Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
Sociální instituce Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
2
Definice sociální instituce
Sociální instituce jsou skutečnosti materiální i duchovní povahy, které ovlivňují chování člověka tak, aby bylo ve shodě s požadavky sociálního systému (společnosti), ve kterém je člověk zařazen a ve kterém sociální instituce působí.
3
Vlastnosti sociálních institucí
Zakotvené v minulých jednáních a stabilní. Důvod určité formy a obsahu není patrný. Na jedinci nezávislé, není možné je libovolně měnit. Uspořádávají sociální vztahy. Vyjadřují jejich celkovou povahu. Účinně vedou jedince ke správnému chování. Jsou předávány a přijímány ve výchově. Jedinci se s nimi ztotožňují a přijímají za své.
4
Instituce typu „obvyklé chování“
Zvyk - ustálený způsob výkonu činnosti, provázený rutinou. Není nutné přemýšlet o smyslu činnosti. Zvyky „programují“ běžný, každodenní život člověka. Obyčej - komplexnější a obsažnější forma chování. Obsahuje řadu činností a jejich výkon je ustálený. Obyčeje jsou významné pro zvýraznění určitých událostí situací a událostí v životě člověka a společnosti. Rituál, obřad - činnost nebo soustava činností s ustáleným průběhem. V ní nebo v nich je zakódovaný nějaký význam. Jeho vyjádření je symbolické. Rituál a obřad je prostředkem komunikace mezi zasvěcenými, poučenými. Tradice - předávané vzory chování. Smysl tradic je dvojí: 1. zakotvení člověka ve společnosti a posílení vědomí příslušnosti k ní a 2. zastoupení účelově racionálního chování.
5
Instituce typu „požadované chování“
Hodnoty - jsou jevy hmotné i duchovní povahy, ke kterým člověk získal určitý vztah a orientují jeho chování tak, že jich chce dosáhnout nebo se zbavit. Normy - jsou obecná pravidla jednání, která určují co jedinec smí a co nesmí, co je přípustné a co ne. Ideály, osobnosti jako vzory, mýty
6
Další typy sociálních institucí
Organizace jako sociální instituce – představa správného jednání v organizaci. Nástroje donucení – představa o účinku v případě použití. Oblasti života společnosti (jako např. soukromí, ekonomika, věda, sport), ve kterých se prosazuje vždy určitý druh chování.
7
Hodnoty Vyjadřují poměr člověka ke skutečnostem, které jej obklopují (a označuje je za důležité x nedůležité, užitečné x škodlivé, pozitivní x negativní apod.). Uspořádávají svět podle významu jeho složek. Jsou vyjádřeny obecně, nejsou totožné s konkrétní věcí. Hodnoty jsou kritériem a měřítkem pro posuzování a orientaci člověka ve světě. Člověk usiluje o jejich dosažení. Určují směr jeho motivací. Ovlivňují volbu cílů a jejich naplněním je hodnot dosahováno.
8
Uspořádání hodnot jedincem
Každý jedinec uznává množství jednotlivých hodnot, počet není možné vyjádřit. Hodnoty má každý uspořádány podle "síly" a míry obecnosti. Síla se vždy projeví při aktuálním porovnání dvou hodnot proti sobě. Každý jedinec má individuální uspořádání hodnot. Uspořádání je velmi stabilní. Je výsledkem výchovy a reflexe jedince. Hodnota jako sociální instituce vyjadřuje především nutnost přikládat skutečnostem smysl.
9
Normy Musí být v souladu s hodnotami.
Normy jsou respektovány, když je uznána jejich legitimita (oprávněnost) nebo v důsledku vnější adaptace (přizpůsobení se). Jednání jedinců je v rámci sociální kontroly porovnáváno s normami a stimulováno sankcemi (odměnami nebo tresty). Jsou spojeny s vědomím o nutnosti udržení vztahů.
10
Právo Vzniká v racionalizovaných, formalizovaných procesech podle stanovených zásad a pravidel. Vytváří se uspořádaný a vyvážený systém norem. Má všeobecnou platnost. Je přesně určeno, jak může být vymáháno chování, aby bylo v souladu s normou.
11
Morálka Vzniká v neformálních procesech. Na prosazení morálky se podílejí emoce. Vychází z definování a označování dobra a zla. To je odvozeno z nejvýznamnějších hodnot. Má „nahodilý“ charakter co do úplnosti a provázanosti jednotlivých norem i všeobecnosti uplatnění.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.