Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Novodobá historie podnikání v ČR
2
Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato Benešem) a pokračovalo KSČ připraveným (Gottwaldem) v r. 1943 v Moskvě tzv. Košickým vládním programem za souhlasu E. Beneše (Londýn). Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů (nebyl parlament). Benešovy dekrety poválečné: Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska. Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického. V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.
3
Nástup komunistů. Přestože tehdejší nová Ústava z 9. května 1948 (uzákonila totalitní komunistický režim) zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil). Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-1952. Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda. Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky) Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním. [http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php].http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php
4
Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství. Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku. Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrováno 1.044.635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).
5
Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl (za spolupráce s OECD ) zcela nové zákony týkající se nejen daní. Vznikla řada nových právních norem: - nový Zákon o účetnictví - nový Obchodní zákoník - nový Živnostenský zákon - zcela nová daňová soustava (např. dosud neexistující daň z přidané hodnoty, ….) - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
6
Od devadesátých let minulého století vydává každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zprávy o vývoji malého a středního podnikání v Česku. Poslední Zpráva MPO o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře 2013 (publikováno 10.7.2014) – viz následující data
7
Po roce 1995 se situace stabilizovala – počet např. živnostníků od té doby kolísá kolem 800 tis.
8
Graf ukazuje pokles zaměstnanosti v sektoru MSP v tis. V r. 2013 činí 1 782 tis. Zaměstnanců (r. 2007 to bylo 2 022 tis.). Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2013 činil 61 %,
9
roce 2013 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši 4 314 975 mil. Kč – mírné oživení
10
V roce 2013 vytvořily MSP účetní přidanou hodnotu v objemu 1 396 mld. Kč, oproti roku 2012 došlo ke zvýšení o 940 mil. Kč. Podíl MSP na celku ČR v roce 2013 dosáhl 54,8 %,
11
Ve všech ukazatelích nastal pokles v r. 2013 oproti r. 2012. Počet zaměstnanců MSP ve stavebnictví poklesl o 7,1 % na 182 tis. Výkony klesly o 5,7 % na 467 mld. Kč. Přidaná hodnota klesla o 4,5%. Klesla průměrná měsíční mzda na 19499 Kč. Celkové investice MSP klesly o 9,4% na 24,6 mld. Kč.
Podobné prezentace
