POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ Evropa a svět.

Prezentace na téma: "POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ Evropa a svět."— Transkript prezentace:

1 POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ Evropa a svět

2

3 Hlavní úkoly po 2. SV

4 Ustavující zasedání OSN 25. 4. 1945
Vznik OSN Ustavující zasedání OSN

5 Charta OSN ( ) My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů a žen…

6 Vznik OSN (1945) Trygve Lie 1. generální tajemník

7

8 Budova Mezinárodní měnového fondu ve Washingtonu

9 Postupimská konference
–

10 Začátek jednání Postupimské konference

11 Závěr jednání v Postupimi

12 Hlavním výsledkem konference byla tzv
Hlavním výsledkem konference byla tzv. Postupimská dohoda, ve které jsou stanoveny následující závěry: Veškeré německé anexe po roce 1937 budou vráceny zpět, Rakousko bude opět odděleno od Německa. Pro spojeneckou okupaci Německa byly stanoveny hlavní cíle: demilitarizace, denacifikace, demokratizace a dekartelizace. Rozdělení Německa a Rakouska do 4 okupačních zón (viz okupační zóny Německa a okupační zóny Rakouska). Některým státům byly stanoveny nové státní hranice, přičemž např. Československo ztratilo Zakarpatskou Ukrajinu; zvláště velmi sporná otázka polských hranic byla řešena dočasně a konečné řešení bylo ponecháno na konečnou mírovou dohodu (tento problém však byl definitivně vyřešen až Smlouvou o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990). Byl uznán požadavek na ODSUN Němců zůstávajících mimo německé hranice (viz též vysídlení Němců z Československa). Okupujícím mocnostem byla přiznána možnost čerpání REPARACÍ z vlastních zón (týkalo se hlavně Sovětského svazu).

13

14 Poválečné rozdělení Německa na 4 okupační zóny

15

16 Poválečné rozdělení Rakouska v letech 1945 – 1955

17 Norimberský tribunál –

18 Justiční palác v Norimberku

19 Trest smrti Martin Bormann – vůdcův tajemník (souzen v nepřítomnosti) Hermann Wilhelm Göring – říšský maršál a velitel letectva († 15. října 1946, krátce před plánovanou popravou spáchal sebevraždu) Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí († 16. října 1946) Wilhelm Keitel – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství († 16. října 1946) Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby († 16. října 1946) Alfred Rosenberg – ministr pro okupovaná východní území,filozof strany († 16. října 1946) Hans Frank – guvernér Polska († 16. října 1946) Julius Streicher – majitel a vydavatel protižidovského listu Der Stürmer († 16. října 1946) Fritz Sauckel – zmocněnec pro nasazení pracovních sil († 16. října 1946) Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht) († 16. října 1946) rehabilitován 1953 Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě († 16. října 1946) Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a nizozemský komisař († 16. října 1946) Doživotí Rudolf Hess – Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP (zemřel 17. srpna 1987 ve vězení ve Spandau) Walter Funk – ministr hospodářství (byl propuštěn 16. května 1957 a zemřel 31. května 1960) Erich Raeder – velkoadmirál a vrchní velitel námořnictva (ale kvůli zdravotnímu stavu byl 26. září 1955 propuštěn a zemřel 6. ledna 1960) 20 let Baldur von Schirach – vůdce sdružení nacistické mládeže Hitler-Jugend (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 8. srpna 1974) Albert Speer – Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 1. září 1981) 15 let Konstantin von Neurath – Ministr zahraničí do roku 1938, první protektor Čech a Moravy (v listopadu 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel 14. srpna 1956) 10 let Karl Dönitz – admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu (po odpykání byl 1. října 1956 propuštěn a zemřel 24. prosince 1980) Stíhání zastaveno Gustav Krupp von Bohlen und Halbach - ředitel koncernu Krupp, stíhání zastaveno pro vysoký věk a neuspokojivý zdravotní stav (zemřel 16. ledna 1950) Robert Ley - vedoucí Deutsche Arbeitsfront (německé pracovní fronty), spáchal sebevraždu 25. října 1945, tedy ještě před začátkem hlavního přelíčení Osvobozeni Hjalmar Schacht – prezident říšské banky, ministr hospodářství do roku 1937 Hans Fritzsche – vedoucí říšského rozhlasu Franz von Papen – bývalý kancléř, velvyslanec v Rakousku a v Turecku

20 Albert SPEER (20 let) Hermann GÖRING (trest smrti)

21 Konstantin von NEURATH
(15 let) Alfred JODL (trest smrti)

22