Fyzikální chemie NANOmateriálů 5. Struktura nanočástic a nanomateriálů

Prezentace na téma: "Fyzikální chemie NANOmateriálů 5. Struktura nanočástic a nanomateriálů"— Transkript prezentace:

1 Fyzikální chemie NANOmateriálů 5. Struktura nanočástic a nanomateriálů
… „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point where the smallest man-made devices meet the atoms and molecules of the natural world.“ (Professor Eugen Wong, Assistant Director of the National Science Foundation, 1999) 1

2 Obsah přednášky (2015) 1. Struktura nanočástic
1.1 Vliv povrchu na strukturu a tvar nanočástic 1.2 Top-down: Wulffova konstrukce, minimalizace Gibbsovy energie 1.3 Pseudokrystalické struktury 1.4 Bottom-up: atomární klastry, magic number 2. Vliv povrchu na hustotu nanočástic 2.1 Kovové nanočástice 2.2 Nanočástice anorganických sloučenin s ionovou vazbou 3. Nanočástice na podložce (nespojité tenké vrstvy) 4. Struktura nanostrukturovaných materiálů 4.1 Vliv velikosti částic na hustotu nanostrukturovaných materiálů

3 Tvar a struktura nanočástic

4 Tvar a struktura nanočástic
Nanočástice - soubory nanočástic: Obvykle polydisperzní populace tvarem a velikostí odlišných částic s rozměry nm. Tvar a velikost částic jsou určeny termodynamickými a kinetickými faktory. Z hlediska termodynamického jsou malé částice nestabilní (mají vysoký poměr A/V ) a spontánně agregují (Ostwald ripening). Obvyklé tvary jsou: - souměrné (koule, kvazikoule, polyedry, …) - protáhlé rod-like (válec, prizma, elongované bipyramidy, …) - zploštělé disk-like (prizma, …) Morfologie nanočástic pojednává o vnějším tvaru (habitu) a atomární struktuře, která může být shodná nebo odlišná od struktury makroskopických rozměrů.

5 Tvar a struktura nanočástic
Vliv povrchu na atomární strukturu a tvar (habitus) nanočástic Povrchová energie: Je preferována struktura s nižší povrchovou energií Povrchové napětí: Je preferována struktura s nižším molárním objeme (analogie s p -T fázovým diagramem, zvýšení Gibbsovy energie v důsledku zvýšeného „vnitřního“ (Laplaceova) tlaku v nanočástici)

6 Struktura bulku nebo HP
Tvar a struktura nanočástic Struktura bulku nebo HP Modifikovaná Wulffova konstrukce Pseudokrystalická struktura „magic numbers“ Struktura bulku Wulffova konstrukce 100 nm 10 nm 1 nm Klasická termodynamika Ab-initio Semiempirické MD výpočty Experimentální metody: XRD – atomární struktura, velikost částic EXAFS – lokální atomová struktura TEM, HREM, ED – tvar a velikost částic, atomární struktura

7 Wulffova konstrukce Wulffova konstrukce
Struktura jako bulk, tvar částice daného objemu odpovídá minimu povrchové Helmholtzovy energie

8 Matematický aparát Homogenní funkce Lagrangeovy multiplikátory

9 Wulffova konstrukce (2D)
h1

10 Wulffova konstrukce (2D)

11 Wulffova konstrukce (2D)

12 Wulffova konstrukce (3D)

13 Zohledňuje vliv atomů na hranách a v rozích polyedrů
Struktura nanočástic Modifikovaná Wulffova konstrukce, Marks (1985) Zohledňuje vliv atomů na hranách a v rozích polyedrů Minimalizace Gibbsovy energie, Barnard et al. (2004)

14 Struktura nanočástic Minimalizace Gibbsovy energie, Barnard et al. (2004) γsurf,i – povrchová energie krystalové roviny i (hkl) Ai – velikost povrchové plochy i (hkl) M – molární hmotnost ρ - hustota q A – poměr Anp/Vnp fiA – podíl Ai/Anp

15 Struktura nanočástic Minimalizace Gibbsovy energie, Barnard et al. (2004) 10000 atomů C(dia) Si(dia) Ge(dia)

16 Struktura nanočástic Pitcher at al. (2005) γmon = 4,2 kJ/m2
γtet = 0,9 kJ/m2 ΔtrH = 10  1 kJ/mol

17 Pseudokrystalické struktury
Krystalická struktura: Pravidelné uspořádání atomů (iontů, molekul) s prostorově neomezenou translační periodicitou. Pseudokrystalická struktura: s prostorově omezenou translační periodicitou a s prvky symetrie, které jsou nepřípustné pro makroskopické krystaly (pětičetná rotační osa). Obvyklými tvary jsou pravidelný ikosaedr nebo dekaedr (pentagonální bipyramida), které lze geometricky popsat jako prostorové útvary složené z lehce deformovaných pravidelných tetraedrů. Styčné plochy tetraedrů lze z hlediska atomární struktury chápat jako roviny dvojčatění (multiple twinned structures).

18 Pseudokrystalické struktury
Dekaedr 5 pravidelných tetraedrů se společnou hranou Vyplnění prostoru 97,72 % (volný prostor odpovídá úhlu u středu 7,4°) Atomová hustota f = 0,7236 (ffcc = 0,7405) Povrchové roviny (111) Velký poměr A/V = 7,18/a Snížení poměru A/V řezem krajních hran – komolý dekaedr, boční stěny (100). Snížení povrchové energie zářezy v hranách stěn (100) – (Mark’s decahedron).

19 Pseudokrystalické struktury
Ikosaedr 20 pravidelných tetraedrů se společným vrcholem Neúplné vyplnění prostoru (volný prostor odpovídá prostorovému úhlu u středu 1,54 sr) Atomová hustota f = 0,6882 (ffcc = 0,7405) Povrchové roviny (111) Malý poměr A/V = 3,97/a kompenzuje větší deformaci tetraedrů než je u dekaedru. Mackay icosahedron

20 Atomární klastry Atomární klastry:
Částice tvořené řádově atomy (řádově 0,1-1 nm). Soubory klastrů jsou vždy polydisperzní, ale rozdělení velikostí není statistické. Převažující velikosti klastrů odpovídají určitým počtům atomů (magic numbers), jejichž posloupnosti jsou dány buď geometrickým faktorem (atomární struktura) nebo elektronovým faktorem (uzavřené elektronové slupky). Atomic shell (geometrická pravidla) Electronic shell (spherical jellium model)

21 Atomární klastry výpočet energie metodou Monte Carlo
Sutton-Chenův potenciál globální optimalizace IC DC TO

22 Atomární klastry

23 Experimentální stanovení velikosti částic
DLS (částice v suspenzi – hydrodynamický průměr) TEM (obrazová analýza), number av. XRD (Debyeova-Scherrerova rovnice), volume av. SAXS (…), volume av. BET (stanovení specifického povrchu a přepočet dle zvolené geometrie A/V)

24 Vliv velikosti částic na jejich hustotu
vakuové napařování grafitová podložka TEM (velikost částic) ED (mřížkový parametr) Au

25 Vliv velikosti částic na jejich hustotu
Závislost hustoty (molárního objemu, mřížkového parametru, délky vazeb) částic na jejich velikosti Model izotropního elastického kontinua Nanočástice je izotropně komprimována, vzdálenosti mezi atomy (délky vazeb) jsou zkráceny stejně v celém objemu částice. Core-shell model Vzdálenosti mezi atomy (délky vazeb) jsou zkráceny jen v povrchové vrstvě (shell) nanočástice, uvnitř jsou stejné jako v bulku.

26 Liquid drop model pin pout Youngova-Laplaceova rovnice (1805) r
fAu = 1,2  7,7 J/m2 (SDLP) fAu = 1,4  8,8 J/m2 (SDE)

27 Liquid drop model C.W. Mayes et al. (1968) Q. Jiang et al. (2001)
Vyjádření f pomocí γ a γ pomocí T F a Svib

28 Liquid drop model

29 Liquid drop model Ag, Al, Au, Bi, Cu, Pd, Pt, Sn, …
K.K. Nanda et al.: Comment: The lattice contraction of nanometer-sized Sn and Bi particles produced by an electrohydrodynamic technique, J. Phys.: Condens. Matter. 13 (2001) Rozšíření na ploché nanočástice, nanovlákna, nanofilmy. Ag, Al, Au, Bi, Cu, Pd, Pt, Sn, …

30 ■ - exp. data C.W. Mayes et al. (1968)
Qi et al. W.H. Qi et al. (2002, 2005) Au ■ - exp. data C.W. Mayes et al. (1968) α = 3,09: disk-like, r/h = 10

31 Povrchová komprese nanočástic
Au

32 Progress Solid State Chem. 35 (2007) 1-159.
BOLS (bond-order-length-strength) Sun C.Q.: Size dependence of nanostructures: Impact of bond order deficiency, Progress Solid State Chem. 35 (2007) Základní východiska a předpoklady modelu BOLS: Bond-Order-Length-Strenght Nanočástice mají velký podíl povrchových atomů s nižším počtem sousedů (nižší koordinační číslo z) - ORDER. V důsledku nižšího koordinačního čísla (menšího počtu vazeb) dochází ke spontánní kontrakci vazeb - LENGTH. Kratší vazby jsou pevnější (vyšší hodnota vazebné energie Eb) - STRENGTH. 32

33 BOLS (bond-order-length-strength)

34 BOLS (bond-order-length-strength)

35 BOLS (bond-order-length-strength)

36 Objemová expanze kovových nanočástic
fNi/NiO = -17,5 N m-1 (fNi = 2,2 N m-1)

37 Objemová expanze nanočástic iontových sloučenin
Experimenálně prokázán růst parametrů/objemu elementární buňky u řady oxidů: MgO, ZnO, TiO2, CeO2, SnO2, Fe2O3, MnCr2O4, LiCoO2, ... Více vlivů: AM = f(d), O2 vakance  Mem+/Men+ (n < m), záporné f, ... (exp. výsledky jsou kontroverzní – expanze/komprese, vliv okolní atmosféry) TiO2(anatas) CVS: tetra-titanium isopropoxide + O2

38 Objemová expanze nanočástic iontových sloučenin
Potenciální energie iontové sloučeniny Aproximace: velikost částice ovlivní pouze první (Coulombický) člen

39 Objemová expanze nanočástic iontových sloučenin
MgO

40 Nanočástice na podložce
Wulff-Kaischewův teorém

41 Nanostrukturované materiály
Heterogenní (dvoufázový) systém – mechanická směs Diskrétní monokrystalická zrna + spojitá amorfní oblast (hranice zrn) s nižší hustotou (přítomnost vakancí). „Efektivní“ vlastnosti určeny jako objemově vážené průměry (aritmetický, harmonický) vlastností obou fází. Vlastnosti pro zrna z údajů pro monokrystaly, vlastnosti pro hranice zrn z efektivních vlastností nanostrukturovaného materiálu.

42 Nanostrukturované materiály
Současný vliv dvou protichůdných faktorů: Komprese nanozrn v důsledku (kladného) povrchového napětí. Expanze nanostruktury v důsledku nižší hustoty (přítomnost vakancí) na hranicích zrn.

43 Nanostrukturované materiály

44 Nanostrukturované materiály