RENESANCE V ČECHÁCH U nás tento sloh nebyl nadlouho, pouze v 16.st za vlády Ferdinanda Habsburského, který povolal na přestavbu Pražského hradu italské.

Prezentace na téma: "RENESANCE V ČECHÁCH U nás tento sloh nebyl nadlouho, pouze v 16.st za vlády Ferdinanda Habsburského, který povolal na přestavbu Pražského hradu italské."— Transkript prezentace:

1 RENESANCE V ČECHÁCH U nás tento sloh nebyl nadlouho, pouze v 16.st za vlády Ferdinanda Habsburského, který povolal na přestavbu Pražského hradu italské umělce a pak především za Rudolfa II. mecenáš umění rudolfínská doba

2 Renesanční Praha V 16.st je Praha opět sídlem císařství a jsou prováděny rozsáhlé úpravy především na Pražském hradě. Vzhledem k nedostatku místa v Praze charakteristickým rysem architektonické renesance byly přestavby a úpravy starších domů. Nedochovali se však všechny renesanční budovy a to ze stejného důvodu. Byly podrobeny dalším barokním přestavbám nebo byly zničeny. Nové budovy narozdíl od těch gotických se člení horizontálně a jsou nižší. Dbalo se více na pohodlí člověka. Příkladem renesančních zámků jsou Český Krumlov, Litomyšl, Velké Losiny nebo Opočno. Nejdůležitějšími stavbami jsou však ty v Praze.

3 ARCHITEKTURA Typickými znaky renesance jsou římsy, arkády, fasády zdobené sgrafity , obdélníková okna, domovní štíty a věžičky. BELVEDÉR (Letohrádek královny Anny) r.1563 na Pražském hradě Belvedér (Letohrádek královny Anny) 1534 – 1563 Nachází se v královské zahradě vedle Pražského hradu. Nechal ho vystavět Ferdinand I. z veliké lásky k jeho ženě ,královně Anně. Ta ale žila ve Vídni a svůj letohrádek nikdy neviděla. Ferdinand se sice na dílo podíval, ale krátce na to zemřel. Belvedér je jedna z nejkrásnějších renesančních památek s arkádami, sloupy a reliéfy. Byl postaven podle návrhu italského architekta Paola della Stelly a dokončen byl německým architektem Bonifácem Wohlmutem. Zahrada ve které je Belvedér oplývá vzácnými cizokrajnými stromy, keři a bylinami a také zpívající fontánou . Tato kašna byla postavena na návrh dvorního malíře Francesca Terzia a odlita ze zvonoviny brněnským zvonařem Tomášem Jarošem. Jelikož byl materiál velice nákladný trvala výroba kašny čtyři roky a dokončena byla v roce Zpívající se označuje proto, že když na ní dopadají kapky kašna se rozezní.

4 Míčovna pražského hradu
Další ze staveb v královské zahradě, dílo Bonifáce Wohlmuta, postavená byla v letech 1567 – 1569.Je to masivní stavba odlehčena velikými okny s jónskými sloupy a figurálním sgrafitem. Původně sloužila k míčovým hrám později byla proměněna v konírnu, pak ve vojenské skladiště. Poté co za druhé světové války vyhořela byla znovu opravena a dnes slouží k reprezentačním účelům.

5 Letohrádek Hvězda (Praha- Břevnov)
Bohatá štuková výzdoba interiéru Letohrádek Hvězda V roce 1534 nechal Ferdinand I. založit oboru na severním svahu Břevnova.Tato obora byla obehnána zdí a pořádali se tu královské slavnosti. Roku 1555 se začal stavět letohrádek, který si navrhl sám císařský místodržící a králův syn Ferdinand Tyrolský.Vystavěn byl stejnými architekty jako v případě Belvedéru. Jméno Hvězda je příznačné neboť má půdorys šesticípé hvězdy na rozpětí 40 metrů. Zevnějšek stavby je velmi jednoduchý, malá okna ve třech patrech nad sebou dnes s jehlanovou střechou. Původně byla ale střecha vyšší a zakončena cibulovitou věžičkou. Ta byla dříve dobrým orientačním bodem neboť letohrádek leží na průsečíku tří cest, z nichž ta hlavní vede přímo k hradu (1km). Uvnitř je však letohrádek překvapivě zdobný. Stropy mají bohatou štukovanou výzdobu s výjevy z řeckých dějin a mytologie. Ve veliké hodovní místnosti byl strop vyzdoben malbou znázorňující bitvu na Bílé hoře (která se odehrávala nedaleko) avšak ta byla v sedmnáctém století nahrazena třinácti výjevy z třicetileté války.

6 Schwarzenberský palác (Hradčany)
Sgrafitová psaníčka Schwanzenberský palác (původně Lobkovický)se nachází na Hradčanském náměstí. Byl postaven po velikém požáru Hradčan na místě čtyř měšťanských domů v letech Augustinem Vlachem. Sgrafitová psaníčka jsou po celé fasádě i na nízké zdi, která uzavírá arkádové nádvoří. Ve druhém patře jsou místnosti s malovanými stropy. Rozsáhlé malby zobrazují antická božstva a alegorické postavy. Od roku 1945 se tu nachází Vojenské historické muzeum. Dnes Vojenské historické muzeum

7 Renesanční zámky v Čechách
Český Krumlov Zámek Opočno

8 Velké Losiny LITOMYŠL

9 renesanční náměstí TELČ - Unesco Nové Město nad Metují

10 Malířství 16.st u nás – především cizinci
Hans von Aachen Bartolomeus Spranger

11 Guiseppe Arcimboldo – alegorické portréty z rostlin, zvířat, ovoce apod.

12 Sochařství Adrian de Vries – sochy ve Valdštejnské zahradě
Světově proslulí byli čeští zlatníci, brusiči drahých kamenů a tvůrci menších plastik.

13 Citace – obrazové přílohy str. 1 – Rudolf II – AUTOR NEUVEDEN Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 3 – Belvedér – KAREN BLAHA Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 4 – Míčovna Pražského Hradu - AUTOR NEUVEDEN Praga Magica [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 5 - Letohrádek Hvězda – AKTRON Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 6 – Schwarzenberský palác – JARO54 Mapy.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 7 - Opočno – AUTOR NEUVEDEN Portál Dobruška.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 7 – Český Krumlov – AUTOR NEUVEDEN hradyazamky24.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 8 – Velké Losiny - – AUTOR NEUVEDEN jedemedolazni.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 8 Litomyšl - – AUTOR NEUVEDEN zamky-hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 9 – Telč – JIŘÍ PODRAZIL archfoto.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 9 – Nové Město nad Metují – PETR CELÝ mapy.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str Hans von Aachen - AUTOR NEUVEDEN Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str Bartolomeus Spranger - AUTOR NEUVEDEN mythologica.fr [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str Arcimboldo – AUTOR NEUVEDEN Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str Arcimboldo – AUTOR NEUVEDEN Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str Arcimboldo – AUTOR NEUVEDEN Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: str. 12 – A. de Vries – V. GROULIK Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: