je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry

Prezentace na téma: "je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry"— Transkript prezentace:

1 je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry
PEDOSFÉRA je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry

2                                                                                           

3 Svrchní část zemské kůry je rozrušována zvětráváním (viz výše)
Svrchní část zemské kůry je rozrušována zvětráváním (viz výše). Proto povrch pevnin pokrývají většinou zvětraliny. Působením vody, vzduchu a organismů se nejsvrchnější část zvětralin postupně mění v půdu. Půdami pokrytá nejsvrchnější část zemské kůry je pedosféra.Půda se podstatně liší od matečních hornin i od zvětralin, ze kterých vznikla. Odlišuje se svým složením, barvou a hlavně úrodností.Půda se skládá z neživé a živé složky. Neživými částmi půdy jsou částečky jílu, hlíny, v některých půdách i písku a větší či menší kamínky. Podle převládajících pevných částeček půdy rozlišujeme různé druhy půd: půdy písčité, hlinité a jílovité. Nestejně propouštějí vodu, vzduch, nestejně se obdělávají.

4 Úrodnost půdy Všechny složky půdy navzájem souvisejí a dodávají půdě úrodnost. Úrodnost je nejcennější vlastnost půdy. Je to schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu, které potřebují k životu a k zajištění úrody. Člověk záměrně úrodnost půdy zvyšuje vhodným obděláváním, hnojením, zavodňováním a odvodňováním. Půda, která obsahuje mnoho humusu, má téměř černou barvu a nazýváme ji černozem. Je velmi bohatá živinami, je to nejúrodnější půda. U nás převládají půdy hnědé barvy - hnědé lesní půdy a hnědozemě. V mírném pásu přesto tvoří většinu zemědělské půdy.

5

6 Zemědělská půda Půdu, kterou tvoří lidé využívají k pěstování zemědělských plodin, nazýváme zemědělská půda. Největší část zemědělské půdy tvoří pole s ornou půdou. Nejsvrchnější část půdy, kterou zemědělci obdělávají, se nazývá ornice. Ornice je nakypřená oráním a může být proto snadno odnášena srážkovou vodou nebo větrem. Důležitý je proto správný směr orby (ve směru vrstevnic) nebo také vysazování pásů keřů a stromů podél polí. Vlastnosti pedosféry jsou v jednotlivých částech pevnin velmi rozdílné. Závisí na mateční hornině, na podnebí i na povrchu pevnin. Jen malá část půd je vhodná pro zemědělskou výrobu.

7 Nejúrodnější půdy-ČERNOZEM
V suchém a studeném podnebí se zbytky stepní vegetace pomalu rozkládaly a vytvářely humus. Nedostatek srážek způsobil, že humus nebyl splavován do nižších partií půdy, ale hromadil se v povrchovém horizontu A, který má proto hnědočerné až černé zabarvení. Humus poskytuje bohaté živiny pro rostliny, a proto jsou tyto půdy nejúrodnější. Jsou to dvouhorizontové půdy, horizont B u nich chybí. U nás se černozemě vyskytují většinou v nížinách a nižších částech pahorkatin do nadmořských výšek 300 m, kde je roční úhrn srážek mm, na Hané a v úvalech jižní Moravy.

8 HNĚDOZEM Vyskytují se na okrajích černozemních oblastí, většinou v nadmořské výšce do 450m. jsou vázány především na spraše. Oblasti jejich rozšíření odpovídají přibližně pásmu původních listnatých lesů. Vznikly pravděpodobně degradací černozemí následkem vlhčího klimatu a lesního porostu. Mají vyvinutý horizont B. obsahují méně živin, ale při dostatečném hnojení jsou vhodné pro zemědělství.

9 HNĚDÉ LESNÍ PŮDY Tento typ půd je typický pro naše pahorkatiny s roční teplotou 6,5 - 8,3 °C a ročním úhrnem srážek mm. vznikají pod lesním porostem na nevápnitých horninách. Mají různý obsah humusu. V illiviálním horizontu B se hromadí kysličníky železa a hliníku, způsobují špatnou propustnost pro vodu. Zemědělské využití těchto půd vyžaduje kypření, vápnění a hnojení. Jsou vhodné pro lesní kultury, ale smrkové monokultury je znehodnocují

10 NEJZÁSAHNĚJŠÍ PŮDY-ZASOLENÉ PŮDY
Tyto půdy se u nás vyskytují v teplých a suchých oblastech, kde výpar převládá nad srážkami. Vznikají většinou v zamokřených depresích se stagnující vodou a s dostatkem minerálních látek. Nahromaděná, na minerály bohatá voda v suchém a teplém letním období vzlíná skulinami mezi částečkami hornin k povrchu, kde se odpařuje. Při odpařování vody se vylučují soli, které vytváří různě silné solné vrstvy na povrchu půdy (tzv. slance a solončaky neboli slaniska). Malé množství srážek v těchto suchých a teplých oblastech nestačí na opětovné splavení vysrážených solí do půdy. Tyto půdy jsou naprosto nevhodné pro zemědělství. Rostou tu většinou pouze slanomilné rostliny, v našich podmínkách vzácné. Proto bývají tato území chráněna jako přírodní rezervace. U nás se vyskytují zasolené půdy velmi omezeně, na malých lokalitách na jižní Moravě

11 Člověkem nejvíce zdevastované půdy - haldy, skrývky, odvaly Rozvoj těžby a průmyslu ovlivnil v některých oblastech ČR půdy natolik, že zcela nebo zčásti ztratily své původní vlastnosti. Takové půdy se nazývají antropogenní, nebo též antropické. Mezi ně patří půdy postižené exhaláty z průmyslu a půdy vzniklé v důsledku intenzivní těžby surovin. Z nich nejvýraznější narušují tvář krajiny haldy, skrývky a odvaly. Jsou to půdy zemědělsky nevyužitelné. Haldy se vyskytují především ne Ostravsku, skrývky najdeme nejvíce na Mostecku, Chomutovsku a Sokolovsku. K jejich začlenění do biologicky vyvážené krajiny je třeba rozsáhlých a nákladných rekultivací.