Teorie výrobních faktorů a rozdělování

Prezentace na téma: "Teorie výrobních faktorů a rozdělování"— Transkript prezentace:

1 Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , Téma 8 Teorie výrobních faktorů a rozdělování

2 Obsah A. Podstata výrobních faktorů Poptávka po výrobních faktorech Nabídka výrobních faktorů Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů Trh práce

3 Podstata výrobních faktorů
Výrobním faktorem je vše, co slouží k produkci finálních statků.

4 Podstata výrobních faktorů
Výrobní faktory vlastní různé subjekty. Někdo je třeba vlastníkem půdy, jiný kapitálových statků. Naprostá většina lidí disponuje obecnou schopností pracovat a jsou proto vlastníky výrobního faktoru práce.

5 Podstata výrobních faktorů
Příjmy každého z nás tedy pocházejí z toho, co vlastníme. Na trhu výrobních faktorů se tedy setkáváme jak s poptávkou po výrobních faktorech tak s jejich nabídkou

6 Podstata výrobních faktorů
Tradičně se výrobní faktory dělí na: práci; půdu; kapitál

7 Výrobní faktory lze dělit na:
prvotní výrobní faktory dané přírodou, kterými jsou půda a práce (zde schopnost pracovat). druhotné výrobní faktory, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál.

8 Fyzický kapitál Fyzickým kapitálem se rozumí nejrůznější kapitálové statky v podobě budov, strojů, technologií apod. Kapitálové statky je třeba nejprve vyprodukovat, teprve potom mohou sloužit k produkci dalších statků, jedná se tedy o druhotný výrobní faktor.

9 Lidský kapitál Lidský kapitál je označení pro schopnosti, znalosti, dovednosti lidí využívat výrobní faktory. Práce je tedy obecným výrobním faktorem, lidský kapitál je speciální výrobní faktor. Díky vzdělání, schopnostem a dovednostem, jsou lidé schopni vykonávat nejrůznější kvalifikované činnosti.

10 Lidský a sociální kapitál
Sociální kapitál je schopnost uplatnit jednotlivé schopnosti člověka ve společnosti. V praxi si lze sociální kapitál představit jako sociální kontakty, vztahy i prostředí, které obklopují jednotlivé lidi. Lidský i sociální kapitál musí jejich nositelé nejprve získat, opět se tedy jedná o druhotný výrobní faktor.

11 Směna výrobních faktorů
Aby mohlo dojít k výrobnímu procesu produkujícímu nějaké statky, musejí se jednotlivé výrobní faktory spojit. V tržním prostředí k tomuto spojení dochází prostřednictvím tržního mechanismu.

12 Poptávka po výrobních faktorech
Platí, že výrobní faktor poptává ten, kdo jej nevlastní. Např. práci poptávají firmy (zaměstnavatelé), protože firmy nejsou vlastníkem výrobního faktoru práce.

13 Zvláštnosti při určení ceny výrobních faktorů
Výrobní faktory jsou vzácné. V každé situaci existuje určitá celková zásoba každého z výrobních faktorů. Zásoba výrobního faktoru se obvykle mění pomalu (např. zásoba zemědělsky využitelné půdy je vždy omezená, zásoba práce souvisí s populačním vývojem, v krátkém období nelze výrazně zvýšit ani zásobu kapitálových statků . Nabídka řady výrobních faktorů je v krátkém období, ( i v letech) neelastická. Každý výrobní faktor vytváří příležitost pro použití jiného výrobního faktoru. Poptávka po výrobním faktoru je vyvolána potřebou kombinovat různé výrobní faktory.

14 Základní schéma rozdělování, příjmů jednotlivým vlastníkům výrobních faktorů, je dáno Clarkovým grafem P0 = cena, za kterou budou všechny jednotky druhého výrobního faktoru poptávány, důchod I = důchod majitele prvního výrobního faktoru, důchod II = důchod majitele druhého výrobního faktoru

15 Clarkův graf. Klíčovým předpokladem je, že jednotlivé jednotky poptávaného výrobního faktoru jsou homogenní – čili jsou všechny stejné, respektive vzájemně zaměnitelné. Proto je jedno, v jakém pořadí budou tyto výrobní faktory využity (zaměstnány). Ocenění bude odpovídat meznímu.

16 Specializované faktory.
S rostoucí specializací roste potřeba specifických výrobních faktorů (např. dělníci se specifickými schopnostmi). V takovém případě mohou být relativně podobné výrobní faktory (např. lidé) používány (např. zaměstnávány) k rozdílným účelům, a tedy i za rozdílné ceny.

17 Mezní produkt výrobního faktoru
Příjem z mezního produktu výrobního faktoru MRPVF říká, o kolik se firmě změní příjem, zvýší-li množství nějakého výrobního faktoru o jednotku. Toto zvýšení výrobního faktoru vede ke změně celkového produktu.

18 Mezní produkt výrobního faktoru
MRPVF = MQ´* P kde: MRPVF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MQ´ je mezní produkt, P je cena, za kterou je statek prodáván.

19 Mezní produkt výrobního faktoru
Počet zemědělských dělníků L Celkový produkt (tun obilí) Q´ Mezní produkt práce MQ´L Cena za tunu P Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu výrobního faktoru MRPVF (= MQ´*P) Mzda MC 1 50 5 000 80 000 2 80 30 3 100 20 4 110 10 50 000 5 115 25 000

20 Mezní produkt výrobního faktoru
Firma rozšiřuje produkci, pokud příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru je vyšší než mezní náklady spojené s použitím této dodatečné jednotky. MRPVF = MCVF MRPVF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MCVF jsou mezní náklady spojené s použitím (např. zaměstnáním) výrobního faktoru.

21 Ocenění výrobních faktorů
Pokud jsou všechny jednotky výrobního faktoru používány za stejnou cenu, a pokud s použitím dodatečné jednotky výrobního faktoru nejsou spojeny další náklady, jsou mezní náklady s použitím dodatečné jednotky rovny ceně tohoto VF: MCVF = PVF PVF je cena za jednotku výrobního faktoru, MCVF jsou mezní náklady spojené s použitím výrobního faktoru Pokud mezní náklady spojené s dodatečnou jednotkou výrobního faktoru zahrnují i další náklady než je cena výrob. faktoru platí: MCVF = PVF + OMCVF OMCVF jsou ostatní mezní náklady spojené se zaměstnáním dodatečné jednotky výrobního faktoru.

22 Ocenění výrobních faktorů
I pro nedokonalou konkurenci platí, že bude použito maximálně tolik jednotek výrobního faktoru, pro něž platí: MRPVF = MCVF MRPVF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MCVF jsou mezní náklady spojené s použitím (např. zaměstnáním) výrobního faktoru.

23 Ocenění výrobních faktorů
V nedokonalé konkurenci je příjem z mezního produktu výrobního faktoru klesající ze dvou důvodů: jednak klesá samotný mezní produkt z dodatečné jednotky výrobního faktoru; jednak firmy, chtějí-li vyprodukovat více, a chtějí-li použít více výrobních faktorů, musí snížit cenu produkovaného statku.

24 Ocenění výrobních faktorů
Výrobní faktor poptávají ti, kdo jej nevlastní. Daná jednotka výrobního faktoru bude poptávána tehdy, pokud mezní náklady spojené s jejím použitím (ve výši ceny za danou jednotku a ostatních mezních nákladů) budou nižší nebo rovny příjmu (případně užitku) z mezního produktu této jednotky.

25 Individuální poptávková křivka po výrobním faktoru

26 Posuny tržní poptávkové křivky po výrobním faktoru

27 Ocenění výrobních faktorů
Křivka poptávky po výrobních faktorech je klesající. Pokud je cena za jednotku výrobního faktoru vysoká, tak jen málo jednotek ze svého mezního produktu zajistí tak vysoký příjem, aby poptávající mohli danou cenu zaplatit.

28 Ocenění výrobních faktorů
Tržní poptávkovou křivku po výrobních faktorech dostaneme jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek. Při dané ceně výrobního faktoru sčítáme individuální poptávaná množství. Pro individuální i tržní poptávkovou křivku po výrobním faktoru platí: Pokud se mění cena výrobního faktoru, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění-li se jiný faktor, posouvá se celá poptávková křivka.

29 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.