Výživa dětí a mládeže MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.

Prezentace na téma: "Výživa dětí a mládeže MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc."— Transkript prezentace:

1 Výživa dětí a mládeže MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
Ústav zdraví dětí a mládeže 3. lékařská fakulta UK v Praze

2 Výživa a zdraví Dětství = klíčové období pro tělesný růst, fyziologické zrání a duševní vývoj zajištění denní potřeby energie a živin pro zdraví zajištění zdravého růstu a vývoje základ zdraví v dospělosti pokud příjem živin nedostatečný v klíčových obdobích (do 2 let), mohou nastat nenávratné změny

3 Současný výzkum Fyziologie: význam živin pro metabolismus a vývoj mozku, střevní flóry a kostí Epidemiologie: příjem vybraných živin stravovací návyky, postoje poruchy z nesprávné výživy (obezita, poruchy příjmu potravy) Podpora zdraví (HDM): účinnost intervenčních programů

4 Mozek (učení) Nejintenzivnější vývoj NS před porodem a do 3 let věku (70 % mozku vyvíjí před porodem, 30 % v předškolním období) neurony více než jiné buňky citlivé na nedostatek nebo nadbytek živin snížený přísun energie a esenciálních živin v prvních letech života má významný dopad na strukturální a funkční vývoj CNS detailně zkoumán vztah mezi některými živinami a kognitivními funkcemi

5 Jód Důležitý pro syntézu hormonů štítné žlázy
nedostatek v prenatálním období - přímý dopad na kognitivní vývoj (poruchy učení) málo důkazů o vztahu mezi nedostatkem jódu u dětí a kognitivním vývojem

6 Kyselina listová (vitamin B9)
Vitaminy řady B (B1, B2, B6, B9, B12) důležité pro syntézu nervových přenašečů kys. listová - nedostatek v časném období těhotenství - riziko defektů nervové trubice FDA - suplementace mouky v USA, incidence defektů klesla o 13 %

7 Mastné kyseliny Omega 3 nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (DHA) - součást fosfolipidů v CNS (mozk. kůra, sítnice) význam pro kognitivní vývoj dětí (zvl. předčasně narozených) deficit - neurologické a vizuální poruchy

8 Železo Metabolismus neuronů ovlivňuje kognitivní funkce a chování
nedostatek: poškození funkce CNS: * špatná prostorová paměť * zhoršený duševní výkon, pozornost porucha imunokompetence *snížená odolnost vůči infekcím anémie * zvýšená únava

9 Zinek Moduluje přenos nervových vzruchů
klíčová role při růstu buněk a neurologickém vývoji deficit - možný vliv na kognitivní a motorické funkce u citlivých dětí deficit v prenatálním a postnatálním období - malformace NS

10 Krátkodobý dopad snídaně
Snídaně doplňuje po nočním hladovění zásoby sacharidů - důležité pro správné fungování mozku: schopnost učení (paměť, pozornost) chování výkon ve škole

11 Střevní flóra (imunita)
0-5 let - vývoj střevní flóry význam mateřského mléka pro vývoj imunitního systému (trans-oligosacharidy, bifidogenní flóra, růstové faktory) ochrana před infekcemi, alergiemi fermentace vlákniny - MK s krátkým řetězcem - zdroj energie pro buňky sliznice tlustého střeva

12 Růst kostí 0-2 roky - rychlý růst
11-13 let - intenzivní mineralizace kostí (uloženo 50 % vápníku dospělého) 9-14 let - vrchol zrání kostí (přírůstek 25 % konečné kostní hmoty) kostní tkáň průběžně nahrazována (50-100% kostní hmoty se vymění za rok u dětí, pouze 10 % u dospělých)

13 Růst kostí Výstavba převyšuje destrukci kosti - růst kostí do délky a zesílení kostní hmoty potřeba vápníku u dětí (3-8 let) x vyšší než u dospělých příjem vápníku a fosforu - Ca/P>1 současná výživa (colové nápoje) - P>Ca

14 Nedostatek vápníku Snižuje mineralizaci (max. kostní hmota)
nemá přímý dopad na růst - „neviditelný deficit“ (růstové grafy nezachytí) americká studie - děti s nízkým dietním příjmem Ca (nepily mléko) - snížená kostní hmota, více zlomenin španělská studie - negativní vztah mezi výskytem zlomenin u školních dětí a Ca ve vodě z kohoutku

15 Růst kostí vápník fosfor fluorid proteiny vitamin D vitamin A
vitamin K vitamin C

16 Prevence osteoporózy výživový stav matky v posledním trimestru těhotenství (plod akumuluje nejvíce vápníku) genetické faktory (60-80% ) hormonální faktory (puberta) nutriční faktory (zvl. mléčné výrobky) tělesná aktivita (zvyšuje kostní denzitu)

17 Rizika alternativní výživy
Míra rizik ve vztahu k věkovým kategoriím Období Rizika karence těhotenství: - vegetariánka - veganka Fe, kys. listová, vit D, Zn + kalorie, proteiny, Ca, B12 laktace: kojenec 0-6 měsíců: - vegetarián - vegan Fe, vit D, + velký objem stravy, kalorie, proteiny, Ca, Zn, B12 kojenec 6-12 měsíců: vit. D, Ca, Zn, B12 dítě (batole-školní věk): Fe + kalorie, proteiny, vit. D, Ca, B12 adolescent: + kalorie, proteiny, vit. D, Ca, B2, B12 mladý dospělý: - Fe, D, Ca, Zn,, B12

18 Rizika nedostatečné výživy
dospívající křivice - kojenci anémie - děti (6-24 měs.), zpomalený růst a vývoj - kojenci, batolata opožděný nástup menarché - dospívající dívky snížená rezistence vůči infekcím, zvýšená nemocnost, únavnost snížená psychická výkonnost emoční labilita, poruchy nálady

19 Příjem živin u předškolních dětí (Maříková a kol., 2005)‏
Hodnocen průměrný denní příjem energie a vybraných živin u 91 předškolních dětí v MŠ v Teplicích podle německých DD Dostatečný příjem Ca, Fe, vit. B1, B2, energie, tuků (29,5% - zvýšený příjem nasycených mastných kyselin)‏ Sign. zvýšený příjem proteinů (2.45 g/kg x DD 0.9 g/kg )‏ Sign. snížený příjem vit. C (67% DD)‏

20 Příjem živin u školních dětí (Brázdová a kol., 2000)‏
Průzkum u reprezentativního souboru 980 dětí (mladšího a staršího školního věku) hod. recall a frekvenční dotazníky (zaměřeno na zdroje vitaminů a Ca)‏ Nedostatečný příjem vit. C (80 a 50% DD), vit. E (69, 60%), Ca (66, 54%)‏ Doporučeno: - zvýšit konzumaci zeleniny, ovoce a mléčných výrobků - zaměřit se na nutriční edukaci (potravinová pyramida)‏

21 Doporučené metodiky Projekty podpory zdraví MZ ČR
Děti: Pyramidáček – ZÚ Brno 5x denně ovoce a zeleninu – LF MÚ Brno Hubneme s Bumbrlínkem – ZÚ Brno Jezme zdravě, žijme zdravě – ZÚ Plzeň Co nám škodí a co nám prospívá – ZÚ Plzeň Budeme v 21. stol. zdravější – LF MÚ Brno Komplexní systém ozdravění dětského stravování - SZÚ Dětská škola zad – ZÚ Kolín Optimalizace pohybové aktivity dětí školního věku – PF Liberec

22 „Pyramidáček“ (Projekt podpory zdraví – Národní program zdraví)
Předkladatel – Zdravotní ústav v Brně Edukační program pro mateřské školy zaměřený na systematickou výuku základů správné výživy a na podporu a rozvoj pohybové aktivity Do výukových osnov MŠ jsou dle dané metodiky zařazovány hry, soutěže, pohádky a výtvarné aktivity (potravinové pyramidy)

23 Celorepubliková soutěž „ O nejlepší školní oběd“ (VZP „Žij zdravě“)

24

25

26 Interaktivní programy v nutriční edukaci
Skálová L., Komárek L., Kernová V., Rážová J. Státní zdravotní ústav Centrum zdraví a životních podmínek

27 Pyramida zdravé výživy program pro děti
Sestavení pyramidy výživy Sestavení jídelníčku Edukační program pro výběr komodit v pyramidě a jídelníčku zdraví/pro děti

28

29

30

31

32

33 Webové stránky

34 Výživová pyramida Fóra zdravé výživy (FZV – wwww.fzv.cz)

35

36