Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje

Prezentace na téma: "Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje"— Transkript prezentace:

1 Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje

2 Determinanty RR Geografická pozice, lidské zdroje, infrastruktura, ekonomická struktura, politická a administrativní stabilita … + Charakter sídelní struktury - koncentrace ekonomických aktivit v prostoru - schopnost využít stávající ekonomický potenciál - velikost sídelních jednotek - vztahy mezi sídly

3 Sídelní a regionální struktura
Organizace prostoru z hlediska socio-ekonomického Systém vzájemných vazeb mezi jednotlivými regionálními centry Mezi regionálními centry a periferií

4 SÍDLO A JEHO FUNKCE Každé obydlené místo, které je obyvatelstvem přímo nebo nepřímo využíváno (vzájemná vazba jedinec – prostor) Sídelní struktura Funkce sídel - obytná - ekonomická - sociální - politická - administrativní - kulturní

5 hlavní město regionální centrum menší město Vesnice/osada samota

6 Hustota zalidnění

7

8 Vznik a vývoj sídelního systému
rysy starověkého města: dominanta paláce vládce, chrámů a paláců dvořanů, plošně velmi rozsáhlá, diferenciace čtvrtí, často i vysoký počet obyvatel (Babylon 500 tis., Řím až 1 mil.) vznik sítě sídel a jejich kontinuita dodnes uvnitř LIMES ROMANUM (příklady: Vindobona, Aquincum, Colonia, Londonium, Parisium, …) po pádu řím. říše úpadek a často téměř zánik

9 Limes Romanum

10 Sídelní systém ve střední Evropě do konce středověku
oppida velkomoravská hradiště, města jako centra moci a obchodu zlatá éra vnitřní kolonizace a zakládání měst ve 12. – 15. století typologie měst podle původu a půdorysu rysy středověkého města: pravidelný plán s centrálním náměstím, kolem nám. řemeslníci, město obklopeno hradbami, u větších měst předměstí za hradbami, umístění na strategických místech, město je jasně oddělitelné od venkova, hlavní města=zvláštní skupina do prům. revoluce se síd. systém příliš neměnil

11

12

13 oppidum Staré Hradisko

14

15

16

17

18

19 Charakter sídelní struktury v ČR
Historicky stabilní struktura Velký počet obcí a malých měst Hustá síť sídel, intenzivní vzájemné vztahy Krajové diference v hustotě osídlení (západ-východ) Venkovský prostor x urbanizované regiony Praha, Brno, Ostrava – nad obyv. Plzeň, Olomouc – tis. Významný počet malých obcí – STČ, VYS, JČ Významná míra urbanizovanosti: MSK, UL, LB VÚSC – 14 Regiony soudržnosti 8

20 Velikostní struktura obcí v ČR
Počet obyvatel v tisících Počet obcí (%) Do 0.2 1 698 27.2 1.99 2 063 33.7 6.6 0.5-1 1 217 19.3 8.47 1-5 991 15.7 18.92 5-10 135 2.2 8.75 10-50 108 1.5 20.57 50-100 17 0.3 12.3 6 0.1 10.61 Nad 500 1 0.01 11.79 ČR celkem 6 236 100 Velikostní struktura obcí v ČR

21 Země % počet obcí pod 1000 obyv. Prům počet obyv. v obci Průměr rozloha obce (km2) Anglie 533 Litva 66 000 1 166 Bulharsko 35 000 432 Švédsko 29 500 1 595 Holandsko 0.2 20 500 60 Dánsko 18 000 150 Polsko 16 000 130 Slovinsko 3 10 300 106 Finsko 5 10 500 730 Norsko 4 9 000 710 Chorvatsko 8 800 104 Rumunsko 2 7 600 81 Itálie 24 6 500 38 Estonsko 9 5 700 178 Španělsko 61 5 000 Lotyšsko 32 4 300 115 Maďarsko 54 3 300 Slovensko 68 1 900 17 Česko 80 1 700 13 Francie 77 1 300 15

22 REGIONÁLNÍ METROPOLE Metropole mezinárodního významu nižšího řádu – Praha (Vídeň, Varšava, Budapešť, Kodaň, Madrid…) Regionální metropole I. řádu – Brno Regionální metropole II. Řádu – Ostrava Mezoregionální centrum I. řádu – Plzeň Mezoregionální centrum II. řádu – Olomouc, LB, HK, PD, ÚL, ČB, ZL, KV Mikroregionální rozvojová centra – Jihlava, MB, Opava, UH, Cheb, Tábor, Ko

23 Venkovská x městská sídla
Terminologie Starší typ osídlení Zemědělská a krajinotvorná funkce Omezené zdroje finanční, personální, materiální Menší pozornost řešení problémů Významné rozdíly v ŽU farmářů

24

25 Venkovská x městská sídla
Definice města Centra ekonomického rozvoje Inovace, vzdělávání, V a V - pokrok Koncentrace obyv. + firem (průmysl, služby) Konkurence o investice – image města, strategie Optimální velikost města Význam měst - cyklický vývoj

26 Ekonomická role měst Spádovost (nodalita) v rámci území
Hierarchické uspořádání ekonomického potenciálu v území Spádové vztahy k hospodářským centrům - města/sídla se zvláštním statusem - průmyslová centra/ aglomerace - územně dominující zařízení - výzkumná a vzdělávací centra