R. Holušová & D. Kohn. ● pojem ● význam funkce předsednictví – výrazný nástroj ovlivňování agendy EU ● počátkem 90. let je předsednictví předmětem řady.

Prezentace na téma: "R. Holušová & D. Kohn. ● pojem ● význam funkce předsednictví – výrazný nástroj ovlivňování agendy EU ● počátkem 90. let je předsednictví předmětem řady."— Transkript prezentace:

1 R. Holušová & D. Kohn

2 ● pojem ● význam funkce předsednictví – výrazný nástroj ovlivňování agendy EU ● počátkem 90. let je předsednictví předmětem řady reformních návrhů ◊ princip rotace – jediný princip, který je zakotven v zakládacích smlouvách ◊ princip nestrannosti – prosazování unijních cílů

3 ◊ J. Tallberg, O. Elgström ◊ 4 hlavní funkce: ● administrace a řízení práce Rady ● vytyčení politických priorit ● vyjednávání ● reprezentace Rady navíc propagátor

4 ● Reprezentace EU vůči třetímu světu - s výjimkou Rady pro zahraniční a bezpečností politiku reprezentuje EU ve vztahu k vnějším subjektům ● Reprezentace Rady ministrů vůči dalším unijním institucím - reprezentuje Radu především vůči Komisi a Evropskému parlamentu, kde je potřeba vzájemné spolupráce

5 ● tradiční funkce, která určuje úspěšnost předsednictví ● připravuje program jednání, shromažďuje nezbytné podklady, řídí obsah jednání ● mediálně významné je pořádání setkání (summitů) Evropské rady

6 ● přístup s více či méně národními prioritami, ale je potřeba zaujmutí neutrální pozice ● role vyjednávače se postupem času zvýraznila především ze tří hlavních důvodů: ◊ zvyšuje se počet členských států ◊ rozhoduje se kvalifikovanou většinou ◊ nárůstem projednávané agendy ● je využívána řada vyjednávacích nástrojů např. přerušování jednání, individuální rozhovory

7 ● řada politologů tvrdí, že tato role je zanedbatelná, protože předsednictví: ▪ nemá formální právo iniciovat návrhy ▪ je časově limitováno předáváním předsednictví ▪ je ovlivněno mezinárodněpolitickými okolnosti ▪ je vázáno prosazováním jen unijních cílů

8 ● určování agendy – uvádění nových témat do politické diskuze ● strukturace – zdůrazňování či zatlačování témat ● tříbení agendy – aktivní práce s tématy diskuze

9 ● příležitost reprezentovat vlastní zemi před ostatními partnery, ale i před světovými médii ● př. pořádání výstav, vzdělávacích projektů, seminářů ● nelze na půl roku zapomenout na národní zájmy, což by i zpochybňovalo legitimitu EU (Schout)

10 Mottem španělského předsednictví byl slogan "Inovujeme Evropu". Hlavní výzvy španělského předsednictví souvisely s ekonomickou a finanční krizí a s uvedením do života Lisabonské smlouvy.

11 ● Aplikace Lisabonské smlouvy ● Pokračování v boji proti ekonomické krizi prostřednictvím lepší koordinace členských států ● Posílení role EU ve světě ● Evropský občan ve středu zájmu

12 ● Pokračování implementace LS – snaha o vytvoření EEAS – kvůli neshodám odloženo ● Kodaňská konference (12/09) – tlak na přijetí závazků ohledně výše vypouštěných emisí (tématem na summitu EU-Latinská Amerika nebo EU- Kanada).

13 ● summit EU-Latinská Amerika - prolomení problémů při vyjednávání obchodních dohod ● Vztahy EU-Středomoří se Španělsku oživit nepodařilo. Summit Unie pro Středomoří byl kvůli politickým odložen ● Zahájení přístupových rozhovorů s Islandem, naopak se nepodařilo urychlit přístupový proces Turecka.

14 Mottem belgického předsednictví byl slogan „Evropa v akci". Hlavní výzvy belgického předsednictví souvisely s ekonomickou a finanční krizí. Programově zakotveno v rámci předsednického tria Španělsko – Belgie – Maďarsko.

15 ● Příprava opatření ke zvýšení dohledu nad finančními trhy ● Pokračování politiky rozšiřování EU a rozjezd evropské služby pro vnější činnost ● Sociální koheze a boj proti chudobě ● Životní prostředí a klimatické změny (konference OSN v Cancúnu) ● Implementace tzv. Stockholmského programu

16 ● Došlo k doposud nevídanému propojení programů a koordinaci aktivit tří po sobě předsedajících zemí právě z iniciativy Belgie ● Na výkonu předsednictví se nepodílela pouze federální vláda, ale v mnohem vyšší míře také regiony a společenství ● Využití zkušeností s koordinací kompromisů získanou na vnitrostátní úrovni

17 ● Obdivuhodný rozsah zapojení veřejnosti do diskuse o prioritách belgického předsednictví ● Rozsah zapojení koaličních a opozičních stran na federální a regionální úrovni do přípravy předsednictví ● Ochota BE PRES úzce spolupracovat s EP a snaha o zajištění co nejširší podpory europoslanců

18 ● Kaniok, Petr, a Markéta Pitrová, 2005. Institut předsednictví Evropské unie – principy, problémy a reforma. Mezinárodní vztahy, roč. 40, č. 3, s. 5-23. ● http://www.euroskop.cz/http://www.euroskop.cz/ ● http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/spanelske- predsednictvi-eu-hodla-vytvorit-precedenty-006836http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/spanelske- predsednictvi-eu-hodla-vytvorit-precedenty-006836 ● http://www.eu2010.es/en/index.htmlhttp://www.eu2010.es/en/index.html ● http://www.eutrio.be/http://www.eutrio.be/ ● Hlaváček, Karel, 2010. Priority belgického předsednictví v oblasti vnějších vztahů. Parlamentní institut, dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=63843 http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=63843 ● http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/analyza/belgicke- predsednictvi-v-rade-eu-007688http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/analyza/belgicke- predsednictvi-v-rade-eu-007688