Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu

Prezentace na téma: "Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu"— Transkript prezentace:

1 název www.zlinskedumy.cz Název školy
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor PhDr. Jitka Mannová Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Filozofie 19. století II. Stupeň a typ vzdělávání střední Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Občanská nauka 4. ročníky maturitních oborů Tematický okruh filozofie Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, let Anotace Charakteristika dalšího filozofického vývoje , zaměření na orientace vědecké, sociální a iracionální – přehled hlavních filozofických koncepcí. Vybavení, pomůcky - Klíčová slova vůle k moci, teorie nadčlověka Datum

2 souhrnný název pro směry odmítajícímožnost rozumového vysvětlení světa
IRACIONALISMUS souhrnný název pro směry odmítajícímožnost rozumového vysvětlení světa podstatu skutečnosti lze pochopit pouze pomocí citu, vůle, intuice, víry atd. SOREN KIERKEGAARD (1813 – 1855) dánský filozof a náboženský myslitel zaměřuje se na etické otázky klade důraz na zkoumání problémů určitého člověka v určité situaci – existenciální problémy ÚVOD DO FILOZOFIE Slovo filozofie pochází ze dvou řeckých slov – phileo = miluji, sophia = moudrost, vědění Předmětem filozofie je zkoumání přírody, člověka a společnosti v nejobecnější rovině – vzniká jako snaha překonat mytologický výklad světa. Východiskem filozofie je každodenní zkušenost „Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti“

3 ARTHUR SCHOPENHAUER (1788 – 1860)
německý filozof, vychází z Kanta a indické mystiky lze ho považovat za předchůdce fenomenologie svět chápe jako představu, za kterou se nemůžeme dostat základním životním principem je pud, vůle k životu – její podstatou je stále něco chtít – to přináší neustálé utrpení a bolest bolest z vůle lze omezit tím, že se zaměříme na umění, filozofii a na asketický život – když nic nepotřebuji, tím méně se trápím Jeho etika je založena na soucitu „Osud míchá karty, my hrajeme.“

4 FRIEDRICH NIETZSCHE (1844 – 1900)
německý filozof vychází ze Schopenhauera ovlivněn antickou kulturou vliv německé romantické hudby (hl. Wagnerovy) jeho teorie nadčlověka byla později ve zvulgarizované podobě zneužita fašismem jeho díla jsou psána formou aforismů, esejí, různých podobenství „Vůle - tak sluje osvoboditelka, jež přináší radost.“

5 činnost Nietzscheho můžeme rozdělit na tři etapy:
silný vliv Schopenhauera – zabývá se problémem kultury odklon od Schopenhauera – prosazoval požadavek změnit hodnotový systém člověka(ovlivnil celkovou atmosféru konce 19. století – moderní umělecké směry) systematický výklad jeho filozofické soustavy – ústředními pojmy jsou – vůle k moci, nadčlověk, věčný návrat základem bytí je vůle k moci jeho teorie poznání je založena na myšlence, že poznání je nástrojem moci – slouží k uskutečnění vůle vychází z přirozené nerovnosti lidí – je podmíněna rozdíly jejich životních sil a vůlí k moci ve svém díle „Tak pravil Zarathustra“ prosazuje zásadu „Zůstaňte věrni zemi!“ – chápe ji jako možnost zabránit rozpadu západní kultury

6 kdo chce být věrný zemi, prochází podle Nietzscheho třemi stádii vnitřního vývoje, které proklamuje ve svém podobenství o proměnách ducha – nejprve je velbloudem – symbolizuje těžký život, kdy je duch utlačován morálním zákonem - „Musíš!“. V dalším stádiu se mění ve lva, který chce být svobodný a mít moc – „Já chci!“, ale teprve ve třetím stádiu, kdy se lev stává dítětem, dosáhne duch stádia nadčlověka, protože se oprostí od starých hodnot „… nevinností je dítě a zapomenutím, je novým početím…“ – k tomu, aby se člověk stal opět dítětem, musí se vzdát částí svých návyků, svého vědomí a svého já Nietzsche kritizoval křesťanství, obracel se k reálnému životu, ale vysoko si cenil Ježíše Krista, který podle něho neměl lidi vykoupit, ale ukázat jim, jak mají žít předvídal, že 20. století bude stoletím válek, protože lidé se ženou za mocí a majetkem a tím budou ničit Zemi – základ života

7 představitel „filozofie života“
HENRI BERGSON (1859 – 1941) představitel „filozofie života“ díla: „Tvořivý vývoj“, „Čas a svoboda“ – obsahují jeho filozofický systém kritizuje racionální poznání, věda a rozum neposkytují pravdivé poznání, protože předmětem vědy je náš praktický vztah ke skutečnosti, ze které si rozum vybírá všechno důležité pro činnost člověka, ale není schopen postihnout věci samy o sobě „Srdce vždy kráčí po cestě, z níž nás rozum zrazuje.“

8 pravé poznání je intuice, neboť je schopná zmocnit se bezprostředně reality bez zprostředkujících symbolů podmínkou intuice je odstranění prformou prožíváníaktické zainteresovanosti a silná vůle, která usměrňuje vědomí pomocí intuice lze postihnout podstatu věci součástí jeho filozofického systému je koncepce vývoje jako tvořivé síly jeho morálka a náboženství vychází z mystických prvků další představitelé: W. Dilthey – život = fakta a vůle a citu, která jsou dána bezprostředně jako prožitky Georg Simmel – život = cit, zkušenost, činnost myšlení O. Spengler – skutečnost (tvoření) můžeme postihovat dvěma typy: typem dějin formou prožívání = prioritní 2. typem přírody pomocí rozumu – postrádá blízkost k věcem

9 Jaké orientce filozofického poznání vytváří industriální společnost?
OTÁZKY KE ZKOUŠENÍ Jaké orientce filozofického poznání vytváří industriální společnost? Vysvětlete teorii nadhodnoty a její význam v sociálních teoriích marxismu. Jaký je význam pozitivismu pro vznik sociologie? Čím se projevuje iracionalismus? Co je podstatou teorie nadčlověka a jakým způsobem byla zneužita nacismem? Vysvětlete pojem filozofie života.

10 Zdroje a prameny MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC-DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group,k. s. – Knižní klub, ISBN Anzenbacher, Úvod do filozofie, Praha 1990 Tomáš Měšťánek, Poznámky k dějinám filozofie, Brno 1991 Jitka Mannová, Ivana Šlapáková, Základy společenských věd, Brno 1995