Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek VOŠ Jabok, 2010.

Prezentace na téma: "Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek VOŠ Jabok, 2010."— Transkript prezentace:

1 Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek VOŠ Jabok, 2010

2 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2 Základní otázky Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést?

3 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 3 Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání lidí 2001) Obyvatelstvo celkem 10230060 Obyvatelstvo celkem 10230060 Věřící 3288088 Věřící 3288088 z toho z toho Církev římskokatolická 2740780Církev římskokatolická 2740780 Církev československá husitská 99103Církev československá husitská 99103 Českobratrská církev evangelická 117212Českobratrská církev evangelická 117212 Pravoslavná církev 22968Pravoslavná církev 22968 Náb. spol. Svědkové Jehovovi 23162Náb. spol. Svědkové Jehovovi 23162 Bez vyznání6039991 Bez vyznání6039991 Nezjištěné vyznání 901981 Nezjištěné vyznání 901981

4 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 4 Česká společnost a náboženství Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko- uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí.Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko- uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu.Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. Sekularizace jako trend, který v uvedeném období zasahuje všechny evropské státy.Sekularizace jako trend, který v uvedeném období zasahuje všechny evropské státy. Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989.Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality.Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality.

5 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 5 Věrohodnost křesťanských církví Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech,rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě,souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům,dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.

6 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 6 Církevní příslušnost obyvatel ČR

7 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 7 Církve a náboženské společnosti registrované v ČR k 1. 2. 2010 (celkem 31) Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev Nová naděje Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Církev živého Boha Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí Višva Nirmala Dharma

8 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 8 PRAKTICKÁ TEOLOGIE PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další.

9 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 9 Celkový obraz předmětu Praktická teologie I: Praktická teologie I: Pastorační dimenze sociální práce Pastorační dimenze sociální práce III. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouškaIII. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouška III. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočetIII. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočet 2 hod. předn.2 hod. předn. Praktická teologie II: Praktická teologie II: Křesťanské církve v občanské společnosti Křesťanské církve v občanské společnosti III. roč. ETF LS, povinný předmětIII. roč. ETF LS, povinný předmět 2 hod. předn., zkouška2 hod. předn., zkouška

10 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 10 Témata přednášek Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Historické místo církví v české společnosti Historické místo církví v české společnosti Právní postavení a financování církví Právní postavení a financování církví Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR Specifika katolické církve Specifika katolické církve Dialog křesťanských církví se současnou společností Dialog křesťanských církví se současnou společností Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia Martyria – šíření a podpora křesťanství Martyria – šíření a podpora křesťanství Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství

11 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 11 Povinná literatura  II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě.  CODEX IURIS CANONICI (CIC).  FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001.  OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006.  TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.

12 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 12 Doporučená literatura  AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002.  DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001.  DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.  KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000.  KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s.  NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997.  Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000.  OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001.  OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko Praha 2000  OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996.  PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996.  SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Karolinum, 1998.  SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.  SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000.  SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991.  ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997.

13 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 13 Organizace výuky, požadavky ke zkoušce Zahájení výuky 4. 2. 2010 Zahájení výuky 4. 2. 2010 Přednášky každý čtvrtek 12.00 – 13.30 Přednášky každý čtvrtek 12.00 – 13.30 Požadavky ke zkoušce: Požadavky ke zkoušce: PraxePraxe Znalostní testZnalostní test Osobní pohovorOsobní pohovor

14 Pastorační praxe V předmětu Praktická teologie II budou požadavky upraveny tak, aby studenti získali a prokázali praktickou zkušenost z oblasti pastorace. V předmětu Praktická teologie II budou požadavky upraveny tak, aby studenti získali a prokázali praktickou zkušenost z oblasti pastorace. Pastorace: Pastorace: Pastorační činnost v rámci církevní obce/farnosti/sboruPastorační činnost v rámci církevní obce/farnosti/sboru Koordinace pastorační činnosti v rámci ústředí nebo vyšší organizační složky (diecéze, eparchie, seniorát) křesťanské církveKoordinace pastorační činnosti v rámci ústředí nebo vyšší organizační složky (diecéze, eparchie, seniorát) křesťanské církve Činnost duchovního (profesionála nebo dobrovolníka) v zařízeních poskytujících sociální, zdravotnické, vzdělávací služby nebo v armádě a vězniciČinnost duchovního (profesionála nebo dobrovolníka) v zařízeních poskytujících sociální, zdravotnické, vzdělávací služby nebo v armádě a věznici Sociální práce v organizacích zřizovaných křesťanskými církvemi, která vychází z křesťanských hodnot a klade důraz na celostní pojetí člověka (4 dimenze)Sociální práce v organizacích zřizovaných křesťanskými církvemi, která vychází z křesťanských hodnot a klade důraz na celostní pojetí člověka (4 dimenze) 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 14

15 Podmínky splnění pastorační praxe Podmínky získání praktické zkušenosti: Podmínky získání praktické zkušenosti: Osobní návštěva dané organizace v rozsahu alespoň jednoho dne (6 hod.)Osobní návštěva dané organizace v rozsahu alespoň jednoho dne (6 hod.) Rozhovor alespoň s jedním odpovědným pracovníkemRozhovor alespoň s jedním odpovědným pracovníkem Studium vnitřních dokumentů poskytnutých organizacíStudium vnitřních dokumentů poskytnutých organizací Sledování klíčových aktivit v praxiSledování klíčových aktivit v praxi Podmínky prokázání praktické zkušenosti: Podmínky prokázání praktické zkušenosti: Písemné potvrzení organizace (duchovního) o vykonané praxiPísemné potvrzení organizace (duchovního) o vykonané praxi Písemná zpráva z praxe v rozsahu 2 – 4 normostran; struktura:Písemná zpráva z praxe v rozsahu 2 – 4 normostran; struktura: Základní informace o organizaci (název, sídlo, právní subjektivita, zřizovatel, příslušnost k církvi, org. struktura, vnitřní dokumenty) Základní informace o organizaci (název, sídlo, právní subjektivita, zřizovatel, příslušnost k církvi, org. struktura, vnitřní dokumenty) Popis průběhu praxe Popis průběhu praxe Popis pastoračních činností, které organizace (duchovní) vykonává Popis pastoračních činností, které organizace (duchovní) vykonává Vlastní hodnocení sledované činnosti na základě pastorálně- teologických kritérií Vlastní hodnocení sledované činnosti na základě pastorálně- teologických kritérií Aktivní účast na jednom ze dvou seminářů k pastorační praxi: 22.4. nebo 13.5. 2010Aktivní účast na jednom ze dvou seminářů k pastorační praxi: 22.4. nebo 13.5. 2010 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 15

16 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 16 Pastorace a praktická teologie Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce.

17 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 17 Vývoj pojetí pastorace Konec 18. století – polovina 19. stol.: Konec 18. století – polovina 19. stol.: Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace.Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace. Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace.Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace. Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod.Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz.Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. Od poč. druhé poloviny 20. stol.: Od poč. druhé poloviny 20. stol.: Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících.Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících. Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní.Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní.

18 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 18 Realizační funkce církve MARTYRIA - svědectví (služba slova) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace PreevangelizaceEvangelizaceKatechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení LEITURGIA - slavení (bohoslužba) Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Večeře Páně – mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba DIAKONIA - slu ž ba (sociální práce, zdravotnictví,školství) Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče KOINONIA- společenství (budování obcí a správa církve) Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18- 22) Skutky:zakládání církevních obcí Různé modely organizace církve Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů) Pastorace sociálních skupin Ekonomika Organizace a management

19 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 19 Cíl činností církve Sláva Boží a spása člověka. Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální.

20 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 20 Historie praktické teologie Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů Vznik pastorální teologie – Štěpán Rautenstrauch (katol. – opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, 1774, fakultní rektor ve Vídni, s pověřením zakládat tzv. „generální semináře“). Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl farář dělat. Odpovídá to sice smyslu PT – je to o ČINNOSTI církve, ale omezuje past. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Navíc jim nabízí poměrně přesnou technologii a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu a mnohde dodnes. Vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. Vznik pastorální teologie – Štěpán Rautenstrauch (katol. – opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, 1774, fakultní rektor ve Vídni, s pověřením zakládat tzv. „generální semináře“). Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl farář dělat. Odpovídá to sice smyslu PT – je to o ČINNOSTI církve, ale omezuje past. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Navíc jim nabízí poměrně přesnou technologii a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu a mnohde dodnes. Vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie.

21 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 21 Praktická teologie jako věda Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) Až do 20. stol. v katol. církvi spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) Až do 20. stol. v katol. církvi spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče). Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče).

22 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 22 PT v různých církvích Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality.