Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje:. PhDr

Prezentace na téma: "Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje:. PhDr"— Transkript prezentace:

1 Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje:. PhDr
Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D.

2 KCHP/SPSI (KSPSI) Míčka, Šetek
Přednáška/cvičení (2/1), KS dotace 10 hodin Zkouška (4 kredity) ústní, zápočet seminární práce Souvislosti a přesahy: Civilní právo 1 (2. ZS) Přibyl Civilní právo 2 (2. LS) Šetek Sociální etika 1 (3. ZS) Míčka Sociální zabezpečení (ZS) Šetek, Dějiny sociálního učení (ZS) Šetek Dějiny charitativní práce (LS) Svoboda

3 Obsah předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými koncepty dílčích oblastí široce pojímané sociální politiky a současně upevnit jejich znalosti získané v jiných předmětech (zejména v oblasti práva sociálního zabezpečení). Součástí výuky je rovněž důraz na realizaci jednotlivých politik v České republice. 1. Základní charakteristiky sociální politiky - pojem sociální politika - principy a funkce sociální politiky - nástroje sociální politiky - subjekty a objekty sociální politiky - sociální stát, jeho pojetí, typologie a problematika jeho existence - nová sociální rizika, sociální vyloučení 2. Sociální zabezpečení (sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc) 3. Politika zaměstnanosti 4. Vzdělávací politika 5. Rodinná politika 6. Zdravotní politika 7. Bytová politika

4 SZZ ze SOCIÁLNÍ PRÁCE A SOCIÁLNÍ POLITIKY
1. Základní charakteristiky sociální práce (definice, pojem sociální fungování, paradigmata, dilemata) a základní pojmy sociální politiky (definice, široké a úzké pojetí, principy, funkce, subjekty a objekty SOP) 2. Základní práva člověka (občanská, politická a sociální) a jejich garance v rámci sociálního státu a sociální práce, klíčové mezinárodní dokumenty a české zákony o právech člověka, etika v sociální práci (etické přístupy, etické kodexy, etická dilemata) …..

5 Studijní materiály HEYWOOD, Andrew. Politická teorie. Praha: Eurolex Bohemia, 2005 (Stát s. 75–85; Welfare s. 259–269) KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007, (s. 17–157) KELLER, Jan. Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2005. SMUTEK, Martin. Sociální stát. Úvod do studia. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

6 Politika πολισ polis πολιτεία – politeia
Aristotelés – člověk jako zoon politikon „…obec jest útvar přirozený a že člověk jest bytost přirozeně určená pro život v obci“ (x Hobbes – homo homini lupus ) Politika (politiké techné) je podle něj „nejdůležitější vědou“, etickou činností, kterou se lidé snaží vytvořit spravedlivou a dobrou společnost Politika je: správou věcí veřejných organizací sociální existence člověka redistribucí moci a zdrojů spoluprací a konfliktem, řešením sporů, bojem o vize „ dobré společnosti“

7 Politika Politika a ekonomika (polis – oikos)
oikos – dům, ekonomie jsou tedy pravidla hospodaření domácnosti, v přeneseném a širším smyslu ekonomie zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. „Sociální“ (z lat. socialis – společenský) je: týkající se lidské společnosti, společenský týkající se životních podmínek jednotlivce ve vztahu ke společnosti týkající se snahy o zlepšení společenských problémů Sociální instituce: Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

8 Sociální politika social policy
Tři dimenze politiky (polity – politics - policy) polity (institucionální dimenze politiky), politics (procesuální dimenze politiky), policy (obsahová dimenze politiky) – politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konflikty a konsensu (politics) vzniká materiální politika (policy) Definice sociální politiky (Sociální politika není jednoznačně definičně vymezena, ba není ani jednoznačně vymezitelná – KREBS, 2007:19): „…sociální politika je politikou, která se primárně orientuje k člověku, k rozvoji a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality života“ (KREBS, 2007:17) „neexistuje … jednoznačná definice sociální politiky, ale naopak určitá libovůle v jejím chápání, ak to jak v teorii, tak i v praxi“(KREBS, 2007:23)

9 Sociální politika „jednání státu a dalších subjektů sociální politiky s cílem pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí“, „vytváření důstojných podmínek života všem občanům“ „soubor aktivit, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je reakce na nepříznivé sociální události, jako jsou stáří, nemoc, invalidita nebo i nezaměstnanost a chudoba“ SP jako reziduální kategorie – od min (důchodové zajištění sociálně slabých občanů) po max (takřka veškerá vládní činnost), zpravidla SP „…zahrnuje politiku sociálního zabezpečení včetně osobních sociálních služeb, rodinnou politiku, bytovou politiku, zejména její sociální aspekty, dále zdravotní politiku, politiku zaměsnanosti a vzdělávací politiku.“(KREBS, 2007:23)

10 Sociální politika Výše zmíněné definice jsou o sociální politice jako aktivitě, činnosti směřujícím k určitým cílům Sociální politika ve smyslu vědeckého oboru: „výzkum a kategorizace sociálních jevů a problémů, analýza možností řešení sociálních problémů a způsobů ovlivňování sociálních jevů, vytváření návrhů konkrétních činností“ Reflektuje širokou škálu oblastí a aktivit, zejména: •Politiku sociálního zabezpečení a sociálních služeb •Rodinnou politiku •Bytovou politiku •Zdravotní politiku •Politiku zaměstnanosti •Vzdělávací politiku •Ekologickou politiku (?)

11 Sociální politika Veřejná politika (public policy) je záměrná aktivita a rozhodnutí vlády či jiných aktérů, která ovlivňují život společnosti, sociální politika je součástí, podkategorií „veřejné politiky“… Jiné kategorie veřejné politiky (např.): Bezpečnostní politika (vnější a vnitřní bezpečnost, původně v zásadě první a jediná funkce státu a veřejné politiky, ochrana základních lidských práv – život, svoboda, majetek) Thomas Hobbes (Leviathan, 1651) Život člověka v přirozeném stavu „trpí osamělostí a nouzí, je bídný, brutální a krátký“ (homo homini lupus, bellum omnium contra omnes) , proto je třeba uzavřít „společenskou smlouvu“, v níž se člověk vzdává některých svých práv – zejména svobody – ve prospěch absolutního suveréna, který zajišťuje "mír a obranu" Dnes celá škála jednotlivých politik, které jdou dále specifikovat a dělit…

12 Sociální politika Vztah veřejné politiky a sociální politiky
Tabulka: Diapazony zájmových polí veřejné politiky a sociální politiky jako vědních disciplín politika životního prostředí bezpečnostní politika (vnější a vnitřní) mediální politika dopravní a telekomunikační politika politika výzkumu, vývoje a inovací hospodářská politika populační politika politika lidských práv a svobod migrační politika politika zaměstnanosti politika v oblasti bydlení vzdělávací politika politika péče o zdraví rodinná politika politika sociálního zabezpečení politika boje s chudobou a sociálním vyloučením

13 Sociální politika a sociální práce
Charitativní práce „Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.“ (Deus caritas est, 2006, čl. 31) Sociální práce „Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ (Mezinárodní federace sociálních pracovníků, 2000)

14 Sociální politika a sociální práce
Sociální práce je praktická aktivita realizovaná v konkrétních historických, sociálních, kulturních, materiálních a politických podmínkách. Sociální práce je ve své teorii i praxi ze strany do značné míry determinována sociální politikou, která vymezuje akční pole sociální práce a podmínky, za kterých má ve společnosti fungovat. Sociální práce je souborem činností, jimiž jsou realizovány cíle sociální politiky, především v oblasti dávek a služeb. Sociální práce je tou částí sociální politiky, v níž dochází k přímému kontaktu s klientem. Sociální práce patří mezi nástroje sociální politiky.

15 Sociální politika a sociální práce
„Sociální práce je součástí státem organizovaného a zabezpečovaného systému redistribuce zboží a služeb. Jejím cílem je uspokojování sociálních potřeb klienta a zajištění kontroly, příp. změny chování, které je považováno za sociálně problematické nebo deviantní. Sociální stát organizuje i jiné oblasti (…) Sociální práce však má výlučné postavení v tom, že se jejím prostřednictvím transferují zdroje k závislým lidem (…) Tímto způsobem se kompenzují defekty tržního systému“ (Matoušek, 2008:25)