Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ
PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc
2
Základní charakteristika
kolektivní sport, 5 hráčů v poli + brankář (střídání neomezeně dle potřeby) cílem je dopravit puk do branky soupeře a míň jich obdržet tři třetiny po 20 minutách čistého času oddělených 15 min přestávkou. rozměry hřiště x m vyžaduje vysokou úroveň kondice a specifických pohybových dovedností nejúspěšnější český hráč – Jaromír Jágr ?
3
Posty v ledním hokeji Brankář 2. Obránce 3. Křídlo 4. Střední útočník
4
Somatická charakteristika
5
Somatická charakteristika – dynamika výšky
6
Somatická charakteristika – dynamika BMI a % tuku
7
Vývoj výšky a hmotnosti u českých hokejistů
(Sigmund, 2012)
8
Somatotyp
9
NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku
vysoká frekvence zranění P-P aparátu otřes mozku, naraženiny, … distorze ramenního kloubu, kolene zranění obličeje, vyražené zuby, zlomeniny klíční kosti, prstů a zápěstí, kolize se soupeřem, s vlastním hráčem, naražení na mantinel, nerovnost v ledu, zranění - pukem, bruslí, hokejkou při pěstním souboji m. vastus lateralis
10
Distribuce svalových vláken
podíl II.B vláken (%) vlákna I. : okolo 50 % (CAN) bez rozdílů v postech, 61 % (FIN) před a po sezóně (CAN): vlákna IIa:↑ 38 na 45 %; IIb ↓ 12 na 4% (?) (spec. adaptace na silově vytrvalostní trénink) hypertrofie IIa a IIb o 20 a 22 %; žádná změna u I. (Green et al., 1979)
11
(Kučera & Dylevský, 1999)
12
Analýza kondiční složky herního výkonu Objem + intenzita
intermitentní povaha zatížení, krátké sprinty, rychlost až 40 km/h doba zatížení každých 3 – 5 min (ice time s při průměr. intenzitě 80-95% VO2max) zatížení : zotavení 1 : 3 vedle aerobního metabolismu – významná role ANAEROBNÍHO metabolismu HRprům za 60 min 120 – 130 tep.min-1 : na ledě tep.min-1 / na střídačce <100 tep.min-1 za zápas nabrusleno 5 až 7,5 km počet střídání za zápas 15x až 18x (ice time 6 – 20 min) ANP
13
Dynamika HR při hře a při střídání
obránci mají vyšší ice time +33 % než útočníci vyšší počet střídání +17 % delší pobyt na ledě per střídání +21 % nižší dobu zotavení –35 % dosahují 65 % rychlosti bruslení útočníků Green et al. (1976)
14
Monitoring HR během zápasu
linearita mezi VO2 a HR na běhátku mírně vyšší HR při bruslení, ale konstantní VO2 během zápasu prům. intenzita VO2max (Paterson, 1979) zvýšení HR bez vzestupu VO2 : emoce : statická práce horní poloviny těla : zvýšení teploty jádra – termoregulace : únava
15
Aerobní kapacita
16
Aerobní kapacita
17
Aerobní kapacita
18
Aerobní kapacita a její vývoj = vyšší odolnost vůči únavě !!!
VO2max: 54–63 ml.min-1.kg-1 Čím vyšší hodnota VO2max, tím rychleji dochází k utilizaci Laktátu a obnově ATP = vyšší odolnost vůči únavě !!!
19
Intenzita zatížení – tvorba laktátu
nejvyšší koncentrace LA třetina 8.7 a 7.3 mmol/L ve třetí pokles na 4.9 mmol/L útočníci 5.5 mmol/L vs obránci 2.9 mmol/L do 2 min. resyntéza % ATP (Green, 1979), do 5 min 100% intermitentní zátěž 10x (1 min : 5 min) IZ 120 % VO2max vs kontinuální zátěž 60 min; IZ % VO2max 70 % ↓ glykogenu z vláken II. + LA 26.7 mmol/L (INTM) 29 % ↓ glykogenu, především vlákna I. + LA 2.7 mmol/L (KNT) Green et al., 1978 deplece glykogenových zásob o 60 % (m. vastus lateralis) 2x zvýšená hladina FFT v plazmě (šetření glykogenu)
20
Optimální strategie hrací doby
během hry vysoká intenzita zatížení = tvorba La + H+ prodloužení ice time vede k vzestupu La + H+, snížení recyklace ATP a poklesu výkonu OPTIMÁLNÍ ,,ICE TIME“ je s během zotavení dochází k obnovení O2 v myoglobinu, resyntéze ATP kratší ice time umožňuje větší příspěvek CP a oxidativní fosfor. při recyklaci ATP (Montgomery et al., 1988)
21
Determinanty rychlosti bruslení
během prvních 4 kroků (skluzů) rychlost 8 m.s-1 délka skluzu frekvence odšlapů (odrazů) doba jednooporové a dvouoporové fáze pokles rychlosti vlivem únavy se projevil v poklesu FREKVENCE (Montgomery, 1988)
22
Anaerobní výkon WINGATE TEST: 30 s all out test
23
Anaerobní trénink Zvyšuje aktivitu ATP-cyklu
zvyšuje aktivitu glykolytických enzymů MÁ pouze minimální vliv na oxidativní enzymy Čili - fyziologické změny vzniklé v důsledku tréninku jsou vysoce specifické a závislé na typu tréninku!
24
UTP GLYKOGEN Pi G-fosforyláza LAKTÁT UDP G 1-P NAD ADP ATP IZOMERACE LDH NADH G 6-P pyruvát IZOMERACE GL hexokináza F 6-P Pyruvát kináza Pi ATP ATP fruktóza-difosfatáza PFK fosfoglycerát kináza ADP ADP F 1,6-P ATP ADP enoláza P-enol pyruvát Glyceraldehyd 3-P Glyceraldehyd 3-P NADH NAD Glyceraldehyd dehydrogenáza
25
APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY
ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY
26
ADAPTACE PROBÍHÁ VE TŘECH ETAPÁCH:
1. ETAPA: Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti - proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čili zlepšování techniky ne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech ! Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.
27
Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů
2. ETAPA: Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu (bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.
28
3. ETAPA: Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů
: svalová hypertrofie 10 až 12 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.
29
METABOLICKÝ EFEKT POSILOVÁNÍ
zvýšení koncentrace svalového CP, ATP a glykogenu zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PFK, LDH). (Máček & Radvanský, 2011)
30
Diagnostika síly
31
ZÁVĚR: Hokej je aerobní sport s vysokými nároky na anaerobní i aerobní kapacitu a explosivní sílu hráčů. S intermitentní povahou výkonu včetně intenzity by mělo korespondovat i zatížení v tréninku. Vyšší VO2max umožňuje hráčům rychleji regenerovat. Výkon determinuje rychlost resyntézy ATP a ice time. Únavu ovlivňuje např. nadprodukce LA- + H+; ↓zdrojů E; ↑ teplota těl. jádra, dehydratace
32
DĚKUJI ZA POZORNOST
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.