Rozpočty územních samosprávných celků Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha.

Prezentace na téma: "Rozpočty územních samosprávných celků Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha."— Transkript prezentace:

1 Rozpočty územních samosprávných celků Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

2 Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému

3 Role místních a krajských rozpočtů Předpoklad: ◦ Decentralizace, změna konceptu řízení ve VS – od „řízení k vládnutí“ ◦ Obce a města jako základní aktér socio-ekonomického rozvoje, základ demokracie společnosti ◦ Kraje: koordinace zájmů ◦ Schopnost zajistit vysokou životní úroveň jak ve vztahu k obyvatelům i dalším subjektům v území ◦ Podpora budování kvalitního podnikatelského prostřed a usměrňování místního a regionálního rozvoje ve smyslu posilování konkurenceschopnosti území Předpoklady: ◦ Právní prostředí ◦ Lidské zdroje ◦ Finanční zdroje Míra finanční autonomie územních samosprávných celků! 3

4 Finanční kapacita rozvoje obcí, měst a krajů Potenciál dlouhodobého financování rozvoje a základní předpoklad finančního managementu: ◦ Majetek ◦ Vlastní zdroje – problematika daňových příjmů, RUD ◦ Dotace – problematika metodiky a transparentnosti ODPOVĚDNOST 4

5 Požadavky na příjmy ÚS Dostatečně výnosné Do určité míry závislé na aktivitě obce/kraje Co nejrovnoměrněji rozloženy Plánovatelné Administrativně nenáročné NAPLNĚNÍ TĚCHTO KRITÉRIÍ V PRAXI ? 5

6 Vliv legislativy na rozpočty RUD, ◦ Změny v oblasti legislativy: RUD 1993-1995 RUD 1995-2000 RUD 2001-2012 RUD 2012-2013 RUD 2013 ◦ Podíl daňových příjmů jednotlivých velikostních kategorií obcí DPH Loterijní zákon 6

7 Změny financování lokálních samospráv  do roku 2001: daňové příjmy obcí závisely na výnosech daní z příjmů vybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněž hrála vazba na celookresní daňový výnos, což způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí v čase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udržely na svém území  od roku 2001: důležitější než úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel – koeficienty atp. („honba za více obyvateli“) potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele – jako např. rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška …..

8 Struktura příjmů obcí, měst, krajů 1.vlastní zdroje daňové příjmy ◦ sdílené daňové příjmy ◦ výlučné daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy 2.další zdroje investiční dotace (kapitálové) neinvestiční dotace (běžné) 8

9 Daňové příjmy procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

10 Struktura daňových příjmů obcí – sdílené daně Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: ◦ daně z přidané hodnoty ◦ daně z příjmu právnických osob (pokud není poplatníkem obec nebo kraje) ◦ daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ◦ daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou ◦ daně z příjmu fyzických osob z podnikání

11 Podíly obcí a měst na sdílených daních 11

12 Obce s počtem obyvatel od-do Koeficient y velikostní kategorie obcí Do 1000,4213 101-2000,5370 201-3000,5630 301-1 5000,5881 1 501-5 0000,5977 5 001-10 0000,6150 10 001-20 0000,7016 20 001-30 0000,7102 30 001-40 0000,7449 40 001-50 0000,8142 50 001-100 0000,8487 101 001-150 0001,0393 150 001 a více1,6715 Hlavní město Praha2,7611 Přepočítací koeficienty Obce s počtem obyvatel od-do Koeficienty postupných přechodů Násobek postupných přechodů 0-501,0000 1,0000 x počet obyvatel obce 51-2 0001,0700 50+1,0700 x počet obyvatel z obce přesahujících 50 2 001-30 0001,1523 2 136,5 +1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2 000 30 001 a více1,3663 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z obce přesahujících 30 000 Počet obyvatel10% Počet dětí v MŠ a žáků ZŠ 7% Postupné přechody80% Započtená výměra kat.území obce 3% 12

13 Předpokládaný daňový výnos 13

14 Struktura příjmů obcí v roce 2012 a 2013 14

15 Motivační prvky motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky 15

16 Struktura daňových příjmů obcí – výlučné daně daně z nemovitostí daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušná obec

17 Místní a správní poplatky Mají fakultativní charakter (rozhoduje zastupitelstvo) ◦ Zák. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích – druhy (ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostran ství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení vjezdu aj.) ◦ Pojmy: poplatník, předmět, základ, sazba, osvobození,splatnost, sankce Z vlastní správní činnosti ◦ Např. výpisy z matrik, povolení stavby, ověření pravosti a podpisů, … 17

18 Návratné úvěrové příjmy úvěr od peněžního ústavu příjmy z emise obligací (tzv. komunální obligace), i z dalších druhů CP návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů, např. ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů –jsou zpravidla bezúročné nebo nízce úročené. Poskytování půjček a návratných finančních výpomocí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. VČR mají dominantní postavení půjčky ze Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. směnky–využívání směnky jako platebního instrumentu a její náležitosti upravuje v ČR směnečný a šekový zákon. finanční leasing(komunální leasing) = finanční nebo operativní pronájem. Nevýhoda –poměrně finančně náročné. Výhoda – rychlost pořízení investice, pružnost splátkového kalendáře. Využití finančního leasingu celkově zvyšuje zadluženost územní samosprávy. 18

19 Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušný kraj Kraje nemají daňovou pravomoc!

20 Podíly krajů na sdílených daních 20

21 Struktura příjmů a výdajů krajů 21

22 Nenávratné peněžní transfery Nejvýznamnější složku příjmů krajů tvoří dotace. běžné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: ◦ účelových dotací, které převažují ◦ neúčelových dotací, o jejichž použití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby– výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 22

23 Dotace krajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF) ◦ to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných služeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. ◦ dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŽP ◦ na financování nákladů organizačních složek a příspěvkových organizací, u nichž jsou kraje zřizovatelem. 23

24 Finanční potenciál obcí, měst a krajů Dotační politika státu Standardizace služeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst 24

25 Aktuální problémy a trendy Decentralizace – růst možností obcí, měst a krajůovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umožní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně – nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 25

26 26

27 Závěr: aktuální výzvy Finanční strategie – transparentnost a odpovědnost Posilování významu vlastních zdrojů x vnější zdroje Nastavení vnějšího rámce Participace veřejnosti na definování finančních strategií Další vzdělávání místních reprezentantů 27