Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků ZŠ

Prezentace na téma: "Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků ZŠ"— Transkript prezentace:

1 Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků ZŠ
Mgr. Svatava Šmídová Závěrečná práce Listopad 2006

2 Struktura prezentace Cíl práce Právní vymezení Pravidla pro hodnocení
Závěr

3 Cíl práce Stanovit jasný a srozumitelný rámec pro hodnocení žáků základní školy Vytvořit „manuál“ dle kterého se učitelé mohou jednoduše orientovat Kodifikovat stěžejní dokument školy

4 Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon) Platné prováděcí předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - § 16 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami § 30 pravidla hodnocení jako součást školního řádu § 31 výchovná opatření § 41 individuální vzdělávání § 44 cíle základního vzdělávání § 51 hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základním vzdělávání § 52 postup žáka do vyššího ročníku § 53 o opravných zkouškách § 168 školská rada jako orgán, který schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách, dále pak platné prováděcí předpisy: vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Z § 44 školského zákona: „Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.“. Učitelé ZŠ přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání mají na zřeteli úroveň dosažených cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu. (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. (5) V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole, výstupní hodnocení o tom, jak dosáhl cílů vzdělávání stanovených v §44 školského zákona. Zdroj: § 51 školského zákona.

5 Pravidla pro hodnocení
Podklady Zásady Stupně Výchovná opatření Podklady pro hodnocení pozorování, dialog, testování a zkoušky, rozhovory se zákonnými zástupci žáka, konzultace s ostatními pedagogickými pracovníky, konzultace. Zásady: Závěrečná klasifikace (kvalita i kvantita hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. Klasifikace prospěchu žáka: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 - nedostatečný Klasifikace chování: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 - neuspokojivé Stupně celkového hodnocení žáka na vysvědčení: prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a) Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení prospěchu Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

6 Postup žáka do vyššího ročníku
Dle § 52 školského zákona Dle § 53 školského zákona par. 52: Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, případně znovu devátý. Má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14-ti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. par.53 Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

7 Výchovná opatření Napomenutí a důtky : a) napomenutí třídního učitele
b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí žákovi i jeho zákonnému zástupci udělení pochvaly a jiného ocenění nebo kázeňského opatření (uložení napomenutí či důtky včetně důvodu). Podle § 31 školského zákona jsou výchovnými opatřeními pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně (kázeňská opatření). Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ředitel školy může po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení a další kázeňská opatření (napomenutí, důtky), která nemají právní důsledky. V případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem školského zařízení může ředitel rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení ze školského zařízení ( správním řádem ze ŠD, ŠV, aj.). Žáka lze podmíněně vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (viz. § 30 a 31).

8 Ostatní Komisionální přezkoušení Individuální vzdělávání
Komisionální přezkoušení (dle § 22 vyhlášky č. 48/ 2005 Sb.) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen přezkoušení) jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy případně jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín pro přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku ( dle § 53 školského zákona). Individuální vzdělávání Podle § 41 ( odst. 4) školského zákona koná individuálně vzdělávaný žák na 1.stupni základní školy za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva ( a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky). Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka. Byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka

9 Závěr Jasná, předem daná pravidla Účinný mechanismus hodnocení
Komunikace hodnocení, prostředí Každý žák může narazit při učení na určité obtíže. U některých jsou akutnější a dlouhodobější než u jiných. Všichni naši žáci potřebují v různých obdobích a v různém rozsahu naši podporu. Dobré vyučování se obecně vyznačuje tím, že k tomu, aby byly naplněny výukové cíle, musí být stanovena nejenom jasná kriteria, ale následovalo i účinné hodnocení. Tomu má napomoci i tato práce. Myslím, že také lepší komunikací nad výkony, kvalitním kulturním školním prostředím pomůžeme žákům a potažmo mladým lidem formovat jak postoje k učení, angažovanost a vůbec osobnostní rozvoj.