Vývoj ekonomických teorií (VET)

Prezentace na téma: "Vývoj ekonomických teorií (VET)"— Transkript prezentace:

1 Vývoj ekonomických teorií (VET)
Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009

2 Starověké ekonomické myšlení
Základní pojmy: Oikonomikos – z řec. oikos, tj. dům a nomos, tj. zákon tedy nauka o domácím hospodaření, odtud později EKONOMIE Meta hodos – z řec. „na cestě“, odtud později METODA Ekonomické metody – cesty, jak správně hospodařit Marek Matějka,

3 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Prapůvodní zmínky o „ekonomickém myšlení“ se objevují v literárních dílech, nikoli samostatných Starý zákon – uspořádání židovské společnosti (pospolitosti) Chammurapiho zákoník král Starobabylónské říše, vládl v letech př. n. l., šestý panovník Sumuabumovy dynastie v Babylónu. Autor Chammurapiho zákoníku. Marek Matějka,

4 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Zmínky o organizaci řecké společnosti už v díle Homérově – „Ilias“. Zdrojem bohatství – válka! Hésiodos – „Práce a dni“ Solon – „Ústava“ Xenofon – „Oikonomikos“ Majetkem je to, co je užitečné! Obchod je s pozemky a zemědělskými produkty Vzorem organizace je vojenská disciplína Marek Matějka,

5 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Platón (427 – 347 př.n.l.) „Ústava“ alias „Políteiá“ Ideální stát (Polis) čtyři ctnosti: Moudrost (sofiá) vládců (filosofů) Statečnost (andreiá) strážců Uměřenost (sófrosyné) pracujících Spravedlnost (dikaiosyné) pro všechny občany (svobodné) Odmítá soukromé vlastnictví, čtyři základní třídy by měly být zbaveny starostí o majetek – příčinu rozepří Pomyslné „majetkové rovnostářství“ Marek Matějka,

6 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Ukázka z Platónovy Ústavy: „Zeptal jsem se: Kefale, ty jsi větší část svého vlastnictví nabyl dědictvím, nebo jsi naopak většinu získal a k dědictví ji připojil? Jakou část jsem připojil, Sókrate? …“ Platón, Ústava, Svoboda, Praha, 1993, str. 21, druhý odst. Marek Matějka,

7 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) „Politika“ + „Etika Níkomachova“ Otrokáři versus otroci – přirozené dělení společnosti Otrok – mluvící nástroj Společný majetek nemůže být dobře spravován, proto je zastáncem soukromého vlastnictví Ekonomika – naturální hospodářství, vytváří materiální hodnoty – akceptuje Chrematistika – umění získávat majetek, tj. obchod a lichva – neakceptuje, pouze reflektuje Marek Matějka,

8 Počátky ekonomického myšlení Řecko
Aristoteles odmítá obchod s penězi Neužitečnost úvěrových vztahů – zabrzdění evropského ekonomického rozvoje až do středověku Filosof se stal argumentační oporou pro středověké církevní autority Marek Matějka,

9 Počátky ekonomického myšlení Řím
Vychází z řecké tradice Základem pro rozvoj organizace státu a tím i ekonomie se stává systém římského práva „Superficies solo cedit“ (Co je pevně spojeno s půdou, patří vlastníkovi půdy) „In dubio pro reo“ (V pochybnostech ve prospěch žalovaného) „Factum lex, non sententiam notat“ (Zákon postihuje skutek, ne úmysl) Marek Matějka,

10 Počátky ekonomického myšlení Řím
Římské právo je dodnes základem moderních právních systémů euroamerické civilizace včetně českého práva Jaromír Kincl, Valentin Urfus, Římské právo, Panorama, 1990, Praha Na rozdíl od řeckého, je římské právo individualistické a deklaruje minimální omezení při nakládání s majetkem! Marek Matějka,

11 Počátky ekonomického myšlení Řím
Malá hospodářství přecházela do větších koncentrovaných celků tzv. latifundií Marcus Porcius Cato (234 – 149 př.n.l.) „De agricultura“ (O zemědělství) Breviář jak: organizovat a vést domácnost pracovat s otroky (tvrdé zacházení) obdělávat půdu léčit domácí zvířata Marek Matějka,

12 Počátky ekonomického myšlení Řím
Marcus Terentius Varro (116 – 27 př.n.l.) Rerum rusticarum libri III (Tři knihy o zemědělství) Rozhovory o: obdělávání půdy chovu dobytka drůbežářství včelařství Upozorňuje ne neefektivní práci nemotivovaných otroků Rozdělení nástrojů: mluvící (otroci) vydávající nečlánkové zvuky (dobytek) němé (povozy apod.) Marek Matějka,

13 Počátky ekonomického myšlení Řím
Tiberius Sempronius Gracchus (163 – 133 př.n.l.) Gaius Semporius Gracchus (153 – 121 př.n.l.) tribuni lidu navrhovali pozemkovou reformu stanovení horní hranice vlastnictví půdy zbylou půdy rozdělit mezi bezzemky zakládání nových osad pro chudé (lůzu) oba zavražděni Marek Matějka,

14 Středověké ekonomické myšlení
Rané křesťanství – všeobecná rovnost a chudoba Svatý Augustin (340 – 430) Fyzická práce – ctnost Vyhýbání se fyzické práci – lenost (smrtelný hřích) Akcentuje zemědělskou činnost Obchod není důstojným člověka Marek Matějka,

15 Středověké ekonomické myšlení
Svatý Tomáš Akvinský (1225 – 1274) „Summa theologicae“ Propojení světské a církevní moci Římský císař podřízen papeži Dělba práce na: nízkou (fyzickou) vyvolenou (duševní) Obhajuje soukromé vlastnictví (ad Aristoteles) Odsuzuje lichvu Požaduje „spravedlivou cenu“ (iustum pretium) Marek Matějka,

16 Středověké ekonomické myšlení
Akvinský připouští i existenci obchodního zisku Zisk (jeho výše) musí být v souladu se „slušností“ Katolická církev peníze nepůjčovala, jejich půjčování přímo zakazovala s odkazem na Bibli (Mojžíš, Lukáš) Půjčovat peníze mohli pouze Židé, protože nesměli vlastnit půdu Ale dle Starého zákona ani Židé nesměli půjčovat peníze za úplatu (úrok) jiným Židům Marek Matějka,

17 Středověké ekonomické myšlení
„Jsou-li peníze neplodné, pak úrok je odměnou za čas, na který jsou peníze půjčeny. Čas je však dílem božím a náleží bohu, ergo dar boží nelze zpeněžovat!“ Sv. Tomáš Akvinský, Summa theologicae Na dlouhou dobu argument nejvyšší platnosti – blokační charakter Marek Matějka,

18 Středověké a raně novověké ekonomické myšlení
Reformační hnutí uvnitř církve Martin Luther (1483 – 1546) Jan Kalvín (1509 – 1564) Další významné osobnosti: Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) John Lock (1632 – 1704) Marek Matějka,

19 Středověké a raně novověké ekonomické myšlení
Je velmi zřídka je možné nalézt ve světě lichváře, který zároveň není vyděračem propadlým závislosti na nezákonném a nečestném zisku.“ „Městské rady, jedna po druhé, vyděšeny popularitou požadavků na potlačování lichvářů, se radily s universitami a duchovními o legitimitě úroku, a university stejně jako duchovní dávali podle chuti halasné, ale zmatené odpovědi.“ Kalvín (1509 – 1564) Marek Matějka,

20 Středověké a raně novověké ekonomické myšlení
„Ten, kdo si půdu přivlastňuje svojí prací, společné vlastnictví nezmenšuje, ale naopak ho zvětšuje.“ „Soukromé vlastnictví není v rozporu s přirozeností, ale je k přirozenému právu přidáno lidskou racionalitou.“ John Locke (1632 – 1704) Marek Matějka,

21 Novověké ekonomické myšlení
Novověk přichází s rozumovým nahlížením společenské reality a odděluje ji od náboženství Feudalismus již nepostačuje potřebám doby Objevují se první náznaky kapitalismu Ekonomie se stává důležitým aspektem společenského života novověké Evropy Marek Matějka,

22 Novověké ekonomické myšlení
Předklasická ekonomie: Zkoumá vztahy na základě obchodní činnosti Politická ekonomie – národohospodářství – ekonomie Feudalismus neodpovídal rozvoji společnosti a zejména bránil rozvoji výroby Vznik a uznání obchodního kapitálu Objevuje se manufaktura Vzniká průmyslový kapitál Ve feudalismu této fáze se objevuje monopol Marek Matějka,

23 Novověké ekonomické myšlení
Předklasická ekonomie: Obchodní kapitalisté - Merkantilisté Carolus Molinaeus (právník) Jean Bodin, „Réponse aux Paradoxes de Malestroit“ (Odpověď na paradoxy pana Malestroita), 1569 Teorie prudkého cenového vzestupu v 16. stol. Velký objem drahých kovů v Evropě (kolonie) Monopolní praktiky Omezení produktů v zemi (export) Luxusní spotřeba aristokracie Znehodnocení peněz Marek Matějka,

24 Novověké ekonomické myšlení
Merkantilismus – hlavní rysy: Ochrana manufaktur Vysoká dovozní cla Rozvoj průmyslu Podpora vývozu (mimo primárních surovin) Minimalizace dovozu Marek Matějka,

25 Novověké ekonomické myšlení
Merkantilismus vznikl v koloniálních velmocích: Itálie Španělsko Portugalsko Kulminace: Francie Anglie Marek Matějka,

26 Novověké ekonomické myšlení
Merkantilismus vznikl na konci 15. století (počátek novověku – objevení Ameriky K. Kolumbem v roce 1492 – začátek nové doby). V německy mluvících zemích (Rakousko, Německo) se často nazývá kameralistika. Marek Matějka,

27 Novověké ekonomické myšlení
Fáze merkantilismu: raný – peníze coby teorie peněžní bilance, tj. peníze jsou pokladem, nutno prezervovat v domovské zemi pozdní – peníze coby teorie obchodní bilance, tj. peníze jsou kapitálem Marek Matějka,

28 Novověké ekonomické myšlení
Stěžejním autorem předklasického období, merkantilistů byl: Thomas Mun (1571 – 1641) „Bohatství Anglie v zahraničním obchodě, neboli bilance našeho zahraničního obchodu coby regulátora našeho bohatství.“ Vyšlo posmrtně. Mun byl londýnským obchodníkem, členem Východoindické společnosti Marek Matějka,

29 Novověké ekonomické myšlení
Merkantilismus byl v porovnání se starověkou a středověkou „ekonomií“ orientován na empirickou verifikaci názorů, tj. z pohledu užitku, funkčnosti hospodářství, nikoli na Bibli coby argument nejvyšší platnosti. Merkantilisté byli pojmenováni až Adamem Smithem. Merkur – bůh obchodu Marek Matějka,

30 Novověké ekonomické myšlení
Významní merkantilisté: Thomas Mun (1571 – 1641) Antoine de Monchrétien (1575 – 1621) Jean Baptiste Colbert (1619 – 1683) Marek Matějka,

31 Doporučená literatura k danému období
J. Evan, Ekonomické myšlení Jana Kalvína o lichvě a úroku, Politická ekonomie, 2001, č.6, str T. Sedláček, Ekonomické myšlení Tomáše Akvinského, Politická ekonomie, 2001, č.3, str. 437 – 448 Oba články jsou k dispozici v Národní knihovně ČR, studovna časopisů Marek Matějka,

32 Doporučená literatura k danému období
Platón, Ústava, Svoboda, Praha, 1993 Jaromír Kincl, Valentin Urfus, Římské právo, Panorama, 1990, Praha Marek Matějka,