Římská architektura MgA. Lukáš Psík

Prezentace na téma: "Římská architektura MgA. Lukáš Psík"— Transkript prezentace:

1 Římská architektura MgA. Lukáš Psík

2 Římská architektura 2. století př. Kr. – centrem obchodu a umění
476 – zánik říše západořímské Syntéza prvků etruských (klenba + toskánský sloup) řeckých (dórský, iónský, korintský) helénistický (dekor)

3 Charakteristika římské architektury
proti řecké architektuře článkové a exteriérové byla římská architektura bloková a interiérová proti řeckému architrávovému principu stál římský archivoltový princip proti sloupořadí s kladím plná zeď s pilířem a klenbou Řím – interiérová architektura, bloková zeď – plná zeď, klenba, archivolta

4 Charakteristika římské architektury
sloup – samostatně stojící (monolit), konstrukční část stavby pilastr př. Kr. – vystupuje ze zdi př. Kr. dekorativní Colosseum

5 Parthenon Colosseum

6 Přínos římské architektury
technika pevného zdiva z cihel (mramor) nová metoda konstrukce (kupole, archivolta) schopnost uzavřít velké prostory používání různých druhů kamene (mramor, travertin, alabastr), pálené cihly, beton Pont Du Gard

7 Římský chrám chrám byl obměnou etruského chrámu
stavěl se na posvátném okrsku i samostatně chrámy měly půdorys obdélný a kruhový Pantheon – 27 př. Kr.

8 Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia

9 Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia
„postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem“

10 Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia

11 Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia
Pantheon (43,2 x 43,2) původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza de la Rotonda ve čtvrti Pigna.

12 Světské stavby Bazilika
měla světskou funkci – sloužila jako soudní budova, tržnice podélná pravoúhlá stavba o lichém počtu lodí, střední loď nejvyšší bazilika byla zakončena apsidou pro úředníka stávala na římském fóru baziliky: Porcia 184 př. Kr., Iulia a Aemilia (2. př. Kr.) Konstantinova bazilika (310 n. l.) – nejlépe zachovaná, trojlodí, střední loď s křížovou klenbou, boční s valenými klenbami s kazetami napříč

13 Bazilika - památky Porcia (184 př. Kr.)
Iulia a Aemilia (2. st. př. Kr.) Konstantinova bazilika (310 n. l.) – nejlépe zachovaná trojlodí, střední loď s křížovou klenbou, boční s valenými klenbami s kazetami napříč

14 Bazilika – památky http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Basilica_7

15 Bazilika v Pompejích http://commons. wikimedia

16 Římské divadlo scaena – obdélná patrová budova v pozadí jeviště byla členěna sloupy a výklenky a zdobena sochami proscaenium (jeviště) – nižší a hlubší než řecké orchestra – sloužila za hlediště pro vznešené diváky průčelí bylo zdobeno arkádami a představenými sloupy první stálé kamenné divadlo – Pompeius, 55. př. Kr. Flaviovo divadlo

17 Marcellovo divadlo http://commons. wikimedia

18 Cirkus Cirkus – půdorys protáhlého obdélníku s jednou stranou půlkruhově uzavřenou (půdorys podkovy ) pro jízdní závody, koňské dostihy, sportovní hry, art. produkce, triumf. slavnosti Circus Maximus – diváků

19 Mapa starého Říma http://cs. wikipedia

20 Cirkus Maximus http://commons.wikimedia.org/wiki/File:219CircoMassimo.JPG?uselang=cs

21 Amfiteátry vznikl spojením 2 divadel
gladiátorské hry, štvanice zvířat, artistické produkce – NAUMACHIE (námořní bitvy) v Římě 5 – největší Vespasianův (Kolosseum), pojal lidí amfiteátry v Pompejích, Veroně, Pule, Arles, Nimes, Fréjus a Budapešti

22 Kolosseum http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Colosseum-Rom. jpg

23 Kolosseum http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum_Rome.jpg

24 Amfiteátr v Pule http://commons. wikimedia

25 Amfiteátr v Arles http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Amfitheater

26 Termy patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám
lázně měly (kromě lázeňských místností) čítárny, knihovnu, přednáškový sál, divadelní sál, tělocvičny, hřiště, kolonády, obchodní stánky, otevřená nádvoří a parky, sochy a malby (fresky a mozaiky) doplňovaly uměleckou výzdobu. v Římě bylo 11 velkých terem a 1000 malých lázní nejrozsáhlejší postavil Caracalla – pro 3000 lidí a Diocletianus

27 Caracallovi lázně http://commons. wikimedia

28 Caracallovi lázně http://commons. wikimedia

29 Císařské paláce stavěly se na Palatinu (pahorek v Římě)
Hadrianova vila v Tivoli palác ve Splitu

30 Hadrianova vila v Tivoli http://commons. wikimedia

31 Hadrianova vila v Tivoli http://commons. wikimedia

32 Andělský hrad (Hadriánovo mauzoleum)
monumentální kruhová stavba v Římě byla vybudována na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139 Andělský hrad nechal vybudovat římský císař Hadrián jako rodinné mauzoleum, později stavba sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem sloužila také jako rezidence a vězení dnes se zde nachází muzeum věnované historii budovy a města Říma

33 Andělský hrad http://commons. wikimedia

34 Forum Romanum náměstí trhy, chrámy, baziliky, vítězné oblouky
v blízkosti se nachází Koloseum a Traianovo forum celým Forem Romanem také prochází hlavní římská ulice Via sacra, spojující pahorek Kapitol s Koloseem

35 Forum Romanum http://en. wikipedia

36 Forum Romanum http://commons. wikimedia

37 Chrám Castora a Poluka na Fóru Romanu http://commons. wikimedia

38 Forum Romanum http://commons. wikimedia

39 Trajánovo fórum http://commons. wikimedia

40 Inženýrské stavby Římané postavili na 90 000 km vydlážděných silnic
vybudovali viadukty (mosty – most Fabricius – 62 př. Kr.), akvadukty (vodovody) a kanály (cloaca maxima, hlavní kanál římský – 6. století př. Kr. ) Agrippův akvadukt v Nimes, Trajánův most přes Dunaj Pont du Gard – most byl postaven Římany pro přepravu pitné vody přes řeku Gard do města Nîmes v jižní Fanci délka mostu je 274 m a výška 49 m most byl součástí systému akvaduktů a rozvodné sítě vody, vybudované v délce 48 km z města Uzés

41 Pont du Gard http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PontDuGard.JPG

42 Otázky: Z jakých vzorů čerpá římská architektura?
Srovnej řecký a římský chrám. Popiš Forum Romanum. Co jsou to inženýrské stavby?

43 Zdroje: Použitá literatura: PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění (pro výuku dějin na středních školách). Sokolov: O.K.-Soft, 2005