně může být i záporný). Tuto všeobecnou vlastnost objektivních podmínek nazýváme zákon klesajících mezních výnosů.

10 Smíšená ekonomika Většina ekonomik v současném světě je smíšených, u většiny statků je rozhodováno o tom, co se bude, kdo a jakým způsobem bude a pro koho se bude produkovat prostřednictvím tržního mechanismu, nicméně existuje určité (relativně nikoliv malé množství statků), kde je o jejich produkci rozhodováno prostřednictvím nějaké autority. Př.: Poručnické statky – povinná spotřeba daného statku (třeba povinná školní docházka, povinné očkování).

11 Stát a ekonomika I Každý ekonomický systém funguje v určitém politickém/státním/právním uspořádání. Některé teorie o vzniku státu: a) teorie prvotního hybatele -- zavlažovací systémy -> stát (Wittfogel) b) multikauzální teorie -- zavlažovací systémy -> sociální nerovnost -> koflikt -> stát (Diakonov) c) teorie konfliktu - stát jako organizovaná moc jedné třídy k potlačování třídy jiné (Smith, Marx) d) funkcionalistické teorie - stát vzniká jako odpověď na rostoucí potřebu koordinace společenských aktivit v komplexní, rozrůzněné a stratifikované společnosti f) etatistické - stát vzniká vyčleňováním ze společnosti jako instituce, která jako jediná má legitimní právo používat násilí, podle této koncepce se státy posuzují podle jejich relativní autonomie na společnosti (Weber)

12 Stát a ekonomika II Funkce státu: závisí na úhlu pohledu: represe (Marx, Smith), bezpečnost a výkon spravedlnosti (Hobbes, Locke), realizace lidského potenciálu (Mussolini), infrastruktura a dodržování právního řádu (Smith, Friedman), garant lidské svobody a důstojného života (socialisté), zprostředkování dialogu a správa věcí veřejných v komplexní společnosti (Dahl, Weber) Většina teoretiků se shoduje na následujících funkcích: - ochrana svobody jednotlivce (=ochrana vlastnictví sebe sama a vlastnictví těch statků, které jedinec řádně nabyl), - ochrana rovnosti před zákonem Tj. garance vnitřní a vnější bezpečnosti (policie, armáda, integrovaný záchranný systém atd.), garance práv jednotlivce včetně skutečnosti, že všichni lidé jsou si stvořeny sobě rovni – ve smyslu rovnosti před zákonem.

13 Stát a ekonomika III Základní podmínky pro fungování tržního systému (podmínky, které by měl stát zabezpečit): - dodržovat dobrovolně uzavřené smlouvy - ochrana soukromého vlastnictví (včetně vlastnictví sebe sama) - volný přístup na trhy Pozn.: vlivem státu na ekonomiku (ekonomické chování lidí) se zabývá část ekonomie – tzv. institucionální ekonomie, která konkrétně zkoumá vliv institucí (= formálních a neformálních pravidel chování) a organizací (např. parlament, vláda, krajská a obecní samospráva) na ekonomiku.