Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Talent… Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Katedra kinantropologie a základů humanitních věd FTVS UK.

Prezentace na téma: "Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Talent… Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Katedra kinantropologie a základů humanitních věd FTVS UK."— Transkript prezentace:

1 Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz
Talent… Šárka Honsová Katedra kinantropologie a základů humanitních věd FTVS UK

2 Talent spolu s motorickými schopnostmi, dovednostmi, vlohami a nadáním je označován jako motorický předpoklad výklad základních pojmů vlohy – nadání – talent je u různých autorů různý

3 Talent mimořádná schopnost, vloha, vysoká míra nadání podmiňující vykonávání určité činnosti na vysoké úrovni slovník cizích slov vysoké nadání, vloha, mimořádná schopnost

4 Talent soubor schopností, zpravidla pokládaný za vrozený, umožňující dosáhnout v určité oblasti nadprůměrných výkonů též označován za projevení nadání, tj. odhalení úspěšnými výkony někdy nazýván tvořivé nadání

5 Talent podle Gagného (1985)
Francoys Gagné, kanadský profesor (Professor, Université du Québec à Montréal, Canada) netrénované a spontánně vyjádřené přirozené schopnosti (nazývané také nadání), které jsou přinejmenším v jedné oblasti lidské činnosti na takové úrovni, že se odpovídající výkon nachází mezi 15% nejlepších v porovnání s dospělými nebo vrstevníky

6 Gagné (1990,1998) specifikuje 5 oblastí a 5 úrovní talentu
akademická technická umělecká interpersonální (sociální) motorická Úroveň: slabá (mild) mírná, průměrná(moderate) velká (high) mimořádná(exceptional) výjimečná (extreme)

7 Nadání v nejširším pojetí souhrn všech předpokladů člověka, na nichž závisí produktivita jeho činnosti (intelektové schopnosti, senzomotorické dovednosti, emocionální rysy, temperament), v užším smyslu jde o soubor nadprůměrně vyvinutých schopností, potřebných pro výkon určité činnosti (hudební, matematické nadání), jež ve vyhraněné formě ovlivňují celkové zaměření a činnost jedince

8 Nadání (gift, talent) soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávající nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní

9 Vloha (faculty, predisposition)
vrozené fyziologicko-anatomické zvláštnosti především nervové soustavy, častěji však vrozené skupiny dispozic či schopností umožňující dosáhnout mimořádných a speciálních znalostí či dovedností

10 Dělení vloh oblast rozumových schopností
oblast,kde se projevují vlastnosti nervové soustavy oblast citového života G.W.Allport dělí vlohy do těchto tří skupin: spouštěcí mechanizmy, reflexy, instinkty rychlost, síla reakcí, vlastnosti nervové s. učení učit se, vytvářet soustavy poznatků, inteligence

11 Počátky vědeckého zkoumání talentu
Konec 19. století ve spojitosti s inteligencí a kognitivními schopnostmi Svými výzkumy se proslavili např. Francis Galton, Lewis Terman nebo Leta Hollingworth Studie o vlivu dědičnosti a prostředí

12 Francis Galton behaviorální psycholog a vědec 19. století
stal se prvním, kdo aplikoval Darwinovu vývojovou teorii na studium rozdílů dědičnosti fyzických a psychických vlastností naznačil, že inteligentnější lidé se od méně inteligentních liší dvěma obecnými kvalitami: duševní energií a vnímavostí

13 Galton zkoumal genetické souvislosti na 1000 případech „výjimečných“ mužů - zjistil, že pocházeli pouze z 300 rodin usuzoval, že tendence k intelektovému nadání jsou dědičné své první výzkumy inteligence na základě fyziologických charakteristik založil na testování cca zájemců měřil 17 ukazatelů včetně výšky, váhy, síly stisku ruky, schopnosti senzorického rozlišování soudil, že génius je výsledkem pouze genetiky a ne vlivem prostředí. jeho největším přínosem je myšlenka, že rozložení většiny lidských vlastností se přibližuje křivce normálního rozložení

14 Lewis Terman autorem snad nejslavnější longitudinální studie intelektově nadaných jedinců v celé historii zkoumání inteligence Terman velmi detailně zkoumal soubor větší než 1500 osob, který podroboval kvalitativní analýze vzorek tvořily děti z kalifornských škol z 20. let, studie se po dekádách opakovaly na stejném vzorku probandů a následovníci Termana pokračují dodnes

15 Shrnutí zjištění obecných charakteristik
jsou lepší v čtení, jazykových schopnostech, matematickém uvažování, vědě, literatuře i umění, méně průkazná je superiorita ve sčítání, pravopise, faktických informacích z historie mají mnohostranné a spontánní zájmy, čtou mnoho knih, mají neuvěřitelné sbírky, pěstují mnoho koníčků, znají a umějí mnohem více her než průměrná populace méně inklinují k přeceňování svých vědomostí, méně podvádějí, charakter a sociální postoje jsou celostnější, vycházejí lépe i v testech emocionální stability

16 Leta Hollingworth svá zkoumání zaměřila mnohem specifičtěji a také na mnohem menší vzorek jedinců intenzivní analýza 12 dětí s IQ nad 180 takovéto děti se v populaci vyskytují v poměru 1:

17 Shrnutí zjištění charakteristik
tyto děti vyžadují dostatečně náročné a zajímavé úkoly ve škole mají sklony k bláznovství potřebují podporu, aby se vyvarovaly negativním postojům k autoritám je nutné jim zabránit, aby se nestaly poustevníky je nutné usilovat, aby se vyvarovaly sklonům k šikaně

18 Znázornění dědičnosti dle Hříbkové (2002)
míra dědičnosti inteligence je podle Gardnera (1999) mezi 30 až 50 procenty

19 Studie K. R. Stephense a F. A. Karnese
Stephens, K. R. & Karnes, F. A. State Definition for the Gifted and Talented Revisited. Exceptional Children. 2000, 66, 2, pg. 219. revize definic talentu v jednotlivých státech USA

20 Obsah definic z těchto pohledů
superior intellect specific academic creative artistic abilities leadership visual and performing arts vocational practical arts psychomotor task commitment motivation advanced learning ability demonstrated achievement high performance critical thinking exceptional production advanced potential

21 Výzkum talentu ve sportu
tato oblast se dostala do popředí zájmu hlavně v 70., 80. a 90. letech 20. století, kdy se rozvíjely celé systémy výběru a přípravy jedinců pro vrcholový sport (Feige, Gagné, Lejtěs, McDonnell, Kodým, Hříbková, Kovář, Blahuš atd.). především země bývalého východního bloku (Východní Německo, Sovětský svaz) přispěly do této oblasti velkým množstvím informací

22 Současný výzkum talentu v oblasti sportovních her
Reilly, Williams, Nevill a Franks (2000) - Multidisciplinární přístup k identifikaci talentů ve fotbale cílem tohoto výzkumu bylo sestrojit a aplikovat multivariablilní testovou baterii pro hodnocení talentu u mladých hráčů fotbalu a zhodnotit její schopnost rozlišovat elitní hráče od těch průměrných jako rozhodující se pro výběr talentů jevily agilnost, rychlost, motivační orientace a schopnost předvídat

23 Je sportovní talent univerzální?
Analýzou lidské činnosti a všech ostatních činitelů, které výkon či výsledek lidské činnosti podmiňují, došla většina výzkumníků k závěru, že talent nelze označit za univerzální a že má své specifické podoby (Schmidt, 1982).

24 Struktura sportovního talentu
podle struktury předpokladů sportovního talentu - čtyři  oblasti (Kovář, 1994): předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti (tělesná výška, tělesná stavba atd.) předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem (silovým, rychlostním apod.)

25 předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly (motorická docilita) a další speciální schopnosti

26 Struktura předpokladů sportovního talentu
předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem specifické obecné

27 Kovář (1994) uvádí, že první dvě skupiny předpokladů představují specifickou složku sportovního talentu, zatímco druhé dvě jeho složku obecnou, univerzální čím výše jedinec stoupá po příčce výkonnosti, tím jsou jeho schopnosti diferencovanější a specifičtější, naproti tomu v mladším věku má většina schopností ještě obecný charakter

28 Determinovanost talentu
základem talentu jsou dispozice (vlohy), které jedinec získává od svých rodičů a předků a které jsou dány genotypem (dědičným základem, souborem všech vloh) tyto dědičné dispozice ovlivněné někdy ještě podmínkami v průběhu nitroděložního vývoje označujeme jako vrozené předpoklady

29 někdy se projeví velice brzy (např. muzikální nebo matematický talent )
někdy se talent nemusí projevit vůbec - vrozené předpoklady pro určitou činnost není kde realizovat, popřípadě když jedinec nemá zájem uplatnit je a dále rozvíjet

30 genetická podmíněnost sportovního talentu je nesporná
nejreálnější predikce je u somatických znaků (především tělesné výšky) dosavadní poznatky ukazují na vysoký stupeň genetické determinovanosti některých funkčních ukazatelů a pohybových schopností

31 Diagnostika sportovních talentů
Základní kroky k dosažení maximálního výkonu (Bompa, 1999) maximální výkon specializovaný trénink založený na vědeckých poznatcích identifikace talentu dlouhodobý tréninkový plán

32 v mnoha západních zemích jsou děti začleňovány do procesu sportovního tréninku na základě tradic, ideálů, touhy a přání kvůli popularitě určitého sportu, tlaku rodičů, vlivu učitelů tělesné výchovy, blízkosti určitého sportovního zařízení východní Evropa – v 60. a 70. letech použití speciálních metod pro identifikaci potencionálních vysoce výkonnostních sportovců

33 Metody výběru talentovaných jedinců
Podle Bompy (1999) existují dvě základní metody pro výběr talentů – přirozená a vědecká přirozená: růst výkonu u jedince je závislý na tom, zda je shodou okolností právě pro tuto oblast sportu predisponován vědecká: trenér vybírá perspektivní jedince, kteří mají přirozené schopnosti pro určitý sport

34 Kritéria pro výběr talentů
zdraví antropomotorická měření dědičnost (genetická podmíněnost systému kyseliny mléčné 81,4%, srdeční frekvence 85,9% a VO2max 93,4%) aktuální stupeň vývoje daného jedince motorické schopnosti jedince psychické vlastnosti

35 Psychické vlastnosti pozornost emočně motivační procesy (aspirace)
volní procesy temperament

36 Etapy výběru talentovaných jedinců
Bouchard a Malina (in Bunc, 2003) dělí proces výběru do dvou etap: včasný nebo základní výběr pozdní nebo specializovaný výběr

37 cílem včasného výběru je zachytit v co největším populačním vzorku vhodné jedince pro sportovní trénink, je realizován pomocí baterií jednoduchých motorických testů, které hodnotí základní pohybové předpoklady pozdní výběr navazuje na předchozí formu výběru, využívá ve větší míře laboratorní nebo další (biochemická, antropometrická aj.) vyšetření, zaměřuje se na odhalení jedinců s předpoklady pro konkrétní sportovní disciplínu

38 Bompa (1999) dělí proces výběru do tří etap
primární fáze - období 3 – 10 let věku hodnotí se především obecný vývoj jedinců, detekují se dominantní vlastnosti, které se budou postupně rozvíjet druhá fáze - období 10 – 15 let selekce u jedinců, kteří mají již zkušenosti s pravidelným tréninkem, hodnocení psychických faktorů finální fáze - fáze probíhá již na úrovni národních týmů

39 Predikce sportovního výkonu
plná realizace talentu se může projevit až po určitém, někdy dosti dlouhém období prediktor - je např. motorický test, jehož výsledky známe v dřívějším čase a na jejichž základě předpovídáme výsledky kritéria prediktant - je nesoučasné kritérium, zjišťované později než test, které je na základě testu předpovídáno

40 Možnosti kompenzace předpokladů
důležitost jednotlivých předpokladů můžeme zjistit pomocí regresní analýzy, jejímž cílem je zkoumání příčinné závislosti mezi dvěma, či více proměnnými v našem případě předpoklady tvoří nezávisle proměnou a sportovní výkon tvoří závisle proměnou

41 vícenásobná regresní lineární funkce
Y = a+ b1x1 + b2x2…bxn+ e kde: Y je závisle proměnná (odezva) a je prostý (absolutní) člen b je regresní koeficient byx X je nezávisle proměnná e je residuální odchylka

42 regresní koeficienty jsou speciálním případem váhových koeficientů
podle těchto regresních koeficientů můžeme určit, který předpoklad se nejvyšší mírou podílí na hodnotě korelačního koeficientu, který určuje souvislost mezi souborem předpokladů a sportovním výkonem

43 Vzájemná zastupitelnost předpokladů
důležitými ukazately jsou průměr, směrodatná odchylka, minimum a maximum určitého předpokladu čím menší směrodatná odchylka je, tím je zřetelnější, že předpoklad musí mít určitou úroveň, od které se příliš neodchyluje

44 Předpoklad výšky u hráčů volejbalové extraligy
Průměrná výška všech hráčů volejbalové extraligy (129 hráčů, 8 klubů) v sezóně 2004 – 2005 je 195,4 cm směrodatná odchylka je 6 cm maximum 108 cm minimum 178 cm

45 Zhodnocení výška hráčů volejbalu patří v průměru mezi jeden z nejdůležitějších předpokladů, ale v extrémních případech na určitých postech (libero) může vysoká úroveň ostatních předpokladů tento předpoklad výšky částečně vykompenzovat, což nám dokazuje výška nejmenšího hráče 178 cm

46 Podpora talentů World Council for Gifted and Talented Children (WCGTC)
European Council for High Ability, its study and development (ECHA) Pobočkou ECHA v ČR je Společnost pro talent a nadání Talentcentrum MŠMT

47 Schéma vztahu institucí k talentovanému jedinci v ČR
Rodina Veřejná správa Resort kultury Zařízení poskytující stupeň vzdělání Talentovaný jedinec Resort školství mládeže a tělovýchovy Zařízení neposkytující stupeň vzdělání Obce Občanská sdružení Pracující s talenty Ostatní Státní nezisková sféra (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti) Soukromá sféra

48 Veřejná správa MŠMT třídy s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy na základní škole (k  ZŠ)  sportovní gymnázia (počet 15) resortní sportovní centra

49 Občanská sdružení sportovní svazy sportovní centra mládeže
krajská centra mládeže sportovní organizace

50 Státní nezisková sféra
nadace nadační fondy Soukromý sektor firmy, které podporují nadané a talentované jedince z vlastních finančních prostředků

51 Legislativa V České republice je péče o nadané a talentované jedince ve sportu zakotvena v legislativě a to  zákonem č. 561/2005 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) a zákonem č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu

52 Rozhodující část přípravy sportovních talentů se uskutečňuje ve sportovních oddílech za metodické účasti svazů a spolupráce sportovních tříd a sportovních gymnázií. Hlavními zdroji financí jsou státní rozpočet, vlastní prostředky sportovních svazů a soukromá sféra.

53 Výběr z literatury Dočkal, V. Talent nie je dar. Bratislava: Smena, 1983. Friedman, R. C., Shore, B. M. Talents Unfolding. Cognition and development. Washington: American Psychological Association, 2000. Heller, K., Mönks F., Passow, H. Research and Development of Giftedness and Talent. Pergamon Press, 1993, str.  Hříbková, L. Modely, strategie a metody k identifikaci talentu. Československá psychologie, 1991, 1, 48‑59.

54 Některá periodika z oblasti talentu
High Ability Studies - odborný časopis, který vydává Echa Journal of exceptional children – amer. č. Psychologie dnes Focus on Exceptional Children Gifted Child Quarterly – časopis APA Gifted Education International – časopis WCGTC

55 Website - Společnost pro talent a nadání - World Council for Gifted and Talented Children – Evropská společnost pro talent a nadání britská Národní společnost pro nadané děti - stránky australské vlády o vzdělávání nadaných dětí

56 A to je konec… Děkuji za pozornost.
Seznam citované literatury je k dispozici na vyžádání.