DKV část 31 Design kvantitativního výzkumu 4. část (23.2.2009) Jiří Šafr UK FHS Historická sociologie (LS 2010)

Prezentace na téma: "DKV část 31 Design kvantitativního výzkumu 4. část (23.2.2009) Jiří Šafr UK FHS Historická sociologie (LS 2010)"— Transkript prezentace:

1 DKV část 31 Design kvantitativního výzkumu 4. část (23.2.2009) Jiří Šafr jiri.safr@seznam.cz UK FHS Historická sociologie (LS 2010)

2 DKV část 32 Obsah Problém zkreslení

3 DKV část 33 Problém zkreslení

4 DKV část 34 otázka → odpověď odpovídat na otázku představuje celou řadu transformací: může tak vzniknout zkreslení

5 DKV část 35 Typy zkreslení 1. respondent musí otázce porozumět → srovnatelnost dat Příklad: zamyslete se Jaký je nyní Váš příjem?

6 DKV část 36 Typy zkreslení 2. ochota na otázky vůbec odpovědět (nepříjemné, nevhodné otázky) 3. pravdivost odpovědi – zná respondent vůbec pravdivou odpověď?

7 DKV část 37 Typy zkreslení 4. může být nepříjemné vyslovit určitou alternativu 5. záznam odpovědi

8 DKV část 38 Riziko zkreslení Nejkritičtější operace ve výzkumu - nalezení spolehlivého indikátoru. Pokud dojde k chybě v této fázi, pak následující operace budou neplatné. Nezachycené omyly při konstrukci indikátoru jsou fatální.

9 DKV část 39 Interference se zkoumaným systémem - zkreslení vyvolané výzkumnými stimuly

10 DKV část 310 Zkreslení vyvolané výzkumnými stimuly 1. Efekt morčete 2. Výběr role 3. Měření jako zdroj změny 4. Stereotyp ve volbě odpovědí (response sets) „Přitakání“ volba střední (neutrální) kategorie

11 DKV část 311 Problémy při měření postojů pomocí dotazníků : otázka v dotazníku = odpověď na standardizovaný podnět → není to spontánní projev v přirozené interakci! Nikdy neznáme „skutečné“ postoje, ale pouze odpovědi v dotaznících nebo výsledky experimentů. Berou respondenti výzkum vážně? →Neodpovídají na otázky náhodně? Nelze se spoléhat na to, že respondenti chápou naše otázky stejně jako výzkumník [Vávra 2006]

12 DKV část 312 Validita & reliabilita Validní je takové měření, které skutečně měří to, co jsme zamýšleli měřit. Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se stav pozorovaného objektu nemění.

13 DKV část 313 Příklady příklad narušené validity s kobercem v muzeu [Disman1993: 62] příklad narušené reliability Chodíte do kina – často, - ne tak často, - občas, - zřídka, - vůbec ne [Disman1993: 63]

14 DKV část 314 Může nereliabilní měření být validní? Ne Může nevalidní měření být reliabilní? Ano

15 DKV část 315 Validita & reliabilita [Babbie 1995: 128]

16 DKV část 316 Techniky kontroly validity, testování validity 1. validita založená na členství ve známé skupině – zkusit na skupině, která vlastnost má a porovnat s vzorkem obecné populace 2. prediktivní validita – porovnání se skutečnými výsledky (např. úspěšnost v testech ve škole dalšího stupně) 3. souběžná validita – měříme více způsoby a porovnáme 4. konstruovaná validita 5. na mínění skupiny soudců – experti z oblasti (nezávisle na sobě!) 6. testovaná výčtem obsahu 7. zjevná (?) eufemismus

17 DKV část 317 neexistuje universálně validní měření určitého konceptu, validita prokázaná v určitém kontextu je nepřenositelná(!). validita jednoho měření prokázaná v jednom sociálním prostředí může být nevalidní na jiné populaci.

18 DKV část 318 Literatura Babbie, E. (1995). The Practice of social Research. 7th Edition. Belmont: Wadsworth Disman, M. (1993): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Jeřábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum Kreidl, M. (2004). „Přehled základních přístupů k empirickému hodnocení kvality měření v sociálních vědách.“ Pp. 87- 96 in: Krejčí, J. (ed.) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: SoÚ AV ČR. Vávra M. (2006). Nesnáze s měřením postojů. SDA Info, Vol. 8. No. 1.: 9-12.