1 Role občanů při zajišťování bezpečnosti: formování konceptuálního rámce PhDr. Libor Stejskal Doktorský seminář 27. ledna 2010.

Prezentace na téma: "1 Role občanů při zajišťování bezpečnosti: formování konceptuálního rámce PhDr. Libor Stejskal Doktorský seminář 27. ledna 2010."— Transkript prezentace:

1 1 Role občanů při zajišťování bezpečnosti: formování konceptuálního rámce PhDr. Libor Stejskal Doktorský seminář 27. ledna 2010

2 2 Současný stav Bezpečnost jako dynamicky rostoucí agenda EU –Společná obrana, vnitřní bezpečnost, boj proti terorismu a organizovanému zločinu, civilní ochrana a krizové řízení, bezpečnostní výzkum Praxí vedená trans-disciplinarita (vojenské a nevojenské přístupy, překračování resortních a oborových hranic, interakce veřejného a soukromého sektoru) Občan středem pozornosti (rétorika vs. politika) Původní východisko: profesionalismus národních bezpečnostních systémů jako problém Hypotéza: role občanů se vlivem proměn moderní společnosti prohlubuje a rozšiřuje –Sociologická reflexe –Koncept bezpečnosti a jak to reflektuje –Praxe bezpečnostních systémů a institucí a jak to nedokáže reflektovat

3 3 Posun k teorii Původní formulace problému je spíš „odpozorovaná“, normativní aspekt málo podložený analýzou EUSECON a zrod „security economics“ Problém (role občanů při zajišťování bezpečnosti) lze uchopit nejen z perspektivy aplikace (public policy), ale i obecněji: –Ekonomie –Demografie

4 4 Bezpečnost jako statek/služba Y = f (L, K) –Práce, kapitál, možnost substituce Bezpečnost zajišťována způsobem: –Individuálním (život, zdraví, majetek) –Institucionálním (totéž + solidarita a subsidiarita) = dnešní pojetí státu chránícího občany i sebe Náklady bezpečnosti: neseny individuálně, anebo sdíleny členy společenství Role člověka: –Autonomní individuum plně soběstačné (ind.) –Dobrovolník (inst.) –Nevolník (inst.) –Podnikatel (inst.)

5 5 Rozložení břemene a benefitů Pro individuum a podnikatele je rozložení individuální (resp. smíšené) V roli občana je to sdílení mezi členy společenství –Benefit jako pozitivní externalita (větší pro pasivního než aktivního jedince – důvod pro úpravu daně) –Náklady jako daně (finanční x nefinanční: práce /odměna menší než tržní/, majetek) Závislost na vnějších podmínkách: –Podle bezpečnostní situace je potřeba „produkce“ bezpečnosti větší či menší –Různé zapojení faktoru L a K –Různý objem celkových zdrojů ke zvládnutí situace

6 6 Demografické determinanty a možná řešení Faktem je nedostatek populace vhodného věku pro bezpečnostní instituce Hypotetické možnosti: –Individualizace zajišťování bezpečnosti – nežádoucí? –Privatizace bezpečnosti – nežádoucí? –Podpora dobrovolnictví – žádoucí? –Substituce práce kapitálem (= technologizace pro vyšší produktivitu jednotlivce nebo rozšíření okruhu použitelných jednotlivců) – žádoucí? Kritéria: smysluplnost kolektivní akce (proti individualizaci), efektivita pro veřejné finance (zdražení bezpečnosti jako soukromého i veřejného statku, tržní selhání)

7 7 Varianty pro politiku Dobrovolnictví v bezpečnostním sektoru –Hasiči, záchranářství, zdravotnictví, milice, zálohy, veřejný pořádek –Podpora přímá (finanční a technická), nepřímá (daňové úlevy) Substituce práce kapitálem –Profesionalizace –Nové technologie –Rostoucí zranitelnost, nižší veřejná kontrola (outsourcing vedoucí k privatizaci) Toto jsou principy – v praxi lze kombinovat (např. individualizace je vhodná v jistém segmentu bezpečnostních problémů a hrozeb) Normativní aspekt je v EU dán: „Informed. Prepared. Together.“