VELKÁ MORAVA Název školy

Prezentace na téma: "VELKÁ MORAVA Název školy"— Transkript prezentace:

1 VELKÁ MORAVA www.zlinskedumy.cz Název školy
Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Velká Morava Označení DUM VY_32_INOVACE_10_3_03 Autor Mgr. Radek Šipula Datum Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Ročník 2. ročník, kvinta - sexta

2 VZNIK VELKÉ MORAVY: někdy kolem roku 830 založil slovanský kníže PRIBINA křesťanský kostel v NITŘE ještě starší kostelíky však vznikaly na jižní MORAVĚ, kde místní náčelníci (KNÍŽATA) společně se svými rodinami a vojenskými družinami opustili pohanské bohy vyspělejší západoevropský svět v nich tak přestal vidět pohany právě kolem roku 830 vypudil moravský kníže MOJMÍR nitranského PRIBINU a obě území spojil vznikl tak státní útvar označovaný jako VELKÁ MORAVA jedná se o PRVNÍ skutečný stát, který vznikl na našem území video: DĚJINY UDATNÉHO ČESKÉHO NÁRODA (2:57)

3 VZNIK VELKÉ MORAVY: 1]

4 K ZAMYŠLENÍ: VELKÁ MORAVA JE PRVNÍM SKUTEČNÝM STÁTNÍM ÚTVAREM NA NAŠEM ÚZEMÍ. ALE UŽ PŘED NÍ TADY JEDEN POKUS O VZNIK STÁTU BYL. ŘEKNĚTE, O JAKÝ ÚTVAR SE JEDNALO, V KTERÉM STOLETÍ VZNIKL A KDO STÁL V JEHO ČELE.

5 ODPOVĚĎ: SÁMOVA říše 1. polovina 7. století francký kupec SÁMO
nejednalo se o stát, ale o kmenový svaz

6 VELKÁ MORAVA: v rozšiřování území pokračoval i kníže RASTISLAV, který se však dostal do sporu s východofranckou říší (odmítl odvádět východofranckému králi každoroční poplatek, tzv. TRIBUT) ve snaze o co největší samostatnost se rozhodl zřídit na MORAVĚ vlastní církevní organizaci nejdříve se obrátil na papeže, avšak vstřícněji se k němu zachoval byzantský císař MICHAL lll., který vyslal roku 863 na MORAVU bratry KONSTANTINA a METODĚJE

7 KONSTANTIN A METODĚJ: pocházeli z řecké SOLUNĚ
na MORAVU přišli roku 863, aby tam šířili křesťanství jazykem, kterému by místní lidé rozuměli přinesli s sebou zřejmě již hotové překlady některých náboženských textů (do makedonského nářečí), jímž mluvilo slovanské obyvatelstvo v okolí SOLUNĚ tomuto prvnímu slovanskému spisovnému jazyku říkáme STAROSLOVĚNŠTINA nebo také církevní slovanština (slovanština z okolí SOLUNĚ = bulharsko - makedonský dialekt) k psaní slovanských textů vytvořil KONSTANTIN (později v ŘÍMĚ přijal mnišské jméno CYRIL) první slovanské písmo HLAHOLICI a překlad evangelia doprovodil básnickou předmluvou zvanou PROGLAS činnost soluňských bratří a jejich žáků vytvořila základní předpoklady pro rozvoj národního písemnictví takřka u všech slovanských národů bohoslužebnému jazyku tak rozuměli všichni účastníci obřadu KONSTANTIN a METODĚJ přeložili do staroslověnštiny i důležité části BIBLE

8 KONSTANTIN A METODĚJ: zatímco KONSTANTIN se na všech těchto činnostech aktivně podílel, METODĚJ plnil spíše roli organizátora církevního života svou činnost nakonec obhájili i před papežem, který METODĚJE jmenoval ARCIBISKUPEM pro oblasti východně od FRANCKÉ říše právě z METODĚJOVÝCH rukou přijal na konci 9. století křest český kníže BOŘIVOJ a jeho manželka LUDMILA po METODĚJOVĚ smrti (885) propukly spory mezi přívrženci latinské a slovanské bohoslužby nový kníže SVATOPLUK podpořil latinskou bohoslužbu a METODĚJOVY spolupracovníky a žáky nechal z VELKÉ MORAVY vyhnat

9 HLAHOLICE: vytvořil ji KONSTANTIN z malé řecké abecedy
HLAHOLICE - TABULKA

10 ZÁNIK VELKÉ MORAVY: roku 894 SVATOPLUK zemřel a jeho říše se začala rozpadat MOJMÍR ll. nedokázal situaci zvládnout uvolnění poměrů využil český kníže SPYTIHNĚV, který se okamžitě vymanil z poslušnosti VELKÉ MORAVY a roku 895 uznal v ŘEZNĚ nadřazenost VÝCHODOFRANCKÉ říše oslabená VELKÁ MORAVA podlehla kolem roku 906 nájezdu kočovných maďarských kmenů

11 MAPA VELKÉ MORAVY: mapa v době největšího územního rozkvětu za vlády knížete SVATOPLUKA 2c]

12 KULTURA VELKÉ MORAVY: na VELKÉ MORAVĚ vznikla vyspělá a ojedinělá kultura proslulé jsou například velkomoravské ŠPERKY (obr. 2, obr. 3) 3] ]

13 KULTURA VELKÉ MORAVY: na hradištích vznikaly KAMENNÉ KOSTELÍKY, nejstarší dochovanou církevní stavbou na MORAVĚ je rotunda sv. KATEŘINY ve ZNOJMĚ: 5] ]

14 KULTURA VELKÉ MORAVY: nejvýznamnějšími centry VELKÉ MORAVY byly zejména: MIKULČICE ] STARÉ MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ POHANSKO

15 NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Ve kterém století vznikla VELKÁ MORAVA?
Uveďte, která území se při vzniku VM spojila i kdo stál v jejich čele. Chceme znát přesný letopočet, kdy na VM dorazili KONSTANTIN a METODĚJ. Doplňte i další požadované informace - odkud přišli a co bylo jejich posláním? Vysvětlete, proč VM zanikla. Kde se nachází nejstarší církevní stavba na MORAVĚ? Uveďte alespoň tři významná střediska VM.

16 ODPOVĚDI NA OTÁZKY: 1. polovina 9. století
MORAVSKÉ (MOJNÍR) a NITRANSKÉ (PRIBINA) knížectví na MORAVU přišli roku 863 ze SOLUNĚ, aby tam šířili křesťanství jazykem, kterému by místní lidé rozuměli nejednotnost a nájezdy kočovných MAĎARŮ rotunda sv. KATEŘINY ve ZNOJMĚ STARÉ MĚSTO, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, MIKULČICE, POHANSKO

17 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:
1] Peko. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: 2a]Amic. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2b]Neoneo13. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2c]TANKRED. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 3]Peko. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW:

18 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:
4]PEKO. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: 5]VAVŘÍK, Martin. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6]MARTINM. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: 7]MERCY. commons.wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN

19 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA:
TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN BERANOVÁ, Magdalena a LUTOVSKÝ, Michal: Slované v Čechách. Praha: Libri, s. ISBN TŘEŠTÍK, Dušan: Vznik Velké Moravy. Praha: Lidové noviny, s. ISBN BONHARDOVÁ, Nina: Misie-Cyrilometodějská misijní cesta na Velkou Moravu. Vznik písma hlaholice. Daemon, s. ISBN X